Nizozemské (světové) trendy v energetice z pohledu Shell

3. 10. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Nizozemské (světové) trendy v energetice z pohledu Shell Dne 30. září 2016 uspořádal ZVZÚ USA (Chargé d’Affaires ad interim), Shawn Crowley, diskuzi na téma energetických trendů v Nizozemsku. Hlavním vystupujícím byl p. Norbert Both, Royal Dutch Shell’s Head of Government Relations. Akce se zúčastnili vybraní ekonomičtí a energetičtí diplomaté z Haagu.

Setkání zahájil úvodním slovem Shawn Crowley, ZVZÚ USA. Následovala prezentace p. Norberta Bothe, ředitele Shell pro vztahy s nizozemskou vládou. Na začátku připomněl svou předchozí kariéru diplomata na MZV, upozornil na výzkum Shell v oblasti scénářů a ukázal účastníkům novou publikaci Shell s názvem „A Better Life with a Healthy Planet: Pathways to Net-Zero Emissions“.

Stručně představil firmu Shell – +30 mld. USD cash-flow a více než 1,1 mld. USD na R&D. Připomněl světový kontext – Shell není největším těžařem ropy („pouze“ č. 7), těží pouze cca 2 % světové produkce ropy (nicméně podle příjmů je č. 2). Dále prezentoval některé trendy – očekávanou vizi světa v r. 2050 – 9 mld. lidí, 2 mld. automobilů (z dnešních cca 800 mil.), 4x více OZE a přitom všem musí klesnout produkce uhlíkových emisí na polovinu.

V samotném Nizozemsku (v r. 2040) by měl počet obyvatel vzrůst pouze mírně ze 17 na 18 mil., za to HDP z 50 000 USD per capita na 70 000 USD per capita. Spotřeba ropy by měla zůstat zhruba na stejné úrovni, ale bude klesat spotřeba plynu, kterou nahradí OZE (z aktuálních 7 % na cca 25 %). Největší podíl na tom bude mít větrná energie, která by měla vzrůst cca 5x (až na 2 EJ ročně). V důsledku klesající produkce a stoupajícího dovozu zemního plynu by se měly tyto položky v rámci celkové nizozemské spotřeby zhruba vyrovnat.

Největší ložisko zemního plynu v Evropě se nachází v oblasti Groningenu. Z celkových odhadovaných rezerv v objemu přibližně 2 800 bcm bylo vytěženo již cca 2 100 bcm. Při aktuální (snížené) úrovni roční produkce v Groningenu ve výši 24 bcm by mělo být produktivní ještě 30 let, ale lze předpokládat, že těžba se bude dále snižovat, takže vydrží déle. Velkým problémem v oblasti těžby jsou ovšem častá (mikro-) zemětřesení (cca 100 – 120 ročně), z nichž většina nedosahuje ani 2 st. Richterovy stupnice. Ani u silnějších zemětřesení zatím naštěstí nedošlo k žádným zraněním, ale škody na majetku, a zejména psychologické a politické následky, jsou značné.

Zodpovědná těžařská společnost NAM (společný podnik Shell a ExxonMobil) registruje cca 70 000 žádostí o náhradu škody. Své zodpovědnosti se nezříká, ale na druhou stranu nechce hradit škody, které vznikly z jiných důvodů než zemětřesení, a jelikož se často jedná o velmi komplexní případy, tak logicky vzniká hodně diskusí a soudních sporů.

Dále následně zmínil konferenci COP21 a soudní případ „Urgenda“. Závěry soudního rozhodnutí jsou nereálné, i kdyby Nizozemsko snižovalo uhlíkové emise o 2 % ročně, tak by to nestačilo a hlavně by bylo třeba investovat cca 10 mld. EUR ročně do potřebných technologií a infrastruktury, což se neděje. Aby Nizozemsko požadovaný cíl splnilo, tak by se musela velká část pobřežních vod zaplnit větrnými elektrárnami.

Naplnění cíle (scénáře) Shell „Net-Zero Emissions“ je možné, ale bude vyžadovat:

  • velké investice
  • nové technologie
  • změnu chování firem i obyvatel
  • spolupráci v rámci EU i celého světa
  • a v případě Nizozemska nový „Plán Delta“ (hlavním důvodem k realizaci tohoto projektu byla povodňová vlna Severního moře v roce 1953, která zaplavila dvě nizozemské provincie a při povodni se utopilo více než 2 000 lidí a více než 100 000 jich ztratilo svá obydlí)

Na konec plédoval, jako zástupce nizozemsko-britské firmy, za „sametový Brexit“.

Shell, i přes aktuální problémy (snížení těžby zemního plynu v Groningenu, kompenzace škod ze zemětřesení a neúspěch ve veřejné zakázce na větrný „offshore“ park Borssele I & II), zůstává velmi významnou firmou nejen v Nizozemsku, ale také celosvětově. Navíc dokáže, alespoň teoreticky, velmi dobře sledovat a prezentovat aktuální i budoucí trendy (scénáře) v energetice.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Haagu (Nizozemsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek