Nizozemsko: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Haagu (Nizozemsko)
Obsah neuveden

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Nizozemsko je pro české exportéry důležitým teritoriem z pohledu nejen vnitřního trhu (takřka 17 milionů obyvatel), ale zejména s ohledem na možnost reexportů do celého světa. Nizozemské hospodářství a obchodní dovednosti jsou na velmi vysoké úrovni, proto mají čeští výrobci možnost umístit své výrobky a služby na místním trhu pouze za předpokladu dodržení vysoké kvality a konkurenční ceny. Logicky by tak Nizozemsko mohlo a mělo být cílem pro české firmy, které se již etablovaly v Německu nebo v jiných (okolních) západoevropských zemích (např. Belgie, Francie nebo Velká Británie).

Nizozemsko si po staletí budovalo svou pozici obchodní velmoci. Desetitisíce nizozemských obchodních firem orientovaných na dovoz/vývoz a velkoobchod v sobě skrývají veliké know-how nejen nizozemského, ale i světového obchodu. Zde se nabízí možnost zvláště pro české malé a střední podnikatele, kteří někdy obtížně a s nedostatkem zkušeností hledají odbyt pro své výrobky. Navázání kontaktů s nizozemskými obchodními společnostmi neznamená jen možnost vývozu českých výrobků na nizozemský trh, ale též možnost dostat se prostřednictvím nizozemských firem na třetí trhy včetně trhů rozvojových zemí.

Jednou z dalších možností vstupu na nizozemský trh je výrobní spolupráce s místními firmami, které často hledají výrobce nebo dodavatele pro své distribuční sítě. V takovém případě však mnohdy české výrobky nemusí nést značku českého výrobce, ale značku nizozemské firmy (private label). Nizozemské firmy upřednostňují obchodování na základě dlouhodobé spolupráce, kdy se obchodní partneři znají a vzájemně si důvěřují.

Trvalý zájem je o výrobní kooperace, kdy si nizozemské firmy nechávají vyrábět komponenty nebo i celé výrobky v České republice (outsourcing). Jedná se o širokou škálu výrobků počínaje jednoduchými komponenty ze dřeva, plastů nebo oceli, až po složité strojírenské součásti nebo hotové výrobky podle požadované dokumentace. Existuje zájem o výrobní kooperaci, kdy české podniky mohou pro své partnery vyrábět speciální výrobky v malých sériích. ČR je v tomto směru u NL firem na předním místě mezi státy střední a východní Evropy. Nizozemské firmy si vybírají Českou republiku nejen pro outsourcing, ale i pro přemísťování celých výrob s cílem snížit výrobní náklady a zvýšit svoji konkurenceschopnost.

Další potenciálně obrovskou oblastí je spolupráce nizozemských a českých firem na třetích trzích, včetně rozvojových zemí. Česká republika disponuje konkurenceschopnými průmyslovými výrobky, což v kombinaci s nizozemskou znalostí zahraničních trhů a obchodními schopnostmi může přinést zajímavé příležitosti.

 

Nejperspektivnější obory:

Automobilový průmysl

Nizozemský automobilový průmysl pokračuje v dvouciferném ročním růstu výroby (v r. 2016 o 15%). Podobně jako v ČR, většina výrobků směřuje do Německa - 44%. Vzhledem k velikosti NL automobilového průmyslu (téměř 11 mld. EUR ročního obratu v čele s výrobci Scania, DAF, NedCar a největším dodavatelem součástek VDL Group; navazující strojírenský průmysl pak tvoří dalších 2,5 mld. EUR) a jeho provázanosti na DE zde existují také obchodní a investiční příležitosti pro subdodavatele „2. a 3. vrstvy”, pro dodavatele výrobních strojů a linek pro automobilový průmysl. Zdaleka největší vliv na prodej jednotlivých vozů mají jejich emisní parametry, dle kterých se v NL vypočítává jak daň při nákupu auta, tak při jeho provozu. Jasným trendem je také strmý nárůst prodejů elektromobilů (podobný trend již proběhl pro velmi rozšířená elektrická kola) – v roce 2020 by jejich počet měl dosáhnout 140 000 při prodeji 30 000 elektromobilů ročně. Trh související s jejich údržbou a provozováním by měl mít objem cca 50 mil. EUR.

Elektrotechnika

V r. 2016 byl růst sektoru ve výši 4%. Vize pro tento obor je součástí „top sektoru High-Tech Systems & Materials“ (HTSM). NL je světovým leaderem v designu, vývoji a výrobě High-Tech zařízení a micro-/nano-součástek. Současnými i budoucími požadavky pro úspěšné výrobky jsou: „vysoce inteligentní“ (vestavěné systémy, software, sensory); „velmi přesné“ (nanoelektronika, výroba s vysokou přesností); a „velmi účinné“ (mechatronika a smart elektronika). NL nadnárodními vedoucími společnostmi jsou ASML (světový výrobce litografických strojů pro polovodičový průmysl) a NXP (výrobce čipů). Hodnota ročního vývozu sektoru HTSM činí více než 45 mld. EUR. Přesto, nebo spíše proto, aby si svou vedoucí pozici udržel, musí firmy sektoru HTSM investovat do svých R&D oddělení více než 800 mil. EUR do r. 2019; z toho 70% se očekává od privátních investorů. Hlavním cílem je zdvojnásobení exportu do r. 2025.

Energetický průmysl

Vize NL energetiky je nejlépe vyjádřena následujícími čísly – 16% OZE v r. 2023; 1 000 PJ uspořené energie v r. 2020; 15 000 nových pracovních míst a top 10 pozice v oblasti Clean Tech v r. 2030. Od r. 2015 jsou vládou realizovány každoroční investice do obnovitelných zdrojů ve výši 1,4 mld. EUR, jedná se tedy zejména o dodávky pro větrné elektrárny (onshore, offshore), podmořské kabely, rozvodné sítě, kotle na biomasu, kogenerační jednotky a zařízení pro těžbu zemního plynu. Nejdůležitějším trendem je a bude decentralizace energetických zdrojů, tj. více menších zdrojů na více místech. Dle závazků vlády je třeba do r. 2023 postavit cca 2 000 nových větrných elektráren s celkovým výkonem 6 000 MWh („offshore“ i „onshore“) a experti předpovídají také exponenciální nárůst střešních solárních panelů. V r. 2016 bylo vynaloženo na dotace z „Renewable Energy Incentive Fund“ 8 mld. EUR a dalších 70 mil. EUR bylo určeno na dotace pro firmy a fyzické osoby pro vybudování následujících zdrojů - solární panely, kotle na biomasu a tepelná čerpadla. Nové programy jako např. „Smart Delta Resources“ nebo „Warmte Koude Zuid-Holland“ – budování systému nových teplovodů – vyžadují investice v objemu cca 4 mld. EUR. Výrazným zásahem do energetického mixu bude plánované uzavření většiny uhelných elektráren, a možná i včetně těch nejnovějších. Veřejné zakázky na projekty prvních dvou „offshore“ větrných parků Borssele I a II již probíhají. Vítězem I. zakázky se stala dánská firma Dong Energy s požadovanou výší dotace 0,0727 EUR/kWh. Vítězem tendru na větrný „offshore“ park Borssele II je mezinárodní konsorcium firem v čele s domácím gigantem Royal Dutch Shell (dalšími členy jsou firmy Eneco, Mitsubishi a Van Oord). Z důvodu rekordně nízké ceny (při celkovém výkonu 700 MW pouhých 0,0545 EUR/kWh) je to velmi dobrá zpráva také pro státní rozpočet a další rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Nizozemsku. Další dva projekty (Hollandse Kust - zuid a Hollandse Kust - noord) by měly být vypsány v r. 2017. Dohromady se mají postavit offshore větrné parky o celkovém výkonu 3 500 MW. Centrem energetického výzkumu je EnergyValley v okolí Groningenu. Další detaily je případně možné získat v dokumentu „Energetický profil Nizozemska 2016“.

Chemický průmysl

Vedoucími společnostmi chemického průmyslu jsou BASF,  AkzoNobel, Dow Chemical, SABIC a samozřejmě Shell. Hodnota chemického exportu činí 76 mld. EUR, přičemž cca 1% směřuje zpět do R&D - cca 750 mil. EUR ročně. Aktuálním příkladem je založení nového centra Advanced Research Center Chemical Building Blocks Consortium (ARC CBBC) v Utrechtu. Základem chemického průmyslu je petrochemický klastr, tvořený 5 ropnými rafinériemi, v Rotterdamu. V r. 2016 činila celková produkce minerálních olejů cca 90 mld. tun a bylo zpracováno více než 100 mld. tun surové ropy. Nízké ceny ropy pomáhají chemickým společnostem a rafinériím (růst přidané hodnoty až o 25%), ale snižují investice těžebních společností a tím také jejich dodavatelům – v r. 2016 o téměř 20%. Důležité jsou také PPP organizace – zejména BE-Basic, Institute for Sustainable Process Technology a Dutch Polymer Institute.

ICT

Nizozemsko je nejvyspělejší trh na světě z hlediska používání internetu. Zdrojem možného úspěchu českých firem mohou být ICT služby, jako je antivirová ochrana nebo tvorba a integrace informačních systémů a sítí, atd. V oblasti Big data - Data analytics jsou zdrojem příležitostí mnohá datová centra ("clouds") a integrace nové moderní ICT infrastruktury (digitální infrastruktura a internetová ekonomika). NL má vedoucí postavení také v oblasti počítačových her (Ship Simulator, Guerilla Games, Killzone nebo Age of Wonders), kde by mohlo dojít k přirozenému průniku se silnými českými firmami. V kybernetické bezpečnosti došlo k výraznému impulsu prostřednictvím Global Conference on Cyber Space 2015 - Nizozemsko se chce stát leaderem i v této oblasti. Odhadovaný potenciál v celém sektoru ICT služeb pro české firmy odhadujeme řádově na desítky - stovky mil. EUR. Celý objem NL „internetové“ ekonomiky totiž tvoří cca 39 mld. EUR, z čehož největší část produkují B2C, B2B E-commerce a TELCO služby a sítě (všechny tři subsektory rovnoměrně cca 10 mld. EUR). Investice do telekomunikačních zařízení (zejména tablety a chytré telefony) rostou tempem cca 30% ročně.

Investiční příležitosti a joint ventures

Do této kategorie řadíme mj. možnosti pro české technologické startupy, ať již by šlo o získání investora nebo „investujících“ a/nebo technologicky zdatných zákazníků. Roční objem „venture“ kapitálových transakcí v Nizozemsku je cca 250 USD mil. Oblast startupů je NL vládou velmi podporována, např. prostřednictvím projektu StartupDelta, ale také finančně – prostředky ve výši 50 mil. EUR.

Další „tradiční“ a přirozenou oblastí jsou společné joint ventures v ČR, kdy technologicky vyspělé české podniky mohou přilákat kapitálově (a obchodně) silné nizozemské partnery. Komplementární možností je investorský vstup do vybraných nizozemských společností, které jsou mnohdy podhodnoceny. V současné době proběhly pokusy o převzetí NL společností jako např. AkzoNobel, PostNL nebo Unilever. Jedná se o investice v řádu mld. EUR a akcionáři těchto společností i NL vláda se z různých důvodů těmto akvizicím často brání.

Poslední možností, ale pravděpodobně s největším růstovým potenciálem, by mohly být CZ – NL joint ventures MSP působící v dalších, zejména, ale nejen, v rozvojových zemích a v přechodových ekonomikách prostřednictvím NL speciálních fondů určených pro tyto účely - DTIF (Dutch Trade and Investment Fund) a DGGF (Dutch Good Growth Fund), které podporují jednotlivé investice dotacemi až do výše 15 mil. EUR, resp. 10 mil. EUR.


Kovozpracovatelský průmysl

I přes některé problémy (diskuse prodeje a případného snižování pracovních míst v továrně Tata Steel Nederland v IJmuidenu) zůstává kovozpracovatelský průmysl v NL silný – představuje cca 150 000 zaměstnanců a přibližně 22 mld. EUR obratu. Sektor, podobně jako celá průmyslová výroba, by měl v příštích letech růst průměrným tempem 3,6% až na 47 mld. EUR v r. 2030. Nezbytnou podmínkou tohoto růstu jsou investice do R&D, kam např. jen samotný Philips investuje v průměru 6,2% z tržeb (celkem do r. 2030 cca 1,6 mld. EUR).

Obranný průmysl

Obranný průmysl je v NL důležitý zejména z následujících důvodů – roční výdaje NL MO přesahují 8 mld. EUR a NL je sídlem různých jednotek NATO (JFC Brunssum, NAPMA a NCIA) s vlastními výběrovými řízeními v objemu několika desítek mil. EUR ročně. Jejich roční provozní výdaje přesahují 150 mil. EUR. NAPMA např. zajišťuje projekty v souvislosti s údržbou a modernizací 17 letadel typu E-3A. NL se chce také podílet na logistickém zajištění a dodavatelských řetězcích pro letadlo Joint Strike Fighter (F-35).

Sklářský a keramický průmysl

V tomto oboru jde především o sklářské výrobky pro zdravotnický a farmaceutický průmysl (rostoucí objem NL importu v těchto položkách činí cca 500 mil. USD ročně). Vzhledem k tradici a příznivým cenám má šanci také české umělecké sklo vyráběné na zakázku. U keramiky je registrován rostoucí zájem o stavební komponenty. NL sklářský průmysl má jako své hlavní cíle do r. 2030 mj. optimalizaci procesů a zvýšení energetické účinnosti o 20-40%.

Služby

Nizozemsko je především „ekonomikou služeb“ (přestože v absolutních hodnotách je i NL průmysl dvakrát větší než český, tak služby tvoří 74% HDP) – export komerčních služeb dosahuje 140 mld. EUR a řadí tak NL v této kategorii na 6. místo ve světě. V podstatě je možné uspět s jakýmikoliv levnými, rychlými a kvalitními službami. Jako důkaz možného úspěchu se nabízí např. polské ovládnutí velké části logistických služeb a rekonstrukčních prací. Stále rostoucím, i když nárazovým, trhem jsou PPP projekty - zejména v oblasti silniční, železniční a vodní infrastruktury.

R&D spolupráce s komerční návazností – tato oblast v Nizozemsku relativně dobře funguje, resp. je prioritou nizozemské vlády („zlatý trojúhelník“). Top 30 firem v Nizozemsku utratí za R&D ročně více než 4 mld. EUR. Jedná se zejména o společnosti ASML, Philips, KPN, Shell, Royal DSM, NXP, Crucell, Océ-Technologies, Unilever a DAF.  Rozpočet hlavních technických univerzit (Twente, Eindhoven, Delft a zemědělská univerzita ve Wageningenu) pak činí cca 1,4 mld. EUR (z toho jde ovšem většina do výuky). Stovky společných, spíše akademicky zaměřených VaV projektů se realizují v rámci EU fondů (aktuálně i perspektivně Horizon 2020). Nizozemské výzkumné priority (napříč 9 vybranými a podporovanými top sektory) jsou ICT, genové inženýrství a nanotechnologie. Celkové výdaje na R&D v Nizozemsku činí cca 14 mld. EUR ročně (tj. 2% HDP, ale měly by stoupnout na 2,5% HDP do r. 2020).

Stavební průmysl

Stavební sektor aktuálně roste v NL tempem 4 – 6% ročně. Prakticky všechny velké NL aglomerace (Rotterdam, Amsterdam i Utrecht) provádějí nebo plánují velké investice do své dopravní infrastruktury, včetně tramvajových tratí v rozsahu celkem 100 až 150 milionů EUR. Ovšem dlouhodobý celkový vývoj stavebního průmyslu není zcela jednoznačný a existují pro něj různé scénáře – od pesimistického s objemem 59 mld. EUR až po optimistický s objemem 67 mld. EUR v r. 2020 (z aktuálních 55 mld. EUR). V každém případě by měla převažovat nová bytová výstavba v hodnotě 12 – 16 mld. EUR v r. 2020.

Strojírenský průmysl

V posledních letech vykazuje import těchto položek rostoucí trend (jedná se o významnou položku nizozemského dovozu, která tvoří cca 25% z celkového objemu). Český export tohoto artiklu do Nizozemska zatím nenaplnil potenciál; jedním z významných trendů je aktuálně přesouvání menší a/nebo specializovanější strojírenské výroby z Asie (především Číny) zpět do Evropy, což dává ČR jisté šance. V případě vyšší přidané hodnoty může český export soutěžit i s DE výrobky, které tvoří největší podíl NL importu (17%). Celkový objem importu v tomto odvětví by měl vzrůst v roce 2017 až na cca 100 mld. EUR. Speciální pozornost získává v poslední době v NL oblast robotiky, kde se TU Delft a  firma Chrysalix společně s vědecko-výzkumnou organizací RoboValley rozhodly založit nový Fond pro robotiku ve výši 100 mil. EUR. Jako příklad úspěchu v této oblasti můžeme použít fakt, že 3 z 5 robotů pro dojení na světě jsou vyrobeny v NL. Odvrácenou stranou tohoto vývoje je, že zhruba 300 000 NL současných studentů bude kvůli robotům v příštích dvaceti letech pravděpodobně ohroženo nezaměstnaností.

Zábava a volný čas

Nizozemci jsou národem, který se snaží udržovat zdravý poměr práce a zábavy a součástí tohoto přístupu jsou i sportovní aktivity (tedy kromě cyklistiky, která slouží zároveň jako nejrozšířenější dopravní prostředek). Důkazem může být rostoucí relativní podíl výdajů na rekreační a kulturní aktivity nebo trvale se navyšující počet návštěvníků v různých zábavních parcích (např. nejpopulárnější Efteling má již téměř 5 mil. návštěvníků ročně). Viditelným trendem je také masové používání smartphonů a nových digitálních her, často ve virtuální realitě (např. Pokémon). Celkové výdaje na tuto oblast dosahují 50 mld. EUR (tj. 14% příjmů NL rodin).

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Trendem v nizozemském zdravotnictví je především decentralizace (veškerá zařízení pro domácí péči) a snižování nákladů. Do nového systému dlouhodobé péče, který je v kompetenci municipalit, se již přesouvají a budou i nadále přesouvat částky v řádu cca 30 mld. EUR ročně (růst výdajů na zdravotní a sociální péči se sice zpomalil na 1% ročně, ale přesto se celkové výdaje již blíží 100 mld. EUR; z čehož jdou 2 mld. EUR do R&D). Mezi priority "top" sektoru "Priority Life Sciences & Health" patří translační a klinický výzkum, regenerační medicína, genomika, onkologie, vakcíny, virologie, diagnostika, nanotechnologie a zobrazovací technologie. Zhruba 375 inovativních společností působí v klastru o průměru 180 km, který se nachází v hranicích a okolí aglomerace Randstad (zejména ve městech Amsterdam, Haag, Leiden, Rotterdam a Utrecht). Špičkovou úroveň mají také PPP organizace v čele s Netherlands Genomics Initiative (NGI) a dalšími třemi institucemi (TI Pharma, CTMM a BMM). Zdravotnický i farmaceutický průmysl se dostávají z recese, ale plné zotavení se očekává až v r. 2017.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Přestože Nizozemsko zůstává zemědělskou a potravinářskou velmocí (světový exportér č. 2); Wageningen University (Food Valley) nejlepší zemědělskou univerzitou, tak trendem posledních let je snižování počtu farem i rozlohy obdělávané plochy (o 9 470 ha od r. 2000), což je pouze částečně kompenzováno vyššími výnosy. V r. 2016 opět také rekordně vzrostla celková hodnota zemědělského a potravinářského exportu na 94 mld. EUR, což znamená, že se NL velmi úspěšně vyrovnalo s ruskými sankcemi a nahradilo je novými trhy. Aktuálními trendy jsou využívání moderních technologií (systémy GPS a GIS); nové certifikační procesy (biopotraviny) a stále větší zaměření na preference spotřebitelů.

Zpracovatelský průmysl

Aktuální růst zpracovatelského průmyslu dosahuje pouze 1% a je tedy nižší než průměrný růst celé ekonomiky (2,1%). Přesto má tento sektor ambici dosáhnout tímto nebo vyšším tempem na obrat cca 50 mld. EUR v r. 2030. Největší perspektivu růstu (až o 2,5%) mají dopravní prostředky, resp. položky pro tento sektor, ale lze uspět i s dalšími položkami, přestože v případě jednodušších výrobků (nižší přidané hodnoty) je nutné počítat s velkou konkurencí z Asie (Číny).

Železniční a kolejová doprava

Nizozemské dráhy (NS) realizují prostřednictvím různých tendrů program v objemu 2,5 mld. EUR na modernizaci a rozšíření svého vozového parku. Jedná se zejména o následující typy - 58 vlakových jednotek Stadler Flirt, 80 InterCity New Generation (ICNG), 118 Civity od společnosti CAF a modernizace 81 vlaků typu VIRM. Celkem by měly být dodány železniční vozy s kapacitou až 80 000 sedaček do r. 2030. Navíc zde provozují své vlaky také další regionální a nákladní dopravci. Města Rotterdam a Haag plánují rozšíření a obnovu svých tramvajových linek a vozů (celkem se bude jednat min. o desítky tramvají s dodávkami pravděpodobně od r. 2024).

Perspektivní sektor

Konkrétní příležitosti

Automobilový průmysl

HS 8707 - Karosérie vozidel motor traktorů vč kabin

HS 8207 - Nástroje vyměnitelné pro nářadí, stroje obráb.

HS 8708 - Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705

Elektrotechnika

HS 8507 - Akumulátory elektrické vč separátorů

HS 8533 - Odpory elektrické ne odpory topné

Energetický průmysl

HS 8406 - Turbíny na páru vodní nebo jinou

HS 8502 - Soustrojí generátorová, elektr. měniče rotační

HS 8503 - Části motorů, elektr. generátorů, soustrojí ap.

Chemický průmysl

HS 2808 - Kyselina dusičná směs kyseliny sírové dusičné

HS 3913 - Polymery přírodní modifikované jn

ICT

HS 8471 - Stroje pro automat. zprac. dat, jednotky, snímače ap.

HS 8536 - Zařízení el. k ochraně, spínání el. obvodů, ‹ 1000V; konekt. pro opt. vlákna

HS 8537 - Rozvaděče, panely, rozvodné stoly aj., ovládací

CPA 62 - Služby v oblasti programování a poradenství a související služby

CPA 63.11 - Zpracování dat, hosting a související služby

Kovozpracovatelský průmysl

HS 7612 - Sudy barely plechovky ap z hliníku do 300 l

HS 8001 - Cín surový (neopracovaný)

HS 8002 - Odpad šrot cínový

HS 7223 - Dráty z oceli nerezavějící

HS 2607 - Rudy olovnaté koncentráty

HS 7503 - Odpad šrot niklový

HS 7319 - Jehly jehlice špendlíky ap z železa oceli

Obranný průmysl

HS 9302 - Revolvery pistole ne jiné střelné zbraně

Sklářský a keramický průmysl

HS 7003 - Sklo lité profilové ploché válcované nezprac

HS 7011 - Baňky trubice skleněné otevřené nedohotovené

HS 7017 - Sklo pro účely zdravot., farmaceut., laboratorní

Služby

CPA 72 - Výzkum a vývoj, autorská práva

Stavební průmysl

HS 2522 - Vápno nehašené hašené hydraulické

HS 2621- Strusky popely jiné vč popela mořských chaluh

HS 6808 - Desky dlaždice ap z vláken rostlin slámy ap

HS 6811 - Zboží osinkocementové buničitocementové apod

HS 6815 - Výrobky z kamene aj hmot nerostných jn

HS 7302 -Materiál pro stavbu tratí železnič tramvaj

Strojírenský průmysl

HS 8429 - Buldozery srovnávače rypadla apod s pohonem

HS 8442 - Stroje pro zhotovování tisk.pomůcek

HS 8453 - Stroje pro zpracování kůží ap opravy obuvi aj

HS 8467 - Nářadí ruční pneumatické s motorem ne elektr

HS 8476 - Automaty prodejní a na rozměňování mincí

HS 8479 - Průmyslové roboty, jinde neuvedené

Zábava a volný čas

HS 9506 - Potřeby pro tělocvik atletiku aj sporty

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

HS 9019 - Přístr. pro mechanoterapii, masážní, dýchací aj.

HS 9401 -Sedadla, ne lékařská ap., i proměnitelná v lůžka

HS 9402 - Nábytek lékařský, chirurg. ap., pro holičství aj.

Zemědělský a potravinářský průmysl

HS 1004 - Oves

HS 1106 - Mouka krupice z luštěnin manioku ap ovoce aj

HS 1109 - Lepek pšeničný i sušený

HS 1207 - Semena, plody olejnaté, ostatní i drcené

HS 1522 - Degras, zbytky po zpracování tuků vosků

HS 1601 - Uzenky, salámy a podobné výrobky z masa, drobů, krve atd,

Zpracovatelský průmysl

HS 4415 - Bedny bedničky klece bubny palety ap ze dřeva

HS 5109 - Příze z vlny chlupů zvířecích jemných upraven

HS 5112 - Tkaniny z příze vlněné česané chlupů jemných

HS 5204 - Nitě šicí bavlněné upravené pro prodej

HS 5607 - Motouzy šňůry provazy lana i splétané apod

HS 9004 - Brýle (korekční ochranné aj) apod výrobky

HS 9114 - Části součásti hodinářské ostatní

Železniční a kolejová doprava

HS 8602 - Lokomotivy lokotraktory ostatní tendry

HS 8603 - Železniční nebo tramvajové vozy s vlastním pohonem

 


Aktuální sektorové příležitosti pro Nizozemsko

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Kalendáře / oznámení akcí jsou k dispozici na stránkách jednotlivých úřadů a agentur:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: