Norská koruna je na historickém minimu a růst norské ekonomiky se čeká v roce 2018

21. 12. 2015 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

Hned dva rekordy posledních let s dopadem na norskou ekonomiku, padly v průběhu prosince 2015. Ani za jedním se ale neskrývá přání jejich dlouhého trvání. Od začátku prosince ceny norské ropy klesaly pod úroveň 40 USD/barel a dne 14. prosince 2015 ropa stála 36,35 USD/barel: naposled se tak levně obchodovalo o Vánocích 2008.

Vývoj ceny norské ropy

Pokles cen urychluje útlum investic těžebních a petrochemických firem v Norsku, jakož i jejich celkové výkony. Daňové odvody těchto společností jsou přitom podstatnou složkou státního rozpočtu a zisky z prodeje ropy jsou klíčovým zdrojem příjmů Vládního penzijního fondu Global (tzv. ropný fond). Ruku v ruce s tímto vývojem se zvyšuje počet rušených pracovních míst v těžařství.

Norský koncern Statoil oznámil, že v r. 2016 propustí 1 100–1 500 zaměstnanců (tj. 20 % zaměstnanců v Norsku). V prvé fázi nabídl štědré odchodné těm, kdo místa uvolní dobrovolně (výslužné ve výši 12–24 měsíčních platů podle počtu odpracovaných let): zájemci si mohou požádat o výsluhu mezi 5. a 25. lednem 2016.

Nynější cena norské ropy je na úrovni výrobních nákladů, při ceně pod 37 USD/barel pak nejsou rentabilní ani náklady na výzkum nových zdrojů ropy v norském šelfu tím spíše, že pole, která budou v rámci probíhajícího koncesního kola přidělována, se nacházejí v zapolárních oblastech.

Pro makroekonomické prognózy Norska je další vývoj cen ropy zásadní: dlouhodobější a/nebo hlubší pád cen ropy může ekonomiku Norska destabilizovat. Připomeňme, že státní rozpočet Norska na r. 2016 počítá s příjmy z ropy při průměrné ceně 50 USD/barel. Ústřední statistický úřad v prosinci 2015 předpověděl, že pozvolný růst cen ropy lze očekávat, a to až na úroveň 60 USD/barel, ovšem k této částce se nedospěje dříve než koncem r. 2018. Je tedy jisté, že pro dorovnání bilance bude muset norská vláda v průběhu r. 2016 čerpat z jistiny ropného fondu podstatně více, než kolik si v rozpočtu nechala schválit (3,7 mld. NOK).

Vývoj norské koruny

Vyšší čerpání z ropného fondu ale nemusí nutně znamenat jeho smršťování, tedy alespoň pokud je jeho jmění vyjadřováno v NOK. Veškeré portfolio fondu je totiž vedeno v cizích měnách. Vůči nim norská koruna v týdnu od 14. 12. dosáhla druhého zmiňovaného rekordu, historického oslabení na úroveň 9,60 NOK/EUR, resp. 8,72 NOK/USD, či pro úplnost 103,75 NOK/100 SEK.

Na to, že švédská koruna je dlouhodobě silnější než norská, si nevzpomínají ani bankovní matadoři. Shodují se v tom, že NOK je podhodnocená, kurs dolů stahuje propad cen ropy a posilování USD. Před Vánoci 2014 došlo k pádu kursu až na 9,86 NOK/EUR, do tří dní se sice vrátil na 9,01 NOK/EUR, avšak od té doby prakticky setrvale klesá.

V posílení NOK norští ekonomové věří, až norská ekonomika přesvědčivě posílí a ceny ropy vzrostou. Mírné posílení kursu NOK předpovídají po Novém roce, kdy by mohly ceny ropy poskočit, avšak na léta zažitý kurs na úrovni 8 NOK/EUR se koruna ještě dlouho nepřiblíží a i podle optimistů by se k hranici 9 NOK/EUR mohla vrátit teprve během léta 2016.

Současný, mimořádně hluboko se pohybující kurs NOK by měl mít pozitivní vliv na odbyt norských výrobků v zahraničí, jehož nižší cena zvyšuje jeho konkurenceschopnost. V praxi se to ale zatím příliš neprojevuje. Objem výroby v Norsku za období VIII-X/2015 poklesl o 1,9 % ve srovnání s předchozími třemi měsíci. Hlavním důvodem je pokles domácího zájmu o výrobky, které se uplatňují v těžařství a petrochemii. Dále pak obchodním partnerem Norska č. 1 jsou země EU, jejichž ekonomický růst je nevýrazný a tedy ani poptávka po dovozu neroste.

Oslabený kurs NOK zdražuje dovážené suroviny i zboží a Norové již reagují umírněním domácí spotřeby. Reálný růst mezd v Norsku od r. 2000 v přepočtu na valutový kurs je nyní v podstatě nulový a výrazně též omezuje zájem Norů o cestování do zahraničí. Norští analytici komerčních bank a ekonomové se shodují, že v nastávajícím období dojde k tomu, že růst cen předstihne růst mezd a reálný příjem Norů se tedy sníží.

Další ekonomický vývoj

Za posledních deset let (od ledna 2006) index spotřebitelských cen v Norsku stoupl o 19,3 %. V průběhu r. 2015 dále rostly ceny potravin v Norsku tempem až 5 % za čtvrtletí, nejrychleji od konce 80. let 20. století. I pro norské domácnosti jsou zvyšující se výdaje za potraviny nevítanou zátěží a státní orgány již prošetřovaly možné zneužití obchodního postavení prodejců a důvody růstu cen: tím hlavním je koncentrace maloobchodních řetězců. Konkurence se ještě zúží a na konci r. 2015 v Norsku zůstanou pouze tři koncerny (Norgesgruppen, Rema 1000 a Rimi). Teprve posílení kursu NOK může další růst cen v maloobchodě zbrzdit.

Norská banka na zasedání bankovní rady dne 17. prosince 2015 oproti očekáváním ponechala beze změny svou základní sazbu ve výši 0,75 % p. a. (dosud nejnižší v moderních dějinách země) s tím, že ke snížení přistoupí „nejspíše do konce června 2016“ (nejbližší možná úprava připadá v úvahu na příštím zasedání rady v březnu 2016) a sazbu v r. 2016 bude dle potřeby dále snižovat „pod úroveň 0,50 %“.

Banka sazbu nyní nesnížila především proto, aby tím – v důsledku ještě levnějších hypoték – nezrychlila již tak nápadný růst cen nemovitostí a zadlužení domácností. Analytici v Norsku potvrzují, že snižování úroků v letech 2016 a 2017 je nevyhnutelné, ovšem skončí na hranici 0,25 % p. a., tj. Norská banka nesáhne k negativním sazbám jako jiné evropské země. Sama Norská banka věří, že další vývoj ekonomiky Norska jí dovolí základní sazbu „do konce r. 2018 zvýšit až k úrovni 1 %“.

Bankovní rada Norské banky současně představila prognózu vývoje norské ekonomiky do r. 2018. Teprve onen rok měl být podle banky i podle dosavadních vyjádření členů vlády rokem návratu solidního ekonomického růstu Norska. Do konce r. 2017 má růst míra nezaměstnanosti v Norsku, primárně kvůli propouštění v ropném průmyslu. Až v r. 2018 se poprvé – o odhadované 1,5 % – zvýší reálný příjem obyvatelstva. Rovněž firmy mají investovat více než doposud až od r. 2018.

Z vyjádření členů vlády i bankovních expertů plynou ujištění, že stagnaci norské ekonomiky provází kýžená odvětvová restrukturalizace, a tak hospodářská krize Norsku nehrozí. Ostatně „v polštáři“ vládního ropného fondu je aktuálně přes 7 300 mld. NOK. Všichni se pak shodují v tom, že rok 2018 bude spásný a že v něm nastane růst norské ekonomiky, na jaký byli Norové do léta 2014 zvyklí.

Reálnou kondici země v r. 2018 bude hodnotit nová vláda, neboť příští všeobecné volby proběhnou na podzim 2017. Stávající vládní strany pro udržení moci tedy musejí splnit vše, čím naplánovaly ekonomiku i domácnosti podpořit.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek