Norská transformace k tzv. zelené, nízkoemisní ekonomice a státní rozpočet na r. 2017

6. 12. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Norská transformace k tzv. zelené, nízkoemisní ekonomice a státní rozpočet na r. 2017 V září 2017 proběhnou v Norsku parlamentní volby: nepřekvapí proto, že do státního rozpočtu pro volební rok chtěly vládní strany promítnout i kus svého volebního programu. Politické jednání o norském státním rozpočtu pro r. 2017 však zcela netypicky přineslo více než měsíc trvající drama, přičemž šťastný konec nastal „vteřinu před dvanáctou“. Vláda návrh rozpočtu představila 6. října 2016.

Po pěti týdnech marného vyjednávání řada komentátorů předpověděla, že vláda rozpočet spojí s hlasováním o důvěře a vzhledem k neústupnosti partnerů se již psalo o pravděpodobné demisi, která by v Norsku byla první v tomto století. Důvody rozpočtové krize byly přitom (alespoň ze středoevropského pohledu) velmi neobvyklé: snižování emisí jako nové téma v popředí politického i společenského zájmu v Norsku po přijetí pařížské klimatické dohody z prosince 2015 a s tím související obava politických stran z toho, že Norsko nezvládne splnit své klimatické závazky do r. 2030.

Současná norská vláda je menšinová, jsou v ní zastoupeny dvě strany, Konzervativní strana a Pokroková strana. Většinu v parlamentu (Storting) vládě zaručuje dohoda o programové spolupráci s dalšími dvěma subjekty, Liberální stranou a Křesťanskou lidovou stranou (tyto strany měly možnost do vlády též vstoupit, ale nevyužily toho).

Tento koncept spolupráce tzv. občanských stran se mírně zadrhl již při přípravě rozpočtu na rok 2016: nevládní strany jej podpořily pod podmínkou, že ten příští již přinese podstatný posun ve vládou prosazované ekologizaci norského hospodářství (transformace k tzv. zelené, nízkoemisní ekonomice, the green shift).

Budování tzv. „zelené konkurenceschopnosti“ norské ekonomiky je od r. 2016 jednou z priorit vlády. Cílem je vytváření pracovních míst v odvětvích s nízkou emisní stopou a vysokou přidanou hodnotou výrobků. S tím úzce souvisí tzv. zelené zdaňování (větší odvody za činnosti s negativním environmentálním dopadem). Principem této v Norsku poměrně rychle akceptované změny je, že nový výpočet zdaňování a poplatků musí výrazně stimulovat opatření ve prospěch klimatu a současně vést k podstatnému snížení emisí.

Norská vláda z tématu redukce emisí učinila během r. 2016 záležitost celostátního a celospolečenského významu. Norsko (ještě dříve než EU) ratifikovalo pařížskou klimatickou dohodu a již před tím se dobrovolně připojilo k emisním cílům EU. Do r. 2030 však Norsko musí učinit řadu opatření, aby cíl 40% redukce emisí ve srovnání s r. 1990 mohlo splnit. Dle pařížské dohody by Norsko do r. 2030 mělo každoročně snížit emise skleníkových plynů o 800 tis. t. Metodicky si Norsko bude počínaje r. 2021 každoročně stanovovat emisní redukční cíl; v r. 2025 musí předložit resumé splněných úkolů.

V r. 1990 činily norské emise CO2 51,9 mil. t a od té doby se je dosud nepodařilo stlačit výrazněji pod hranici 50 mil. t ročně, zatímco v EU poklesly o pětinu. Aby cíle do r. 2030 splnilo, musí Norsko meziročně redukovat objem emisí o 3,5–5 % (zatímco EU jen o 0,5 %). Až dosud valnou část snížení emisí realizovalo Norsko nákupem povolenek. Tento trend zůstane zachován, nyní se však Norsko soustřeďuje na redukce v sektorech mimo systém povolenek: v dopravě, stavebnictví, zemědělství a odpadovém hospodářství.

Doprava tvoří asi třetinu všech norských emisí, přičemž dle MŽP je realistické očekávat jejich snížení na 8 mil. t ročně, pokud se úspěšně zavedou nové technologie (např. zachycování a ukládání CO2 /CCS/), šetrnější paliva (vyšší podíl biosložky v PHM), zprovozní více elektromobilů, zatraktivní veřejná hromadná doprava, anebo pokud více zboží přepraví vlaky a lodě. V některých oblastech si vláda stanoví ještě ambicióznější cíle, např. zcela bezemisní lodní doprava do r. 2050.

Pro splnění emisních cílů je dle vlády nutná „zásadní technologická změna“, podmíněná změnou investičního prostředí ve prospěch nízkoemisních technologií. Ekologizace hospodářství má současně zvýšit konkurenceschopnost norských firem. Koncept počítá s tím, že stát bude aktivně finančně sanovat anebo alespoň přispívat na mnohá z environmentálních opatření, protože současně napomohou transformaci norské ekonomiky od závislosti na příjmech z ropy a plynu.

Pro volební rok 2017 připravila vláda státní rozpočet, který počítal se snížením emisí o 200 tis. t, tj. jen o čtvrtinu limitu dle pařížské dohody. To ostatní provládní občanské strany považovaly za nedostatečné. Méně ambiciózní cíl vláda zdůvodnila tím, že transformace norské ekonomiky je nyní v křehké fázi: růst nezaměstnanosti se teprve nyní zastavuje, ale produktivita zaostává; odvětví, která byla dosud ve stínu těžařství a ropy, ještě nejsou dostatečně výkonná.

Hlavním rozporem, který jednání o rozpočtu protáhl na celý listopad, se pak stal takzvaný motoristický balíček vlády (který přitom tvoří jen 2 promile výdajů rozpočtu). Součástí vládní podpory transformace ekonomiky směrem od závislosti na příjmech z ropy a plynu jsou totiž i opatření na zvýšení mobility pracovní síly, která v Norsku je tradičně velice malá. Vláda v rozpočtu navrhla zvýšení spotřební daně z PHM (0,15–0,35 NOK/l), kompenzované nižším ročním poplatkem z provozu vozidla, rychlejšími odpisy za použití užitkových vozů a o 10 % nižším mýtným u osobních aut mimo městské aglomerace (pro ty, kdo do měst dojíždějí za prací z venkova).

Jednání o rozpočtu od 17. 11. přešla na úroveň předsedů stran, ale i tak během 29. a 30. 11. postupně jednání opustily Liberální strana i Křesťanská lidová strana. Podle nich původní návrh rozpočtu dostatečně neprosazoval proklimatická, proenvironmentální opatření a zelené zdaňování. Ačkoli je to pro Středoevropana kuriózní, strany usilující o přízeň Norů ve volbách v příštím roce nyní požadovaly např. vyšší spotřební daň z paliv a zvýšení roční daně z provozu motorových vozidel, než jak navrhovala vláda. Jako by větší motivací než hlas v příštích volbách jim bylo snížení emisí v Norsku a zlepšení stavu klimatu do r. 2030. A veřejnost v diskusi tento zájem podpořila.

V sobotu 3. 12. večer, méně než 48 hodin před zahájením schvalování rozpočtu v plénu Stortingu, bylo dosaženo shody všech čtyř tzv. občanských stran na výsledné podobě státního rozpočtu na r. 2017 a vládní krize tak byla podle všeho zažehnána. Motoristický balíček sice zůstal v podstatě zachován, ale další nová opatření by měla za r. 2017 přinést snížení emisí v Norsku o 662,5 tis. t.

Po dohodě všech čtyř stran se v rozpočtu navyšují výdaje o 7,3 mld. NOK oproti původnímu vládnímu návrhu, konkrétně:

  • 2,7 mld. NOK na green shift, vědu, výzkum a podporu vytváření nových pracovních míst;
  • 1,7 mld. NOK v oblasti sociální a školské (péče o děti a rodinu, zvýšení sociálních dávek a starobních důchodů v nejnižším pásmu, zkvalitnění zdravotní péče o děti a psychicky nemocné, více učitelů na prvním stupni základních škol),
  • 1,6 mld. NOK v oblasti dopravy (podpora hromadné dopravy, budování nové dopravní infrastruktury) a
  • 1,3 mld. NOK na podporu zaměstnanosti a transformace ekonomiky.

Zdroji peněz bude dílem převod 1,5 mld. NOK z položky azyl/migrace vzhledem k aktuálně nižšímu počtu azylantů, dále bude stát více čerpat z dividend státních firem a z vybrané daně z nemovitostí.

Z konkrétních nových opatření ve prospěch ekologizace norského veřejného života lze zmínit:

  • zavedení rovné daně z emisí CO2 při podnikatelské činnosti a jejich odvod do separátního fondu;
  • zvýšení poplatku z registrace nového vozidla na benzín a naftu (do rozpočtu +390 mil. NOK), ale současně rozšíření výplat šrotovného i za přívěsy, návěsy, motocykly a nákladní vozy (výdaje navíc -300 mil. NOK), dotace na elektromobily;
  • zvyšování podílu biosložky v PHM ze současných 3 % na 20 % do r. 2020;
  • zlevnění měsíčních předplatních jízdenek na MHD o 20 %;
  • zvýšení investic do technologie CCS a příspěvku na stavbu cyklostezek a chodníků.

Vláda si v hodině dvanácté zajistila podporu pro rozpočet na r. 2017, a tak další jednání o něm v plénu Stortingu, která začala 5. 12., by již jeho podobu neměla změnit. Příjmy rozpočtu se navrhují ve výši 1 179,9 mld. NOK, výdaje 1 301,1 mld. NOK (největší položkou jsou sociální výdaje, 442,4 mld. NOK).

Norské rozpočty jsou tradičně vyrovnané, deficit ve výši 121,1 mld. NOK vláda pokryje čerpáním z penzijního fondu Global (tzv. ropný fond). Rozpočet, který by měl být v úplnosti schválen nejpozději 20. 12., se stane „nejzelenějším“ rozpočtem v norské historii. Vzhledem k tomu, že péče o životní prostředí je pro Nory srdečním tématem, je v zemi přijímán s pochopením.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek