Norsko evropským průkopníkem snižování emisí formou ukládání oxidu uhličitého pod mořským dnem

20. 7. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

Unikátní energetická pozice Norska v Evropě spočívá nejen v soběstačnosti strategických surovin, plynoucí z vlastnictví a státem kontrolovaného využívání podmořských zásob ropy a zemního plynu, ale též v pokrytí domácí spotřeby energie prakticky výhradně z obnovitelných zdrojů.

Zodpovědný přístup k životnímu prostředí demonstruje Norsko řadou způsobů. Například jen v průběhu června 2016 Norsko jako první evropská země ratifikovalo pařížskou klimatickou dohodu (COP21) z prosince 2015.

Dále v návaznosti na závazky z COP21 menší parlamentní politické strany představily iniciativu, aby v Norsku od r. 2025 bylo povoleno registrovat pouze bezemisní automobily, zatímco na prodej aut na naftu a benzín by se vztahoval zákaz (dosavadním závazkem vlády je snížení emisí CO2 v dopravy o 50 % do r. 2030). A konečně pak plénum parlamentu svým usnesením vyzvalo vládu, aby usilovala o dosažení carbon neutrality Norska již v r. 2030 (dosud je nastaven cíl na r. 2050).

Tyto iniciativy mohou napomoci plnění závazků, které NO jako členské zemi EHP stanoví EU. V klimatickém plánu z července 2017 EU navrhuje, aby NO snížilo do r. 2030 objem emisí v odvětvích stojících vně systému povolenek (doprava, zemědělství, stavebnictví a odpadové hospodářství) o 40 % ve srovnání se stavem r. 2005.

V reálu však celková míra emisí v NO je aktuálně o 4 % vyšší než v r. 1990. Hlavním původcem je těžba ropy a plynu, která je a ještě dlouho zůstane významnou ekonomickou aktivitou země, a tak NO hledá inovativní způsoby, jak emise snížit. Za tím účelem nyní NO na úseku emisí CO2 zavádí do experimentální praxe technologii jímání a skladování CO2 (carbon capture, transport and storage, CCS).

Dne 4. 7. byly představeny výsledky studie proveditelnosti technologie CCS. Studii vláda zadala v lednu 2016. Studie uzavírá, že ucelený řetězec CCS je v NO možné realizovat nejpozději v r. 2022, a to za nižších než dosud odhadovaných nákladů.

Na základě toho vláda rozhodla, že podpoří zavedení experimentálního řetězce CCS v NO s termínem zprovoznění nejdříve v r. 2020, nejpozději v r. 2022.

Firmy Norcem (cementárna v Breviku), Yara Norge (závod na výrobu čpavku v Porsgrunnu) a městská spalovna komunálního odpadu v Oslo (Klemetsrudanlegget) budou realizovat fázi jímání CO2 během výrobního procesu. Nezbytné bude vybudování lokálních zásobníků na CO2 v těchto provozech.

Státní koncern Gassco bude zodpovědný za přepravu CO2 z uvedených sběrných míst a za jeho tranzit, přičemž bude pokusy zjišťovat optimální skupenství CO2 (pára nebo kapalina) a tlak pro efektivní přepravu.

Státní firma Gassnova a firma Statoil budou gestory dlouhodobého skladování CO2 ve vytěžených lokalitách („kapsách“) v podmořském šelfu Norského moře. Vytěžená ropná pole se stanou trvalými depozitáři pro CO2. První úložiště vznikne v lokalitě Smeaheia poblíž Bergenu. Reverzní využití tím získají produktovody, které před tím vedly zemní plyn z těžebních plošin na pevninu.

V popsaném rozsahu se náklady projektu odhadují mezi 7,2 a 12,6 mld. NOK v závislosti na tom, jaké množství CO2 se podaří zachytit, přepravit a uskladnit. Adekvátní rozpočtovou částku má poprvé zohlednit státní rozpočet pro r. 2017. Stát iniciativu podpoří, ačkoli v současnosti ekonomicky smysluplná není: jímání a ukládání CO2 by bylo výnosné při sazbě přes 50 EUR/t CO2, nyní je však emisní sazba necelých 6 EUR/t. NO by zvýšení sazby v EU/EHP podpořilo.

NO současně propaguje technologii CCS a její uplatnění v evropském měřítku. Nejnověji o to usiloval v Bruselu dne 13. 7. norský ministr pro ropu a energetiku Tord Lien na jednání s místopředsedou EK Marošem Šefčovičem. Norská strana si z jednání odnesla výzvu EK k dalšímu rozpracování možností CCS v Evropě a příslib pokračování konzultací NO-EK na podzim 2016.

Rozšíření technologie CCS je podle T. Liena jedním z hlavních nástrojů pro splnění emisních cílů NO dle COP21. Pokud by se NO podařilo technologii CCS zvládnout ve velkém, nabídne podmořské depozitáře a možnost ukládání CO2 k využití členským zemím EU, kam NO dodává svůj zemní plyn.

Jednání mezi NO a EU/EHP o emisních požadavcích v odvětvích vně systému povolenek teprve proběhnou. Vláda NO předběžně anoncovala, že v této oblasti přijme tzv. emisní rozpočet, který bude stanovovat maximální roční limity produkce emisí v jednotlivých odvětvích, a chystá další daňové incentivy v dopravě a zemědělství.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek