Norsko v prvním pololetí r. 2017: ekonomika nakročila k mírnému růstu

20. 6. 2017 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Norsko v prvním pololetí r. 2017: ekonomika nakročila k mírnému růstu Přáním norských politiků, bankéřů a ekonomů je, aby r. 2017 přinesl výrazný pozitivní impuls pro domácí hospodářský růst, který byl od pádu cen ropy v r. 2014 jen nepatrný a balancoval na hraně recese. Z indikátorů prvních měsíců r. 2017 lze vyčíst, že hlubší útlum norskou ekonomiku už by čekat neměl a že se začíná pozvolna zotavovat.

Od fáze rekonvalescence k výkonu s elánem však vede dlouhá cesta. Dle ministryně financí Siv Jensen/ové se „norská ekonomika konečně začíná vzpamatovávat“ a vláda od nynějška očekává sice mírný, avšak stálý hospodářský růst. Vláda pro r. 2017 předpovídá růst HDP o 1,5 %, Konfederace norského průmyslu (NHO) o 1,0 %, resp. nejvýše 2,0 % v r. 2018.

Mezinárodní měnový fond (MMF) v hodnotící zprávě o stavu norského hospodářství z konce května 2017 očekává zrychlení růstu ekonomiky od druhé poloviny r. 2017 a po celý rok 2018. MMF vládě doporučuje umírněnost při rozšiřování počtu incentiv pro podnikatele tak, aby růst ekonomiky nebyl umělý a také proto, aby další fiskální rozpočtová politika vlády byla střídmější.

Ústřední statistický úřad dne 8. 6. potvrdil mírné posílení vnitrostátní ekonomiky v průběhu I. čtvrtletí 2017. Potvrzuje to konec období útlumu/recese, trvající od r. 2014. Přestože zahraniční poptávka po norské ropě slábne a průmyslová výroba stagnuje, daří se ve stavebnictví a rybolovu a ekonomickou aktivitu posiluje velký objem veřejných zakázek. Roste spotřeba domácností. V I. čtvrtletí 2017 objem průmyslové výroby v Norsku poklesl o 0,5 %, ale tržby za zboží vzrostly o 4,2 %; hodnota vyvezených ryb je meziročně o 13 % vyšší.

Hospodaření státu v I. čtvrtletí 2017 odpovídá schválenému rozpočtu. Celkové příjmy činily 316 mld. NOK (meziročně +2,5 %) a výdaje 342 mld. NOK (+11,0 %). Deficit ve výši 26 mld. NOK vláda vykryje transferem z ropného fondu.

Základní úroková sazba Norské banky zůstala po celé dosavadní období r. 2017 beze změny ve výši 0,50 % p. a. Míra inflace na začátku května 2017 byla 1,7 % a v pásmu do 2,0 % se očekává i po zbytek roku. Kurs NOK od začátku roku trvale oslabuje – pro ilustraci kumulované měsíční průměry CZK/NOK vypočtené Českou národní bankou: 3,050 za únor 2017 vs. 2,827 za květen 2017, tzn. NOK oproti CZK jen během těchto tří měsíců oslabila o 8 %.

Nejen norští bankéři považují kurs NOK za „nepochopitelně nízký“. Zahraniční obchod je nicméně právě podhodnoceným kursem NOK stimulován a v prvních pěti měsících r. 2017 byla obchodní bilance Norska kladná.

Nezaměstnanost v r. 2017 by již dále neměla stoupat: podle statistik dosáhla vrcholu v r. 2016, kdy se přiblížila k 5% hranici. Podle prognózy by za celý r. 2017 neměla přesáhnout 4,2 %, resp. 4,1 % v r. 2018. Na konci dubna 2017 míra nezaměstnanosti v Norsku činila 4,5 %, tj. 124 tis. osob bez práce, a v květnu 2017 vláda rozhodla vyčlenit dalších 68 mil. NOK na řešení problematiky dlouhodobě nezaměstnaných.

Nízká zůstává míra nových investic v Norsku: více než do průmyslu se v současnosti investuje do veřejných prací a do nemovitostí. Rok 2017 je prozatímním vrcholem boomu ve stavebnictví v Norsku, který reaguje na velkou poptávku po bydlení, sycenou nízkými sazbami hypoték. Rychle roste počet udělených stavebních povolení, zároveň ale po 10 letech nepřetržitého růstu začaly stagnovat ceny bytových jednotek: za I. čtvrtletí 2017 vzrostly meziročně již jen o 3 % a v květnu 2017 poprvé klesly: o 1,1 %, nejvíce pak v hlavním městě Oslo.

Investice do bydlení ve velkém jsou hlavním důvodem mimořádně vysokého zadlužení norských domácností, které se blíží 1,5násobku HDP Norska. Jako další opatření proti předlužení rodin dne 7. 6. norský Úřad pro finanční dohled (Finanstilsynet) ohlásil zpřísnění poskytování spotřebitelských úvěrů. Poskytovatelé budou muset vyhodnocovat schopnost klienta splatit úvěr i v případě, že by se variabilní úroková sazba zvýšila o 5 %; celková výše úvěru nesmí přesáhnout 5násobek ročního příjmu klienta, úvěrová smlouva musí umožňovat odklad splátek a maximální doba splatnosti spotřebitelských úvěrů musí být 5 let.

Vláda dne 5. 4. představila nejambicióznější Národní plán dopravy v dějinách Norska, kterým se v dalším období zabývá parlament. V případě schválení by v letech 2018–2029 stát na veřejné stavby v dopravě uvolnil 933 mld. NOK. Ohromující částku a velké množství průběžně ohlašovaných zcela nových stavebních projektů však komentátoři i veřejnost vnímají v kontextu zářijových parlamentních voleb: není jisté, zda plán bude v navržené podobě přijat a pokud ano, zda ho bude po volbách naplňovat stávající koalice. Nadto norská veřejnost očekávala, že plán přispěje k větší redukci emisí a bude znamenat nižší zátěž pro životní prostředí.

Vládní penzijní fond Global (tzv. ropný fond), který zhodnocuje veškeré příjmy státu z ropy a plynu, je garancí solventnosti státu pro dnešek i příští generace. Za I. čtvrtletí 2017 vykázal zhodnocení o 3,8 % (nominálně +298 mld. NOK), což je třetí nejlepší kvartální výsledek v jeho historii (výnos akcií byl 5,5 %, dluhopisů a obligací 0,8 %, nemovitostí 0,5 %.) Poprvé v dějinách však samo zhodnocování fondu formou správy akcií, dluhopisů a nemovitostí bylo vyšší než objem nových prostředků, které do něj přitekly formou daně z těžené ropy a plynu.

Začátkem května 2017 překonala hodnota portfolia ropného fondu hranici 8 000 mld. NOK, tj. 1,5 mil. NOK na jednoho Nora. Končící vláda zdůrazňuje, že během jejího 4letého působení vzrostla hodnota fondu o 70 %. Je však třeba připomenout, že fond spravuje výhradně jmění v zahraničí a v cizích měnách, což za situace aktuálně velmi slabé NOK zvyšuje hodnotu fondu vyjádřenou v norské měně.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek