Norsko: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Oslo (Norsko)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz

1 154 118

1 204 351

 1 203 742

1 219 222

1 162 770

z toho ropa a zemní plyn

568 428

610 796

570 431

537 923

432 896

Dovoz

795 573

821 047

875 541

929 633

981 979

Saldo

358 545

383 304

328 201

289 589

180 791

Údaje v mil. NOK

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Pro Norsko představuje EU primární trh, kam směřují více než čtyři pětiny norského exportu a odkud pochází téměř dvě třetiny dovozu. V obchodní výměně se zeměmi EU má čelné postavení Skandinávie (především Švédsko a Dánsko) a dále Velká Británie, Německo a Nizozemí. Druhý největší trh představuje Asie (pětina všeho dovozu a necelá desetina vývozu), zejména Čína, Jižní Korea a Japonsko. Nominální hodnotou zboží vyrovnaná je obchodní bilance Norska s USA.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Základ zahraničního obchodu dlouhodobě tvoří vývoz ropy a zemního plynu, jež se na celkovém vývozu v uplynulých letech podílel více než z poloviny. Nižší poptávka po ropě a její nižší ceny znamenaly, že během let 2014-2015 podíl petrochemických výrobků na celkovém vývozu klesl pod 40 %. V roce 2015 tržby za exportovaný zemní plyn (226 mld. NOK) poprvé převýšily částku za prodej ropy do zahraničí (197 mld. NOK).

Norsko je expandujícím vývozcem elektrické energie. Další exportní komodity jsou založeny na tradičních norských odvětvích: jsou to ryby a mořské plody, strojírenské výrobky, hliník a průmyslová hnojiva.

Mezi největší položky dovozu patří osobní automobily a dopravní prostředky pro hromadnou přepravu zboží a osob, stroje, zařízení a další strojírenské výrobky, výpočetní technika a niklové slitiny.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Norsko využívá členství v Evropském sdružení volného obchodu (ESVO), které uzavírá smlouvy o volném obchodu a dohody o spolupráci.

Pro Norsko je zásadní Dohoda o EHP, která vstoupila v platnost v roce 1994. Tato dohoda upravuje vztahy mezi třemi státy ESVO (Island, Norsko, Lichtenštejnsko) na jedné straně a státy EU na straně druhé. Dohoda umožňuje Norsku volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob v teritoriu všech zemí Dohody. Kromě toho se Norsko podílí na spolupráci v oblastech tzv. sociální dimenze, tj. výzkumu a rozvoje, vzdělání, životního prostředí, spotřební politiky, statistiky a pracovních podmínek.

Skrze Dohodu o EHP přejímá Norsko většinu legislativy EU (s výjimkami v oblasti rybolovu, zemědělství a ekologie).

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

 

2010

2011

2012

2013

2014

Přímé investice v zahraničí

1 107 518

1 161 586

1 206 861

1 111 743

1 216 254

Přímé zahraniční investice v Norsku

1 039 081

1 069 617

1 183 147

1 174 918

1 296 738

Údaje v mil. NOK

Vzhledem k velkým domácím zkušenostem směřuje valná část norských investic do zahraničí za účelem průzkumu, těžby a zpracování ropy a zemního plynu. Rovněž zahraniční investice v Norsku nacházejí nejčastější cíl v petrochemickém průmyslu. Teritoriálně se převážná část (70-80 %) investic realizuje do/ze zemí OECD v čele s USA, Velkou Británií, Nizozemím, Německem, Švédskem, Dánskem a Japonskem.

Údaje v tabulce nepokrývají investice, které v cizině provádí Vládní penzijní fond Global, zřízený v roce 1990 jako pojistka pro horší časy. Do fondu proudí všechny tržby státu za prodej norské ropy a zemního plynu. Nyní představuje největší suverénní investiční fond na světě a je nejvýznamnějším světovým držitelem akcií evropských firem.

Tržní hodnota portfolia fondu v roce 2015 dosáhla hranici 7 000 mld. NOK, tj. 1 350 000 NOK v přepočtu na 1 obyvatele Norska. První zisk fond generoval v roce 1996. O jeho další dynamice svědčí, že hranici jmění 1 000 mld. NOK překonal v roce 2004, hranici 2 000 mld. NOK v roce 2007, hranici 3 000 mld. NOK v roce 2010 a v roce 2013 prolomil hned dvě hranice, a to jak 4 000, tak 5 000 mld. NOK. Zhodnocení fondu se pohybuje mezi 4 a 5 % ročně, což však samo vedení fondu považuje jako nadprůměrné a v dalších letech hodlá přísněji vyhodnocovat investiční rizika, která mohou snížit krátkodobou ziskovost fondu ve prospěch maximalizace dlouhodobého reálného výnosu. Strategií fondu je rozložení investic v poměru 60 % do akcií, 35 % do státních dluhopisů a obligací a 5 % do nemovitostí.

Geografické rozložení investic fondu na konci roku 2015 je 38 % v Evropě, 40 % v Severní Americe a 17 % v Asii. Fond investuje v 78 zemích světa a v 51 různých měnách: největší podíl drží USA (34 %), Velká Británie (10 %) a Japonsko (9 %). Fond má podíl v téměř 9 000 společnostech. Největší jednotlivé účasti má fond ve firmách Nestlé, Apple, Roche Holding, Novartis, Alphabet a Microsoft Corp.

Vedle fondu Global, který smí investovat výlučně v zahraničí, existuje v jeho stínu ještě Vládní penzijní fond Norsko, který investuje do norských, resp. do skandinávských společností, které operují na norském trhu. Jmění fondu, založeného v r. 1967, se blíží ke 200 mld. NOK a jeho zhodnocení za léta 2013-2015 činilo 8,5 %.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Pro vstup zahraničního kapitálu do Norska platí liberální a rovnocenné podmínky běžné v zemích EU, existují nicméně sektory (ropný průmyslu, plynárenství, elektrárny), které jsou politicky citlivé a v nichž s odkazem na národní zájmy a uchování suverenity je možná jen minoritní účast zahraničního kapitálu; norský subjekt (obvykle státní či polostátní konsorcium) musí držet alespoň 51% podíl.

V Norsku v současné době působí přes cca 1 600 společností se zahraniční účastí. V rámci Dohody o EHP má Norsko harmonizované podmínky pro fungování kapitálového trhu. Určitá omezení se týkají pouze strategického přístupu k nerostným surovinám a na trh cenných papírů.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: