Norsko: Zahraniční obchod a investice

16. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Oslo (Norsko)
 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2013

2014

2015

2016

 2017 (předběžně) 

Vývoz

1 203 742

1 219 222

1 160 335

967 502

843 286

z toho ropa a zemní plyn

570 431

550 985

448 712

352 199

413 609

Dovoz

875 541

929 633

985 361

849 475

683 354

Saldo

328 201

289 589

174 974

118 027

159 932

Údaje v mil. NOK

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Pro Norsko představuje EU primární trh, kam směřují více než čtyři pětiny norského exportu a odkud pochází téměř dvě třetiny dovozu. V obchodní výměně se zeměmi EU má čelné postavení Skandinávie (především Švédsko a Dánsko) a dále Velká Británie, Německo a Nizozemí. Druhý největší trh představuje Asie (pětina všeho dovozu a necelá desetina vývozu), zejména Čína, Jižní Korea a Singapur. Nominální hodnotou zboží vyrovnaná je obchodní bilance Norska s USA.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Základ zahraničního obchodu Norska dlouhodobě tvoří vývoz ropy a zemního plynu, jež se na celkovém vývozu v uplynulých letech podílel více než z poloviny. Menší poptávka po ropě a její nižší ceny znamenaly, že v letech 2014-2016 podíl petrochemických výrobků na celkové hodnotě vývozu poklesl až na třetinu. V roce 2017 se však nosná role ropy a plynu v norském exportu opět zvýraznila: podíl těchto komodit na veškerém norském exportu činil 49 % (tržby za exportovaný zemní plyn 204 mld. NOK a za ropu 209 mld. NOK).

Norsko je expandujícím vývozcem elektrické energie. Další exportní komodity jsou založeny na tradičních norských odvětvích: jsou to ryby a mořské plody, strojírenské výrobky, hliník a průmyslová hnojiva.

Mezi největší položky dovozu patří osobní automobily a dopravní prostředky pro hromadnou přepravu zboží a osob, stroje, zařízení a další strojírenské výrobky, výpočetní technika a niklové slitiny.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Norsko využívá členství v Evropském sdružení volného obchodu (ESVO), které uzavírá smlouvy o volném obchodu a dohody o spolupráci s dalšími státy a mezinárodními organizacemi.

Pro zahraniční obchod Norska je zásadní Dohoda o EHP, která vstoupila v platnost v roce 1994. Tato dohoda upravuje vztahy mezi státy ESVO (Island, Norsko, Lichtenštejnsko) na jedné straně a státy EU na straně druhé. Dohoda umožňuje Norsku volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob v teritoriu všech zemí Dohody. Vedle toho Norsko prostřednictvím Dohody o EHP spolupracuje v oblastech tzv. sociální dimenze, tj. výzkumu a rozvoje, vzdělávání, životního prostředí, spotřebitelské politiky, statistiky a pracovních podmínek.

Skrze Dohodu o EHP přejímá Norsko většinu legislativy EU s výjimkami v oblasti rybolovu, zemědělství a ekologie.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

 

2012

2013

2014

2015 

2016

Přímé investice v zahraničí

1 206 861

1 111 743

1 285 728

1 612 999

1 661 259

Přímé zahraniční investice v Norsku

1 183 147

1 174 918

1 234 502

1 319 773

1 293 884

Údaje v mil. NOK

Vzhledem k velkým domácím zkušenostem směřuje valná část norských investic do zahraničí za účelem průzkumu, těžby a zpracování ropy a zemního plynu. Rovněž zahraniční investice v Norsku nacházejí nejčastější cíl v petrochemickém průmyslu. Teritoriálně se převážná část (70-80 %) investic realizuje do/ze zemí OECD v čele s USA, Velkou Británií, Nizozemím, Německem, Švédskem, Dánskem a Japonskem.

Údaje v tabulce nepokrývají investice v zahraničí, které provádí Vládní penzijní fond Global, tzv. ropný fond, zřízený v roce 1990 jako pojistka pro horší časy. Do fondu proudí všechny tržby státu za prodej norské ropy a zemního plynu. Nyní představuje největší suverénní investiční fond na světě a je nejvýznamnějším globálním držitelem akcií evropských firem.

První zisk fond generoval v roce 1996. O jeho další dynamice svědčí, že hranici jmění 1 000 mld. NOK překonal v roce 2004, hranici 2 000 mld. NOK v roce 2007, hranici 3 000 mld. NOK v roce 2010 a v roce 2013 prolomil hned dvě hranice, a to jak 4 000, tak 5 000 mld. NOK. Následujícího roku fond přesáhl hodnotu 6 000 mld. NOK a v roce 2015 překročil 7 000 mld. NOK. Od roku 2017 převyšuje tržní hodnota portfolia fondu 8 000 mld. NOK, resp. 1,6 mil. NOK v přepočtu na 1 obyvatele Norska. 

Zhodnocení fondu dosahuje v průměru 6 % ročně, což však samo vedení fondu považuje jako nadprůměrné a v dalších letech hodlá přísněji vyhodnocovat investiční rizika, která mohou snížit krátkodobou ziskovost fondu ve prospěch maximalizace dlouhodobého reálného výnosu. Strategií fondu je rozložení investic do akcií (66 %), do dluhopisů a obligací (31 %) a do nemovitostí (3 %).

Geografické rozložení investic fondu na začátku roku 2018 je 41 % v Severní Americe, 36 % v Evropě a 20 % v Asii v Austrálii. Fond investuje v 72 zemích světa: největší podíly jmění fondu jsou v USA, Velké Británii, Francii, Německu a Japonsku. Fond má podíl v 9 000 společnostech, drží 4 000 titulů státních dluhopisů a obligací a vlastní 775 nemovitostí. Největší jednotlivé účasti má fond ve firmách Apple, Microsoft, Nestlé, Alphabet, Royal Dutch Shell, Amazon a Tencent.

Vedle fondu Global, který smí investovat výlučně v zahraničí, existuje v jeho stínu ještě Vládní penzijní fond Norsko: investuje naopak pouze do norských dluhopisů a obligací a do norských firem, resp. do skandinávských společností působících na norském trhu. Jmění fondu, založeného v roce 1967, na konci roku 2017 činilo 240 mld. NOK a v jeho průběhu se zhodnotilo o 13,2 %. Fond byl držitelem 10,3 % všech akcií obchodovaných na osloské burze.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Pro vstup zahraničního kapitálu do Norska platí liberální a rovnocenné podmínky běžné v zemích EU, existují nicméně sektory (ropný průmysl, plynárenství, elektrárny), které jsou politicky citlivé a v nichž s odkazem na národní zájmy a uchování suverenity je možná jen minoritní účast zahraničního kapitálu; norský subjekt (obvykle státní či polostátní konsorcium) musí držet alespoň 51% podíl.

V Norsku v současné době působí přes cca 6 400 společností se zahraniční účastí. V rámci Dohody o EHP má Norsko harmonizované podmínky pro fungování kapitálového trhu. Určitá omezení se týkají pouze strategického přístupu k nerostným surovinám a na trh cenných papírů.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: