Norský Národní plán dopravy: rekordní počet projektů a příležitostí pro uplatnění firem z ČR

22. 8. 2017 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

Schválený Národní plán dopravy na léta 2018–2029 (NPD) je bezkonkurečně největším investičním rozhodnutím státu v moderní historii Norska. Současně je však třeba přiznat, že přichází v nejvyšší čas, neboť modernizace dopravní infrastruktury v Norsku v uplynulých desetiletích probíhala téměř výhradně reaktivně: nové stavby vznikaly primárně až ke zvládnutí kritických stavů (silniční tunely v hlavním městě, obchvaty větších měst, metropolitní železniční linky aj.).

V důsledku sanace naléhavých potřeb silniční dopravy docházelo k zanedbávání péče o další infrastrukturu a například stav a kapacita kolejového svršku mimo Oslo a region jižního Norska neodpovídá nárokům 21. století.

V nově přijatém NPD reflektuje vláda tři prvky:

(1) zkapacitnění, modernizace a ekologizace dopravních cest v Norsku na úkor individuální silniční dopravy; (2) zvýšení zaměstnanosti prostřednictvím veřejných staveb realizovaných v probíhající době hospodářského útlumu v Norsku; (3) dostatečná finanční dispozice státu pro investování (i díky možnosti čerpání z tzv. ropného fondu) a vůle krajů a měst ke kofinancování.

Na konci realizace NPD má v Norsku existovat lépe propojená dopravní síť, která zvýší mobilitu Norů, bezpečnost dopravy a rychlost spojení.

Investice do dopravní infrastruktury 

NPD počítá s investicemi státu do dopravní infrastruktury v rekordní výši 1 064 mld. NOK. Rozdělení investic ze státního rozpočtu (bez započtení částek, které budou hradit kraje a obce a vybraného mýtného) je dle doposud rozepsaných projektů následující:

  • 536 mld. NOK na silniční dopravu,
  • 319 mld. NOK na železniční dopravu,
  • 66 mld. NOK na dopravu uvnitř městských aglomerací,
  • 32 mld. NOK na lodní dopravu,
  • 4 mld. NOK na leteckou dopravu.

Silniční doprava

Z celkové státní dotace je 217 mld. NOK určeno na výstavbu zcela nových meziměstských komunikací v rámci národní silniční sítě: půjde o 290 km čtyřpruhových dálnic a 910 km silnic I. třídy. Částka 24 mld. je určena na zpevnění svahů a na stavby ochraňující cesty proti pádům kamení a lavin. Ostatní prostředky budou použity na zkvalitnění stávajících silnic (mj. zvýšení počtu jízdních pruhů), zvýšení bezpečnosti (zvětšení poloměrů zatáček, středová svodidla) a na jejich údržbu.

Železniční doprava

Cílem NPD je, aby železnice pro obyvatele příměstských aglomerací představovala primární způsob dojíždění za prací. Sekundárním cílem je zvětšení propustnosti dopravní cesty a počtu elektrifikovaných železničních úseků v Norsku tak, aby se zvýraznily výhody dopravy nákladů po dráze, zvláště na delších trasách.

Chystané železniční stavby mají zvýšit kapacitu trati a dopravní rychlost. Ke zdvojkolejnění má dojít v celé trase tratí Oslo – Skien, Larvik – Porsgrunn, Oslo – Lillehammer, Oslo – Fredrikstad – Sarpsborg (event. až Halden) a Arna – Stanghelle. Tyto stavby by měly být dokončeny již do r. 2026. V západním Norsku bude elektrifikován úsek Steinkjer – Trondheim – Storlien.

Cestující veřejnosti se mají nabídnout častější odjezdy vlaků a rychlejší spojení: trati v metropolitní oblasti budou rekonstruovány na max. rychlost 250 km/h (to umožní dojet z Osla do Hønefossu za 37 minut, do Fredrikstadu za 45 min., do Hamaru za 55 minut, do Tønsbergu za 60 minut). Cestovní doba kratší než při jízdě po silnici má přimět co nejvíce Norů vzdát se používání aut, a tím napomoci ke snížení emisí skleníkových plynů.

Podstatná část investic půjde na zvýšení četnosti údržby tratí; na většině tratí bude osazen moderní signalizační systém ERTMS.

Námořní doprava

Incentivy v pobřežní dopravě mají rovněž napomoci tomu, aby větší část nákladů, dosud v Norsku převážených kamiony, putovala do pobřežních měst lodí. Dojde na rekonstrukce nákladových přístavních ploch, jeřábů, dalších zařízení pro nakládku a též vlnolamů v ústích přístavů. 2 mld. NOK vláda vyhradila na opatření vedoucí ke snížení ekologické zátěže provozu přístavů. Částkou 13 mld. NOK vláda přispěje na vybudování nových přístavů Andenes, Værøy a Longyearbyen pro rybářské lodě; vystavěn má být i první mořský tunel Stad.

V námořní dopravě se z NPD bude hradit modernizace navigačních zařízení (majáky, světla, bóje).

Letecká doprava

Na rozdíl od ostatních sektorů dopravy se většina projektů v letectví nefinancuje ze státního rozpočtu, ale ze zisku, který provozováním 45 letišť a letecké infrastruktury v Norsku generuje státní firma Avinor. Částka 3,9 mld. NOK z NPD je určena na dvě velké stavby na dálném severu, a to přemístění letiště v Bodø a výstavbu nového letiště v Mo i Rana.

Nejnovějším projektem firmy Avinor, pro který vzhledem k jeho velikosti poptává další investory, je výstavba celosvětově největšího terminálu pro překládku ryb a výrobků z nich na letišti Oslo – Gardermoen. V současnosti se z letiště Gardermoen expeduje 600 t lososa denně. Samostatný terminál by měl kapacitu zvýšit o třetinu a umožnit nakládku 300 tis. t ryb ročně. Náklady projektu činí 800 mil. NOK.

Doprava v městských aglomeracích

Rozsah stavebních úprav připravovaných dle NPD v devíti největších městech v Norsku se dotkne 1,2 mil. obyvatel a v praxi bude znamenat největší stavební aktivitu od éry zavádění železnice v Norsku v 19. století. Právě doprava uvnitř městských celků má přispět k největšímu snížení produkce emisí: v souladu s parlamentním usnesením po r. 2020 nesmí v Norsku dojít k dalšímu zvýšení objemu individuální osobní dopravy uvnitř měst.

Doprava v Norsku v současnosti stojí za 1/3 objemu všech emisí skleníkových plynů, tj. 15,6 mil. t ročně. Třetinový podíl na tom má doprava silniční. NPD zapracovává cíl, aby Norsko mezi lety 2021–2030 snížilo objem emisí v dopravě o 30 mil. t CO2, z toho 20–25 mil. t národními opatřeními a zbytek nákupem povolenek v cizině. Norský parlament již před časem schválil, že podíl biosložky v PHM se do r. 2020 zvýší na 20 % a že od ledna 2026 bude možné v Norsku registrovat pouze zcela bezemisní osobní auta a dodávkové vozy. Úplný přechod k nízkoemisní společnosti má být v Norsku završen do r. 2050.

Rozšíření škály dopravních možností ve městech má razantně zvýšit podíl osob, které budou namísto aut pravidelně využívat MHD a jízdní kola. Dotací 24 mld. NOK budou zřizovány nové cyklostezky a chodníky.

Částka 17,2 mld. NOK je určena na obnovu železničních stanic a infrastruktury ve městech. V Oslu má dojít k ražbě druhého železničního tunelu pod centrem města, k výstavbě nové tratě lehké železnice do Fornebu a vznikne nová podzemní trasa metra se stanicemi Bislett, St. Olavs plass, Youngstorget, Grünerløkka a Bryn (poslední dva projekty hradí rovným dílem stát a hlavní město). Pouze z rozpočtu regionálního organizátora dopravy Ruter bude financováno přebudování hlavního nádraží v Oslu (odhad nákladů 2,9 mld. NOK), nad jehož kolejiště by se dle návrhů měl do r. 2024 přeložit celý autobusový terminál.

Také další města zažijí čilý stavební ruch a podle velkorysých plánů dojde v nutných případech i na demolice stávající zástavby: vzniknout má řada železničních přeložek ve městech v jihovýchodním Norsku; v Bergenu dojde k prodloužení tramvajové trati do Fyllingsdalenu. Jinde projektanti naopak plánují přesun osobních nádraží pod zem (např. železniční stanice Holmestrand či Larvik). V Trondheimu mají stávající autobusový park MHD nahradit elektrobusy (Super Bus Phase 1).

Ve fázi realizace může NPD doznat změn, co se týká rozsahu a výše nákladů některých staveb, avšak je nezpochybnitelné, že Norsko má před sebou epochu velkých dopravně-stavebních projektů. Projekt přichází ve správný čas, kdy se protíná nabídka státu na financování rozsáhlých dopravních staveb a společenská poptávka po rychlé a spolehlivé veřejné dopravě. Výsledkem má být zacelení dosud z velké části nespojité dopravní sítě v Norsku, lepší provázanost regionů, eliminace dopravních zácp a snížení emisí.

Stát bude v následujících 12 letech na dopravně-stavební projekty uvolňovat okolo 80 mld. NOK ročně, dalšími investicemi budou přispívat kraje a města. Schválený rozsah stavební činnosti předpokládá, že část projektů budou muset z kapacitních důvodů realizovat konsorcia s účastí zahraničních společností. Zvláště ty firmy z ČR, které již mají reference z dodávek pro dopravní projekty ve Skandinávii, se budou moci přihlašovat do tendrů, vypisovaných dle pravidel EU/EHP.

Veřejné zakázky v Norsku, do kterých se mohou hlásit též firmy z ČR, se zveřejňují elektronicky v norské národní databázi veřejných zakázek Doffin (norsky) a v Dodatku k Úřednímu věstníku EU (anglicky a česky).

Dokument ke stažení:

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek