Nová "Digitální strategie 2025" z dílny spolkového ministerstva hospodářství a energetiky

4. 4. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

Dne 14. 3. 2016 byla představena při příležitosti otevření IT veletrhu CeBIT v Hannoveru spolkovým ministrem pro hospodářství a energii, Sigmarem Gabrielem, nová Digitální strategie 2025. Jejím prostřednictvím spolkové ministerstvo pro hospodářství a energetiku (dále pouze BMWi) informuje o svých záměrech, cílech a konkrétních opatřeních, která je v příštích letech nutná vykonat, aby došlo v Německu k úspěšné digitální transformaci.

Potenciál digitálních změn lze vyčíslit. HDP v Německu by mohl podle aktuální analýzy do roku 2020 vzrůst o dodatečných 82 miliard euro, když se budou nepřetržitě urychlovat digitální technologie a schopnost německých podniků je využívat. Důležité záměry v oblasti rozvoje digitalizace byly předloženy spolkové vládě již v rámci Digitální agendy 2014-2017 (982/2014-Berlin). Novou strategií však předkládá BMWi první systematický přístup, který obsahuje konkrétní nástroje a opatření, jak požadovaných cílů dosáhnout.

Podle BMWi má Německu pomoci k úspěšné digitální budoucnosti následujících 10 kroků:

1. Vybudovat v Německu do roku 2025 gigabitovou optickou síť

Aby Německo úspěšně zvládlo digitalizaci, musí vytvořit dostatečnou digitální infrastrukturu, která musí splňovat 3 podmínky: vyšší kapacitu, širší disponibilitu a nízkou latenci. Hlavní výhodou nově plánované sítě je kromě její vysoké výkonosti skutečnost, že oproti klasickému telefonnímu vedení a TV-koaxiálním kabelům není z kovu a nedochází tak při ní k rušení signálu. Zároveň vykazuje o poznání nižší spotřebu energie konečným zákazníkům. Výstavba sítě by měla stát v příštích 10 letech 100 miliard euro (současná spolková vláda plánuje podporu spolku na výstavbu rychlého internetu /širokopásmové vedení/ ve výši ca. 2,7 mld. €.). V metropolitních oblastech vláda sází i nadále na soukromé poskytovatele, pro nedostatečně pokryté oblasti by měl být zřízen „Investiční fond budoucnosti“ s objemem 10 miliard euro.

2. Podpořit start-upy a jejich kooperaci s již etablovanými podniky

Počet založených hi-tech podniků klesl od roku 1995 do roku 2015 o 40 %. Aby byly start-upy opět trvalé a úspěšné a aby se dokázaly prosadit na mezinárodním trhu, musí být podle BMWi zbaveny zbytečné byrokracie (zejm. musí být umožněno jejich snazší zakládání). Dále musí dojít k dalšímu rozvoji fondů rizikového kapitálu. Německý trh rizikového kapitálu, změřený na hospodářskou sílu, je totiž příliš malý.[1] Kromě toho chce BMWi zamezit novým daňovým zatížením pro mladé a inovativní podniky a oživit pro ně finanční zdroj v podobě burzy. Rovněž podporuje internacionalizaci německých start-upů informační a poradenskou činností a jejich kooperaci s již etablovanými podniky. Podle studie Accenture přichází německé hospodářství kvůli neefektivní spolupráci mezi start-upy a již etablovanými podniky o potenciál růstu ve výši 99 miliard euro do roku 2020 (což odpovídá
cca 3,4 % aktuálního HDP).

3. Tvořit regulační rámec pro více investic a inovací

Je potřeba poskytnout prostor pro rozvíjení rizikových investic, produkčních inovací nebo nových dat založených na službách. Za tímto účelem je nutné vytvářet přehlednou a stabilní regulaci. V oblasti normalizace a standardizace podle BMWi musí celosvětovou roli převzít EU. Mělo by tak dojít k vytvoření evropského technického i právního jednotného digitálního trhu, který by sloužil nejen spotřebitelům ale také velkým i malým producentům.

V rámci německého regulačního rámce BMWi navrhuje vyvinutí digitálního zákoníku, který by následoval principy otevřené a rovné soutěže, bezpečnosti a suverenity dat, stejně jako evropskou harmonizaci. Evidoval by veškeré regulace a ustanovení relevantní internetu (např. telekomunikační zákon, zákon o telemédiích, zákon o rádiových a koncových telekomunikačních zařízeních) a doplňoval další aspekty technické regulace. Rovněž BMWi doporučuje zřízení zkušebních laboratoří se zaměřením na vysoce výkonné inovace jako např. telemedicína, robotika nebo mobilita.

4. Zrychlit „inteligentní zesíťování“ centrálních odvětví infrastruktury německého hospodářství

Inteligentní zesíťování znamená komplexní a systematické využívaní potenciálu digitalizace v důležitých oblastech infrastruktury jako jsou energetika, doprava, zdravotnictví, vzdělávání nebo veřejná správa.[2] Podle studie Fraunhofer ISI mohou inteligentní sítě přinést celkový společenský přínos ve výši okolo 56 miliard euro ročně. Z toho 39 miliard euro připadá na efektivní zvýšení a 17 miliard na dodatečné růstové impulzy. Za účelem využití tohoto potenciálu schválila na podzim 2015 spolková vláda „Strategii inteligentního zesíťování“ jako opatření vyplývající z Digitální agendy 2014-2017. Iniciativa „Inteligentní zesíťování“ se snaží poskytovat informace a prostor pro diskuzi o zkušenostech a svých nápadech všem expertům, uživatelům a dalším zainteresovaným občanům. Důležité je také vytvořit synergii s probíhajícími programy zejména v kontextu Industrie 4.0, Mittelstand-Digital a programem podpory výzkumu a inovací v IKT.

5. Posílit bezpečnost dat a rozvíjet datovou suverenitu

Podle situační zprávy Spolkového úřadu pro bezpečnost technických informací (BSI) z roku 2015 je v některých oborech riziko ohrožení datové bezpečnosti poměrně vysoké. Např. v oblasti telekomunikací a nových medií (Bitkom) se 51 % ze všech podniků v Německu stalo obětí kyberkriminality. Středně velké podniky jsou s 61 % velmi postihovány špionáží nebo sabotážními akcemi. Roční ztráty pro německé hospodářství jsou odhadovány okolo 51 miliard euro. BMWi bude ověřovat, zda jsou nutné a smysluplné další zákonné regulace odpovědnosti za vady pro IT bezpečnostní nedostatky a bezpečnostní stanovení pro výrobce HW a SW. Průmyslovým špionážím a kyberútokům musí být zabráněno skrze mezinárodní regulace, které budou vymahatelné přes německé a potažmo
i evropské hranice. Společně s partnery z hospodářství a vědy BMWi buduje iniciativu „IT-Bezpečnost v hospodářství“, která by měla pomoci podnikům zajistit zvýšení úrovně bezpečnosti dat. V neposlední řadě je také cílem BMWi převést doložky z nařízení o ochraně osobních údajů do německé národní legislativy tak, aby byla zachována jejich vyváženost mezi spotřebitelskými a hospodářskými zájmy.

6. Umožnit nové obchodní modely pro malé a střední podniky, řemesla a služby

Cílem je zajistit, aby byly německé podniky aktivní v oblasti digitalizace a v budoucnosti tak uhájily svou tržní pozici a dobyly nové trhy. Za tímto účelem pomáhá již existující iniciativa „Mittelstand-Digital“. Částí iniciativy jsou kompetenční centra specializovaná na řemesla, agentury zabývající se např. tématy digitální komunikace, cloudingem nebo procesním managementem. Součástí je také program „go digital“ zahrnující poradenské služby zaměřené na IT bezpečnost, internetový marketing a digitalizované obchodní procesy pro malé a střední podniky a program „go-Inno“ sloužící jako linka podpory v oblasti inovativního managementu. BMWi chce rovněž vytvářet pro malé a střední podniky pobídky k investování do digitální transformace prostřednictvím kampaně „Digitalisierungsoffensive Mittelstand“.

Pro kampaň je klíčový digitální program „Mittelstand“ s objemem 1 miliardy euro do roku 2018. Podpora programu obsahuje analýzy a poradenství, rozvoj technologií specializovaných na určitou cílovou skupinu nebo investiční příspěvky k zesílení investic a IT implementačních projektů v malých a středních podnicích. Opatření by měla přispět zároveň k rozvoji nových internetově založených platforem a obchodním modelům. Podpořena by měla být rovněž propojenost německých malých a středních podniků v Evropě skrze výstavbu evropské/mezinárodní sítě v oblasti digitální transformace.

7. Modernizovat prostřednictvím Industrie 4.0 německou výrobu

Cílem BMWi je z Německa udělat vedoucího poskytovatele a uživatele Industrie 4.0 a tím se stát nejmodernějším průmyslovým místem na světě. Digitalizace průmyslu otevře Německu do roku 2025 dodatečně kumulovaný potenciál tvorby hodnoty 425 miliard euro. Předpovídáno je zesílení produktivity o 30 %, roční růst efektivity 3.3 % a roční pokles nákladů o 2.6 %. Aby se zvýšil potenciál Industrie 4.0, přináší BMWi program na podporu mikroelektroniky s objemem 1 miliardy euro. Dále spolkové ministerstvo pozvalo externí experty a všechny další relevantní aktéry s cílem předložit odsouhlasený plán o plynulé standardizaci v oblasti Industrie 4.0. Rovněž se snaží o mezinárodní spolupráci. Bilaterální kooperace s důležitými partnerskými zeměmi může podpořit transformační proces Indrustrie 4.0 Např. bilaterální spolupráce s Čínou v oblasti Industrie 4.0 může posílit pozici německých podniků na čínském trhu.

8. Dostat výzkum, rozvoj a inovace digitálních technologií na špičkovou úroveň

Aby se Německo připojilo k vedoucím zemím v oblasti datové ekonomiky, musí značně podpořit výzkum a rozvoj digitalizace hospodářství. Jedním z klíčových bodů podpory technologie je pro BMWi Industrie 4.0 a Big Data. Potenciál pak vidí zejména ve výrobních procesech (např. pomocí 3D tisku), servisní robotice, rozvoji domácích sítí (Smart Home) nebo Cloud technologiích. Podle BMWi je zapotřebí investice do digitálních technologií zatraktivnit. Proto by se měly např. snížit odpisové lhůty týkající se HW a SW stejně jako všech přístrojů digitální techniky na maximálně 3 roky. Dále ministerstvo zaměřilo řadu programů podpory specificky na inovativní technologické a aplikační oblasti. Rovněž usiluje o zřízení daňové podpory výzkumu a rozvoje pro malé a střední podniky. Vytvoření ve formě příspěvku umožní také podporu start-upů, které jsou ve ztrátě.

9. Realizovat digitální vzdělávání ve všech fázích života

V rámci této oblasti upozornilo BMWi na potřebu strategie „Digitální učení“, která má Německu pomoci dosáhnout vedoucího postavení v rámci digitálního vzdělávání. Podle ní by měl mít každý absolvent střední školy základní znalosti o informatice a způsobu fungování algoritmů a programování. Za tímto účelem je nutné vzdělávat rovněž kantory a posílit využívání medií ve školách. Dále je zapotřebí rozvíjet duální odborné vzdělávání. Do podniků bez vlastního výzkumného a rozvojového oddělení budou pracovníci s neakademickým vzděláním ještě více integrováni do inovačních procesů. Rovněž bude poskytována roční dotace 8 milionů euro pro odborná školicí střediska, aby mohly nabízet vyšší úroveň dalšího vzdělání v digitalizaci. Kromě toho je zapotřebí podporovat MINT obory a usilovat o to, aby se informatika, datová analýza a internet vyučovaly i v oborech na ekonomických, právnických, politických a společenskovědních fakultách. V rámci profesního pokračujícího vzdělávání chce BMWi zavést certifikáty a hodnotící systémy, které by zvýšily atraktivitu a transparentnost nabídky.

10. Vybudovat Digitální agenturu

Ve střednědobém horizontu dojde k vytvoření digitální agentury. Mezi její činnosti bude patřit zejména sledování trhu, tvorba analýz, poradenská funkce spotřebitelům
i podnikům nebo kontakt a spolupráce s místními, státními, evropskými a mezinárodními orgány stejně jako s podniky, sdruženími a dalšími zúčastněnými stranami. Dále by měla pomoci snížit makroekonomické informační a koordinační náklady a urovnávat spory a vyřizování stížností spotřebitelů. V neposlední řadě by měla fungovat také jako think-tank pro politické poradenství spolkové vlády v oblasti digitalizace.

Poznámky:
[1] Zatímco v Německu bylo investováno okolo 0,02 % HDP, USA dalo k dispozici skoro 20 krát víc (0,17 % HDP) a Izrael téměř 20 krát víc (0,39 % HDP).
[2] Jako příklady z praxe lze využít např. Smart Grid, Smart Meter, Smart Home, Smart Traffic, Smart City, E-Health, E-Learning, E-Government, E-Participation.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Berlíně (Německo).

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek