Nová pravidla pro trh s elektřinou diskriminují uhlí, zní od firem ze střední Evropy

20. 12. 2016 | Zdroj: EurActiv.cz

Evropská komise se obává, že by se kapacitní mechanismy v EU mohly změnit v dotace pro uhelné elektrárny. Zařízení překračující emisní limit by tak podporu podle nového návrhu získávat nemohly.

Nový model trhu s elektřinou, jehož podobu Evropská komise představila na konci listopadu, by měl přinést jistotu pro investice do zařízení pro výrobu elektřiny a motivovat spotřebitele k poskytování bezpečnostní rezervy díky silnějším cenovým signálům.

„Národní pravidla pro trh s elektřinou jako cenové stropy a státní zásahy v současné době bráním cenám elektřiny reagovat na situace, kdy je elektřina vzácná,“ uvádí Komise v návrhu nařízení pro trh s elektřinou, který je součástí nového balíčku pro energetickou unii.

Členské země by se tak měly smířit s odstraněním cenových stropů a s tím, že v určitých momentech mohou ceny elektřiny vystřelit nahoru.

Koch: Uhlí bude hrát v budoucnu omezenou, pokud vůbec nějakou, roli.

Trhy jednotlivých členských států nebo regionů by se měly také lépe integrovat, protože stávající cenové zóny vždy nereflektují aktuální nedostatek a řídí se spíše politickými hranicemi, dodává Komise.

„Pokud je v nějaké oblasti silná poptávka, cena by měla být vysoká, aby do tohoto regionu přilákala obchod,“ uvedl na začátku prosince na Středoevropské energetické konferenci (CEEC) v Bratislavě Oliver Koch z Generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku.

„Pokud chcete, můžete trh organizovat na národní úrovni, ale jedno je jasné – bude to nesmírně drahé. Spolupracovat je složité, ale jiná alternativa neexistuje,“ řekl také.

Kapacitní mechanismy

Řada členských zemí ale nevěří tomu, že současný trh s elektřinou dokáže potřebné ceny vytvořit, a investorům tak chce jistotu poskytnout prostřednictvím takzvaných kapacitních mechanismů.

Díky nim je možné výrobcům elektřiny vyplácet podporu výměnou za to, že udržují své výrobní kapacity v pohotovosti. To má zajistit, že k dispozici bude dostatek elektřiny i v případě, že solární a větrné elektrárny nejsou schopny vyrábět. Kapacitní mechanismy mohou sloužit také k podpoře spotřebitelů, kteří jsou schopni v případě potřeby flexibilně snížit svou poptávku po elektřině.

Generální ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž spustilo před rokem a půl speciální sektorové šetření, které mělo vytváření kapacitních mechanismů v EU zmapovat. Podle závěrečné zprávy už existují nebo mají vzniknout v jedenácti členských zemích.

Podle kritiků přitom tato podpora přispívá k roztříštěnosti evropského trhu, může narušovat hospodářskou soutěž, pokud se mechanismy zaměřují jen na určitý druh energie, a vytváří bariéry pro přeshraniční obchodování.

Výrobní přiměřenost

Kromě jiného chce Komise tyto problémy vyřešit prostřednictvím celoevropského posuzování výrobní přiměřenosti. Díky tomu by mělo být jednodušší rozhodnout, jestli je nutné výrobce podporovat kapacitními mechanismy, nebo zda je například možné elektřinu dovést z jiného členského státu.

Takové posouzení by měla provádět Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) a schvalovat Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER).

„Celoevropská analýza je velmi důležitý základ, který nelze v úvahách o kapacitním mechanismu opominout. Zároveň by ale bylo podle nás přehnané zakládat rozhodnutí jen na tomto evropském posouzení,“ uvedl na konferenci generální tajemník ENTSO-E Konstantin Staschus.

Zdůraznil, že rostoucí množství elektřiny se vyrábí v malých zařízeních na lokální úrovni a zároveň se častěji využívá reakce na straně spotřeby. Proto by členské země měly mít možnost vzít v úvahu také své vlastní analýzy založené na fungování chytrých sítí, řekl.

Dotace pro uhlí

Další návrh obsažený v novém nařízení vyvolal kontroverzní reakce. Po vzoru emisního standardu, který u svých projektů hodnotí Evropská investiční banka, chce Komise přístup ke kapacitním mechanismům znemožnit pro uhelné elektrárny.

Přesněji řečeno by se do nich nedaly zahrnout nové elektrárny přesahující emisní limit 550 gramů CO2 na kilowatthodinu. Pro existující zdroje by fungovalo přechodné období v délce pěti let po vstupu nařízení v platnost.

Například pro Polsko by to znamenalo, že významný podíl jeho elektráren může mít v budoucnu problémy s rentabilitou. Podle Macieje Burneho z polské elektrárenské asociace PKEE by země mohla po roce 2025 čelit nedostatku výrobních kapacit. V současné době přitom Polsko plánuje právě vznik kapacitního mechanismu.

Jambrich: Emisní standard by v tomto případě mohl bránit technologické neutralitě.

„V principu jsme proti jakýmkoliv kapacitním mechanismům, pokud není jejich vytvoření plně zdůvodněno. Ze širší perspektivy lze ale říci, že v různých členských zemích panují různé podmínky a podle současných pravidel EU pro státní pomoc má být zachována technologická neutralita,“ řekl na konferenci Robert Jambrich ze společnosti Slovenské elektrárne. „Emisní standard by v tomto případě mohl technologické neutralitě bránit,“ dodal.

„K tomuto návrhu nás vedl názor, že kapacitní mechanismy by se mohly změnit v dotace určené k přežití elektráren, které by jinak měly z trhu zmizet,“ vysvětlil pohnutky Komise Koch. Byla to podle něj politická volba a opatření se do návrhu nařízení dostalo až na poslední chvíli.

„Tohle je balíček pro cestu k dekarbonizaci do roku 2030, 2040 nebo 2050. V té době bude hrát uhlí velmi omezenou, pokud nějakou, roli. S touto myšlenkou možná všichni nesouhlasí, ale je to jedna ze základních myšlenek balíčku,“ řekl také.

Adéla Denková, EurActiv.cz

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek