Nová průmyslová strategie Spojeného království

11. 12. 2017 | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

motiv článku - Nová průmyslová strategie Spojeného království Britská vláda zveřejnila finální text nové průmyslové strategie. Dlouhodobé globální konkurenceschopnosti britského průmyslu chce vláda dosáhnout mimo jiné tzv. „sektorovými dohodami“ s obory jako jsou life sciences (farmacie a zdravotnické prostředky), stavebnictví, umělá inteligence, průmyslová digitalizace, automobilový průmysl a kreativní odvětví, ve kterých se protíná globální růstový potenciál a kompetence britských firem.

Deset měsíců po představení prvního návrhu, proběhnutí veřejné konzultace a dvou tisících obdržených námětech, zveřejnila britská vláda 27. listopadu 2017 text dlouho očekávaného strategického dokumentu s názvem Průmyslová strategie – budování Británie připravené na budoucnost, který avizuje aktivnější vládní podporu britského průmyslu. Vláda chce pomoci firmám obstát především ve čtyřech tzv. „globálních výzvách budoucnosti“:

  • umělá inteligence
  • mobilita budoucnosti
  • čistý růst
  • stárnutí populace

Vláda chce pomoci průmyslu zvyšovat prostřednictvím následujících kroků produktivitu práce: 

  • zvýšit výdaje na výzkum a vývoj na 2,4 % HDP do roku 2027
  • zvýšit na 12 % výdajové kredity na výzkum a vývoj (ze stávajících 11 %)
  • investovat 725 milionů GBP do nového Fondu pro výzvy v oblasti průmyslové strategie
  • zvýšit kvalitu technického vzdělávání, rozšířit nabídku učňovských oborů a zvýšit počet učňů
  • investovat 406 mil. GBP do výuky matematiky, IT a technického vzdělávání
  • navýšit na 31 mld. GBP (již loni ohlášený) Národní investiční fond pro zvyšování produktivity zaměřený na podporu infrastruktury a dopravy
  • alokovat 400 mil. GBP na rozvoj dobíjecí infrastruktury pro elektromobily a 100 mil. GBP na pokračování grantů na elektromobily
  • podpořit rozvoj digitální infrastruktury prostředky ve výši 1 mld. GBP
  • přilákat až 20 mld. GBP investic do inovativních firem mj. i prostřednictvím Investičního fondu ve výši 2,5 mld. GBP, realizovaného Britskou obchodní bankou
  • iniciovat Místní průmyslové strategie (za tím účelem je navrženo 25 tematických a regionálních auditů vědeckých a výzkumných kapacit, které by měly zmapovat globální konkurenční výhody každého britského regionu
  • typově se jedná např. o „audit farmaceutického sektoru v oblasti širšího Manchesteru“, „audit sektoru kvantových počítačů a elektromobilů v oblasti Oxfordu“, „audit jaderné energetiky v severozápadní Anglii“, atd.)
  • vytvořit nový Fond pro transformaci měst ve výši 1,7 mld. GBP na podporu městské dopravní infrastruktury
  • do konce roku 2017 otevřít kancelář Komisaře pro malé a střední podniky
  • pokračovat v podpoře regionálních rozvojových strategií Northern Powerhouse a Midlands Engine
  • posílit systém podpory exportu (kampaň GREAT) a exportního financování (např. vytvořením sítě 9 exportních komisařů v regionech)
  • iniciovat vznik a rozvoj tzv. „sektorových dohod“.

Filozofie „sektorových dohod“ se inspiruje vládními aktivitami na podporu jednotlivých oborů z posledních deseti let, kdy v UK vznikly např. Kancelář pro life sciences, Automobilová Rada, Centrum po pokročilý pohon a Aerotechnický institut, a dále tzv. „city deals“, v rámci kterých britská města stanovují společně s vládou své rozvojové plány a získávají k nim vládní podporu a finance. Nyní má mít šanci získat takovou cílenou podporu každý globálně konkurenceschopný britský průmyslový sektor. 

Proces vzniku sektorových dohod je následující: 

  • průmyslové podniky vládě sdělí, jaký typ podpory pro další rozvoj toho kterého sektoru s perspektivou silného globálního růstu poptávky požadují, ať již v oblasti finanční, regulační, infrastrukturní, či při definování vzdělávacích, výzkumných a vývojových priorit
  • vláda ve spolupráci s průmyslem připraví sadu opatření, která by měla umožnit efektivní rozvoj daného průmyslového sektoru a povzbudit tak k investicím i soukromý kapitál
  • výsledkem má být prostředí, ve kterém budou britské firmy schopny rychleji vyvinout, zafinancovat, otestovat a úspěšně na světových trzích prodat své inovativní produkty v perspektivních sektorech od samořiditelných aut, přes nové léky, po jaderné technologie.

Sektorové dohody

První čtyři „národní šampioni“ již mají s vládou odsouhlaseny své „sektorové dohody“:

Life sciences (farmaceutický průmysl a zdravotnické prostředky) – u jako jediné je text sektorové dohody uveden v plném znění na internetu. Obsahuje vizi úzké spolupráce britského systému veřejné zdravotní péče (NHS) s průmyslem formou clusterů, či vznik nové výzkumné iniciativy Health Advanced Research Programme, která má hledat řešení nejpalčivějších zdravotních výzev příštích 20 let.

Stavebnictví: vláda bude investovat 170 mil. GBP do programu na transformaci stavebnictví a stavební podniky se zavázaly investovat 250 mil. GBP. Vzniknout by měl mj. nový systém veřejných zakázek ve stavebnictví. Zveřejněny byly jen obrysy této sektorové dohody.

Umělá inteligence: zveřejněny jen obrysy sektorové dohody, která staví na dřívější nezávislé analýze možností rozvoje oboru umělé inteligence v UK. Vzniknout má dlouhodobá spolupráce mezi vládou a sektorem prostřednictvím nové Rady pro umělou inteligenci, za účelem „zodpovědného“ využití dat společnostmi vytvářejícími aplikace umělé inteligence. Sektor má mít (i po brexitu) zajištěn přístup k talentovaným pracovníkům ze světa, vláda bude investovat 45 mil. GBP do doktorandských programů v oblasti umělé inteligence. 

Automobilový průmysl: obsahuje cíl navýšit domácí podíl na vyráběných vozech na 50 % do roku 2020 (z dnešních 40 %) pomocí nového Programu konkurenceschopnosti dodavatelských řetězců, podpořit tak mj. i rozvoj a komercializaci elektrických a autonomních vozidel. Program bude poskytovat školení na míru a pomáhat zlepšovat podnikové procesy tak, aby vznikl národní vertikálně integrovaný dodavatelský řetězec. 

Strategie uvádí, že sektorové dohody pro další průmyslové obory mohou kdykoliv v případě zájmu firem vzniknout, přičemž již v pokročilém stádiu příprav jsou také dohody prokreativní odvětví, průmyslovou digitalizaci a další obory. V oblasti jaderné energetiky probíhá příprava sektorové dohody pod vedením Lorda Huttona, její zaměření by mělo být mj. na snižování nákladů výstavby a vyřazování jaderných zařízení v UK, ale i podporu exportu produktů jaderného průmyslu.

Pokud jde o aerospace sektor (letecký a vesmírný průmysl), v tomto významném průmyslovém oboru britské ekonomiky již existuje několik sektorových iniciativ a projektů, např. Aerospace Growth Partnership, Aerospace Technology Institute a celková již přislíbená vládní podpora dosahuje 4 mld. GBP do 2026. 

Sektorové dohody má podporovat mj. i nový Fond pro výzvy v oblasti průmyslové strategie, který v rámci První vlny investuje 1 mld. GBP, především do prioritních oblastí jako je např. tzv. Faraday Battery Challenge (program na vývoj, design a výrobu baterií pro elektromobily a efektivní využívání obnovitelných zdrojů), či vývoj umělé inteligence a robotických systémů do extrémních prostředí, např. jaderného či vesmírného.

V rámci Druhé vlny by měl fond v příštích 4 letech získat dalších 700 mil. liber a na základě budoucích dohod s průmyslem je investovat do realizace dalších sektorových dohod, zejm. v oblastech čistého růstu (transformace stavebnictví, energetická revoluce, transformace produkce potravin), umělé inteligence (rozšířená realita, inovativní digitální služby), stárnutí populace (diagnostika, statistické využití vládních dat, zdravé stárnutí).

Strategie byla symbolicky představena ve zcela nových prostorách Francis Crick Institute, od roku 2016 vlajkového biomedicínského výzkumného centra pojmenovaného po britském spoluobjeviteli DNA, ve kterém spojily síly přední londýnské university Imperial College London, King's College London a University College London, vládní Rada pro lékařský výzkum, veřejně prospěšné výzkumné nadace Cancer Research UK a Wellcome Trust. V rámci centra s ročním rozpočtem 3 mld. Kč má působit 1200 vědců. 

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Londýně (Velká Británie). Autor: Aleš Opatrný, ekonomický diplomat.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek