English version
Evropská unie pokračuje v boji s agresivním daňovým plánováním. Využívání daňových optimalizací tak bude opět o něco těžší. Česká republika musí do konce roku 2018 začlenit do svého právního řádu nařízení ze Směrnice Rady EU 2016/1164, která stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem (Anti-Tax Avoidance Directive, ATAD) s tím, že některá ustanovení si mohou Češi upravit dle svých potřeb.
Nová směrnice se snaží zamezit převádění zisků do daňových rájů a upravuje výši daňově uznatelných úrokových nákladů. Podle auditorské a poradenské společnosti BDO bude mít směrnice dopad na firmy v řádu miliard korun. Nejvíce se projeví v automobilovém průmyslu.
Směrnice ATAD omezuje daňovou uznatelnost úroků z úvěrů a půjček. Daňově neuznatelné měly být nadměrné výpůjční náklady převyšující 30 procent provozního zisku (EBITDA). Toto pravidlo by dle současného návrhu Ministerstva financí mělo platit pouze pro nadměrné výpůjční náklady nad 1 milion eur.
Přehled změn pro podnikatele od roku 2018 na BusinessInfo.cz
Úprava postihne hlavně automobilové společnosti
ATAD stanovuje novou definici výpůjčních nákladů. Nově bude obsahovat např. úroky z finančního leasingu, kapitalizované úroky, aj. Neuznatelné úroky by mělo být možné zohlednit v následujících zdaňovacích obdobích. Nová legislativní úprava se bude týkat všech poplatníků (nejen spojených osob), s výjimkou finančních institucí. „Nepříjemnou zprávou pro poplatníky daně z příjmů právnických osob je, že Ministerstvo financí neplánuje využít možnost vyloučení z účinnosti nových pravidel u úvěrů a půjček, které byly uzavřeny před 17. červnem 2016,“ dodává Marek Moudrý z auditorské a poradenské společnosti BDO.
Analytici společnosti BDO vypočítali možné dopady omezení daňové uznatelnosti úroků dle směrnice na firmy ze segmentu Automotive a Real Estate. „Na firmy působící v automobilovém průmyslu bude mít směrnice významný dopad. Dle studie by firmy v tomto sektoru mohly ročně přijít o 1,6 miliardy korun uznatelných úrokových nákladů. Na daních tak zaplatí o 304 milionů korun více,“ uvádí Marek Moudrý.
Developeři se budou muset vypořádat s ročními neuznatelnými úroky ve výši 800 miliónů korun. „Developeři tak odvedou na daních o 152 miliónu korun více,“ dodává Marek Moudrý.
České ministerstvo financí zatím odhady daňových dopadů na firmy působící na českém trhu nemá k dispozici. „Případný dopad závisí od zvolené varianty řešení (členské státy mohou u některých opatření vybírat z vícera možných způsobů). Kvantifikace konečných dopadů by pak měla být součástí důvodové zprávy,“ říká Jakub Vintrlík z tiskového odboru ministerstva financí.
Dopady zatím nejsou jasné
Ani daňoví odborníci zatím nechtějí odhadovat, o kolik se firmám v Česku placení daní prodraží. Neznámých je zatím příliš mnoho. Směrnice totiž stanoví pro členské státy minimální standard opatření, které musejí členské státy implementovat. Poskytuje však řadu možných výjimek, které členské státy mohou (ale nemusejí) využít, stejně jako mohou použít přísnější limity.
Zmíněných 30 procent provozního zisku tak nemusí být v Česku konečné číslo. „Členský stát může použít limit přísnější, například 25 procent EBITDA, nebo naopak může využít pravidlo, podle kterého se úroky do výše 3 milionů eur tímto pravidlem vůbec netestují. Dosud ale není jasné, jakým způsobem k implementaci směrnice Česká republika přistoupí, podniky proto netrpělivě čekají na návrh novely zákona o daních z příjmů, který v současné době Ministerstvo financí připravuje,“ konstatuje prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová.
Současná úprava směřuje na půjčky od akcionářů
Některé náklady, které byly dosud pro firmy daňově uznatelné, již s platností nové směrnice v této kategorii nebudou. „Hlavní limity jsou směřovány zejména na úrokové náklady, a to zejména od nespojených osob, typicky tak z bankovních úvěrů. V současné době daňová pravidla omezují daňovou uznatelnost úroků z úvěrů, které poskytuje spojená osoba, typicky akcionář. Současné pravidlo tak směřuje spíše na situace, kdy je standardní kapitál, který akcionář musí poskytnout pro dobré fungování své společnosti, nahrazován úvěrem,“ konstatuje Petra Pospíšilová.
Za kapitál totiž podle ní neplatí podnik žádný úrok, neexistuje tedy nic, co by snižovalo jeho základ daně. „Pokud je však místo kapitálu poskytnutý úvěr, podnik vyplácí úrok, který – za standardních podmínek – základ daně snižuje. Pravidlo tak brání tomu, aby společnosti nebyly od svých akcionářů přeúvěrované,“ dodává prezidentka Komory daňových poradců.
Na druhou stranu úroky ze standardních bankovních úvěrů žádná taková omezení nemají. „Protože zákon prakticky spoléhá na to, že si financující banka prověří finanční situaci dlužníka a pohlídá tak, aby měl pro svou činnost dostatečný kapitál,“ upozorňuje Petra Pospíšilová. Nová pravidla ale nerozlišují, kdo úvěr poskytl, mohou tak zasáhnout i úroky, které podniky platí bankám. V ostatních oblastech směrnice směřuje spíše k tomu, že ukládá zdanit některé typy příjmů, které mohou teoreticky současným pravidlům unikat.
Malé a střední firmy se novely nemusejí příliš obávat. „Směrnice je zaměřena na nadnárodní společnosti. Ustanovení jsou nicméně obecná, to jest platí pro všechny poplatníky (například zákaz zneužití práva je obecnou normou,“ popisuje Jakub Vintrlík.
Záleží na využití výjimky
„Některá pravidla, která směrnice zavádí, postihnou výhradně podniky, jež provádějí přeshraniční transakce a jsou součástí holdingových struktur se zahraničním prvkem. To znamená, že se nedotknou malých společností, které fungují výhradně na českém trhu. Tato pravidla je většinou nutno aplikovat bez ohledu na velikost těchto podniků, například takzvaný exit tax neboli daň při odchodu,“ popisuje Petra Pospíšilová.
U pravidla pro omezení odpočitatelnosti úroků bude podle ní naopak velmi záležet na přístupu, který Ministerstvo financí zvolí. „Pokud by například nebylo nutno testovat úroky do výše 3 milionů eur, což směrnice umožňuje, dopadlo by toto pravidlo opravdu jen na velké společnosti. Při současných úrokových sazbách, které podniky z úvěrů platí, to totiž znamená, že by úvěry takové společnosti musely přesáhnout hranici zhruba 4 miliard korun, což je opravdu velké číslo,“ porovnává Petra Pospíšilová.
Takových společností podle ní v České republice není mnoho. „Nicméně pokud tuto výjimku Česká republika nevyužije, může toto pravidlo pro omezení daňové uznatelnosti úroků zasáhnout i podniky řádově menší,“ uzavírá Petra Pospíšilová.
Směrnici ATAD bude Česko implementovat do svého právního řádu během roku 2018 novelizací zákona o daních z příjmů. Detailní způsob implementace je předmětem diskuzí. Směrnice obsahuje řadu dalších opatření proti daňovým únikům, včetně nového pravidla pro ovládané zahraniční společnosti (tzv. CFC – Controlled foreign corporation rule).
Podle tohoto pravidla poplatník musí zahrnout do svého základu daně pasivní příjmy či příjmy z umělých transakcí ovládané zahraniční společnosti, pokud je její daňové zatížení nižší než polovina daně, kterou by platila, kdyby byla rezidentem v členském státě poplatníka. Mnoho společností se dnes totiž vyhýbá vnitrostátní dani převáděním zisků na dceřiné společnosti v zemích s nižší úrovní zdanění, zejména v daňových rájích a zemích s preferenčním daňovým režimem.
Dalibor Dostál
