Nová vietnamská strategie rozvoje obnovitelných zdrojů energie je příležitostí i pro české výrobce

5. 2. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Nová vietnamská strategie rozvoje obnovitelných zdrojů energie je příležitostí i pro české výrobce Předseda vlády Vietnamu Nguyen Tan Dung schválil svým rozhodnutím č. 2068 z 25. listopadu 2015 Strategii rozvoje obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 s výhledem do roku 2050 (SRE). Strategie posiluje do budoucna význam energie z obnovitelných zdrojů (RE) v energetickém mixu Vietnamu.

Dokument byl publikován ještě před zveřejněním revidovaného Plánu rozvoje energetiky VII (PRE VII), na který odborná veřejnost s netrpělivostí čeká a s kterým by měla být v souladu. Důvodem netrpělivého očekávání revidované verze PRE VII je předpokládaný odklon od strategie podpory fosilních paliv v energetice a zejména uhlí, které mělo mít v energetickém mixu více než 50 %. To dosvědčuje např. růst podílu solární energie v energetickém mixu z 0,5 % v roce 2020 na 6 % v roce 2030 a 20 % v roce 2050.

Strategie rozvoje obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 s výhledem do roku 2050 podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie jako moderní, udržitelný a cenově dostupný zdroj energie, který má snížit závislost na fosilních palivech a tím snížit dopady na klimatické změny i životní prostředí země a v důsledku zajistit udržitelný rozvoj hospodářství a společnosti.

Cílem strategie je zajistit téměř pro všechny domácnosti elektrickou energii do r. 2020 a do roku 2030 spolehlivou a cenově dostupnou energii. Skleníkové plyny budou oproti současnému stavu sníženy o 5 % v roce 2020, o 25 % v roce 2030 a o 45 % v roce 2050.

Dovoz fosilních paliv pro energetiku bude postupně snižován. V roce 2030 to bude v kvantitativním vyjádření snížení dovozu o 40 mil. tun uhlí a 3,7 mil. tun ropných produktů a v roce 2050 dokonce 150 mil. tun uhlí a 10,5 mil. tun ropných produktů.

Celková produkce energie z obnovitelných zdrojů se zvýší z 25 mil. TOE (tun ropného ekvivalentu) v roce 2015 na 37 mil. TOE v roce 2020, 62 mil. TOE v roce 2030 a138 mil. TOE v roce 2050.

Podíl RE v primární spotřebě energie vzroste z 31,8 % v roce 2015 na 44 % v roce 2050. Elektrická energie vyrobená z RE vzroste z 58 mld. kWh v roce 2015 na 101 mld. kWh v roce 2020, 186 mld. kWh v roce 2030 a 452 mld. kWh v roce 2050. Podíl RE v národním energetickém mixu vzroste z 35 % v roce 2015 na 38 % v roce 2020, 32 % v roce 2030 a 43 % v roce 2050.

V první etapě do roku 2030 se realizace SRE zaměří na nezávislé zdroje RE ve venkovských oblastech, dále na připojení RE zařízení do energetické sítě, na podporu využívání RE jako zdrojů paliva k vytápění a na rozvoj biopaliv. V další etapě do roku 2050 dojde ke koncentraci zdrojů a využívání potenciálu RE v pokročilých technologiích. Současně bude vytvářen trh s RE, podporována výroba pokročilých RE technologií a rozvoj služeb v oboru. Proces bude podpořen výzkumem a vývojem i transferem technologií v oboru a aplikací nových druhů RE.

Sektorové zaměření strategie

Vodní energetika

Podpora sektoru bude pokračovat s důrazem na bezpečnost dodávek, zaměří se zejména na malé vodní elektrárny, jejichž nové výstavbě bude předcházet důkladné posouzení dopadu na životní prostředí. Výroba elektrické energie z vodních zdrojů se zvýší z 56 mld. kWh v roce 2015 na 90 mld. kWh v roce 2020 a 96 mld. kWh v roce 2030. Bude podpořen systém přečerpávacích elektráren, jejich kapacita vzroste z 2400 MW v roce 2030 na 8000 MW v roce 2050.

Biomasa

Prioritou je využívání biomasy k výrobě elektřiny, podpora biopaliv a využívání peletek z biomasy jako palivo. Podíl odpadu z průmyslu a zemědělství k výrobě energie se zvýší z 45 % v roce 2015 na 50 % v roce 2020, na 60 % v roce 2030 a zhruba 70 % v roce 2050. Podíl využívání odpadu z živočišné výroby k výrobě energie (bioplyn) se zvýší z 5 % v současnosti na 10 % v roce 2020, resp. 50 % v roce 2030 s tím, že v roce 2050 bude většina tohoto odpadu zužitkována.

Využití městského odpadu k energetickým účelům stoupne ze současného zanedbatelného podílu na 30 % v roce 2020 a 70 % v roce 2030, zatímco v roce 2050 se očekává, že většina městského odpadu bude využita k energetickým účelům. Celková produkce energie z biomasy se zvýší z 14,4 mil. TOE v současnosti na 16,2 mil. TOE v roce 2020, 32,2 mil. TOE v r. 2030 a 62,5 mil. TOE v roce 2050.

Energie z větru

Do roku 2030 bude prioritou rozvoj větrné energie na pevnině a studium rozvoje sektoru v pobřežních vodách v budoucnu. Výkon instalovaných kapacit větrné energie vzroste ze 180 mil. kWh v roce 2015 na 2,5 mld. kWh v roce 2020, 16 mld. kWh v roce 2030 a zhruba 53 mld. kWh v roce 2050. Poměr energie z větru se v energetickém mixu zvýší ze současného 1 % na 2,7 % v roce 2030 a 5 % v roce 2050.

Solární energie

Solární energie bude připojena do národní rozvodné sítě a současně bude zásobovat energií odlehlé příhraniční oblasti a ostrovy bez propojení na rozvodnou síť. Výroba solární energie se zvýší z 10 mil. kWh v roce 2015 na 1,4 mld. v roce 2020, 35,4 mld. kWh v roce 2030 a 210 mld. kWh v roce 2050. Podíl solární energie na národním energetickém mixu vzroste ze současného zanedbatelného podílu na 0,5 % v roce 2020, asi 6 % v roce 2030 a zhruba 20 % v roce 2050.

Bude současně rozvíjena výroba solárních zařízení pro vytápění domácností a s tím spojené služby. Tento druh solární energie pro domácnosti vzroste z 1,1 mil. TOE v roce 2020 na 3,1 mil. TOE v roce 2030 a 6,0 mil. TOE v roce 2050.

Implementace, financování a příležitosti pro české firmy

Lídrem implementace ustanovené SRE bude Ministerstvo průmyslu a obchodu Vietnamu (MOIT) ve spolupráci s dalšími resorty a provinčními orgány. MOIT připraví mj. tarify pro připojení do sítě, diferencované podle druhů RE a oblastí země. Výkup elektrické energie z RE bude organizován na základě „standardních smluv pro výkup elektrické energie“, které připraví rovněž MOIT.

K účasti na realizaci strategie jsou zvány organizace a individuální subjekty různých forem vlastnictví, které mohou očekávat daňové pobídky v podobě odpuštění cla na dovážené technologie RE, zvýhodnění u korporátních daní, preferenční zacházení při využívání půdy apod.  

Finanční podporu plnění strategie zajistí Fond na podporu udržitelné energie, který bude financován ze státního rozpočtu, z environmentálních poplatků (budou hradit výrobci energie využívající fosilní paliva) a z dalších domácích a zahraničních zdrojů. Podpora se bude týkat vybudování infrastruktury spojené se zaváděním RE (připojení do distribuční sítě, budování nezávislých zdrojů RE v odlehlých oblastech), podpory výzkumu a vývoje včetně budování kapacit v oblasti lidského potenciálu nebo podpory rozvoje průmyslu na výrobu RE zařízení a mezinárodní spolupráce.

Zveřejněná strategie pro RE ukazuje, že připravovaná revize Plánu rozvoje energetiky VII opustí upřednostňování fosilních paliv a zejména uhlí při výrobě elektrické energie. Podpora RE jde správným směrem, ale publikované skokové údaje o jejím nárůstu a podílu na národním energetickém mixu nekorespondují s investičními možnostmi země. A současné podmínky pro investování zahraničních subjektů v sektoru energetiky a zejména v oblasti RE zatím jejich masivnější aktivity ve Vietnamu nepodporují, protože návratnost investice je příliš dlouhá.

Nejdůležitější pro další rozvoj RE ve Vietnamu bude reforma celého sektoru energetiky a schválení podmínek Feed-in tariff, které jsou zásadní pro účast mezinárodních subjektů v procesu přeměny vietnamského sektoru energetiky ze závislosti na fosilních palivech směrem k moderním a udržitelným zdrojům energie, jako jsou obnovitelné zdroje energie vč. jaderné energetiky, která ovšem v strategii RE není řešena. Bohužel reforma sektoru není zatím v dohledu.

České firmy mají dlouhou tradici výroby a exportu malých vodních elektráren, mají know-how na produkci kogeneračních jednotek využívajících jako palivo biomasu nebo odpad, úspěšně vyváží větrné elektrárny a boom solárních systémů na českém trhu jistě připravil i české podnikatele k expanzi na zahraniční trhy.

Ve Vietnamu se v této chvíli tvoří podmínky k implementaci obnovitelných energetických zdrojů, trh ještě není saturován a české firmy by neměly otálet a ztratit příležitost, která se zde naskýtá. Při pronikání na vietnamský trh je však třeba být obezřetný a volit spolehlivé partnery.

Zahraniční síť ČR pro podnikatele ve Vietnamu v podobě ZÚ Hanoj a zahraniční kanceláře CzechTrade v HCMC je připravena českým firmám pomoci při jejich působení na vietnamském trhu.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Hanoji (Vietnam).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek