Nové trendy v oblasti průmyslového inženýrství

28. 3. 2011 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Průmyslové inženýrství prošlo v posledních 10 letech velkým vývojem a muselo velmi rychle reagovat na nové potřeby průmyslu a nových podnikatelských systémů. Firmy začaly zakládat nové organizační jednotky, které se primárně věnovaly oblastem průmyslového inženýrství, což opravdu dokazuje význam této oblasti.

Navzdory tomu stojí před každým průmyslovým inženýrem nová výzva v nových dimenzích podnikatelského systému – role průmyslového inženýra v předvýrobních a vývojových etapách produktu; role průmyslového inženýra v servisních a nevýrobních firmách; minimalizace podnikatelského systému; úzká specializace a větší náročnost na detail; navrhování pracovního prostředí člověka při neustále stárnoucí populaci; význam informačních technologií; neustálé změny v podnikatelském systému a jeho role lídra a nositele změn.

Kdo je to průmyslový inženýr?

Průmyslové inženýrství je poměrně mladý multidisciplinární obor, který řeší aktuálně potřeby organizací v oblasti moderního managementu. Důležitým faktorem je, že kombinuje technické znalosti inženýrských oborů s poznatky z podnikového řízení a právě s jejich pomocí racionalizuje, optimalizuje a zefektivňuje procesy v organizaci. Systematicky se zaobírá metodologií směrovanou na projektování, plánování, zavádění a zlepšování procesů a implementační schopnost v oblasti inovací s cílem zabezpečit jejich vysokou efektivitu a konkurenceschopnost. Změny do praxe aplikuje prostřednictvím projektů, které mají eliminovat všechny ztráty a zabezpečit co nejvyšší produktivitu. Průmyslové inženýrství je možné také chápat jako hledání způsobů, jak jednodušeji, kvalitněji, rychleji, flexibilněji vykonávat a řídit podnikové procesy.

V organizacích se používají různé názvy pro pracovníky, kteří se věnují průmyslovému inženýrství: průmyslový inženýr, procesní inženýr, manažer změn, lean manažer, lean specialista apod. Tento název se velmi liší od pracovní agendy zaměstnance. Ve velké míře však zahrnuje hlavně činnosti jako zlepšování procesů, tvorba časových norem, tvorba standardů, průmyslová moderace, implementace metod průmyslového inženýrství a principů štíhlých procesů, zlepšování kvality, eliminace plýtvání a další. Průmyslový inženýr se musí naučit dívat na procesy v organizaci s jistým nadhledem, nezaujatě a musí neustále brát na zřetel komplexnost řešení problému.

Pro ukázku uvádím jeden z možných popisů pracovního místa průmyslového inženýra (obrázek 1).

Ukázka popisu pracovního místa průmyslového inženýra

Obr. 1 Ukázka popisu pracovního místa průmyslového inženýra

Každý průmyslový inženýr sehrává určitou roli při výkonu své pracovní pozice. Role představují určitou oblast a náplň práce, kterou průmyslový inženýr vykonává. Jednotlivé role musí být mezi sebou vyvážené a synergické.

Tyto role jsou pro průmyslového inženýra velmi důležité, protože z nich následně vycházejí principy, kterými se řídí. Kromě jiného vymezují jeho oblast působení. Tyto role se mění v závislosti na organizaci a na očekávání managementu.

Role průmyslového inženýra

Obr. 2 Role průmyslového inženýra

Jak správně organizovat průmyslové inženýrství v podniku?

Organizace průmyslového inženýrství je u jednotlivých organizací odlišná. Není jednoznačně definovaná správná organizace práce tohoto útvaru. Je však jedna podmínka, která podle mého názoru musí být splněna: tento útvar musí být samostatný a autonomní a neměl by být organizačně pod výrobou ani pod dalším útvarem. Podle mne musí být přímo pod ředitelem společnosti. Důvody jsou následující:

  • Metody průmyslového inženýrství se musí využívat v celém podniku, nejen ve výrobě.
  • Nezávislý a nezaujatý pohled na procesy v organizacích.
  • Tvorba produkčního systému jako kontinuálního nástroje pro realizaci podnikatelské strategie organizace.

Když se organizace začne zaobírat budováním tohoto útvaru, tak musí na úvod jednoznačně posoudit tyto oblasti:

  • Rozsah optimalizace – výroba versus administrativa versus servis versus vývoj.
  • Propojení průmyslového inženýrství se strategií organizace.
  • Úroveň a význam budování produkčního systému.
  • Kompetence průmyslového inženýra a jeho zařazení do organizační struktury.
  • Systém zlepšování a jeho strategie. Existuje již dnes nějaký nebo se bude vytvářet nový?
  • Zohlednit úroveň podnikové kultury a úroveň odolnosti vůči změnám.
  • Očekávání od průmyslových inženýrů.

Možné začlenění průmyslového inženýrství do podnikové struktury je možné vidět na obrázku 3.

Organizační začlenění průmyslového inženýrství

Obr. 3 Organizační začlenění průmyslového inženýrství

Jaké jsou nové trendy a směřování?

Nové trendy v oblasti průmyslového inženýrství by se daly primárně směrovat do čtyř základních oblastí:

  • Předvýrobní etapy a vývoj – vzhledem k povaze průmyslových inženýrů se je firmy snaží stále více zapojovat do předvýrobních a vývojových etap. Mají cenné znalosti z pohledu projektování produkčních systémů, tak se je snaží koncipovat a tvořit ještě předtím, než vznikne hotový produkt. Průmyslový inženýr je výborným oponentem navrhovaného řešení a moderátorem, který dokáže správně řešit potenciální problémy.
  • Administrativa, služby a servis – dnes vznikají nové koncepty organizací a průmyslové inženýrství se dostává také do oborů jako je bankovnictví nebo nemocnice. Již jsme si zvykli, že první kroky v oblasti zlepšování administrativních procesů máme za sebou a objevujeme nové výzvy – měření práce v administrativě, standardizace práce apod.
  • Tvorba pracoviště a nové požadavky na něj – nové požadavky na pracoviště a návrh pracovního prostředí jsou dány věkem odchodu do důchodu. Dnešní pracoviště musí být koncipována tak, aby v nich mohli pracovat pracovníci, kterým je 60 let. Dnes je to však nemožné – pracovní tempo, standardizace pracoviště apod., avšak s prodlužujícím věkem odchodu do důchodu je potřeba se zaobírat využíváním také těchto zdrojů.
  • Zmenšující se produkční systém a větší specializace průmyslových inženýrů – nastává velký rozdíl v pohledu na produkční systém 90. let a v dnešní době. Zařízení se stávají více multifunkční a náročnost pochopení a sledování procesu je o mnoho vyšší. Někdy nejste schopni ani proces sledovat, protože se odehrává v části stroje, která je zakrytá. Větší náročnost produkčního systému bude nutit průmyslové inženýry se více specializovat. Myslím, že již nebude možné, aby průmyslový inženýr měl takový rozsah znalostí jako je tomu nyní, pokud bude chtít jít opravdu do hloubky procesu.

Průmyslové inženýrství jen reaguje na aktuální vývoj podnikatelských systémů a nových požadavků.

Průmyslový inženýr jako nositel změn v předvýrobních etapách

Průmyslový inženýr se do procesu vývoje může zapojit v různé fázi vývoje produktu. Velký význam bude mít jeho role ve fázi mezi ukončením vývoje, návrhem realizačního procesu a náběhem realizace produktu. Pro tuto oblast se dá například využít metoda 3P (Production Preparation Process), která zabezpečuje přípravu na realizaci produktu. 3P se zaměřuje na hledání plýtvání již ve fázi vývoje a definování procesu realizace produktu. Tento přístup hledá a prověřuje možnosti, jak dosáhnout potřeb zákazníka při nižší časové náročnosti, materiálových požadavcích a celkových nižších kapitálových nákladech.

Hlavní cíle přístupu 3P jsou:

  • Využití simulace a multiprofesních týmů nám zabezpečí implementaci principů štíhlého myšlení do procesu realizace produktu a tím dosáhneme konkurenční výhodu.
  • Integrovat produkt a realizační proces.
  • Soustředit svou pozornost na předvýrobní fáze a ne eliminovat plýtvání a problémy v průběhu reálné produkce.
  • Najít si čas na proaktivní přístup v řešení potenciálních problémů.

Hlavní kroky realizace 3P jsou zřejmé z obrázku 4.

Postup 3P procesu

Obr. 4 Postup 3P procesu

Průmyslový inženýr coby nositel změn v servisních a nevýrobních organizacích

Průmysloví inženýři se stále více než předtím prosazují v nevýrobních organizacích. V zahraničí se velké úsilí věnuje konceptu štíhlé nemocnice, které směřuje k eliminaci ztrát a zlepšování procesů ve zdravotnických organizacích.

V celém tomto procesu hned na úvod začnete řešit problém definice zákazníka. Je zákazníkem pacient nebo farmaceutické společnosti, výrobci zdravotnické techniky, pojišťovny apod.? Všichni se shodneme, že to bude pacient. Je však paradox, že pacient jako zákazník toho ovlivní nejméně. Paradoxně znějí i jiné názory, se kterými se můžete setkat:

  • Čím více vyšetření, tím lépe.
  • Doktor je příliš drahý na to, aby čekal.
  • Máme málo doktorů, tak musíme čekat.
  • Doktor musí pacienta vidět, aby určil správnou diagnózu.
  • Pacientův čas je „bezcenný“.
  • Není efektivní vyléčení, ale léčení.

Koncept štíhlé nemocnice v zásadě vychází z konceptu štíhlého podniku.

Koncept štíhlé nemocnice

Obr. 5 Koncept štíhlé nemocnice

Samozřejmě jsou velké rozdíly v realizačních procesech mezi podniky. Ve zdravotnickém zařízení se musíte v oblasti toků hlavně soustředit na:

  • tok pacientů
  • tok zaměstnanců
  • tok léků a medikamentů
  • tok dodávek
  • tok informací
  • tok zařazení a vybavení
  • tok procesů

Na tyto toky se snažíme zaměřit při svých zlepšovatelských aktivitách a zlepšováním procesů eliminujeme zbytečné náklady.

Závěr

Průmyslové inženýrství je oblast, která neustále dokazuje, že je v různých procesech neustále co zlepšovat. S vývojem podnikatelského prostředí se neustále mění požadavky na průmyslové inženýry, kteří musí být schopni flexibilně reagovat na tyto změny. Pokud průmysloví inženýři v minulosti měli svůj význam hlavně ve výrobních podnicích, dnes jejich aktivity směřují do služeb, servisu a vývoje.

Převzato z časopisu Úspěch vydávaného Akademií produktivity a inovací. Autor článku: Ing. Peter Debnár, MEng. (API – Akademie produktivity a inovací, s.r.o.)

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek