Novela insolvenčního zákona se snaží zamezit bezdůvodným návrhům

15. 9. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Jedním z velice závažných nešvarů spojených s insolvenčním řízením v České republice je podávání tzv. šikanózních insolvenčních návrhů. Za šikanózní jsou přitom obecně označovány takové návrhy, které fakticky sledují jiný cíl, než je řešení úpadku dlužníka.

Takové návrhy jsou často podávány proti finančně zcela zdravým subjektům za účelem jejich poškození u obchodních partnerů a zákazníků. Kvůli účinkům spojeným se zahájením insolvenčního řízení může insolvenční návrh podaný proti finančně zdravému subjektu napáchat nemalé škody a mnohdy i vyústit v jeho faktický úpadek. Novela insolvenčního zákona, která nabyla účinnosti 1. 7. 2017, navazuje na tzv. antišikanózní novelu a pokouší se podávání šikanózních insolvenčních návrhů a negativní vlivy s nimi spojené ještě více omezit.

Obligatorní předběžné posouzení insolvenčního návrhu

Velká část negativních důsledků šikanózních insolvenčních návrhů vychází z toho, že insolvenční řízení je v České republice vedeno v zásadě veřejně. O zahájení insolvenčního řízení se může kdokoli okamžitě dozvědět z insolvenčního rejstříku. Mnozí podnikatelé navíc mají nastaveny vnitřní mechanismy, které je na zahájení insolvenčního řízení s jejich obchodním partnerem či dlužníkem okamžitě upozorní.

Doposud platilo, že insolvenční soud byl bez dalšího povinen zveřejnit v insolvenčním rejstříku vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení, a to do dvou hodin od okamžiku, kdy mu byl insolvenční návrh doručen. Takové pravidlo však bude nově platit pouze pro dlužnické insolvenční návrhy.

Pro věřitelské insolvenční návrhy se nově zavádí tzv. obligatorní předběžné posouzení. Podle něj bude soud muset nejprve posoudit, zda nejsou dány důvody, pro které by bylo možné insolvenční návrh odmítnout pro jeho zjevnou bezdůvodnost. Insolvenční návrh zveřejní soud v insolvenčním rejstříku teprve tehdy, jestliže na základě předběžného posouzení neshledá žádné důvody pro odmítnutí insolvenčního návrhu pro jeho zjevnou bezdůvodnost.

Učinit tak přitom bude muset nejpozději do konce pracovního dne, který nejblíže následuje po dni, kdy k němu byl insolvenční návrh podán. V praxi to znamená, že po určitou dobu bude vedeno insolvenční řízení, aniž by se o něm mohla veřejnost dozvědět, a insolvenční řízení částečně ztratí doposud intenzivní prvek transparentnosti.

Naše zkušenosti nicméně napovídají, že důvod pro odmítnutí pro zjevnou bezdůvodnost je naplněn spíše sporadicky. Novela tak v tomto ohledu podle našeho názoru nepomůže proti alespoň částečně sofistikovaným navrhovatelům.

Insolvenční návrh bude moci odmítnout i místně nepříslušný soud

Šikanózní navrhovatelé dosud insolvenční návrhy často záměrně podávali k místně nepříslušným soudům. Místně nepříslušný soud přitom zpravidla nečinil žádné kroky dříve, než byla pravomocně vyřešena otázka místní příslušnosti. Neoprávněně zahájená a zjevně bezdůvodná insolvenční řízení se tak protáhla i o řadu týdnů, než odvolací soud rozhodl o místní příslušnosti.

V reakci na tento stav novela výslovně umožňuje soudu, u kterého řízení zrovna probíhá, učinit ještě před rozhodnutím o místní příslušnosti opatření, která nesnesou odkladu. Takto může soud rozhodnout například o tom, že se insolvenční návrh a jiné dokumenty v insolvenčním rejstříku nezveřejňují, a může také insolvenční návrh odmítnout, a to ať už pro jeho formální vady, nebo pro jeho zjevnou bezdůvodnost.

Zvýšení sankce za podání zjevně bezdůvodného návrhu

Dalším opatřením, které by mělo odradit potenciální škůdce od podávání šikanózních insolvenčních návrhů, je zvýšení pokuty za podání takového návrhu. Dosavadní poměrně nízká pokuta v maximální výši 50 000 Kč se zvyšuje na maximální výši 500 000 Kč, kterou již lze vnímat za více odpovídající. Nemajetné nebo jinak účelově založené entity však sankce zcela jistě neodradí od podání zjevně bezdůvodných insolvenčních návrhů.

Další právní rádci na portálu BusinessInfo.cz

Požadavek prokázání splatné pohledávky navrhovatele za dlužníkem

Insolvenční navrhovatel musí osvědčit svoji pohledávku za dlužníkem a k insolvenčnímu návrhu připojit její přihlášku. Nezřídka se však jedná o pochybné nebo fiktivní pohledávky. Zákonodárce tak rovněž chce předejít tomu, aby insolvenční návrhy byly podávány na základě smyšlených pohledávek.

V případě, že půjde o navrhovatele, který vede účetnictví nebo daňovou evidenci ve smyslu zákona o daních z příjmů, a insolvenční návrh bude směřovat proti dlužníku, který je právnickou osobou, musí navrhovatel svou pohledávku nově osvědčit tak, že soudu předloží uznání dluhu s ověřeným podpisem dlužníka, vykonatelné rozhodnutí, notářský zápis se svolením k vykonatelnosti nebo potvrzení auditora, soudního znalce nebo daňového poradce o tom, že navrhovatel o pohledávce účtuje. Jestliže navrhovatel tuto svou povinnost nesplní, soud insolvenční návrh zamítne.

Toto opatření zcela jistě povede ke ztížení postavení věřitelů, ať už půjde na jejich straně o pochybné, nebo legitimní vymáhání pohledávek. S institucionálními věřiteli již nyní diskutujeme, jak optimálně splnit nový požadavek. Vzhledem k možnosti jej obejít ze strany šikanózních navrhovatelů však celospolečenské náklady nově zavedeného požadavku mohou převýšit jeho přínosy. 

Převzato z časopisu Komora. Autoři článku: Mgr. Petr Sprinz, Ph.D., LL.M., partner Havel, Holásek & Partners, Mgr. Lukáš Novopacký advokát Havel, Holásek & Partners.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek