Novela zákoníku práce zhorší podnikání, bojí se živnostníci a firmy

28. 4. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Práce z domova funguje, není třeba ji měnit a upravovat, tvrdí podniky. Po nich by zaměstnanci nově mohli chtít náklady na svícení či topení. Zákoník navrhuje také větší ochranu pracovníků na dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti.

Emoce mezi podnikatelskou veřejností vyvolaly snahy ministerstva práce a sociálních věcí novelizovat zákoník práce. Podle ministerstva je cílem chystaných změn větší flexibilita pracovněprávních vztahů, ale současně také posílení ochrany zaměstnanců. Spojení obou přístupů se nazývá jako strategie flexicurity.

V rámci pracovního práva má dojít například k nahrazení současné možnosti převedení na jinou práci smluvní změnou obsahu pracovního poměru. „Jednostranné převedení by mělo být možné pouze, pokud se jedná o veřejný zájem, tedy zájem přesahující zájmy zaměstnance a zaměstnavatele,“ vysvětluje mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Sulek.

Další úprava se týká hromadného propouštění. V souvislosti s evropskou legislativou pro tuto oblast zákoník upřesňuje počty propouštěných zaměstnanců u zaměstnavatelů rozdělených na části a stanovuje povinnost vypracovat sociální plán a další pravidla a povinnosti.   

Větší ochrany se mají dočkat také zaměstnanci, kteří nepůsobí ve firmě na hlavní pracovní poměr. „Změny při práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se týkají především garance dob odpočinku, evidence odpracované doby, ochrany odměny z dohody a práva na dovolenou. Právo na dovolenou bude zaměstnanci činnému na základě dohody o pracovní činnosti příslušet přímo ze zákona,“ zdůrazňuje Petr Sulek.

Dovolené budou spravedlivější

Ministerstvo zvažuje také novou úpravu dovolených. I když v této oblasti ještě nepadlo definitivní rozhodnutí, kam se budou změny ubírat. Novela zatím pracuje se dvěma variantami. Zatímco první počítá jen s mírnými úpravami současného stavu, druhá by výrazně změnila způsob, jakým vzniká zaměstnancům nárok na dovolenou.

Namísto nároku na dovolenou za odpracované dny by se délka dovolené nově odvozovala na základě týdenní pracovní doby zaměstnance.

Tato úprava by měla setřít rozdíl mezi lidmi, kteří chodí do práce na směny a mají „krátké“ a „dlouhé“ týdny. Ti si dosud při kombinaci s týdnem, kdy jim náleželo více volných dní za odpracovaný čas, mohli zajistit delší nepřetržité volno při vyčerpání menšího počtu dní dovolené.

Zákoník by měl také upravit stále rozšířenější práci z domova, homeworking. Pracovní dobu by si mohl v tomto případě rozvrhovat sám zaměstnanec.

Podle podnikatelů jde však novela za rámec rozumného kompromisu a zhoršila by podmínky pro podnikání. Právě třeba u práce z domova. „Práci z domova umožňuje svým zaměstnancům nemalá část zaměstnavatelů již dnes, je proto zbytečné zavedenou a fungující praxi jakkoliv uzákoňovat. Ministerstvo chce navíc nově home office spojit s řadou povinností pro zaměstnavatele, jako třeba zajištění bezpečnosti práce na domácím pracovišti. To by například obnášelo i kontrolu toho, zda zaměstnanec doma v kuchyni, kde třeba pracuje, nemá kluzkou podlahu,“ vysvětluje prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, podle něhož by bylo přenastavení současné praxe práce z domova naprosto nesmyslné.

Zákoník navrhuje také to, aby se firmy podílely na nákladech zaměstnanců při práci z domova, jako je například svícení nebo topení. Není však jasné, jestli by proplácení takových nákladů bylo daňově uznatelné.

Není to jediná výhrada vůči předkládaným změnám. Podle Hospodářské komory je právě zákoník dlouhodobě jednou z největších brzd pružnosti místního trhu práce. Pokud by prošly předložené návrhy na změny, zvýšilo by to podle firem administrativní i finanční zátěž zaměstnavatelů.

Trhu práce chybí pružnost

„Očekávali jsme zvýšení pružnosti pracovního trhu, místo toho nám byla předložena naprosto bezzubá a technicistní novela. Vláda by měla řešit to, co podnikatele opravdu tíží, ne jim prostředí ještě více komplikovat. Novela zákoníku práce se navíc zcela nelogicky děje bez transpozice evropského práva,“ komentuje Vladimír Dlouhý.

Komoře se nelíbí ani chystané nároky na volno pro pracovníky mimo hlavní pracovní poměr, tedy v režimu dohod o provedení práce či o pracovní činnosti. „Zaměstnavatelé by měli mít povinnost vést přesné výkazy pracovní doby, pracovních přestávek a u dohody o pracovní činnosti získají ještě povinnost hradit zaměstnanci dovolenou,“ upozorňuje Vladimír Dlouhý.

Důsledky změn zákoníku práce by byly podle firem o to vážnější, že přicházejí v rámci dalších zásahů do podnikatelského prostředí. Reálné je zrušení takzvané karenční doby, tedy proplácení nemocenské až po prvních třech dnech nemoci. Vláda rovněž přichází s návrhy na zavedení dlouhodobého pečovatelského volna, otcovské dovolené či nároku na indispoziční volno.

Tyto změny by podle komory ještě více zatížily systém pracovněprávních vztahů. Přitom odvodové zatížení práce v České republice, které představuje 34 procent z hrubé mzdy, je jedním z vůbec nejvyšších v cele Evropské unii.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek