Novinky v transatlantickém obchodě (červen 2017)

21. 6. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Obchod byl důležitým tématem prezidentské kampaně v USA. Stále nemůžeme s jistotou říct, zda se objeví konkrétní opatření, která by mohla dopadnout i na české firmy. Panika určitě není na místě, ale jistá ostražitost rozhodně smysl dává.

Tento článek má za cíl napovědět, co se může stát a změnit po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem v oblasti nových pravidel pro obchodování s USA. A také jaký je možný scénář v oblasti obchodních vyjednávání, a to včetně budoucnosti dohody s EU. V případě Kanady je situace jasnější: se začátkem léta by mělo vstoupit v platnost asi 90 % dohody o volném obchodu mezi EU a Kanadou (CETA). Článek v druhé části nastiňuje, co se při obchodování s Kanadou změní a kde najít další informace.

USA: co se připravuje?

V posledních měsících vydal prezident Trump asi pět výkonných nařízení, která se týkají obchodu. Zadal mimo jiné zpracování analýzy k významným obchodním deficitům (uvádí zejména Německo, Čínu, Japonsko, Kanadu nebo Mexiko). Dále se chystá studie o dopadech stávajících obchodních dohod na USA (bude se i řešit, co dalo USA členství ve WTO) nebo bylo zahájeno veřejné slyšení k dovozům oceli a hliníku aznich vyplývající případné ohrožení národní bezpečnosti. Dále prezident nařídil úředníkům podívat se na to, jak americké orgány dodržují Buy America/ Hire America nebo jaký je benefit udělování speciálních víz kvalifikovaným pracovníkům. Zájemci si mohou již dnes přečíst komentáře k nařízení o obchodních deficitech, ke kterým proběhla veřejná konzultace (https://www.regulations.gov/). Byly už zveřejněny i komentáře týkající se dovozu oceli. U tohoto šetření lze očekávat návrh opatření ještě v průběhu června.

V případě dalších výše zmíněných nařízení máme v tuto chvíli čas asi do podzimu, kdy by měla americká vláda vyhodnotit, zda na základě analýz podnikne nějaké kroky, a to například v podobě dodatečného cla či jiných opatření.

Daňová reforma

V rámci balíku k daňové reformě Bílý dům sice nenavrhl tzv. Border Adjustment Tax (tj. plošné zpoplatnění všech dovozů do USA), ale někteří kongresmani tento návrh k balíčku přidali. Jednání v Kongresu se však protáhnou pravděpodobně až do příštího roku a zcela jistě budou dále diskutovány dopady této daně a její soulad s pravidly WTO.

Jaká je možná reakce?

Samozřejmě v rámci EU a její společné obchodní politiky koordinujeme postupy a k jednotlivým návrhům je podáváno vyjádření. Jsme také v kontaktu s americkou administrativou. Konzultujeme s asociacemi a dále plánujeme být ve styku s firmami, kterých se mohou případná opatření týkat. České firmy v USA nepatří zdaleka mezi hlavní investory, ale objevují se české investice do výroby v oblasti automobilového průmyslu, gumárenství nebo strojírenství. Aby tyto firmy mohly v USA vyrábět, musí také řadu komponentů vyvážet z ČR. To platí též o amerických investicích v ČR, které pro svou výrobu potřebují vstupy i z USA, což jasně ukazuje i struktura komoditní výměny mezi ČR a USA.

Ministr obchodu USA W. Ross prohlásil, že pokud se zboží v USA nevyrábí nebo není dostatečně kvalitní, není nutné se čehokoliv obávat. Je tedy potřeba umět dát za někdy suchá čísla statistik příběhy a ukázat, že i import do USA může vytvářet pracovní místa (dodávky nutné pro další výrobu v USA). Pracovní místa ostatně nezmizela kvůli obchodním deficitům (produkce USA se zvyšuje), ale mimo jiné i kvůli automatizaci výroby. Horko však může být okolo oceli. Prezident Trump již tweetoval, že se těší na výsledky analýzy. Nikdo si nepřeje obchodní válku a doufejme, že k ní ve výsledku nedojde. Budou-li ale některá opatření v rozporu s pravidly WTO, lze reakci očekávat.

Další vyjednávání USA, a co Evropa?

Otevření dohody NAFTA je teď pro USA prioritou. Pro nás je také důležité, že se Spojené státy rozhodly z bloku nevystoupit, ale chtějí s Kanadou a Mexikem vyjednávat (je zde provázanost s vývozy ČR do Mexika). Poté budou USA určitě řešit, co s Asií a Japonskem (ve světle opuštění projektu dohody TPP). Ve Washingtonu se mluví o tom, že dříve nebo později přijde řada i na jednání s Evropou a TTIP se tak „dostane z mrazáku“, kde se ocitla po volbách v USA. Zdá se, že je také ve Washingtonu již jasné, že USA nemohou vyjednávat obchodní dohody s jednotlivými členskými státy EU, ale musí jednat s blokem jako s celkem.

Zda bude ale vůbec mít smysl vyjednávat, ukážou další kroky americké administrativy ve výše naznačených oblastech. Zatím pouze analyzuje a žádná opatření nejsou navrhována. Půjde-li ovšem cestou některých dodatečných cel, lze si těžko představit paralelní vyjednávání o odbourávání překážek obchodu.

Co z TTIP vzešlo již nyní?

Značný pokrok ve vyjednávání TTIP byl zejména v regulatorním pilíři. Od 1. listopadu tohoto roku by mělo platit uznávání dobré výrobní praxe (GMP) ve farmaceutickém sektoru. Dalším sektorem, v němž se již výrazně pokročilo, byly předpisy týkající se aktivní a pasivní bezpečnosti u automobilů. Vyjednavači se dostali daleko a je otázka, zda zde nevznikl prostor pro sektorovou dohodu. Ale také se už objevují hlasy amerického průmyslu, že by USA měly věnovat větší úsilí tomu, jak své standardy lépe prosadit globálně (v souvislosti s NAFTA). Bude tedy zajímavé sledovat, kam se v této oblasti posuneme (v tuto chvíli Mexiko uznává evropské standardy a Kanada díky CETA jejich část také přijme).

Dohoda EU–Kanada (CETA)

Zatímco od USA se mohou někteří obávat zavedení nových překážek obchodu, v případě Kanady jich řada brzy zmizí. Dohoda s Kanadou (CETA) je příkladem ambiciózní a komplexní obchodní dohody. Co se skrývá za slovy ambiciózní a komplexní? Odstraňuje naprostou většinu stávajících cel (nyní 99 procent a po uplynutí přechodných období až 100 procent u průmyslového zboží). Komplexní je proto, že neřeší pouze celní zatížení, ale věnuje se i regulatorní spolupráci, službám nebo přístupu k veřejným zakázkám.

Představy a priority ČR byly naplněny: ať už se to týká úplného odstranění cel na průmyslové výrobky a na většinu zemědělských produktů, přístupu k veřejným zakázkám i na subfederální úrovni, otevření trhu se službami nebo uznávání certifikátů či regulatorní spolupráce, a to včetně uznání vybraných norem UNECE v automobilovém sektoru ze strany Kanady.

Vstup v platnost

Evropský parlament dohodu schválil 15. února tohoto roku. Po ukončení procesu ratifikace na kanadské straně (červen/červenec) bude CETA předběžně prováděna. To znamená, že bude platit odhadem asi 90 procent dohody. Investiční kapitola, která je částečně v kompetenci členských států EU, bude v platnosti až po schválení v celé Evropské unii.

Kde jsou k dispozici další detaily?

Další informace k dohodě naleznete na stránkách www.businessinfo.cz/ceta. Máte-li dotaz na to, jaký vliv bude mít CETA na vámi vyráběné produkty, pošlete nám HS kódy přes formulář na výše uvedeném odkazu a my pro vás situaci ověříme.

Na základě našich kontaktů s vámi jsme definovali i okruhy častých dotazů, které se týkají uznávání certifikátů ve vybraných sektorech, pravidla původu nebo mobility. Ty budeme také postupně zveřejňovat. Je třeba si uvědomit, že některé oblasti budou nabíhat postupně. To platí zejména o uznávání certifikátů. Nepřijde automaticky a všude: naše testovací a zkušební instituce budou muset v rámci EU ještě provést nutné notifikace, aby mohly certifikovat i pro kanadský trh. Budou postupně spuštěny pilotní programy v sektorech uvedených v dohodě. K tomuto tématu doporučujeme prezentace v kapitole 8 na stránkách k CETA. V každém případě to, že se dostáváme k předběžnému provádění CETA, je dobrou zprávou pro transatlantický obchod.

Více informací k dohodě TTIP, včetně formuláře pro vložení dotazu naleznete na stránkách www.businessinfo.cz/ttip (pozn. redakce).

Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Matyáš Pelant, vedoucí oddělení Amerik, odbor zahraničně ekonomických politik II, Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek