Nový celní zákon změnil i desítky dalších předpisů

8. 9. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

S koncem července začal platit nový celní zákon a spolu s ním se změnily desítky dalších zákonů a předpisů, mimo jiné zákon o DPH. Změna se tak dotkne i podnikatelů, kteří s celním zákonem nemají co do činění.

Nový celní zákon č. 242/2016 Sb. je účinný od 29. července 2016. Nahradil přitom dosavadní a opakovaně novelizovaný zákon č.13/1993 Sb. Spolu s novým celním zákonem, který navrhla vláda, se však mění také více než čtyřicet souvisejících zákonů a právních předpisů. Další dotčené zákony navíc obsahuje navazující zákon č. 243/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona. Změna se tak kromě celního zákona dotýká celého balíku dalších zákonů a předpisů a s tím i podnikatelů, kteří s celním právem nemají mnoho společného.

Zákon reaguje na nový evropský kodex

Jak shrnul ve svém tiskovém prohlášení Celní úřad pro Moravskoslezský kraj, platností předpisů se výrazně změnila pravidla dovozu a vývozu zboží do a z třetích zemí. Změny se přitom dotýkají každého dovozce, vývozce i celního zástupce, včetně držitelů povolení celních režimů a zjednodušených postupů. „Nový celní zákon sjednotí postupy pro celní dohled, výběr cla a zjednoduší celní řízení. Provádění některých celních formalit bude do budoucna možné za určitých podmínek přenést na oprávněný hospodářský subjekt," uvedl Milan Poulíček, generální ředitel Generálního ředitelství cel.

Důvodová zpráva objasňuje, že nový celní zákon vznikl především kvůli adaptaci tuzemského právního řádu na modernizovaný celní kodex Evropské unie. Nový kodex je sice částečně účinný už od konce října 2013, 1. května 2016 ale již zcela nahradil předchozí pravidla. V návaznosti na něj proto vznikl nový celní zákon jako moderní právní norma, která odpovídá platné evropské legislativě a zároveň zapadá do kontextu českého právního řádu a reaguje na tuzemskou praxi.

Cílem novinky přitom je především snaha sjednotit aktuální postupy pro výkon celního dohledu, celní kontroly, celního řízení, včetně zajištění cla, jeho vyměření a následného výběru tak, aby bylo možné v této oblasti využívat moderní nástroje a technologie a celní řízení zjednodušit. To je podle důvodové zprávy k zákonu „v souladu s dlouhodobým cílem Evropské komise nastavit jednoduché a převážně elektronické prostředí pro cla a obchod".

Méně administrativy ulehčí menším podnikatelům

Zákon se také snaží o snížení administrativní zátěže podnikatelů, jichž se celní řízení týká. Jedná se například o možnost využít opakovaně finanční jistotu, kterou je třeba složit k zajištění celního (a to potenciálního, nebo již vzniklého) dluhu, což by mělo zjednodušit celní řízení především pro malé a střední firmy a dovozce. Ti už nebudou muset jako dosud zajišťovat dluh několika jednotlivými částkami zvlášť pro každou celní operaci, případně prostřednictvím záručních listin nebo záručních dokladů.

Pokud se totiž poskytnutá jistota uvolní, stane se přeplatkem osoby, která jistotu poskytla. Na její žádost se pak může přeplatek opakovaně použít k zajištění cla. V oblasti usnadnění podnikání je nově upravena také možnost administrovat zajištění celního dluhu pro osoby tzv. přímých zástupců, kteří tak vedle zastupování osob v celním řízení budou moci požádat o povolení poskytnout jistotu za osobu, od níž se jistota požaduje. Zavádí se také tzv. institut technických oprav údajů v rozhodnutí o propuštění zboží do navrženého celního režimu, a to s cílem zjednodušit nápravu těch údajů, které nemají vliv na výši stanoveného cla.

Zákon také posiluje institut solidární odpovědnosti. Zároveň však v zákoně zůstává kontroverznější opatření, které povoluje porušení listovního tajemství. V případě důvodného podezření, že poštovní nebo jiná zásilka obsahuje zboží, které podléhá celnímu dohledu, totiž může správce cla provést její vnitřní kontrolu. A to právě i v případě, že se na obsah zásilky vztahuje listovní tajemství. Provedení vnitřní kontroly však podle zákona musí správce cla potvrdit na obalu zásilky a sepsat o něm úřední záznam.

DPH - svobodná pásma i kontrolní hlášení

Celní zákon se dotýká také desítek dalších předpisů, a to včetně důležitého zákona o dani z přidané hodnoty. Ruší se tak daňové zvýhodnění obchodování ve svobodných pásmech, ačkoliv jejich existenci samotný celní zákon zachovává. Opatření souvisí s postupem vlády, respektive především ministerstva financí, proti daňovým únikům a vedoucím ke zlepšení výběru daní.

„Za důležitou změnu k lepšímu považuji, že součástí celního balíčku je i novela zákona o DPH, která ruší možnost obchodovat bez DPH uvnitř svobodných celních pásem. Toto osvobození bylo v minulosti často zneužíváno umělým snižováním cen zboží za účelem obcházení daňových povinností a karuselových podvodů," komentovala změnu Alena Schillerová, náměstkyně ministra financí Andreje Babiše.

Celní správě tak zároveň přibyly pravomoci v oblasti daňové kontroly. A právě DPH se týká i změna, kterou považuje Irena Bartoňová Pálková, viceprezidentka Hospodářské komory České republiky (HK ČR), za největší přínos novely balíčku zákonů přijatých v souvislosti s přijetím nového celního zákona. HK ČR podle ní v minulosti iniciovala diskuzi o výši sankcí za neplnění povinností spojených s kontrolním hlášením a navrhovala, aby zákonodárce moderoval některé příliš vysoké sankce, například aby umožnil jejich prominutí za předpokladu, že jejich výše je pevně daná.

„Vláda nám vyšla vstříc a v souvislosti s přijetím celního zákona schválila mimo jiné i novelu zákona o DPH, která zahrnuje i moderaci sankcí ukládaných za nesplnění povinností souvisejících s podáváním kontrolních hlášení k DPH. Návrh tak alespoň zčásti reflektuje výhrady podnikatelské veřejnosti vůči nepřiměřeným požadavkům finanční správy, zejména při náběhu těchto nákladných administrativních povinností plátců DPH," uvádí Irena Bartoňová Pálková pro Komoru.cz.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Jana Bohutínská.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek