Nový zákon dopadl na FinTech podniky. Zvládneme to, hlásí firmy

Společnosti, které se zabývají technologiemi v oblasti finančnictví, změnu nevnímají jako zásadní překážku, některé ji považují dokonce za významný přínos. Některé podnikatelské organizace však žádají stát o zmírnění podmínek.



Nový zákon o praní špinavých peněz komplikuje činnost finančním poradcům a FinTech firmám. Hospodářská komora a Unie společností finančního zprostředkování a poradenství proto požádaly guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka ministerstvo financí a Finančně analytický úřad (FAÚ), aby zmírnili pět povinnosti, které dopadají na drobné poskytovatele finančních služeb.

„Musíme hloubkově prověřovat téměř každého klienta a zdroje jeho příjmů, i pokud jde o banální transakce,“ upozorňuje na neúměrnou administrativu i vysoké náklady předseda představenstva Unie společností finančního zprostředkování a poradenství (USF ČR) Jiří Šindelář.

Například i při úložce několika set korun do penzijního spoření musí od letoška každý klient uvést zdroj svého příjmu a jeho poradce musí vyhodnotit, zda nevykazuje znaky neobvyklé nervozity či zda se nevyskytuje na mezinárodním sankčním seznamu.

Firmy musí také v pravidelných intervalech „lustrovat“ i své historické zákazníky. Paradoxem ale je, že všechny tyto povinnosti zákon ukládá i finančním institucím, jejichž produkty finanční poradci a FinTech startupy sjednávají. Tím se kontrola zbytečně zdvojuje.

Zbytečná duplicita

„Je to názorný příklad duplicity v regulaci podnikatelských subjektů. Chceme-li skutečně vytvořit prostor pro revoluční finanční modely na bázi FinTech v souladu s dlouhodobým záměrem Evropské komise, pravidla v oblasti praní špinavých peněz se musí změnit,“ říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Tato pravidla jsou přitom největší bariérou rozvoje finančních inovací, což se potvrdilo i v nedávné konzultaci Evropské komise, jíž se účastnilo celkem 226 subjektů a profesních svazů.

Nová úprava má přitom dopad spíše na finanční poradce, oslovené FinTech společnosti potvrdily, že se s novou legislativou vypořádají. „Nový zákon rozšiřuje povinnosti drobných poskytovatelů finančních služeb oproti minulému znění, ale rozhodně nedosahuje rozsahu, kterému čelí banky a platební instituce. Nicméně souhlasíme s požadavkem odstranit duplicitu některých činností, například identifikace zákazníka s tím, že nový zákon k tomu postupně směřuje,“ říká Matěj Bednář, šéf vývoje produktů ve FinTech společnosti Platební instituce Roger.

„Roger je regulován jako platební instituce, takže všechny tyto povinnosti již plníme. U menších společností to však může vést ke zvýšení nákladů na technologický vývoj a administrativu,“ dodává Matěj Bednář. 

Co je to FinTech

FinTech je označení pro obor Financial Technology – „finanční technologie“. FinTech představuje různé „inovace ve finančních službách“. Označuje se tak pomyslné propojení moderních technologií se světem financí. Respektive způsoby, jak moderní technologie zefektivňují přístup k financím. Příkladem jsou například online bankovnictví, crowdfundingové portály, peer to peer půjčky, kryptoměny, Bitcoin a podobně.
Zdroj: ITslovnik.cz

 

Novinka otevírá nový prostor

Další FinTech firmy jsou k novinkám ještě vstřícnější a nepovažují je za likvidační ani šikanózní. „Ne, naopak si myslíme, že tento zákon představuje spíše než zatížení nové příležitosti a přístup ke koláči, který doteď ujídaly pouze banky. I my se sice nevyhneme úpravám interních předpisů a některých postupů nebo novým povinnostem vůči regulátorovi. Stále se však jedná jen o menší část toho, co musí zohlednit a v konečném důsledku i zaplatit banky,“ upozorňuje Jana Podalová ze společnosti Twisto, kde šéfuje oddělení dohlížejícímu na soulad s legislativou a předpisy.

Novinku tak firma vítá, i když bude muset změnit některé svoje dosavadní postupy. „Twisto zvažuje pouze nasazení screen srapingu od služby SaltEdge, který je po dobu přechodného období povolen, pro zjednodušení online ověření totožnosti zákazníků zakládajících si Twisto účet a silného ověření klientů. Na ceny služeb tento zákon nemá a nebude mít žádný vliv,“ dodává Jana Podalová.

Technologie screen scraping umožňuje FinTech firmám dostat se k datům klienta. Ten je z aplikace FinTech společnosti vyzván, aby vybral u jaké banky má účet a zadal své přihlašovací údaje, typicky jméno a heslo. Aplikace se pak připojí jménem klienta a historii klienta si načte sama, jednorázově nebo i opakovaně.

Velká změna pro bankovnictví

FinTech společnosti podle odborníků velmi zásadně proměňují a především budou proměňovat oblast finančnictví, především změnily základy soutěže v sektoru finančních služeb. Konkurenční situaci v oboru však zatím výrazněji ovlivnit nedokázaly.

„FinTechs změnily očekávání klientů a akcelerovaly tempo nástupu inovací. Položily tak základy pro další disrupci v celém odvětví,“ říká Pavel Šiška, vedoucí partner oddělení poradenství Deloitte.

„Etablované finanční instituce mají v takovém prostředí možnost se rychleji rozvíjet, současně však čelí neustále novým výzvám, do hry vstupují noví, flexibilnější hráči. A není jich málo. Například v Česku je FinTech prostředí velmi konkurenční. Velikost místního fintechového trhu je dle našeho odhadu 190 milionů eur, tedy zhruba pěti miliard korun,“ uzavírá Pavel Šiška.

Dalibor Dostál 

Co chtějí Hospodářská komora a Unie společností finančního zprostředkování a poradenství změnit v zákoně:

  • Konec zdvojených povinností – pakliže kontrolu klienta provádí finanční instituce, se kterou má smlouvu, neměli by touto povinností být duplicitně zatěžováni také finanční poradci a Fintech aplikace, nemají-li o klientovi žádná data navíc.
  • Konec pravidelného lustrování klientů – finanční poradci nemají a nemohou mít přehled o transakcích na klientově účtu, jako banky či pojišťovny. Nemá proto smysl, aby průběžně lustrovali své klientské databáze, zvláště pokud toto dělají již samotné finanční instituce.
  • Analýza rizik jen ve vybraných případech – povinnost sestavovat každý rok zprávu o hodnocení rizik představuje zejména u menších firem velkou zátěž, která je z výše uvedených důvodů samoúčelná. Nemá-li analýza rizik být jen zbytečným administrativním cvičením, měla by být povinná pouze v případě, že poradci či Fintech aplikace sbírají o klientovi data nad rámec smluv pro finanční instituce, jež mohou ukázat na další rizika.
  • Žádné personální náklady navíc – požadavky na zaměstnání dalších pracovníků, kteří budou dohlížet na plnění AML povinností má smysl snad jen u velkých bank, ale nikoliv u malých a středních podniků, jichž je v odvětví velká většina. Požadujeme, aby dohled nad plněním povinností mohl vykonávat i jiný stávající zaměstnanec (compliance officer), případně u nejmenších společností sám jednatel.
  • Přiměřená kontrola plnění povinností – současná kontrola zejména ze strany České národní banky je často zaměřena velmi formalisticky a pomíjí skutečnou úroveň rizik v činnosti finančních poradců a Fintech aplikací. Je třeba, aby kontrola přestala být zbytečně zatěžujícím papírovým „cvičením“ a reflektovala skutečná rizika, jimiž opravdu není nevyplnění formuláře u banálních plateb.                                                                                
    Zdroj: Hospodářská komora

 

• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby

Doporučujeme