Nový Zéland: Zahraniční obchod a investice

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Sydney (Austrálie)
Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Nový Zéland je velice závislý na zahraničním obchodě, konkrétně na vývozu produktů efektivního zemědělství, zejména mléčných produktů, masa, vlny, ovoce, zeleniny, ryb a dalších položek. Zahraniční obchod tvoří cca 30 % NZ HDP. Na Nový Zéland jsou pak dováženy především strojírenské výrobky, vozidla, ropa a ropné výrobky, elektronika, atp. Hlavními obchodními partnery Nového Zélandu jsou tradičně Austrálie, Čína, EU, Japonsko a USA.

Obchodní bilance 2011-2015
 

2012

2013

2014                                     

2015                                    

2016                             

Vývoz (v mil. NZD)

 46 063

 48 042

50 072

67 475

70 870

Dovoz (v mil. NZD)

47 205

48 334

51 247

65 137

67 229

Saldo (v mil. NZD)

-1 142

-292

-1 175

2 337

3 641

Zdroj: www.stats.govt.nz/browse_for_stats

Vývoj obchodní bilance Nového Zélandu v průběhu roku je navázán na sezónnost exportu zemědělských produktů a jejich světové ceny. Mezi nejdůležitější exportní komodity NZ patří maso, mléčné výrobky, dřevo, ovoce, zelenina a ořechy, ryby a vlna. 

NZ export dosáhl v roce 2016 hodnoty téměř 80 mld. NZD. NZ import byl v roce 2016 přes 67 mld. NZD. Zahraniční obchod skončil v přebytku ve výši 3,6 mld. NZD.

Z celkového exportu byl vývoz zboží ve výši 49,3 mld. NZD (meziroční nárůst o 0,9 %), vývoz služeb byl ve výši 21,5 mld. NZD (meziroční nárůst o 2,4 %).

V roce 2016 činil obrat zahraničního obchodu NZ 138 mld. NZD, což představuje meziroční zvýšení o 5,4 mld. NZD.

 

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Dle informací novozélandského statistického úřadu směřovala největší část NZ exortu do Austrálie, dále následovali Čína, EU, USA, Japonsko a Jižní Korea.

V roce 2016 byla na prvním místě v exportních destinacích NZ Austrálie s téměř 13 mld. NZD. Export zboží byl výši 8,4 mld. NZD, export služeb - 4,6 mld. NZD.

Na druhém místě byla ČLR s obratem ve výši 12,1 mld. NZD. Export zboží byl ve výši 9,1 mld. NZD (meziroční zvýšení ve výši 10 %). Export služeb do ČLR se zvýšil o 33 % a činil 3,0 mld. NZD.

Export do EU byl ve výši 8,8 mld. NZD, téměř o 10 % se zvýšil export zboží, který představoval hodnotu 5,4 mld. NZD, export služeb byl ve výši mld NZD.

 

Export NZ do vybraných zemí v mil. NZD

 

2012

2013

2014

2015

2016

Austrálie

9 847

9 131

7 912

12 994

12 966

Čína

6 862

9 955

9 940

10 342

12 110

USA

4 242

4 074

4 573

7 920

8 314

Japonsko

3 211

2 857

2 922

3 617

3 881

Jižní Korea

1 551

1 631

1 755

2 085

2 162

Evropská Unie

4 580

4 348

4 901

8 098

8 805

Velká Británie

1 396

1 399

1  495

2 981

3 108

Německo

739

736

647

1 328

1 527

Francie

371

334

367

723

753

Itálie

361

391

411

456

485

Zdroj: www.stats.govt.nz

Import

Nejvýznamnějšími partnery NZ v importu jsou EU, Austrálie, ČLR, USA, Japonsko, Singapur a Jižní Korea. Z ekonomických seskupení má tradičně největší podíl na dovozu APEC a země ASEAN, zvyšuje se však podíl evropských zemí. Import z EU se meziročně významně zvýšil o více než 1 mld. NZD. Import zboží z EU činil 9,5 mld. NZD, import služeb 2,6 mld. NZD. Nejvýznamnější položkou NZ dovozu z EU jsou motorová vozidla (1,3 mld. NZD). Nejvýznamněji se NZ import ze zemí v EU v roce 2016 zvýšil zejména díky importu z Německa, Francie a Itálie. Mezi nejdůležitější vývozní položky EU na NZ dále patří patří letadla, léčiva, traktory a telekomunikační přístroje.

Na druhém místě v NZ importu byla v roce 2016 Austrálie, na třetím místě pak byla ČLR. Nejvíce se z ČLR dovážely počítače a telefonní přístroje (včetně mobilních).

Česká republika se v roce 2016 nacházela na 54. místě v seznamu 244 zemí, se kterými NZ obchoduje (PL - 51., HU - 72., SL - 67.).

 

Import NZ z vybraných zemí v mil. NZD

 

2012

2013

2014

2015

2016

Austrálie

7 188

6 129

5 968

11 333

11 263

Čína

7 711

7 860

8 303

9 454

10 758

USA

4 387

4 253

5 660

8 012

7 937

Japonsko

3 054

2 846

3 140

3 332

3 354

Jižní Korea

1 809

1 860

2 192

2 179

2 204

Evropská Unie

7 308

7 689

8 501

11 521

12 118

Velká Británie

1 262

1 158

1 260

2 212

2 211

Německo

2 098

2 116

2 344

2 760

3 185

Francie

918

1 185

1 130

1 355

1 430

Itálie

787

831

877

1 019

1 079

Zdroj: www.stats.govt.nz

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Export

Nejvýznamnějšími vývozními položkami jsou mléko a mléčné výrobky, maso, ryby a mořské plody, ovoce a víno. Dále dřevo a dřevěné výrobky a samozřejmě také služby (v cestovním ruchu, vzdělávací a dopravní). Procentuálně se meziročně zvýšil jak vývoz zemědělských produktů, tak i vývoz služeb. Nejvíce mléčných výrobků a dřeva se výváží do Číny, do USA se vyváží nejvíce masa. Největším odběratelem NZ služeb je EU.

 


 

Komoditní struktura vývozu 2016 – top ten

Druh zboží

Hodnota vývozu v mil. NZD

Služby v cestovním ruchu

13 815

Mléko a mléčné výrobky

11 495

Maso a droby

6 602

Dřevo a výrobky ze dřeva

3 823

Služby ve vzdělávání

3 539

Dopravní služby

2 715

Ovoce a ořechy

2 637

Nápoje

1 810

Stroje a strojní zařízení

1 725

Ryby a mořské plody

1 409

Zdroj: www.stats.govt.nz

Import

V novozélandském dovozu převažují průmyslové výrobky, automobily, mechanické stroje a zařízení a minerální paliva.

 

Komoditní struktura dovozu za období 2016 – top ten

Druh zboží

Hodnota dovozu v mil. NZD

Dopravní prostředky a vybavení

7 170

Mechanické stroje a zařízení

7 001

Služby v cestovním ruchu

5 519

Minerální oleje a paliva

4 548

Elektrické stroje a zařízení

4 496

Dopravní služby

3 995

Plasty a výrobky z plastů 2 085
Letadla

1 741

Optické, fotografické a lékařské přístroje

1 707

Léčiva

1 314

Zdroj: www.stats.govt.nz

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Na Novém Zélandu neexistují žádné bezcelní zóny, sklady ani přístavy.

NZ je na poli dohod o volném obchodu velmi aktivní. NZ má uzavřeny FTA se 16 zeměmi WTO, mj. s Austrálií (1983), Singapurem (2001), Thajskem (2005), Čínou (2008) nebo Malajsií (2010).

Na základě CER (Closer Economic Relations Trade Agreement 1983) mezi Austrálií a Novým Zélandem došlo k postupné progresivní liberalizaci vzájemného obchodu a zboží vyrobené v Austrálii (s podílem místní práce vyšším než 50%) je nyní dováženo na Nový Zéland s nulovým tarifem.

Po třech letech jednání došlo 7. dubna 2008 k podpisu dohody o vytvoření zóny volného obchodu s Čínou. Zajímavostí je, že Nový Zéland byl první rozvinutou ekonomikou, která přiznala ČLR status tržní ekonomiky dle pravidel WTO a začala negociace o volném obchodu s Pekingem. Dohoda nabyla účinnosti 1. října 2008. Od tohoto data je 63,6 % čínských zbožových položek dováženo s nulovým dovozním clem. V opačném směru se clo neuplatňuje na 24,3 % položek. K úplnému odbourání celního zatížení na čínské vývozy na Nový Zéland došlo k 1. lednu 2016. Čína eliminuje dovozní cla na 96 % novozélandských zbožových položek nejpozději do 1. ledna 2019. V současné době prochází tato FTA updatem.

Od r. 2005 probíhala jednání o vytvoření zóny volného obchodu mezi zeměmi ASEAN, Austrálií a Novým Zélandem. V únoru roku 2009 byla podepsána AANZFTA - (ASEAN- Australia - New Zealand Free Trade Agreement), dohoda vstoupila v platnost dne 1. 1. 2010 a platí pro: Austrálii, Nový Zéland, Brunej, Barmu, Malajsii, Filipíny, Singapur a Vietnam. Od ledna 2011 pro Laos a Kambodžu. Pro Indonésii vstoupila v platnost v lednu 2012.

V roce 2009 Nový Zéland uzavřel jednání s Gulf Cooperation Council, smlouva ale ještě není v platnosti.

V současnosti Nový Zéland vyjednává FTA s Indií.

Na základě Dohody o ekonomické spolupráci se samostatným celním územím Tchaj-wanu, Penghu, Kinmen a Matsu (ANZTEC), která vstoupila v platnost v prosinci 2013, se export NZ do čínské Tchaj-pej zvýšil za rok a půl o 22% (jedná se zejména o zemědělskou produkci (jablka, kiwi, třešně), mléčné produkty a víno).

NZ úzce spolupracuje se zeměmi ASEAN, má spolu s AU sjednanou FTA se zeměmi ASEAN (AANZFTA), která pro všechny země vstoupila v platnost v roce 2012. Nad rámec AANZFTA spolupracuje NZ s řadou zemí ASEAN i bilaterálně.

NZ je také signatářskou zemí TPP (Trans-Pacific Partnership). Pokud by TPP vstoupila v platnost, přineslo by to dle současných odhadů NZ ekonomice nejméně 2,7 mld. NZD do roku 2030 a budoucí snížení dovozních cel o 93% s USA, Japonskem, Kanadou, Mexikem a Peru.

Poslední uzavřenou je FTA s Jižní Koreou, která vstoupila v platnost 20. 12. 2015, a přináší NZ exportérům řadu výhod. Jedná se zejména o snížení nebo zrušení celních poplatků na řadu exportních zemědělských a potravinářských produktů (např. zrušení 15% celní sazby na víno, 24% na třešně, snížení daně o 7,5% na kivi (z původních 45%) a v roce 2020 zrušení daně na kivi), snadnější přístup na trh služeb (vzdělávací, turistické nebo právní služby) nebo změny ve vízové a pobytové oblasti.

 9. 12. 2015 se NZ stal formálně členem Asijské banky pro investice do infrastruktury.

V roce 2015 se na jednání v Bruselu prezident Juncker, předseda Evropské rady  Tusk a NZ premiér Key dohodli na odstartování negociačního procesu budoucí FTA NZ-EU. V březnu 2017 byly ukončeny tzv. scoping exercices a předpokládá se, že v roce 2017 začnou i negociační jednání k uzavření této dohody o volném obchodu.

NZ aktivně spolupracuje na poli mezinárodních obchodních organizací. V rámci WTO NZ dne 13. 8. 2015 přistoupil k Dohodě o zadávání veřejných zakázek (Agreement on Government Procurement – GPA) a 29. 9. 2015 k Dohodě o usnadnění obchodu (Trade Facilitation Agreement - TFA).

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

NZ vláda má jako jednu ze svých priorit zvýšení přílivu přímých zahraničních investic do všech částí NZ, které uvádí ve své „Investment Attraction Strategy“. FDI by měly pomoci dosáhnout cíle NZ vlády, která k roku 2025 předpokládá podíl NZ exportu ve výši 40% HDP. V tomto ohledu bude NZ v následující dekádě potřebovat 160-200 mld. NZD. Zvýšit by se měl také podíl investic do vědy a výzkumu v NZ. NZ firmy by měly dle vládní strategie nazvané „Business Growth Agenda“ zvýšit podíl investic do R&D na 1% DHP.

Přímé zahraniční investice měly hodnotu 98, 661 mld. NZD, což představuje meziroční pokles o 1,1 mld. NZD. Investice NZ v zahraničí pak činily 24,4 mld. NZD. NZ nejvíce investuje v zemích APEC a v Austrálii. Investice NZ v  EU dosáhly částky vyšší než 3 mld. NZD.

 

PZI na Novém Zélandu v mil. NZD k červnu daného roku
 

2013

2014

2015

2016

OECD

77 294

79 717

81 018

79 052

APEC

72 300

78 218

81 449

79 376

EU

10 290

10 755

10 889

10 483

ASEAN

4 025

4 807

6 098

5 116

Austrálie

52 848

53 933

52 184

51 166

Kanada

2 065

2 485

4 200

4 185

Čína

385

886

702

730

Hongkong

1 624

4 340

5 235

5 422

Japonsko

3 129

3 437

4 833

4 925

Nizozemsko

2 395

3 257

3 474

4 170

Singapur

3 638

4 405

5 759

4 761

Velká Británie

7 653

7 445

5 016

5 643

USA

8 188

8 331

8 205

7 787

Celkem

89 768

97 319

100 608

 98 661

Zdroj: www.stats.govt.nz

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Nový Zéland je tradičním dovozcem kapitálu, který napomáhá internacionalizaci hospodářství a konkurenceschopnosti země. Zahraniční investice jsou monitorovány úřadem OIO (Overseas Investment Office). Zahraniční subjekt (Overseas Person) musí obdržet souhlas k investici v následujících případech:

  • nákupu tzv. „citlivé půdy“
  • nákup obchodního majetku za více jak 100 mil. NZD
  • kvóty na rybolov

Výše uvedená omezení se nevztahují na cizince, kteří trvale žijí na Novém Zélandu, tzv. permanent residents.

Zahraniční investice upravuje zákon a nařízení The Overseas Investment Pact and Regulations 2005. Od roku 2011 se úřad OIO řídí směrnicí ministra financí zejména ve vztahu k nákupu půdy. Obecně platí, že zahraniční investor nemůže koupit 10x větší pozemek než je průměrná velikost farem.

Konkrétní investiční pobídky neexistují, za postačující pro investiční atraktivitu země se považuje stabilní ekonomické prostředí, vyspělá fungující infrastruktura a bezproblémová vymahatelnost práva. Nový Zéland se tradičně umísťuje v popředí celosvětových žebříčků konkurenceschopnosti a ekonomické svobody. Nový Zéland nabízí permanent residency pro investory nad 1,5 mil. NZD (s nutností znalosti angličtiny a minimálně 5měsíčního pobytu v roce) a nad 10 mil. NZD, kterým nutnost znalosti angličtiny odpadá a stačí, když stráví 44 dní  ze tří let na Novém Zélandu.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: