Nový Zéland: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Sydney (Austrálie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Nový Zéland je velice závislý na zahraničním obchodě, konkrétně na vývozu produktů efektivního zemědělství, zejména mléčných produktů, masa, vlny, ovoce, zeleniny, ryb a dalších položek. Na Nový Zéland jsou pak dováženy především strojírenské výrobky, vozidla, ropa a ropné výrobky, elektronika, atp. Hlavními obchodními partnery Nového Zélandu jsou tradičně Austrálie, Čína, EU, Japonsko a USA.

Obchodní bilance 2011-2015
 

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz (v mil. NZD)

47 700

 46 063

 48 042

50 072

67 475

Dovoz (v mil. NZD)

46 878

47 205

48 334

51 247

65 137

Saldo (v mil. NZD)

822

-1 142

-292

-1 175

2 337

Zdroj: www.stats.govt.nz/browse_for_stats

Vývoj obchodní bilance Nového Zélandu v průběhu roku je navázán na sezónnost exportu zemědělských produktů a jejich světové ceny. Mezi nejdůležitější exportní komodity NZ patří maso, mléčné výrobky, dřevo, ovoce, zelenina a ořechy, ryby a vlna. 

Obchod se zbožím skončil v roce 2015 schodkem ve výši 418 mil. NZD, obchod se službami byl v přebytku ve výši 2,8 mld. NZD.

V roce 2015 činil obrat zahraničního obchodu NZ 132,6 mld. NZD, což představuje meziroční zvýšení o 1,7 mld. NZD. NZ export dosáhl v roce 2015 hodnoty přes 67 mld. NZD a dovezl zboží v rekordní hodnotě přes 65 mld. NZD (48,8 mld. NZD import zboží a 16,3 mld. NZD import služeb). Zahraniční obchod skončil v přebytku ve výši téměř 2,4mld. NZD.

 

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Dle informací novozélandského statistického úřadu směřovala největší část NZ exortu do Austrálie, dále následovali Čína, EU, USA, Japonsko, Singapur a Jižní Korea.

V roce 2015 byla na prvním místě v exportních destinacích NZ Austrálie s téměř 13 mld. NZD. Export zboží byl výši 8,5 mld. NZD (meziroční snížení o 417 mil. NZD), export služeb - 4,5 mld. NZD (meziroční zvýšení ve výši 364 mil. NZD).

Na druhém místě byla ČLR. Export zboží byl ve výši 8,3 mld. NZD, jedná se o podstatné snížení v meziročním porovnání o 28,6 %. Nejvýznamnější položkou NZ exportu do ČLR jsou mléčné výrobky, vzhledem k jejich nižším cenám v roce 2015 došlo také k výraznému snížení exportu v hodnotovém vyjádření a export NZ do Austrálie předstihl v roce 2015 export do ČLR. Export služeb do ČLR se zvýšil a činil 2,1 mld. NZD.

Export do EU byl ve výši 8,1 mld. NZD, o 2,3 %  se v meziročním srovnání snížil export zboží, který dosáhl hodnoty 4,8 mld., zvýšil se opět export služeb, a to o 734 mil. NZD na hodnotu 3,3 mld. NZD.

Export NZ do vybraných zemí v mil. NZD

 

2011

2012

2013

2014

2015

Austrálie

10 848

9 847

9 131

7 912

12 994

Čína

5 887

6 862

9 955

9 940

10 342

USA

3 997

4 242

4 074

4 573

7 920

Japonsko

3 441

3 211

2 857

2 922

3 617

Jižní Korea

1 675

1 551

1 631

1 755

2 085

Evropská Unie

5 360

4 580

4 348

4 901

8 098

Velká Británie

1 545

1 396

1 399

1  495

2 981

Německo

775

739

736

647

1 328

Francie

426

371

334

367

723

Itálie

459

361

391

411

456

Zdroj: www.stats.govt.nz

Import

Nejvýznamnějšími partnery NZ v importu jsou EU, Austrálie, ČLR, USA, Japonsko, Malajsie a Jižní Korea. Z ekonomických seskupení má tradičně největší podíl na dovozu APEC a země ASEAN, zvyšuje se však podíl evropských zemí. Import z EU se meziročně významně zvýšil téměř o 1 mld. NZD. Import zboží z EU činil 8,6 mld. NZD, import služeb 2,9 mld. NZD. Nejvýznamnější položkou NZ dovozu z EU jsou motorová vozidla (1,3 mld. NZD). Nejvýznamněji se NZ import ze zemí v EU v roce 2015 zvýšil zejména díky importu z Německa, Dánska a Španělska. Mezi nejdůležitější vývozní položky EU na NZ dále patří patří letadla, léčiva, traktory a telekomunikační přístroje.

Na druhém místě v NZ importu byla v roce 2015 Austrálie, jejíž import zboží činil 6 mld. NZD, import služeb 5,3 mld. NZD. Na třetím místě pak byla ČLR s celkovým importem ve výši 9,5 mld. NZD (zboží - 9 mld. NZD, služby 496 mil. NZD). Nejvíce se z ČLR dovážely počítače a telefonní přístroje (včetně mobilních).

EU je po Austrálii druhým největším přímým zahraničním investorem na NZ s hodnotou dosahující téměř 11 mld.NZD.

Česká republika se nachází na 60. místě v seznamu 244 zemí, se kterými NZ obchoduje (PL - 59., HU - 69., SL - 79.).

Import NZ z vybraných zemí v mil. NZD

 

2011

2012

2013

2014

2015

Austrálie

7 369

7 188

6 129

5 968

11 333

Čína

7 439

7 711

7 860

8 303

9 454

USA

5 026

4 387

4 253

5 660

8 012

Japonsko

2 921

3 054

2 846

3 140

3 332

Jižní Korea

1 454

1 809

1 860

2 192

2 179

Evropská Unie

7 317

7 308

7 689

8 501

11 521

Velká Británie

1 267

1 262

1 158

1 260

2 212

Německo

1 994

2 098

2 116

2 344

2 760

Francie

946

918

1 185

1 130

1 355

Itálie

837

787

831

877

1 019

Zdroj: www.stats.govt.nz

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Export

Nejvýznamnějšími vývozními položkami jsou mléko a mléčné výrobky, maso, ryby a mořské plody, ovoce a víno. Dále dřevo a dřevěné výrobky a samozřejmě také služby (v cestovním ruchu, vzdělávací a dopravní). Procentuálně se meziročně snížil vývoz zemědělských produktů a zvýšil vývoz služeb. Nejvíce mléčných výrobků a dřeva se výváží do Číny, do USA se vyváží nejvíce masa. Největším odběratelem NZ služeb je EU.


 

Komoditní struktura vývozu 2015 – top ten

Druh zboží

Hodnota vývozu v mil. NZD

 v %

Mléko a mléčné výrobky

12 038

17,8

Služby v cestovním ruchu

8 720

12,9

Maso a droby

6 376

9,5

Dřevo a výrobky ze dřeva

3 476

5,2

Služby ve vzdělávání

3 004

4,5

Ovoce

2 014

3,0

Letecká doprava

2 007

3,0

Mechanické stroje a zařízení

1 678

2,5

Víno

1 424

2,1

Ryby a mořské plody

1 409

2,1

Zdroj: www.stats.govt.nz

Import

V novozélandském dovozu převažují průmyslové výrobky, automobily, mechanické stroje a zařízení a minerální paliva.

Komoditní struktura dovozu za období 2015 – top ten

Druh zboží

Hodnota dovozu v mil. NZD

v %

Dopravní prostředky a vybavení

6 487

10,0

Mechanické stroje a zařízení

6 325

9,7

Minerální oleje a paliva

6 119

9,4

Služby v cestovním ruchu

4 987

7,7

Elektrické stroje a zařízení

3 873

5,9

Textil

2 242

3,4

Letadla a součástky letadel

1 983

3,0

Mořská doprava

1 956

3,0

Letecká doprava

1 908

2,9

Plasty a výrobky z plastů

1 860

2,9

Zdroj: www.stats.govt.nz

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Na Novém Zélandu neexistují žádné bezcelní zóny, sklady ani přístavy.

NZ je na poli dohod o volném obchodu velmi aktivní. NZ má uzavřeny FTA se 16 zeměmi WTO, mj. s Austrálií (1983), Singapurem (2001), Thajskem (2005), Čínou (2008) nebo Malajsií (2010).

Na základě CER (Closer Economic Relations Trade Agreement 1983) mezi Austrálií a Novým Zélandem došlo k postupné progresivní liberalizaci vzájemného obchodu a zboží vyrobené v Austrálii (s podílem místní práce vyšším než 50%) je nyní dováženo na Nový Zéland s nulovým tarifem.

Po třech letech jednání došlo 7. dubna 2008 k podpisu dohody o vytvoření zóny volného obchodu s Čínou. Zajímavostí je, že Nový Zéland byl první rozvinutou ekonomikou, která přiznala ČLR status tržní ekonomiky dle pravidel WTO a začala negociace o volném obchodu s Pekingem. Dohoda nabyla účinnosti 1. října 2008. Od tohoto data je 63,6 % čínských zbožových položek dováženo s nulovým dovozním clem. V opačném směru se clo neuplatňuje na 24,3 % položek. K úplnému odbourání celního zatížení na čínské vývozy na Nový Zéland došlo k 1. lednu 2016. Čína eliminuje dovozní cla na 96 % novozélandských zbožových položek nejpozději do 1. ledna 2019.

Od r. 2005 probíhala jednání o vytvoření zóny volného obchodu mezi zeměmi ASEAN, Austrálií a Novým Zélandem. V únoru roku 2009 byla podepsána AANZFTA - (ASEAN- Australia - New Zealand Free Trade Agreement), dohoda vstoupila v platnost dne 1. 1. 2010 a platí pro: Austrálii, Nový Zéland, Brunej, Barmu, Malajsii, Filipíny, Singapur a Vietnam. Od ledna 2011 pro Laos a Kambodžu. Pro Indonésii vstoupila v platnost v lednu 2012.

V roce 2009 Nový Zéland uzavřel jednání s Gulf Cooperation Council, smlouva ale ještě není v platnosti.

V současnosti Nový Zéland vyjednává FTA s Indií.

Na základě Dohody o ekonomické spolupráci se samostatným celním územím Tchaj-wanu, Penghu, Kinmen a Matsu (ANZTEC), která vstoupila v platnost v prosinci 2013, se export NZ do čínské Tchaj-pej zvýšil za rok a půl o 22% (jedná se zejména o zemědělskou produkci (jablka, kiwi, třešně), mléčné produkty a víno).

NZ úzce spolupracuje se zeměmi ASEAN, má spolu s AU sjednanou FTA se zeměmi ASEAN (AANZFTA), která pro všechny země vstoupila v platnost v roce 2012. Nad rámec AANZFTA spolupracuje NZ s řadou zemí ASEAN i bilaterálně, např. v listopadu 2015 navštívil PM NZ John Key Vietnam, kde bylo v rámci ekonomické agendy dohodnuto více než 14 mil. NDZ investic do Vietnamu, podpora vzdělávacích aktivit nebo bilaterální dohody v leteckém a zdravotnickém průmyslu.

NZ je také signatářskou zemí TPP (Trans-Pacific Partnership). Pokud by TPP vstoupila v platnost, přineslo by to dle současných odhadů NZ ekonomice nejméně 2,7 mld. NZD do roku 2030 a budoucí snížení dovozních cel o 93% s USA, Japonskem, Kanadou, Mexikem a Peru.

Poslední uzavřenou je FTA s Jižní Koreou, která vstoupila v platnost 20. 12. 2015, a přináší NZ exportérům řadu výhod. Jedná se zejména o snížení nebo zrušení celních poplatků na řadu exportních zemědělských a potravinářských produktů (např. zrušení 15% celní sazby na víno, 24% na třešně, snížení daně o 7,5% na kivi (z původních 45%) a v roce 2020 zrušení daně na kivi), snadnější přístup na trh služeb (vzdělávací, turistické nebo právní služby) nebo změny ve vízové a pobytové oblasti.

 9. 12. 2015 se NZ stal formálně členem Asijské banky pro investice do infrastruktury.

V roce 2015 se na jednání v Bruselu prezident Juncker, předseda Evropské rady  Tusk a NZ premiér Key dohodli na odstartování negociačního procesu budoucí FTA NZ-EU.

NZ aktivně spolupracuje na poli mezinárodních obchodních organizací. V rámci WTO NZ dne 13. 8. 2015 přistoupil k Dohodě o zadávání veřejných zakázek (Agreement on Government Procurement – GPA) a 29. 9. 2015 k Dohodě o usnadnění obchodu (Trade Facilitation Agreement - TFA). NZ také přivítal výsledky 10. ministerské konference WTO v Nairobi a závazek členů WTO odstranit vývozní podpory v zemědělství, který usnadní vývoz zemědělské produkce z NZ. 

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

NZ vláda má jako jednu ze svých priorit zvýšení přílivu přímých zahraničních investic do všech částí NZ, které uvádí ve své „Investment Attraction Strategy“. FDI by měly pomoci dosáhnout cíle NZ vlády, která k roku 2025 předpokládá podíl NZ exportu ve výši 40% HDP. V tomto ohledu bude NZ v následující dekádě potřebovat 160-200 mld. NZD. Zvýšit by se měl také podíl investic do vědy a výzkumu v NZ. NZ firmy by měly dle vládní strategie nazvané „Business Growth Agenda“ zvýšit podíl investic do R&D na 1% DHP. Ministr pro vědu a inovace oznámil v září 2015 investice do VAVAI ve výši 96,5 mil. NZD v nejbližších 4 letech, přičemž 49,8 mil. NZD by mělo jít na projekty z oblasti životního prostředí a biologických výzkumů a 46,7 mil. NZD na projekty z oblasti nových průmyslových technologií, energetiky, infrastruktury a zdravotní péče.

Přímé zahraniční investice měly hodnotu 100,6 mld.NZD, což představuje meziroční nárůst o 5,6 mld. NZD. Investice NZ v zahraničí pak činily 24,4 mld. NZD, což představuje meziroční nárůst o 829 mil. NZD. NZ nejvíce investuje v zemích APEC a v Austrálii. Investice NZ v  EU dosáhly částky téměř 3 mld. NZD.

 

PZI na Novém Zélandu v mil. NZD k červnu daného roku
 

2013

2014

2015

OECD

77 294

79 717

81 018

APEC

72 300

78 218

81 449

EU

10 290

10 755

10 889

ASEAN

4 025

4 807

6 098

Austrálie

52 848

53 933

52 184

Kanada

2 065

2 485

4 200

Čína

385

886

702

Hongkong

1 624

4 340

5 235

Japonsko

3 129

3 437

4 833

Nizozemsko

2 395

3 257

3 474

Singapur

3 638

4 405

5 759

Velká Británie

7 653

7 445

5 016

USA

8 188

8 331

8 205

Celkem

89 768

97 319

100 608

Zdroj: www.stats.govt.nz

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Nový Zéland je tradičním dovozcem kapitálu, který napomáhá internacionalizaci hospodářství a konkurenceschopnosti země. Zahraniční investice jsou monitorovány úřadem OIO (Overseas Investment Office). Zahraniční subjekt (Overseas Person) musí obdržet souhlas k investici v následujících případech:

  • nákupu tzv. „citlivé půdy“
  • nákup obchodního majetku za více jak 100 mil. NZD
  • kvóty na rybolov

Výše uvedená omezení se nevztahují na cizince, kteří trvale žijí na Novém Zélandu, tzv. permanent residents.

Zahraniční investice upravuje zákon a nařízení The Overseas Investment Pact and Regulations 2005. Od roku 2011 se úřad OIO řídí směrnicí ministra financí zejména ve vztahu k nákupu půdy. Obecně platí, že zahraniční investor nemůže koupit 10x větší pozemek než je průměrná velikost farem.

Konkrétní investiční pobídky neexistují, za postačující pro investiční atraktivitu země se považuje stabilní ekonomické prostředí, vyspělá fungující infrastruktura a bezproblémová vymahatelnost práva. Nový Zéland se tradičně umísťuje v popředí celosvětových žebříčků konkurenceschopnosti a ekonomické svobody. Nový Zéland nabízí permanent residency pro investory nad 1,5 mil. NZD (s nutností znalosti angličtiny a minimálně 5měsíčního pobytu v roce) a nad 10 mil. NZD, kterým nutnost znalosti angličtiny odpadá a stačí, když stráví 44 dní  ze tří let na Novém Zélandu.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: