Obchodní společnosti - změny

12. 4. 2010 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Obchodní společnosti vznikají zápisem do obchodního rejstříku (OR). V případě, že se změní některé rozhodné skutečnosti (například změna společníků, firmy, sídla nebo výše základního kapitálu společnosti), je třeba všechny tyto změny zapsat do OR. Dokument se zaměřuje na právní úpravu změn a jejich zápisů do OR v případě nejběžnější formy obchodních společností a to společnosti s ručením omezeným. Navíc je v dokumentu zmíněn i zápis změn ve veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti.

Obsah dokumentu:

Zápis změn v obchodním rejstříku obecně

Obchodní rejstřík je veřejný seznam vedený rejstříkovými soudy (krajskými a Městským soudem v Praze), do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích, tj. o obchodních společnostech. Účelem obchodního rejstříku je vést stálou evidenci potřebných údajů o obchodních společnostech a zajištění, aby byly tyto údaje v souladu s objektivní skutečností. Proto jsou rejstříkové soudy povinny zveřejnit zapisované, měněné či vymazané údaje bez zbytečného dokladu po zápisu a každý, kdo jedná v dobré víře v zapsané údaje, je chráněn proti tomu, kdo namítá, že zápis neodpovídá skutečnosti. Údaje zapsané v obchodním rejstříku jsou účinné vůči třetím osobám ode dne jejich zveřejnění, ledaže by této třetí osobě byly známy tyto údaje již dříve. Z tohoto důvodu musí podnikatel – obchodní společnost, doručit návrh na zápis změn zapisovaných údajů bez zbytečného odkladu poté, co konkrétní změna nastane.

V této souvislosti je třeba upozornit na existenci trestného činu „Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění“ podle ust. § 125 trestního zákona, kterého se dopustí ten, kdo „uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje v podkladech sloužících pro zápis do obchodního rejstříku anebo v takových podkladech zamlčí podstatné skutečnosti, nebo kdo v podkladech sloužících pro vypracování znaleckého posudku, který se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku, uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo v takových podkladech zamlčí podstatné údaje, anebo kdo jiného ohrozí nebo omezí na právech tím, že bez zbytečného odkladu nepodá návrh na zápis zákonem stanoveného údaje do obchodního rejstříku nebo neuloží listinu do sbírky listin, ač je k tomu podle zákona nebo smlouvy povinen“. Trestní sazba pro tento trestný čin je stanovena v rozmezí šesti měsíců až tří let, zákazem činnosti nebo peněžitým trestem. V případě, že by byla způsobena značná škoda nebo jiný zvlášť závažný následek, mohl by být uložen trest až do výše pěti let. Výše uvedené, nechť slouží jako apel na osoby odpovědné za obchodní vedení společnosti, aby tyto osoby dodržovaly povinnosti, které budou dále v tomto textu popsány.

Návrh na zápis, změnu nebo výmaz údajů v obchodním rejstříku může podat pouze oprávněná osoba, v krajním případě kdokoli, kdo k tomu prokáže právní zájem, případně i soud. Návrh je povinně podáván spolu s přílohami na závazných formulářích, které jsou k dispozici na www.justice.cza podpis musí být úředně ověřen.

V obchodním rejstříku se zveřejňují následující údaje:

u všech forem obchodních společností shodně:

  • firma (obchodní jméno),
  • předmět podnikání (v souladu s vydanými živnostenskými listy),
  • právní forma právnické osoby (v.o.s., k.s., s.r.o., a.s., družstvo, evropská společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení, evropská družstevní společnost),
  • identifikační číslo,
  • jméno a bydliště, resp. firma a sídlo osoby, která je statutárním orgánem,
  • den vzniku a zániku funkce statutárního orgánu,
  • způsob jednání statutárního orgánu (samostatně nebo ve spojení s dalším členem),
  • jméno a bydliště prokuristy,

u veřejné obchodní společnosti:

  • jméno a bydliště nebo firma a sídlo společníků,

u komanditní společnosti:

  • jméno a bydliště nebo firma a sídlo společníků s uvedením, kteří z nich jsou komplementáři a kteří jsou komanditisté,
  • výše vkladu každého komanditisty a rozsah jeho splacení,

u společnosti s ručením omezeným:

  • jméno a bydliště nebo firma a sídlo jejích společníků,
  • výše základního kapitálu,
  • výše vkladu každého společníka do základního kapitálu a rozsah jeho splacení,
  • výše podílu každého společníka,
  • zástavní právo k obchodnímu podílu,
  • jméno a bydliště členů dozorčí rady a den vzniku a zániku jejich funkce,

u akciové společnosti:

  • výše základního kapitálu a rozsah jeho splacení,
  • počet, druh, forma, podoba a jmenovitá hodnota akcií,
  • omezení převoditelnosti akcií na jméno,
  • jméno a bydliště členů dozorčí rady, den vzniku a zániku jejich funkce,
  • v případě existence jediného akcionáře jeho jméno a bydliště nebo firma a sídlo,

u družstva:

  • výše zapisovaného základního kapitálu,
  • výše základního členského vkladu, případně vkladů.

V případě změn uvedených skutečností je třeba tyto změny přijmout k tomu oprávněnými orgány (osobami) v příslušném schvalovacím procesu za dodržení zákonných podmínek a následně je třeba tyto skutečnosti doložit rejstříkovému soudu spolu s návrhem na vyznačení příslušných změn.

zpět na začátek

Změny a jejich zápis do obchodního rejstříku u společnosti s ručením omezeným

U společnosti s ručením omezeným rozhoduje o změnách ve společnosti valná hromada této společnosti.

Valná hromada, svolávání, působnost

Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti a do její působnosti patří mimo jiné:

  • schvalování řádné, mimořádné, konsolidované a mezitímní účetní závěrky, rozdělení zisku a úhrady ztrát,
  • schvalování stanov a jejich změn,
  • rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, nedochází-li k němu na základě jiných právních skutečností (splacení vkladu společníků, jmenování likvidátora, zvýšení základního kapitálu apod.),
  • rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu nebo o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení vkladu,
  • jmenování, odvolání a odměňování jednatelů,
  • jmenování, odvolání a odměňování členů dozorčí rady (je-li zřízena),
  • vyloučení společníka, pokud nesplní svůj závazek splatit vklad nebo příplatek k základnímu kapitálu,
  • jmenování, odvolání a odměňování likvidátora a rozhodování o zrušení společnosti s likvidací, jestliže to společenská smlouva připouští,
  • schvalování smluv o převodu podniku nebo jeho části, o nájmu podniku nebo jeho části a smluv, kterými se zřizuje zástavní právo k podniku nebo jeho části,
  • rozhodování o fúzi, převodu jmění na společníka, rozdělení a změně právní formy,
  • schválení ovládací smlouvy, smlouvy o převodu zisku a smlouvy o tichém společenství a jejich změn,
  • schválení smlouvy o výkonu funkce jednatele jako statutárního orgánu,
  • další otázky, které do působnosti valné hromady svěřuje zákon nebo společenská smlouva,
  • udělení a odvolání prokury.

Valnou hromadu svolává jednatel společnosti. Valná hromada musí být svolána nejméně jednou za rok, pokud častější svolávání neukládá zákon, společenská smlouva nebo stanovy (jsou-li přijaty). Valná hromada, která schvaluje řádnou účetní závěrku, se musí konat nejpozději do šesti měsíců od posledního dne příslušného účetního období. Termín a program valné hromady se oznámí společníkům ve lhůtě určené společenskou smlouvou, jinak nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání, a to písemnou pozvánkou, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Záležitosti neuvedené v pozvánce lze projednat, jen jsou-li přítomni na valné hromadě všichni společníci. Společník se může vzdát práva na včasné svolání valné hromady, popřípadě na její svolání způsobem, který stanoví zákon nebo společenská smlouva, prohlášením, které musí být obsaženo v zápisu z valné hromady, popřípadě v notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady, jinak musí mít formu notářského zápisu.

Požádat o svolání valné hromady mohou společníci, jejichž vklady dosahují alespoň 10 % základního kapitálu. Nesvolají-li jednatelé valnou hromadu do jednoho měsíce od doručení jejich žádosti, jsou společníci oprávněni svolat ji sami. Nemá-li společnost jednatele, je oprávněn svolat valnou hromadu kterýkoli společník.

Valná hromada zvolí svého předsedu a zapisovatele. Do zvolení předsedy řídí valnou hromadu jednatel, popřípadě pověřený společník. Sčítání hlasů provádí předsedající. Jednatel je povinen zajistit vyhotovení zápisu z jednání valné hromady a zaslat jej na náklady společnosti bez zbytečného odkladu všem společníkům. Zápis podepisuje předseda valné hromady a zapisovatel. Na valné hromadě se účastní společníci společnosti, a to osobně nebo svým zastoupením pověří zmocněnce na základě plné moci. Tímto zmocněncem nesmí být jednatel ani člen dozorčí rady, nebo prokurista či likvidátor společnosti.

Valná hromada je schopná usnášení, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů, nevyžaduje-li společenská smlouva vyšší počet hlasů. Každý společník má jeden hlas na každých 1000,- Kč svého vkladu, neurčuje-li společenská smlouva jiný počet hlasů. Valná hromada rozhoduje alespoň prostou většinou hlasů přítomných společníků, nevyžaduje-li zákon nebo společenská smlouva vyšší počet hlasů.

Pokud valná hromada rozhoduje o schvalování nebo o změně stanov, o změněn obsahu společenské smlouvy, o zvýšení či snížení základního kapitálu, o připuštění nepeněžitého vkladu, o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení vkladu a o smlouvách, na jejichž základě dochází k převodu podniku nebo jeho části, k nájmu podniku nebo jeho části a kterými se zřizuje zástavní právo k podniku nebo jeho části, o zrušení společnosti s likvidací je vždy zapotřebí souhlasu alespoň dvoutřetinové většiny všech hlasů společníků, nevyžaduje-li zákon nebo společenská smlouva vyšší počet hlasů; o těchto rozhodnutích musí být pořízen notářský zápis. Snižuje-li se základní kapitál tak, že se snižují vklady společníků nerovnoměrně, vyžaduje se souhlas všech společníků.

Společník nemůže vykonávat hlasovací právo, jestliže valná hromada rozhoduje o jeho nepeněžitém vkladu, o jeho vyloučení nebo o podání návrhu na jeho vyloučení, o tom, zda mu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být poskytnuta výhoda nebo prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce orgánu nebo člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce, nebo pokud je v prodlení se splacením vkladu, pokud ale všichni společníci jednají ve shodě, tyto zákazy pro jednotlivé společníky neplatí.

Společníci, kteří nebyli přítomni na valné hromadě, mohou projevit svůj souhlas s navrhovaným rozhodnutím valné hromady i mimo valnou hromadu. Souhlas společníka musí být společnosti doručen ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, v němž se konala nebo měla konat valná hromada. Vyžaduje-li zákon, aby byl o rozhodnutí valné hromady pořízen notářský zápis, musí mít souhlas společníka formu notářského zápisu, v němž se uvede i obsah návrhu rozhodnutí valné hromady, jehož se souhlas týká. Pokud je valná hromada schválena usnesením s využitím takového distančního souhlasu společníků, oznámí to jednatelé písemně do 14 dnů od jeho přijetí všem společníkům.

Společníci mohou přijímat rozhodnutí i mimo valnou hromadu. V takovém případě osoba, která je jinak oprávněna svolat valnou hromadu, předloží návrh usnesení společnosti společníkům k vyjádření s oznámením lhůty, ve které mají učinit písemné vyjádření. Nevyjádří-li se společník ve lhůtě, platí, že nesouhlasí. Osoba, která předložila návrh usnesení, pak oznámí výsledky hlasování jednotlivým společníkům. Většina se počítá z celkového počtu hlasů příslušejících všem společníkům. Vyžaduj-li zákon pořízení notářského zápisu o rozhodnutí valné hromady, může být rozhodnutí mimo valnou hromadu přijato pouze tehdy, pokud projev vůle společníka, jímž vysloví s návrhem usnesení souhlas, bude mít formu notářského zápisu, v němž se uvede i obsah příslušného usnesení.

Každý společník, jednatel, likvidátor, správce konkursní podstaty, vyrovnací správce nebo člen dozorčí rady se může domáhat, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady, pokud je v rozporu s právními předpisy, společenskou smlouvou, zakladatelskou listinou nebo stanovami. Není-li toto právo uplatněno do tří měsíců ode dne konání valné hromady nebo, nebyla-li řádně svolána, ode dne, kdy se mohl dovědět o konání valné hromady, nejdéle však do jednoho roku od konání valné hromady, zaniká.

Má-li společnost jediného společníka, nekoná se valná hromada a působnost valné hromady vykonává tento společník. Rozhodnutí společníka při výkonu působnosti valné hromady musí mít písemnou formu a musí být podepsáno společníkem. Rozhodnutí společníka musí mít formu notářského zápisu v těch případech, kdy se o rozhodnutí valné hromady pořizuje notářský zápis. Jediný společník je oprávněn vyžadovat, aby se rozhodování účastnil i jednatel a dozorčí rada, pokud byla zřízena. Písemné rozhodnutí jediného společníka musí být doručeno jednateli a dozorčí radě, pokud byla zřízena.

Smlouvy uzavřené mezi společností a jediným společníkem této společnosti, pokud tento společník jedná rovněž jménem společnosti, musejí mít formu notářského zápisu nebo písemnou formu a listina musí být podepsána před orgánem pověřeným legalizací.

zpět na začátek

Změna sídla a předmětu podnikání společnosti s ručením omezeným

Sídlem je adresa skutečného sídla společnosti, tedy místo správy společnosti, místo, odkud je realizováno obchodní vedení společnosti, kde se může veřejnost stýkat s vedením společnosti. Pokud je uváděno jiné sídlo, než je sídlo skutečné, může se tohoto skutečného sídla dovolávat každá osoba, které je to známo.

Sídlo může být pouze jedno. Sídlo je umísťováno v nebytových prostorech způsobilých k plnění funkce sídla společnosti. Pokud je sídlo společnosti umístěno v bytě, musí to umožňovat povaha předmětu podnikání, rozsah a účel činnosti.

Pro účely zápisu sídla do obchodního rejstříku musí být navrhovatelem doložena listina osvědčující právní důvod užívání místností, a to výpis z katastru nemovitostí ne starší 3 měsíců osvědčující vlastnické právo k prostorám, do nichž společnost umístila své sídlo, a pokud není vlastníkem, souhlas (spolu)vlastníka těchto prostor, nebo správce zmocněného k udělení souhlasu s umístěním sídla a zmocnění tohoto správce.

Pokud se společnost rozhodne změnit sídlo společnosti, pak musí:

  1. být svolána valná hromada, (pokud nebude rozhodováno mimo valnou hromadu),
  2. programem bude (mimo jiné) změna sídla společnosti,
  3. souhlas se změnou sídla musí vyjádřit nejméně dvě třetiny všech společníků, pokud stanovy nebo společenská smlouva nestanoví vyšší poměr hlasů,
  4. jelikož se jedná o změnu obsahu společenské smlouvy, musí být toto rozhodnutí přijato ve formě notářského zápisu,
  5. zápis o usnesení valné hromady o změně sídla společnosti spolu s listinou o právním důvodu užívání místnosti doručit s návrhem obchodnímu rejstříku.

Tip! U právnické osoby, tedy v případě společnosti s ručením omezeným, zapisované do obchodního rejstříku postačí, aby v zakladatelském dokumentu – společenské smlouvě, byla uvedena jen obec jako adresa sídla. Obchodnímu rejstříku ovšem musí být ohlášena plná adresa sídla. Ve společenské smlouvě tak může být uvedeno jako sídlo „Opava“, nemusí být uvedeny již názvy ulic s čísly popisnými. Výhodou je to, že změnu sídla (v rámci obce uvedené ve společenské smlouvě) může učinit jednatel či jednatelé, a to rozhodnutím o umístění/změně sídla. Není tedy nutné svolávat valnou hromadu, měnit společenskou smlouvu a pořizovat o tomto rozhodnutí notářský zápis, tj. nemusí se tak hradit nemalé prostředky notáři. Změnu sídla je ale potřeba zapsat do obchodního rejstříku, a to příslušným návrhem se všemi náležitostmi a přílohami.

Předmět podnikání musí být doložennavrhovatelem zápisu do obchodního rejstříku tak, že navrhovatel zápisu doloží, že mu nejpozději dnem zápisu vznikne živnostenské či jiné oprávnění k činnosti, která má být jako předmět podnikání do obchodního rejstříku zapsána. U činností, které podle zvláštního právního předpisu mohou vykonávat pouze fyzické osoby, se tato činnost zapíše jako předmět podnikání obchodní společnosti jen tehdy, jestliže je prokázáno, že tato činnost bude vykonávána pomocí osob, které jsou k tomu oprávněny.

Postup při změně předmětu podnikání:

  • rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným, které přijme změnu předmětu podnikání, resp. změní v uvedeném rozsahu zakladatelskou listinu či společenskou smlouvu (vyžaduje se notářský zápis),
  • vyhotovení nového úplného znění společenské smlouvy,
  • žádost o vydání příslušných živnostenských listů,
  • podání návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku.

Dozorčí rada a změna členů dozorčí

Dozorčí rada je orgánem společnosti s ručením omezeným, která nemusí být povinně zřízena. O jejím zřízení rozhodnou společníci při založení společnosti nebo za existence společnosti. Dozorčí rada musí mít minimálně tři členy, které volí valná hromada a člen dozorčí rady musí splňovat podmínky statutárního orgánu, platí pro něj zákaz konkurence a platí, že jednatel nemůže být současně členem dozorčí rady.

Se členy dozorčí rady může společnost uzavřít smlouvu o výkonu funkce. Dozorčí rada je nezávislým orgánem společnosti odpovědným pouze valné hromadě.

Do působnosti dozorčí rady patří:

  • dohlížení a kontrola činnosti jednatelů,
  • nahlížení do obchodních a účetních knih a jiných dokladů, kontrola zde uvedených údajů,
  • přezkoumávání účetních závěrek a návrhů na rozdělení zisku a úhradu ztráty, předkládání vyjádření valné hromadě, která rozhoduje o těchto otázkách,
  • podávání obecných zpráv společnosti valné hromadě, a to nejméně jednou ročně, pokud společenské smlouva nebo stanovy neurčují jinak,
  • členové dozorčí rady jsou oprávněni účastnit se na valné hromadě, a pokud o to požádají, musí jim být uděleno slovo,
  • pokud to vyžadují zájmy společnosti, mohou svolat valnou hromadu společnosti.

Členové dozorčí rady mohou zastupovat společnost v řízení o neplatnosti valné hromady.

Pro zapsání člena dozorčí rady se obchodnímu rejstříku dokládá:

  1. zápis o usnesení valné hromady o zvolení nebo odvolání člena dozorčí rady,
  2. případně prohlášení člena dozorčí rady o odstoupení z členství v dozorčí radě, doklad o jeho doručení a projednání odstoupení příslušným orgánem společnosti (dozorčí radou, valnou hromadou),
  3. výpis z Rejstříku trestů ne starší 3 měsíců,
  4. čestné prohlášení člena dozorčí rady, že je plně způsobilý k právním úkonům, že splňuje podmínky provozování živnosti a nenastala u něho skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti, a že splňuje podmínky podle § 38l obchodního zákoníku, podpis musí být úředně ověřen,
  5. písemným prohlášením, z něhož plyne souhlas zapisované fyzické osoby se zápisem nebo změnou zápisu do obchodního rejstříku; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, ledaže je souhlas vyjádřen v listině vyhotovené formou notářského zápisu (tento souhlas může být součástí čestného prohlášení ad d.)
  6. případně pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního úřadu dokládající, že člen dozorčí rady přestal splňovat některou z podmínek způsobilosti pro členství v dozorčí radě, v důsledku čehož mu zaniklo jeho členství v dozorčí radě.

zpět na začátek

Změna jednatele společnosti, způsob zániku funkce jednatele společnosti

Jednatel je statutárním orgánem společnostia je volen valnou hromadou buď z osob společníků nebo z osob cizích (fyzických osob). Jednatelů může být ve společnosti stanoveno více, v tom případě může zastupovat společnost každý samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví jiný způsob zastupování (obvykle spolupodepisování).

Jednatel je výkonným orgánem společnosti, je mu svěřeno obchodní vedení, rozhoduje o běžných záležitostech provozu společnosti, uzavírá smlouvy zajišťující výkon podnikatelské činnosti v rámci předmětu podnikání, zavazuje společnost, zajišťuje i zákonem stanovené úkoly, např. svolávání valné hromady, řízení valné hromady do zvolení předsedy valné hromady, zabezpečuje zápis z valné hromady a doručuje jej všem společníkům, poskytuje společníkům informace týkající se záležitostí společnosti. Pokud je jednatelů více, rozhodují o záležitostech obchodního vedení společnosti většinou.

Jednatel je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným a má k dispozici všechny informace o všech skutečnostech týkajících se společnosti, a proto by měli společníci věnovat maximální pozornost volbě jednatele, protože nesprávná volba jednatele může ohrozit celou existenci společnosti a tím i osud jejich investic do této společnosti.

Vztah jednatele a společnosti je upraven smlouvou o výkonu funkce, která určí práva a povinnosti obou stran. Vzhledem k tomu, že tuto smlouvu podepisuje tatáž osoba za obě strany (za společnost jako jednatel, za sebe jako za občana), zákon vyžaduje, aby obsah této smlouvy schválila valná hromada společnosti.

Při zápisu jednatele do obchodního rejstříku se tato skutečnost dokládá:

  1. zápisem o usnesení valné hromady o jmenování jednatele,
  2. při zápisu jednatele – občana ČR do obchodního rejstříku: výpisem z Rejstříku trestů ne starším 3 měsíců,
  3. při zápisu jednatele – občana jiného členského státu Evropské unie: výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem státu, jehož je jednatel občanem, vydaným příslušným soudním nebo správnřechod obchodního podílu

    Obchodní podíl přechází v důsledku zániku existence společníka ve společnosti, a to jen v případě, že přechod obchodního podílu umožňuje společenská smlouva.

Zanikne-li právnická osoba, obchodní podíl přechází na právního nástupce zanikající právnické osoby, který se tak stává novým společníkem společnosti. „Zanikne-li“ fyzická osoba (smrtí), stává se obchodní podíl předmětem dědictví a přechází na dědice, a to již od smrti zůstavitele. Pokud má společnost jediného společníka, přechází obchodní podíl na dědice vždy, i kdyby to jinak společenská smlouva neumožňovala.

Vylučuje-li společenská smlouva přechod obchodního podílu, obchodní podíl se uvolňuje a dědic nebo právní nástupce má právo na vypořádací podíl od společnosti. Tzv. uvolněný podíl nabývá společnost s ručením omezeným a převede jej na stávající společníky, nebo na třetí osobu, případně, pokud to umožňuje výše základního kapitálu, sníží základní kapitál o uvolněný obchodní podíl.

Do obchodního rejstříku se dokládá převod či přechod obchodního podílu těmito listinami:

  • notářským zápisem o rozhodnutí valné hromady o změně obsahu společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny, a aktuálním zněním společenské smlouvy
  • smlouvou o převodu obchodního podílu,
  • listinou osvědčující přechod obchodního podílu (např. pravomocného usnesení dědického soudu),
  • notářským zápisem o rozhodnutí valné hromady, kterým byl udělen souhlas s převodem obchodního podílu,
  • dohodou společníků o ukončení účasti některého z nich ve společnosti,
  • přistupující společník musí doložit všechny náležitosti pro zápis této osoby za společníka do obchodního rejstříku.
Rozštěpení obchodního podílu

Rozštěpením obchodního podílu nedochází ke změně velikosti základního kapitálu společnosti, pouze dochází ke změně počtu společníků nebo ke změně velikosti jejich majetkového podílu na základním kapitálu. Rozštěpení obchodního podílu je vždy přípustné u společnosti s ručením omezeným s jediným společníkem.

Rozštěpení je přípustné, jestliže:

  • společenská smlouva připouští rozdělení obchodního podílu, postačuje však, když se společenská smlouva k otázce rozdělení nevyjadřuje,
  • po rozdělení obchodního podílu nepřesáhne počet společníků 50 a výsledný majetkový základ obchodního podílu společníka musí být alespoň 20 000 Kč,
  • k rozdělení obchodního podílu musí udělit souhlas valná hromada společnosti a to prostou většinou hlasů, musí být vyhotoven notářský zápis o tomto rozhodnutí,
  • rozdělení je možné pouze v případech převodu či přechodu obchodního podílu.

zpět na začátek

Zastavení obchodního podílu

Obchodní podíl může být také předmětem zástavního práva. K zastavení obchodního podílu se vyžaduje písemná zástavní smlouva s ověřenými podpisy zástavce i zástavního věřitele. Ke vzniku zástavního práva dojde až zápisem tohoto práva do obchodního rejstříku (návrh je oprávněn podat zástavce i zástavní věřitel). Pokud je převoditelnost obchodního podílu podmíněna souhlasem valné hromady, musí k zástavě obchodního podílu udělit souhlas valná hromada společnosti.

Po dobu trvání zástavního práva vykonává práva společníka ve společnosti i nadále zástavce, veškerá plnění, na která mu vzniknou práva po splatnosti zajištěné pohledávky, náleží zástavnímu věřiteli a započítávají se na zajištěnou pohledávku.

Pokud není pohledávka zajištěná zástavním právem k obchodnímu podílu řádně a včas splněna, je zástavní věřitel oprávněn obchodní podíl svým jménem (i bez souhlasu valné hromady) prodat v obchodní veřejné soutěži nebo ve veřejné dražbě. Převodem obchodního podílu zástavní právo zaniká a společníkem se stává nabyvatel zastaveného obchodního podílu, který musí přistoupit ke společenské smlouvě.

Pokud se nepodaří obchodní podíl prodat, může:

  1. zástavní věřitel vykonávat práva spojená se zastaveným obchodním podílem ve společnosti a ovlivňovat její chod tak, aby byla jeho pohledávka uhrazena, společníkem je nadále zástavce. Zástavní věřitel není oprávněn po tuto dobu prodat obchodní podíl. Uhrazením zajišťované pohledávky zaniká zástavnímu věřiteli oprávnění pro výkon práv společníka ve společnosti,
  2. zástavní věřitel uzavřít se zástavcem dohodu, že přijme obchodní podíl na úhradu dluhu tak, že mu zástavce převede obchodní podíl, což musí být uvedeno i ve smlouvě o převodu obchodního podílu a o souhlas valné hromady s tímto převodem již nemusí být žádáno. Převodem zástavní právo zaniká. Pro účely tohoto převodu však musí být hodnota obchodního podílu stanovena znalcem jmenovaným soudem na návrh zástavního věřitele.

Do obchodního rejstříku se dokládá převod či přechod obchodního podílu těmito listinami:

  • smlouvu o zastavení obchodního podílu,
  • listinou osvědčující zánik zástavního práva k obchodnímu podílu,
  • notářským zápisem o rozhodnutí valné hromady, kterým byl udělen souhlas ke vzniku zástavního práva,

Obchodní podíl jako předmět dědictví

Smrtí společníka společnosti s ručením omezeným se jeho obchodní podíl stává předmětem dědictví a tento obchodní podíl přechází na dědice (nevylučuje-li to společenská smlouva), a to již okamžikem smrti zůstavitele. Práva společníka vykonává tento dědic, je-li dědiců více, mají postavení majitelů společného obchodního podílu. Dědic nemůže odmítat nabytí obchodního podílu, který tvoří součást dědictví, musel by odmítnout celé dědictví. Pokud tak kvůli jiným majetkovým hodnotám obsaženým v dědictví neučinil, nemůže vzniku své účasti na společnosti zabránit.

Protože nikdo nemůže být nucen, aby setrvával ve společnosti proti své vůli, obsahuje obchodní zákoník speciální úpravu zániku účasti takového dědice na společnosti. Dědic se může domáhat zrušení své účasti na společnosti rozhodnutím soudu, nelze-li na něm spravedlivě požadovat, aby byl společníkem (při tomto rozhodování je nutno přihlédnout k osobním důvodům, které dědic pro svou neúčast na společnosti uvádí). Návrh musí podat do tří měsíců od právní moci rozhodnutí soudu o dědictví, jinak toto jeho právo zaniká.

Dědic, který se domáhá soudního zrušení své účasti na společnosti, není povinen osobně se podílet na činnosti společnosti, i když to stanoví společenská smlouva. Pokud by dědic tříměsíční lhůtu zmeškal, má ještě k dispozici ostatní právní skutečnosti, s nimiž obchodní zákoník spojuje zánik účasti společníka na společnosti. Ztratil však již určité výsadní postavení dědice, který nechce být společníkem společnosti a musí se účastnit na společnosti v celém rozsahu práv a povinností jako všichni ostatní společníci.

Společnost se může nechtěným společníkům, kteří by se k účasti na společnosti dostali děděním bránit tak, že společenská smlouva vyloučí možnost dědění obchodního podílu. Dědicové mají potom právo na vypořádání se společností v podobě vypořádacího podílu, na který vzniká právo a který se stává předmětem dědění. Hodnota vypořádacího podílu se stanoví ke dni úmrtí společníka.

Zvláštním případem, ale v praxi poměrně frekventovaným, je společnost s ručením omezeným o jednom společníkovi. Obchodní zákoník stanoví zvláštní pravidla pro dědění obchodního podílu v jednočlenné společnosti, kterými se snaží zabránit tomu, aby po smrti jediného společníka zůstala společnost bez společníků. V jednočlenné společnosti proto není možné vyloučit ustanovením zakladatelské listiny dědění obchodního podílu a účast dědice též není možné zrušit rozhodnutím soudu shora popsaným.

zpět na začátek

Zánik účasti společníka ve společnosti

Účast společníka ve společnosti s ručením omezeným zaniká z důvodu:

  1. smrtí společníka – fyzické osoby – blíže viz obchodní podíl jako předmět dědictví,
  2. zánikem společníka – právnické osoby – blíže viz přechod obchodního podílu,
  3. převodem obchodního podílu – blíže viz převod obchodního podílu,
  4. vyloučením společníka – rozhodnutím valné hromady nebo soudem,
  5. v důsledku rozhodnutí soudu,
  6. dohodou všech společníků.

Rozhodnutím valné hromady může být vyloučen společník, který je v prodlení s plněním vkladové povinnosti při založení společnosti nebo při zvýšení základního kapitálu nebo v prodlení s plněním příplatkové povinnosti. Společnost prostřednictvím jednatele vyzve společníka v prodlení pod pohrůžkou vyloučení ze společnosti ke splnění jeho povinnosti ve stanovené lhůtě (ne kratší než tři měsíce). Pokud společník nesplní svou povinnost, může být rozhodnutím valné hromady vyloučen, a to prostou většinou přítomných společníků. Vylučovaný společník o tomto bodu programu valné hromady nehlasuje.

Důsledkem vyloučení je zánik členství ve společnosti, uvolnění obchodního podílu vyloučeného společníka a vznik nároku vyloučeného společníka na vypořádání.

V důsledku rozhodnutím soudu na návrh společníka. Jelikož společník nemůže způsobit jednostranným úkonem zánik své účasti na společnosti, je mu umožněno, aby jako společník požádal soud o zrušení své účasti na společnosti s ručením omezeným, kdy žalovanou je společnost s ručením omezeným. Předpokladem pro tento postup je splnění podmínky, že po společníkovi nelze spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval. Zda je tento důvod naplněn přísluší na zvážení rozhodujícímu soudu a záleží na konkrétních situacích. V dosavadní praxi byl tento důvod shledán například v tom, že nebylo možno dosáhnout účelu, pro který byla společnost založena, nebo kdy nepřítomnost jednoho společníka znemožňovala výkon práv ostatních společníků, nebo že ostatní společníci zneužívají svého postavení na úkor jiného společníka (žalobce). Pokud soud vyhoví žalobnímu návrhu společníka, právní mocí tohoto rozhodnutí zaniká účast žalujícího společníka ve společnosti s ručením omezeným, přísluší mu vypořádací podíl a jeho obchodní podíl se stává uvolněným.

V důsledku rozhodnutí soudu na návrh společnosti. O zrušení účasti společníka na společnosti s ručením omezeným může požádat i sama společnost, ale jen v odůvodněných případech (pokud si společníci ve společenské smlouvě dohodli své důvody, není k nim přihlíženo), a to jen tehdy, pokud společník závažným způsobem porušuje své povinnosti společníka a byl prokazatelným způsobem společností vyzván k jejich plnění a byl současně upozorněn na tu skutečnost, že pro porušování jeho povinností může být ze společnosti vyloučen. S podáním tohoto návrhu musí vyjádřit souhlas společníci, jejichž vklady představují alespoň polovinu základního kapitálu. Pokud soud vyhoví žalobnímu návrhu společnosti, právní mocí tohoto rozhodnutí zaniká účast žalovaného společníka ve společnosti s ručením omezeným a přísluší mu vypořádací podíl a jeho obchodní podíl se stává uvolněným.

Dohodou o ukončení v členství ve společnosti s ručením omezeným může zaniknout členství některého ze společníků. Dohoda musí být podepsána všemi společníky a podpisy musí být úředně ověřeny. Dohodou nemůže být ukončeno členství jediného společníka společnosti ani nemůže být ukončeno členství všech společníků ve společnosti.

Změny výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným

Základní kapitál je svojí podstatou statický, jeho výši je ovšem možné změnit. Změna nenastává samočinně, nýbrž na základě rozhodnutí příslušného orgánu společnosti, totiž valné hromady. Změna výše základního kapitálu je možná dvěma způsoby - zvýšením anebo snížením. Při zvýšení není stanovena žádná maximální hranice výše, kterou nelze překročit. Dílčí omezení spočívá v tom, že po zvýšení musí být základní kapitál dělitelný na celé tisíce. Při snížení je nutné dbát na minimální zákonný limit 200 000,- Kč a na výši vkladu každého společníka, jež nesmí klesnout pod 20 000,- Kč.

Zvýšení základního kapitálu

O zvýšení základního kapitálu rozhoduje valná hromada dvoutřetinovou většinou všech hlasů společníků (nevyžaduje-li společenská smlouva poměr vyšší) a musí být o tom pořízen notářský zápis. Zvýšení základního kapitálu novými peněžitými vklady je přípustné, jen když jsou zcela splaceny všechny dosavadní peněžité vklady. Pro zvýšení vklady nepeněžitými tento požadavek neplatí.

Rozhodne-li valná hromada o zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady, musí to být v důležitém zájmu společnosti. Jednatelé jsou v tomto případě povinni předložit valné hromadě zprávu s uvedením důvodu takového kroku, výši a odůvodnění rozsahu zvýšení a druh nepeněžitého vkladu. Pokud valná hromada zvýšení nepeněžitými vklady schválí, je možné zvýšení provést jen těmi druhy nepeněžitých vkladů, které byly schváleny.

Usnesení valné hromady musí určit:

  1. částku, o kterou se základní kapitál zvyšuje,
  2. lhůtu, do níž musí být závazky ke zvýšení vkladu nebo k převzetí nového vkladu převzaty,
  3. popřípadě předmět nepeněžitého vkladu a částku, kterou se započítává na vklad společníka na základě znaleckého posudku.

Zákon rozlišuje zvýšení základního kapitálu novými vklady (zvýšení efektivní) a zvýšení základního jmění z vlastních zdrojů společnost (zvýšení nominální).

Efektivní zvýšení

Obvyklým a příznačným způsobem zvyšování základního kapitálu je převzetí povinnosti splatit nový vklad dosavadním společníkem nebo třetí osobou. Společnost nejprve nabídne převzetí nových vkladů stávajícím společníkům, a to v poměru podle velikosti jejich podílu, neurčuje-li společenská smlouva jinak. Přednostní právo společníků váže zákon pouze na peněžité vklady, o nepeněžitých mlčí. Společníci se mohou svého přednostního práva k účasti na zvýšení základního kapitálu vzdát (výslovně i nečinností). Přednostní právo společníků k účasti na zvýšení základního kapitálu může společenská smlouva vyloučit.

Nevyužijí-li společníci přednostního práva ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, nebo stanovami, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy se dověděli o usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu, nebo jestliže se přednostního práva vzdají, může se souhlasem valné hromady převzít závazek k novému vkladu kdokoliv.

Závazek ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu se přebírá jednostranným písemným prohlášením zájemce, které obsahuje údaje o částce, o niž se zvýší základní kapitál, předmět nepeněžitého vkladu a částku, kterou se započítává na vklad společníka na základě znaleckého posudku, a lhůtu pro splacení vkladu. Osoba, která není společníkem, musí kromě toho prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě. Prohlášení s úředně ověřeným podpisem zájemce nabývá účinnosti okamžikem doručení společnosti.

Nepeněžité vklady musí být splaceny v plné výši před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, vklady peněžité pak alespoň ze 30 %, nebo musí být uzavřena dohoda o započtení. Má-li společnost pouze jediného společníka, musí být před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku splaceny zcela všechny vklady.

Majetkem společnosti se stávají:

  1. movité věci jejich předáním,
  2. nemovité věci dnem, ke kterému nastávají právní účinky vkladu do katastru nemovitostí,
  3. práva a jiné majetkové hodnoty ke dni účinnosti zápisu do příslušné veřejnoprávní evidence.
Nominální zvýšení

Uvedený způsob zvýšení je možný, pokud valná hromada rozhodne o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů vykázaných v řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrce, nejsou-li tyto zdroje ze zákona účelově vázány (zejména rezervní fond). Závěrka musí být sestavena z údajů zjištěných ke dni, od něhož v den rozhodnutí valné hromady neuplynulo více než 6 měsíců, a musí být ověřena auditorem bez výhrad.

K nominálnímu zvýšení lze použít buď čistý zisk (po provedení povinného přídělu do rezervního fondu), anebo jiné vlastní zdroje. Zvyšuje-li se základní kapitál na základě mezitímní účetní závěrky, nemůže být k tomu použito čistého zisku, ale pouze jiných vlastních zdrojů společnosti. Při nominálním zvýšení nevstupuje do společnosti nový společník, jen se zvyšuje výše vkladů stávajících společníků, a to podle poměru jejich dosavadních vkladů. Fakticky se jedná o účetní transakci, kdy se nemění celkový objem aktiv a pasiv společnosti, pouze jejich vnitřní strukturování.

Jednatelé jsou povinni bez zbytečného odkladu podat návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Zápis má konstitutivní účinky, tzn., že je zvýšení účinné až ode dne zápisu do obchodního rejstříku.

Do obchodního rejstříku se dokládá zvýšení základního kapitálu těmito listinami:

  1. doklad(y) o splnění vkladové povinnosti,
  2. usnesením soudu o jmenování znalce podle § 59 odst. 3 obchodního zákoníku,
  3. posudkem/posudky znalce o ocenění nepeněžitých vkladů,
  4. doklady o splacení nepeněžitých vkladů,
  5. notářským zápisem o rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu,
  6. prohlášením o převzetí závazku ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu,
  7. potvrzením auditora o existenci pohledávky započítávané na vklad společníka, včetně dokladu prokazujícího právní důvod vzniku pohledávky,
  8. smlouvou o započtení pohledávky.

Snížení základního kapitálu

Ke snížení základního kapitálu může být společnost vedena hospodářskými potížemi společnosti, kdy se snížením základního kapitálu vyrovnává ztráta, ale důvodem snížení může být také ta skutečnost, že společnost nepotřebuje pro provoz společnosti základní kapitál v aktuální výši a snížením tak může být vyplacena společníkům finanční hotovost, nebo může být upuštěno od splnění dosud neuhrazeného vkladového závazku. Ke snížení může být společnost také vedena nutností vypořádat uvolněný obchodní podíl.

O snížení základního kapitálu rozhoduje valná hromada dvoutřetinovou většinou všech hlasů společníků (nevyžaduje-li společenská smlouva poměr vyšší) a musí o tom být pořízen notářský zápis.

Pozvánka na valnou hromadu musí kromě obecných náležitostí obsahovat:

  1. návrh údajů o tom, o jakou částku se základní kapitál snižuje,
  2. údaje o změně výše vkladů jednotlivých společníků,
  3. údaje o tom, zda částka, o niž se má základní kapitál snížit, bude (zcela nebo zčásti) vyplacena společníkům nebo,
  4. údaj o tom, zda bude prominuta povinnost splatit vklad nebo,
  5. údaj o tom, jak bude s touto částkou naloženo.

V podstatě shodné náležitosti obsahuje i následné rozhodnutí valné hromady.

Obecně platí, že snižování základního kapitálu musí být ve vztahu ke společníkům rovnoměrné. Výjimkou jsou situace, kdy:

  1. v důsledku snížení zaniká vklad připadající na vlastní obchodní podíl (podíl v majetku společnosti),
  2. o nerovnoměrném snížení rozhodnou všichni společníci,
  3. se jedná o snížení základního kapitálu o výši dosud nesplaceného vkladu.

Jednatelé jsou povinni zveřejnit v Obchodním věstníku rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu a jeho výši do 15 dnů po jeho přijetí valnou hromadou dvakrát po sobě s časovým odstupem 30 dnů. V oznámení se vyzvou věřitelé společnosti, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě 90 dnů po posledním oznámení, nejde-li o snížení základního kapitálu za účelem úhrady ztráty nebo vytvoření rezervního fondu. Pokud věřitelé své pohledávky nepřihlásí, nemá to vliv na jejich promlčení nebo jejich prekluzi ani na běh promlčecích nebo prekluzivních lhůt. Věřitelům, kteří své pohledávky včas a řádně přihlásí, je společnost povinna poskytnout přiměřené zajištění jejich pohledávek, nebo tyto pohledávky uspokojit. Pro přiměřenost zajištění platí obecná občanskoprávní úprava.

Poté, co je zajištění nebo uspokojení pohledávek přihlášených věřiteli ukončeno, je povinností jednatelů podat bez zbytečného odkladu návrh na zápis snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Soud návrhu vyhoví a snížení zapíše pouze tehdy, je-li prokázáno, že:

  1. došlo k publikaci oznámení o snížení základního kapitálu v Obchodním věstníku v zákonem stanovených lhůtách, a
  2. je-li prokázáno, že přihlášené pohledávky věřitelů byly zajištěny nebo uspokojeny, ledaže se takové zajištění nevyžaduje.

Snížení základního kapitálu je účinné ode dne zápisu do obchodního rejstříku. Zápis má konstitutivní účinky. Teprve po zápisu do obchodního rejstříku může společnost přistoupit k poskytnutí plnění společníkům. Tyto platby se nepovažují za vrácení vkladu, které je jinak nedovolené.

zpět na začátek

Změna právní formy společnosti s ručením omezeným

Jde o přeměnu, při které společnost s ručením omezeným nezaniká ani nepřechází její jmění, jen dochází ke změně vnitřních právních poměrů a právních postavení jejích společníků.

Právní formu lze libovolně měnit na všechny typy obchodních společností, nebývá ale zvykem, aby se společnost s ručením omezeným či akciová společnost měnila na veřejnou obchodní společnost či společnost komanditní. Právní účinky změny nastávají ke dni zápisu do obchodního rejstříku.

Zástavní práva k obchodnímu podílu zanikají jen tehdy, když podíly nelze na nástupnické obchodní společnosti zastavit, potom je nutno věřiteli poskytnout dostatečnou jistotu.

Pro přijetí rozhodnutí o změně právní formy společnosti s ručením omezeným na jiný typ společnosti je nutný souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů společníků přítomných na valné hromadě společnosti (společenská smlouva může stanovit vyšší počet hlasů). Rozhodnutí Valné hromady musí být učiněno ve formě notářského zápisu, v notářském zápisu je třeba uvést jména společníků, kteří hlasovali proti schválení změny právní formy. Tito společníci mají právo ze společnosti vystoupit do 30 dnů od schválení změny právní formy valnou hromadou společnosti. Pokud o změně právní formy bylo rozhodnuto mimo valnou hromadu společnosti, mají společníci, kteří se změnou právní formy nesouhlasí, právo do 30 dnů doručit společnosti oznámení o svém vystoupení ze společnosti.

Jednatel vyhotoví písemnou zprávu o změně právní formy. V ní odůvodní návrh z právního a ekonomického hlediska, charakterizuje postavení společníků po změně formy. Ve zprávě ale nemusí být uvedeny ty skutečnosti, které tvoří předmět obchodního tajemství. Zpráva se nevyžaduje, když jsou všichni společníci současně i jednateli, nebo i v případě, že všichni společníci souhlasí s nevypracováním zprávy.

Jednatel vypracuje projekt změny právní formy a zprávu o změně právní formy, tyto listiny musí být v sídle společnosti k nahlédnutí pro společníky alespoň 1 měsíc před plánovaným schválením změny právní f>

  • výpovědí společenské smlouvy uzavřené na dobu neurčitou. V tomto případě jde o jednostranné rozhodnutí vystupujícího společníka, pokud se ostatní společníci rozhodli na další existenci společnosti, společnost jako taková nezaniká a vystupující společník má nárok na vypořádací podíl,
  • smrtí společníka nebo zánikem právnické osoby – společníka,
  • vyloučením společníka, který porušuje závažným způsobem povinnosti, a to rozhodnutím soudu. (vyloučený společník má nárok na vypořádací podíl),
  • prohlášením konkurzu na majetek společníka, resp. zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu společníka nebo vydáním exekučního příkazu k postižení podílu společníka,
  • zbavením nebo omezením způsobilosti společníka k právním úkonům,
  • společník přestal splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti.

zpět na začátek

Změny a jejich zápis do obchodního rejstříku u komanditní společnosti

Ze zvláštního postavení dvojího „druhu“ společníků komanditní společnosti, komplementářů a komanditistů, vyplývá i jejich rozdílný způsob rozhodování o komanditní společnosti.

Obchodním vedením jsou zásadně pověřeni komplementáři, kteří ručí za závazky společnosti celým svým jměním. Komanditisté ručí za závazky společnosti pouze do výše svého nesplaceného vkladu na základní kapitál.

Přesto o zásadních otázkách týkajících se existence společnosti a důležitých otázkách právního postavení společníků rozhodují komplementáři i komanditisté společně a každý ze společníků (komplementář i komanditista) má jeden hlas. O zásadních záležitostech rozhodují společníci jednomyslným souhlasem a o jejich rozhodnutí musí být vyhotoven písemný zápis s úředně ověřenými podpisy. Přijatá rozhodnutí o změně sídla, firmy, společníků, předmětu podnikání, způsobu podepisování, zrušení společnosti, zásadní dispozice s majetkem společnosti, ustanovení prokuristy, pověření jen některých komplementářů obchodním vedením, rozdělování zisku či vyrovnání ztráty, souhlasu s převodem podílu komanditisty na jinou osobu jako i o dalších podstatných náležitostech obsažených ve společenské smlouvě, musí mít formu dohody o měněných skutečnostech (tj. dodatku ke společenské smlouvě) nebo musí být sepsáno nové znění společenské smlouvy nahrazující původní společenskou smlouvu.

Společenská smlouva může stanovit odlišně způsob schvalování změn ve společnosti (společenské smlouvě) a to prostou většinou dosaženou ve skupině komplementářů i ve skupině komanditistů, nebo prostou většinou společnou pro komplementáře a komanditisty. Může být též stanoveno, že např. komplementáři musí rozhodnout jednomyslně a komanditisté prostou většinou. V tomto smyslu může společenská smlouva stanovit způsob, který je pro všechny společníky přijatelný.

Návrh na zápis změn podává komplementářspolu s aktuálním zněním společenské smlouvy zachycující provedené změny společenské smlouvy a další přílohy v závislosti na měněných skutečnostech:

Změna firmy
  • nemusí být dokladováno žádnou přílohou mimo společenské smlouvy,
Změna sídla společnosti
  • listinou osvědčující právní důvod užívání místností (výpis z katastru nemovitostí, případný souhlas (spolu)vlastníka nemovitosti),
Změna společníka, skutečnosti zapisované u společníka
  • listina osvědčující změnu v osobě společníka, např. změna společenské smlouvy, smlouvy o převodech obchodního podílu, usnesení dědického soudu,
  • převzetí k závazku k novému vkladu nebo ke zvýšení vkladu do základního kapitálu společnosti,
  • prohlášení komplementáře o odstoupení z funkce statutárního orgánu,
  • potvrzení auditora o existenci pohledávky započítávané na vklad společníka včetně dokladu prokazujícího právní důvod vzniku pohledávky,
  • smlouva o započtení pohledávky,
  • doklady o splacení nebo doplacení vkladů,
  • potvrzení správce daně o tom, že komplementář nemá v evidenci daní evidovány žádné splatné daňové nedoplatky,
  • čestné prohlášení komplementáře, že je plně způsobilý k právním úkonům, že splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti a že nejsou dány překážky provozování živnosti, podpis musí být úředně ověřen,
  • výpis z rejstříku trestů komplementáře – občana ČR – ne starší tří měsíců,
  • listina osvědčující změnu jiného údaje, např. potvrzení o změně bydliště společníka
  • pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního úřadu dokládající, že fyzická osoba vykonávající práva a povinnosti komplementáře – právnické osoby, který je statutárním orgánem nebo jeho členem, přestala splňovat některou z podmínek pro výkon těchto práv a povinností,
Zánik účasti komplementáře komanditní společnosti
  • při zániku celé společnosti (má nárok na vypořádací podíl),
  • vystoupením komplementáře ze společnosti. Nejde o jednostranné rozhodnutí vystupujícího společníka, ale o dohodu všech společníků o změně společenské smlouvy pokud jde o osoby komplementářů (má nárok na vypořádací podíl),
  • výpověď společenské smlouvy uzavřené na dobu neurčitou. V tomto případě jde o jednostranné rozhodnutí vystupujícího komplementáře, pokud se ostatní společníci rozhodli na další existenci společnosti, společnost jako taková nezaniká a vystupující komplementář má nárok na vypořádací podíl,
  • smrtí komplementáře nebo zánikem právnické osoby – komplementáře,
  • vyloučení komplementáře, který porušuje závažným způsobem povinnosti, a to rozhodnutím soudu (má nárok na vypořádací podíl),
  • prohlášením konkurzu na majetek komplementáře, resp. zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu komplementáře nebo vydáním exekučního příkazu k postižení podílu komplementáře,
  • zbavením nebo omezením způsobilosti komplementáře k právním úkonům,
  • komplementář přestal splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti,
Zánik účasti komanditisty komanditní společnosti:
  • při zániku celé společnosti (má nárok na vypořádací podíl),
  • smrtí komanditisty nebo zánik právnické osoby – komanditisty,
  • vyloučení komanditisty, který porušuje závažným způsobem povinnosti a to rozhodnutím soudu (má nárok na vypořádací podíl),
  • vyloučením komanditisty, který nesplatil včas svůj vklad ani poté, co byl vyzván společností ke splnění jeho závazku s výstrahou vyloučení ze společnosti,
  • prohlášením konkurzu na majetek komanditisty, resp. zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu komanditisty nebo vydáním exekučního příkazu k postižení podílu komanditisty, jestliže byl konkurz zrušen z jiných důvodů než po splnění rozvrhového usnesení nebo pro nedostatek majetku, účast komanditisty ve společnosti se obnovuje. Pokud již obdržel vypořádací podíl, musí jej uhradit společnosti do dvou měsíců,
  • dohodou všech účastníků o ukončení účasti komanditisty ve společnosti,
  • komanditista může požádat soud, aby zrušil jeho účast ve společnosti, nelze-li na něm spravedlivě požadovat, aby setrval ve společnosti.

Zanikne-li účast všech komanditistů v komanditní společnosti, mohou se komplementáři dohodnout, že se komanditní společnost změní bez likvidace ve veřejnou obchodní společnost.

Související zákony

zpět na začátek

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

K tématu Obchodních společností dále doporučujeme:

Přehled všech témat Orientace v právních úkonech

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek