Obchodování se zbožím v EU

15. 11. 2010 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Kapitoly článku

Na jednotném vnitřním trhu EU se zbožím již v dnešní době neexistují žádná cla, kvóty ani jiná množstevní omezení. Každý může dovézt či vyvést libovolné množství libovolného zboží z/do libovolného členského státu. Problém ale může nastat ve chvíli, kdy podnikatel hodlá tyto výrobky uvést na trh. Pokud se jedná o neharmonizované výrobky, jednotlivé země aplikují národní požadavky, které se mohou stát od státu lišit.

Položte dotaz online

Chystáte se distribuovat zahraniční výrobky v ČR? Služba ProCoP Vám bezplatně sdělí informace o technických požadavcích na výrobky, nutnosti certifikace či registrace.

Komplexní informace o volném pohybu zboží (od vývoje evropské integrace v této oblasti, přes daňové aspekty až po problematiku patentů a ochrany spotřebitele).

Pravidla pro uvedení výrobků z EU na český trh

Z pohledu evropského práva můžeme dělit výrobky na harmonizované (stejná právní úprava požadavků ve všech zemích EU), neharmonizované (neexistuje evropská úprava, jednotlivé státy si stanoví požadavky samy) a částečně harmonizované (na evropské úrovni jsou sjednoceny jen některé aspekty výrobku, zatímco jiné jsou upraveny národním právem).

U harmonizovaných výrobků (např. hračky, chemické látky ad.) by se žádný problém vyskytnout neměl, jelikož ve všech zemích EU je třeba splnit totožné požadavky. U výrobků neharmonizovaných (částečně harmonizovaných) se však mohou vyskytnout problémy, neboť každý stát si může stanovit vlastní požadavky. V praxi se ukázalo, že takto se některé státy snaží bránit cizím výrobkům v přístupu na trh a tím ochraňují domácí výrobce.

Taková situace je ale nežádoucí, neboť tříští vnitřní trh EU a omezuje volný pohyb zboží. Jako řešení se prosadil tzv. princip vzájemného uznávání. To znamená, že pokud byl výrobek v souladu s právem uveden na trh v jednom členském státě, státní orgány jiného členského státu mu v zásadě nemohou klást překážky pro vstup na svůj trh. Vychází se tu z myšlenky, že co je dobré pro spotřebitele v jedné zemi, je dost dobré i pro ty v ostatních zemích. Z této zásady sice existují výjimky, nicméně úřady to nemají vůbec jednoduché, pokud chtějí zakázat uvedení výrobku, který se legálně prodává v jiné zemi EU, na trh své země. Podrobná pravidla chránící podnikatele před svévolí úřadů stanoví nařízení o vzájemném uznávání.

Podnikatelé by však při distribuci zahraničních výrobků v ČR neměli zapomínat na to, že zde i tak existují specifická pravidla vyžadovaná mj. ochranou spotřebitele (např. označování výrobků v češtině).

Jak Vám ProCoP může pomoci?

Služba ProCoP (Product Contact Point) je informační síť, která vznikla v návaznosti na evropské nařízení o vzájemném uznávání. Cílem celého nařízení i služby ProCoP je napomoci odbourat bariéry, které brání volnému pohybu zboží po jednotném trhu EU. Jednou z bariér je i různá právní úprava v jednotlivých členských státech, pokud jde o tzv. neharmonizované výrobky (požadavky na tyto výrobky nejsou na evropské úrovni jednotně upraveny ždánou směrnicí či nařízením). Síť kontaktních míst pro výrobky bezplatně slouží podnikatelům, kteří chtějí získat informace o požadavcích na výrobky, které by rádi uvedli na trh některé ze zemí EU.

Služba ProCoP poskytuje podnikatelům informace o:

  • o technických pravidlech pro určitý druh výrobku
  • o případných požadavcích na registraci, certifikaci či předchozí schválení státním orgánem,
  • o pravidlech volného pohybu zboží na vnitřním trhu EU, včetně zásady vzájemného uznávání,
  • o kontaktních údajích příslušných orgánů, které lze za účelem získání informací kontaktovat přímo, včetně informací o orgánech dohlížejících na dodržování technických pravidel,
  • o obecných opravných prostředcích v případě sporu mezi státním orgánem a podnikatelem včetně informací o mimosoudním systému řešení sporů při porušení evropského práva státním orgánem (služba SOLVIT).

ProCoP poskytuje informace zcela zdarma, a to do patnácti pracovních dnů od přijetí žádosti. Informace získává od příslušných orgánů státní správy, pro ten který druh výrobku. Podnikatelé se pak tedy nemusejí obávat problémů s ČOI či jinými dozorovými orgány.

Podívejte se na příklady dotazů, se kterými se podnikatelé na službu ProCoP již obrátili.

Kontakt na české ProCoP centrum

Pokud chcete zjistit, co vše musí splnit výrobek, který hodláte uvést na český trh, kontaktujte české ProCoP centrum:

  • Napiště e-mail na: procop@mpo.cz
  • Zavolejte na telefonní číslo (00420) 224 221 701, nebo faxujte na (00420) 224 853 079.
  • Korespondenci směřujte na adresu: Ministerstvo průmyslu a obchodu, ProCoP, Na Františku 32, Praha 1, 110 00.

Můžete nás navštívit i osobně, každý pracovní den od 8 do 16 hodin na adrese: Politických vězňů 20, Praha 1.

Pokud chcete zboží distribuovat v jiné členské zemi, obraťte se na tamější kontaktní místo pro výrobky.

Prohlášení o shodě a ES prohlášení o shodě

Prohlášení o shodě je písemné ujištění výrobce nebo dovozce o tom, že výrobek splňuje požadavky technických předpisů platných v ČR a že byl dodržen stanovený postup při posouzení shody.

Zdaleka ne u všech druhů zboží je však pro uvedení na trh potřeba prohlášení o shodě. Většina výrobků nepředstavuje žádné nebezpečí a musí tak splnit pouze obecné požadavky bezpečnosti. Potenciálně nebezpečné výrobky (např. pro lidské zdraví, pro životní prostředí atp.) jsou však určeny nařízeními vlády, která také upřesňují, jakým způsobem musí být prohlášení vyhotoveno. Při uplatnění zásady vzájemného uznávání v neharmonizované oblasti (viz výše) v zásadě postačuje, pokud výrobek splnil požadavky práva jiného členského státu EU. České úřady pak nemohou vyžadovat prohlášení o shodě podle českých předpisů.

Jiná je situace v harmonizované oblasti, kde jsou technické požadavky na výrobky při uvádění na trh stanoveny jednotně pro všechny členské státy právními předpisy EU. Shodu s požadavky těchto předpisů osvědčuje tzv. ES prohlášení o shodě (značka CE), které má celoevropskou platnost. Tím se zároveň odstraňují překážky ve volném pohybu výrobků v rámci vnitřního trhu v podobě rozdílných technických požadavků v jednotlivých členských státech.

Požadavek na předchozí schválení

Národní pravidla jednotlivých členských států EU mohou před uvedením výrobku na trh vyžadovat jeho předchozí schválení. Předchozí schválení znamená, že výrobek musí před uvedením na trh získat výslovný souhlas příslušného správního orgánu, o což musí výrobce či distributor požádat. Úřady tak mohou vyžadovat, aby výrobek, který se bez problémů prodává třeba v sousední zemi, získal před uvedením na český trh takovýto souhlas. Tento požadavek bezpochyby sám o sobě omezuje volný pohyb zboží, může však být ospravedlněn, pokud je v souladu s veřejným zájmem uznaným Evropskou unií a pokud je splněna podmínka přiměřenosti.

Soudní dvůr EU ve svých rozhodnutích stanovil několik podmínek, při jejichž splnění není požadavek předchozího schválení protiprávní: Proces předchozího schválení musí být založen na předem známých, objektivních a nediskriminačních kritériích. Dále se nesmí se jednat o opakování kontrol, které už byly dříve provedeny v jakémkoliv členském státě EU. Předchozí schválení by mělo být požadováno pouze v případech, kdy následná kontrola není dostatečně účinná. Celý proces předchozího schvalování by navíc neměl být natolik nákladný a zdlouhavý, aby odradil podnikatele od záměru umístit svůj výrobek na nový trh.

V rámci procedury předchozího schválení může příslušný orgán dojít k názoru, že zboží nesplňuje národní technická pravidla a rozhodne, že zboží nepustí na trh. V tomto případě však musí následovat postup stanovený nařízením o vzájemném uznávání.

Jak se bránit rozhodnutí kontrolního orgánu

Pokud kontrolní orgán rozhodne, že určitý výrobek nemůže být uveden na český trh (popř. musí z něj být stažen), jedná se o rozhodnutí ve správním řízení. Proti takovému rozhodnutí se můžete bránit několika způsoby. Nejobvyklejší je využít možnosti odvolání. To je třeba podat u orgánu, který rozhodnutí vydal, do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Odvolání je třeba odůvodnit, tedy uvést, v čem spočívá nezákonnost či nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.

Pokud už rozhodnutí nabylo právní moci, můžete využít mimořádných opravných prostředků. Obnovu řízení můžete navrhnout zejména tehdy, pokud se objeví nové skutečnosti nebo důkazy, které mohly mít podstatný vliv na rozhodnutí a bez Vašeho zavinění nemohly být v řízení uplatněny (např. jste o nich nevěděli a vědět nemohli). Můžete také dát podnět, aby bylo provedeno přezkumné řízení. Dotyčný úřad však rozhodnutí přezkoumá pouze v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že je v souladu s právními předpisy.

Pokud ani odvolání není úspěšné, zbývá Vám možnost podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu u místně příslušného krajského soudu, a to zpravidla do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího orgánu. Proti rozhodnutí tohoto soudu se nelze odvolat, v určitých případech jej však lze napadnout kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu.

Kromě výše uvedených „vnitrostátních“ opravných prostředků se také můžete zdarma obrátit se stížností k Evropské komisi. Stížnost se podává písemně (dopisem, faxem či e-mailem), stačí ji sepsat „laicky“ vlastními slovy, i v češtině.

Můžete se ovšem také rozhodnout využít služeb SOLVIT centra, které neformálně pomáhá řešit situace, kdy byla úřadem porušena práva garantovaná evropským právem. SOLVIT nemá donucovací pravomoc, přesto se však může pochlubit vysokou úspěšností vyřešených případů (téměř 90 %). Jedná se o rychlou variantu, která je k dispozici zdarma.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek