Obchody lze chránit i uzavřením trhu

25. 9. 2014 | Zdroj: Economia, a. s.

Průmyslová odvětví, která zasáhnou nečekané zvraty na světových trzích, nezřídka volají po zavedení ochranných opatření obchodu. Nepředpokládanou situací, která nabourala obchodování mnoha českých exportérů, je i zavedení sankcí na obchod s Ruskem. V debatě o možné aplikaci ochranných nástrojů však musíme mít na paměti principy, které vycházejí z mnohostranných dohod ve Světové obchodní organizaci a na jejichž základě je možné ochranu trhu aktivovat.

Uzavření trhu a povinnosti domácích firem

Mezinárodní obchodní systém umožňuje Evropské unii nárazově omezit dovozy ze třetích zemí, je to však podmíněno specifickými okolnostmi. Výjimkou není ani částečné uzavření trhu pomocí tzv. „safeguardových opatření“. K tomu lze přistoupit pouze v případě, že výrobnímu odvětví je způsobena újma neočekávaným a náhlým zvýšením dovozů. Dodatečná cla nebo množstevní kvóty jsou pak uvaleny na konkrétní výrobek, a to bez ohledu na to, ze které mimoevropské země se zboží dováží.

Vzhledem k tomu, že cílem je dočasné snížení tlaku na domácí průmysl, je opatření vždy spojeno s povinností restrukturalizovat postižené odvětví. Volný pohyb zboží po vnitřním trhu Evropské unie však být omezen nemůže, neboť opatření je přijímáno na celoevropské úrovni, a to ve vztahu ke třetím zemím.

Strategický charakter nástroje tak vylučuje jeho použití pro operativní a účelová řešení nenadálých problémů. Samotná účinnost safeguardových opatření je spíše sporná, neboť ze strany EU byla v minulosti aplikována jenom výjimečně a hodnocena většinou jako nevyhovující.

Antidumping jako záruka fair play

Jiným ochranným nástrojem jsou antidumpingová a protisubvenční opatření, jejichž cílem je napravit negativní dopady cenově podtržených dovozů a obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž. Uvalení antidumpingových cel je svázáno s prošetřením činnosti importérů z konkrétní třetí země, s čímž souvisí i značná časová náročnost celého procesu. Četnost používání antidumpingových opatření je oproti předchozímu případu výrazně vyšší, jejich přijetí však podléhá jasně vymezeným podmínkám.

Ilustrovat aplikaci nástroje lze na příkladu antidumpingového cla, které bylo již v roce 1994 uvaleno na dusíkatá hnojiva pocházející z Ruské federace. V minulosti prokázané nekalé praktiky ruských podniků úzce souvisí s dvojími cenami surovin. Za zemní plyn platí ruští odběratelé násobně nižší částku, než je běžná cena pro evropský chemický průmysl. Vzhledem k tomu, že se jedná o základní surovinu pro výrobu hnojiv, získaly ruské firmy prostor pro snížení exportních cen až pod úroveň domácí cenové hladiny. Dumpované dovozy proto Evropská unie zatížila dodatečným clem, jehož platnost byla z důvodu neměnných podmínek na trhu s plynem několikrát prodloužena. V současné době právě probíhá přezkumné šetření, na jehož základě Evropská komise rozhodne o ukončení nebo dalším prodloužení antidumpingového opatření.

Je přirozené, že mimořádné situace si žádají neobvyklá řešení. Nicméně nástroje na ochranu obchodu je nutné chápat v kontextu jejich technické použitelnosti, a proto pro ně v debatě o reakcích na sankce není místo. V případě, že by však čeští výrobci čelili nekalé konkurenci ze třetích zemí, mohou podat podnět k prošetření případu přímo Evropské komisi nebo se pro konzultaci obrátit na ministerstvo průmyslu a obchodu (antidumping@mpo.cz). Více také na stránkách MPO ČR.

Převzato z časopisu Český exportér, vydávaného vydavatelstvím Economia, a.s. ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor: Ota Šimák, vedoucí oddělení ochranných opatření obchodu, MPO.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek