Ochrana českých investic v USA: Jsou obavy z TTIP namístě?

7. 7. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Ochrana českých investic v USA: Jsou obavy z TTIP namístě? Jak při podnikání v zemích mimo Evropskou unii ochránit investici tak, aby se majitel firmy nemusel obávat o existenci svého podniku ani trávit čas vleklými soudními spory a arbitrážemi? Tato otázka zajímá každého, kdo se rozhodne podnikat v zahraničí. Téma ochrany investic je jedním z klíčových i v dohodě o zóně volného obchodu mezi EU a USA TTIP.

„Dohody o podpoře a ochraně investic (BIT) jsou mezinárodní smlouvy, ve kterých se smluvní strany zavazují, že budou poskytovat zahraničním investorům, investujícím na jejich území, určité standardy, jako je například spravedlivé a rovné zacházení, garance volného převodu kapitálu souvisejícího s investicí a zákaz vyvlastnění bez náhrady,“ zní jedna z obecných definic investiční ochrany.

Mezinárodní dohody tohoto typu se sjednávají od 50. let minulého století a v současnosti je jich na světě kolem 3000. Téměř polovinu z nich pak uzavřely - ať už mezi sebou nebo s mimoevropskými partnery - členské státy EU.

Více o dohodách a podpoře ochrany investic na BusinessInfo.cz 

Od platnosti Lisabonské smlouvy řeší přímé zahraniční investice státy Evropské unie společně. Proto je i součástí TTIP investiční kapitola a patří sem i ostře sledovaný mechanismus řešení sporů investor-stát. Cílem TTIP je nastavit stejné podmínky pro všechny investory ze zemí Evropské unie i Spojených států

Bilaterální smlouvy s USA? Česko ji má, Německo ne

Česká republika má uzavřenou s USA dvoustrannou investiční dohodu, která samozřejmě už nyní umožňuje investorům domáhat se jejího porušení u mezinárodní arbitráže.

Současný systém je podle zástupců české vlády poměrně kvalitně nastaven, změny, které přinese TTIP, ale přesto považují za důležité.

„Obecně lze říci, že dohody o podpoře a ochraně investic uzavřené mezi členskými státy EU a Spojenými státy poskytují vysokou úroveň ochrany investorům. Zahraničním investorům, investujícím na území hostitelského státu, zaručují určité standardy zacházení, jako je například zákaz diskriminace, ochrana před vyvlastněním bez nároku na kompenzaci, spravedlivé a rovné zacházení či záruka volného převodu prostředků souvisejících s investicí,“ shrnuje náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl.

Paradoxní je, že vyspělejší země osmadvacítky na rozdíl od nových členských zemí investiční ochranu s USA na bilaterální úrovni vyřešenu nemají. 

„U stávajících dohod je důležitá jejich podoba, která je poznamenána dobou a okolnostmi jejich sjednání. Ve všech případech se jedná o dohody USA s ‚novými‘ členskými zeměmi EU převážně datujícími svůj vznik do počátku 90. let. Od té doby však prošlo investiční právo značným vývojem a byly odhaleny určité slabiny systému. EU si tento vývoj uvědomuje a reaguje na něj při formulaci své investiční politiky obecně i při přípravě investiční kapitoly pro TTIP,“ doplňuje náměstek.

Všechny informace o dohodě najdete ve Speciálu: Je TTIP historickou šancí pro byznys demokratického světa? na BusinessInfo.cz

Dohoda TTIP přinese do investičních vztahů mezi EU a USA dvě zásadní změny. Kromě nahrazení bilaterálních dohod a platnosti pro všechny členské země, bude podle Bärtla TTIP využívat modernější systémy investiční ochrany, než jaké fungovaly před dvaceti lety. „TTIP bude reagovat na změny v rozvoji mezinárodního investičního práva a zkušenosti, které jednotlivé státy získaly jeho aplikací v arbitrážní praxi.“

A co to reálně znamená?

Budoucí dohoda by měla přesněji definovat, co je možné považovat za investici a koho za investora. Také aby nedocházelo k situacím, kdy je investiční ochrana zneužívána prostřednictvím nastrčených společností, jež v domovském státě svého založení nevykonávají žádnou obchodní činnost.

Rozhodovací praxe arbitrážních tribunálů ukázala, že by se měly zpřesnit investiční standardy a mělo by se zabránit tomu, aby mohly firmy vznášet neodůvodněné žaloby vůči státům.

Klíčový mechanismus ISDS

Jedním z klíčových mechanismů, který tomu má pomoci, je tzv. ISDS. Investor to State Dispute Settlement (ISDS) zjednodušeně řečeno umožňuje vyřešit spor nezávisle na národním soudním systému. Jde tedy o mezinárodní arbitrážní komisi, jež podle zastánců dohody poskytuje záruku, že budou soudní rozhodnutí přijata v krátkém čase. „Procesní pravidla arbitráže zaručují rychlost a efektivnost rozhodování. Navíc jak investorovi tak státu je zaručeno rovné postavení před rozhodci,“ tvrdí zastánci TTIP.

Vše o ISDS si přečtěte v kapitole 8 textu Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP) na BusinessInfo.cz

ISDS je přesto v Evropě terčem silné kritiky a vyvolává v jednotlivých zemích podobné vášně jako například otázka kvality potravin nebo ochrany spotřebitele. Podle odpůrců dohody by mohla jít arbitrážní komise na ruku velkým firmám. Spory by totiž probíhaly v případech, kdy „změna státní legislativy výrazně mění tržní podmínky či narušuje již schválené zakázky velkých společností,“ tj. když se společnost cítí být poškozena změnou zákonů.

Ti, kdo nesouhlasí, jsou přesvědčeni, že by to umožnilo velkým společnostem žalovat vlády pro jakýkoli zákon či předpis, který by omezil budoucí zisky korporace. Firma by např. zažalovala stát za ztrátu nebo „vyvlastnění“ svých budoucích zisků, a to by stavělo arbitrážní právo nad zákony a předpisy jednotlivých zemí a jejich soudnictví.

„Pokud by kterákoli velká nadnárodní korporace usoudila, že její zájmy byly v dané zemi poškozeny, mohla by před neveřejným soudem a bez možnosti odvolání tu zemi žalovat a chtít kompenzaci,“ vyjadřuje se pro web ČSSD jeden z odpůrců smlouvy europoslanec Jan Keller.

Kellerovy obavy nesdílí náměstek Bärtl. „Tribunál je zpravidla složený tak, že arbitři jsou jmenováni stranami sporu, kdy každá strana sporu jmenuje jednoho rozhodce, kteří pak zvolí třetího – předsedu komise. Tribunál spor následně závazným způsobem rozhodne,“ říká s tím, že právě tato vyváženost je překážkou jednostranného rozhodování arbitráže.

Eurokomisařka navrhuje stálý soud

Obavy by možná mohlo rozptýlit i nedávné hlasování výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod. Evropská komise má podle něj s USA dojednat novou moderní podobu arbitráží.

„Poslanci ocenili snahu komise, že vyšla vstříc kritikům, kteří nesouhlasili s podobou arbitráží, jak je komise vyjednala v dohodě s Kanadou (tj. klasický mechanismus ISDS),“ cituje českou europoslankyni Ditu Charanzovou deník E15.

Komisařka pro obchod Cecilie Malmströmová navrhla, aby vznikl stálý arbitrážní tribunál pro odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí. I kdyby tedy došlo u první instance k některému z výše zmíněných problémů, stálý arbitrážní tribunál by mohl rozsudek změnit.

„Evropští investoři mají v USA dlouhodobě problém ve smyslu nerovného zacházení. Hovořil jsem o tom nedávno i s eurokomisařkou Malmströmovou. Mezinárodní veřejný soud by měl mít veřejně jmenované a nezávislé soudce, měla by se konat veřejná slyšení a měl by být jasně nastaven odvolací režim, který bude řešit spory mezi státy a investory. Mělo by to plně korespondovat s jurisdikcí soudů jednotlivých zemí EU,“ potvrzuje předseda Asociace malých a středních podniků ČR Karel Havlíček.

Náměstek Bärtl nabízí ještě další vysvětlení, proč není třeba se ISDS obávat. „Zahrnutí mechanismu ISDS v rámci TTIP hrozbu mezinárodní arbitráže pro ČR nezvýší. Již téměř 25 let američtí investoři v ČR mohou tento mechanismus využívat dle platné bilaterální dohody o podpoře a ochraně investic, přičemž prozatím vedl pouze k jedné investiční arbitráži – v případě žaloby Ronalda Laudera, který navíc svůj spor s ČR prohrál,“ připomíná.

Riziko arbitráží by se prý mělo ještě snížit, a to díky celé řadě pojistek, jež budou v TTIP obsaženy. „Dohoda bude nově obsahovat detailně formulované standardy zacházení s investory, které se pro svoji vágnost dříve ukázaly být problematické. Dále mechanismus pro předcházení paralelním a následným žalobám, nebo pravidlo, že náklady řízení platí zpravidla ten, kdo prohrál, což odrazuje investora od podávání neopodstatněných žalob,“ dodává.

Vladimír Bärtl: Chceme zachovat evropské standardy

Dá se definovat, co vnímá v oblasti ochrany investic či odstranění bariér obchodu jako svou největší prioritu (při vyjednávání o TTIP) Česká republika? A z jakého důvodu?

Česká republika považuje při vyjednávání v oblasti investic za klíčové zajištění ochrany a poskytnutí mezinárodněprávních záruk legitimním investorům při zachování práva státu na regulaci ve veřejném zájmu.

Prioritou pro ČR je sjednání takové dohody, která bude moderním nástrojem odrážejícím dosavadní zkušenosti s používáním investiční ochrany a fungováním arbitrážních tribunálů jak specificky v případě ČR, tak i celosvětově.

Sjednání dohody nemá omezit právo Evropské unie nebo jejich členských zemí vytvářet politiku ve veřejném zájmu a má zachovat vysoké evropské standardy v oblastech, jako je zdravotnictví, bezpečnost, ochrana spotřebitele nebo ochrana životního prostředí.

Zájmem je sjednání takové dohody, která prostřednictvím mezinárodního závazku potvrdí, že EU i USA jsou otevřenými ekonomikami a právními celky, které jsou připraveny garantovat základní principy zacházení s investory jako je nediskriminace, zákaz vyvlastnění bez kompenzace či přístup ke spravedlnosti.

 

Jakub Procházka

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek