Od ledna začnou platit tři sazby DPH, únikům mají zabránit kontrolní hlášení



Jedna z nejvýznamnějších změn pro živnostníky v daňové oblasti se bude od roku 2015 týkat hodnoty daně z přidané hodnoty (DPH). Na léky, knihy a takzvanou nenahraditelnou dětskou výživu se bude od roku 2015 vztahovat jen 10% sazba DPH.

Základní sazba daně nadále zůstává ve výši 21 procent, stejně jako dosavadní snížená sazba ve výši 15 procent. Nová desetiprocentní tedy rozšíří počet sazeb na tři. U knih a také hudebnin se má desetiprocentní sazba vztahovat jen na publikace, u nichž podíl plochy reklamy nepřekročí 50 procent. Nepatří sem noviny, časopisy, omalovánky či kartografické výrobky.

Nenahraditelnou dětskou výživu definuje navrhovaná příloha zákona jako výživu pro kojence, tedy děti do ukončeného dvanáctého měsíce věku, a malé děti, tedy děti od ukončeného jednoho roku do ukončeného třetího roku věku. Konkrétněji jsou definovány ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví o potravinách určených pro zvláštní výživu.

„Je nutno zdůraznit, že struktura daňového přiznání se nezmění a do řádku snížená sazba daně se bude uvádět základ daně i daň první i druhé snížené sazby daně, tedy 10 procent a 15 procent,“ upozorňuje Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.

Pleny narazily v Bruselu

Návrh zatím nepočítá se zavedením snížené sazby na dětské pleny. Ministerstvo se obává opětovného zahájení řízení s Evropskou komisí kvůli porušení směrnice, která sníženou sazbu pro pleny zakazuje. Právě kvůli předchozím problémům s komisí byly dětské pleny od roku 2013 přeřazeny ze snížené, tehdy 14 procent, do základní sazby daně ve výši 21 procent.

„Obecně platí, že poptávka spotřebitelů u nenahraditelné dětské stravy reaguje na změny cen velmi omezeně, neboť se obecně jedná o nezbytné položky. V daném případě nelze očekávat, že se snížení sazby DPH u vyjmenovaných položek citelně projeví ve snížení cen pro konečného spotřebitele,“ říká daňový poradce Mazars Petr Drahoš.

„Poněkud odlišná může být situace na trhu knih. Většinu knižních titulů lze považovat za zbytné zboží, u kterého lze předpokládat pokles ceny. Zcela samostatnou kategorii představuje prodej léků, jejichž ceny jsou státem regulovány. V případě léků tedy lze očekávat, že se snížení sazby DPH promítne do snížení cen,“ dodává.

Tři různé sazby daně mohou podnikatelům způsobit potíže především při dovozu ze zahraničí. „Pokud se pořizuje zboží z jiného členského státu a dodání obsahuje různá zboží podléhající různým sazbám daně, například potraviny, dětskou výživu, elektroniku a podobně, je nutné u tohoto dodání uplatnit nejvyšší sazbu daně,“ zdůrazňuje Petra Petlachová.

„Není nicméně omezena možnost uplatnit u každého zboží samostatně příslušnou sazbu daně. U dovozu zboží, u kterého se uplatní paušální sazba daně a který obsahuje různé druhy zboží podléhající různým sazbám daně, se uplatní nejvyšší z těchto sazeb,“doplňuje.

Do Česka se přesunuly podvody ze Slovenska

Další významnou změnou, která se týká DPH, je zavedení systému kontrolních hlášení. Ten vychází z údajů z evidencí, které již plátci podle stávajícího zákona o DPH vedou.

„Jediným dodatečným údajem je původní číslo daňového dokladu. Většina plátců podle zkušeností finanční správy evidence vede v elektronické podobě,“ vysvětluje vedoucí tiskového odboru ministerstva financí Radek Ležatka.

 „Kontrolní hlášení je srovnatelné s podáváním souhrnných hlášení či výpisem z evidence pro daňové účely u plnění podléhajících režimu přenesení daňové povinnosti ve stávající zákonné úpravě. Nedochází tedy k zavedení institutu, který by byl svou povahou pro plátce úplně nový,“ pokračuje Radek Ležatka. Kontrolní hlášení podle ministerstva nezvýší požadavky na vedení daňové evidence pro účely zákona o dani z přidané hodnoty kladené na plátce daně, naopak stávající požadavky sjednotí.

Zavedení kontrolního hlášení je podle ministerstva reakcí na podvody s DPH, ke kterým v České republice dochází. Ať už jde o řetězové či karuselové podvody, tak i krácení DPH v souvislosti s nepřiznanými daněmi. Že toto opatření v praxi funguje, ukazuje příklad sousedního Slovenska, kde byl kontrolní výkaz zaveden v roce 2013.

„Nelze popřít, že kontrolní hlášení ukládá plátcům další povinnosti. Jeho zavedení však zásadním způsobem pomůže eliminovat daňové uniky. Eliminace daňových úniků je zájmem nejen České republiky, ale i poctivých plátců, kteří jsou díky existenci daňových úniků vystavení konkurenční nevýhodě,“ dodává Radek Ležatka.

Zavedením kontrolního hlášení na Slovensku podle něj značně vzrostlo riziko nárůstu daňových podvodů v České republice, kde toto opatření zavedeno není. Podvody tohoto typu migrují, protože se jejich organizátoři zaměřují na státy, kde jim hrozí menší rizika odhalení a vyřešení.

Dalibor Dostál