OECD označil Izrael za jednu z nejsilnějších světových ekonomik

5. 4. 2018 | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj vydala v březnu tohoto roku ekonomický průzkum, ve kterém zhodnotila aktuální kondici izraelské ekonomiky.

Závěry této zprávy, které do Jeruzaléma přijel prezentovat hlavní ekonom OECD Alvaro Pereira, chválí Izrael za příznivý vývoj většiny hlavních makroekonomických ukazatelů, ale také upozorňují na přetrvávající nedostatky, které by tento pozitivní trend mohly do budoucna ohrozit. 

Izraelská ekonomika se vyznačuje stálým růstem HDP, velmi nízkou mírou nezaměstnanosti, téměř nulovou inflací a stále se snižujícím veřejným dluhem. Z pohledu hlavních ekonomických indikátorů se její výkon jeví jako silný a OECD jej přičítá mj. efektivní makroekonomické a fiskální politice, úspěšné absorpci více než miliónu imigrantů z bývalého Sovětského svazu nebo podpoře financování startupů rizikovým kapitálem.

OECD předpokládá, že ekonomický růst Izraele by měl i nadále pokračovat, odhady na rok 2018 hovoří o růstu 3,5 %. Hlavním motorem ekonomiky by měl i do budoucna být výkonný high-tech sektor, který se v posledních letech stal páteří izraelského hospodářství. S ekonomickým růstem souvisí také zemní plyn, jehož těžba každoročně přispěje ke zvýšení HDP o několik desetin bodu. Dle OECD by do roku 2040 mohla těžba této suroviny k celkovému HDP přispívat až deseti procenty.

Mimo dobrého obrazu hospodářství v makroekonomické rovině existuje několik problémů, kterými by se měla izraelská vláda dle doporučení OECD prioritně zabývat.  Jeden z hlavních nedostatků izraelské ekonomiky představuje přetrvávající nízká míra participace některých skupin obyvatelstva (převážně izraelských Arabů a ultraortodoxních Židů) na pracovním trhu. Izraelští Arabové a ultraortodoxní Židé jsou kvůli jejich nižšímu vzdělání odkázáni přijmout hůře placená pracovní místa, což dále přispívá k prohlubování nerovnosti příjmů mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva. Ačkoliv tato míra od roku 2007 postupně klesá, ekonomické rozdíly a nedostatek sociální soudržnosti přetrvávají a představují tak hrozbu pro hospodářskou prosperitu v dlouhodobém horizontu.

Dalším palčivým problémem jsou ceny bydlení, které v Izraeli za posledních 15 let prudce vzrostly, v důsledku čehož se vlastnictví nemovitosti stalo pro část střední nedostupným. Vládní snahy o zastavení tohoto cenového růstu zatím nebyly úspěšné a přetrvává obava, že pokud by tato realitní bublina praskla, mohla by se izraelská ekonomika náhle ocitnout v recesi.

Příliš pozitivně také OECD nehodnotí dopravní infrastrukturu Izraele a doporučuje značné investice do jejího rozvoje. Ačkoliv v Izraeli momentálně probíhá výstavba několika významných infrastrukturních projektů – např. vlaková rychlodráha mezi Jeruzalémem a Tel Avivem nebo linka metra v Tel Avivu – infrastruktura je v některých periferních oblastech nedostatečně rozvinutá. Posílení infrastruktury a zvýšení kvality veřejné dopravy by tak zpřístupnilo centra vzdělání a zaměstnání i sociálně slabším vrstvám obyvatel žijících v těchto oblastech a přispělo tak k jejich vyšší participaci na trhu práce.

Další oblastí, kam by dle OECD měl Izrael investovat více prostředků, je vzdělání. V Izraeli existují 4 proudy povinného vzdělávání (sekulární, národně-náboženský, ultra-ortodoxní a arabský) a jejich kvalita i akademické výsledky studentů se výrazně různí. Nízká kvalita vzdělání převažuje zejména u arabského školního systému, výzvu představuje také vzdělávání ultraortodoxních Židů. Všeobecné předměty jako matematika nebo angličtina jsou vyučovány jen v omezeném rozsahu, a tak tento vzdělávací systém produkuje absolventy, kteří jsou relativně méně vybaveni relevantními znalostmi a dovednostmi k plnohodnotné participaci na pracovním trhu.

Ve světle těchto ekonomických trendů se klíčová doporučení OECD týkají zvýšení investic do infrastruktury (zavedení silniční daně a její zpětná investice do tohoto sektoru, lepší koordinace mezi výstavbou nových bytů a plánováním veřejné dopravy, zajištění finančních zdrojů obcím pro financování místních infrastrukturních projektů apod.) a vzdělání (zvýšení platů učitelů a kvality výuky, zvýšení kapacit hebrejských kurzů pro arabské studenty, zvýšení kvality všeobecných předmětů v ultra-ortodoxních školách apod.)

Dále by Izrael měl prioritně řešit výzvy spojené s nedostatečnou sociální soudržností znevýhodněných skupin obyvatelstva. Období dlouhodobé ekonomické prosperity se promítá do růstu průměrné mzdy a do postupného zvyšování životních standardů a kvality života, tyto pozitivní výsledky by ale dle OECD měli být rovnoměrněji rozloženy mezi všechny skupiny obyvatel. V opačném případě by se další zvyšování životní úrovně obyvatelstva mohlo stát neudržitelným.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek