Ofenzíva IoT aneb internet věcí se stává realitou

12. 3. 2018 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

V jižních Čechách má kořeny Radek Gutwirth. Muž, který realizuje nápady, o nichž ostatní dosud jen přemýšlejí. Myšlenku na využití technologie internetu věcí nosil a ladil dva roky v hlavě. A za další rok se mu povedlo dokázat reálnost této ideje i její hlavní cíl. Radek Gutwirth a jeho společnost Dorean DG chtějí spojovat svět.

Základní myšlenka internetu věcí je, že spolu komunikují technická zařízení a technologie přímo, bez nutnosti zapojení člověka. Takové schopnosti mohou zrychlit, optimalizovat, předcházet škodám, hlídat normované hodnoty. Vše pohodlně, rychle, spolehlivě, pravidelně. Malý příklad – všechny potravinářské provozy musejí sledovat kritické body, jimiž jsou teploty v celém řetězci zpracování. Obvykle v pravidelných intervalech, několikrát za den, odpovědný pracovník zapisuje teplotu do sešitu. Sensor zvládne totéž s mnohem menší námahou, přesně a spolehlivě.

Hlavní využití IoT je proto ve výrobě, v průmyslu, v obchodu. A jedním z využití, které skutečně již dnes nese výsledky a stává se konkurenční výhodou, jsou právě IoT bezdrátové sítě a senzory, lidově čidla.

Zasíťujeme Srí Lanku

Budováním sítě pro internet věcí se zabývá i českobudějovický Starnet, poskytovatel datových služeb, tedy především internetového připojení a digitální televize na vlastní síti, zasahující již do osmi krajů České republiky.

„O IoT všichni mluví, ale málokdo si v současné době umí představit něco konkrétního, to je trochu komplikace v celkovém rozvoji. Upřímně, i my se kolikrát divíme, co děláme, protože skutečně jdeme cestou, která není prošlapaná. Z mého pohledu můžeme vymyslet neskutečné množství aplikací a využití, ale ke všem vždy potřebujeme především data, která je potřeba nějak někde pomocí sítě sesbírat. Někteří lidé se přitom diví tomu, že je potřeba nějaké další sítě budovat, vždyť internet je přece všude, ale vtip je v tom, že provoz běžných internetových sítí je energeticky náročný a pro provoz senzorů tedy nevhodný,“ vysvětluje Milan Vadlejch, ředitel oddělení IoT společnosti Starnet.

Ta v senzorových sítích vidí značnou příležitost. Vsadila na open source technologii Lora, jež je přímo určena pro sběr dat prostřednictvím senzorových sítí, mimo to ale umí komunikovat i obousměrně, takže je možno ji využít i pro řízení.

„Kromě celoplošného pokrytí se podílíme i na budování malých lokálních sítí, určených čistě pro konkrétní podniky. Ty si totiž chtějí často svá data analyzovat a spravovat samostatně a my jsme dostatečně flexibilní na to, abychom jim mohli i takové služby nabídnout. To ale neznamená, že se zabýváme jenom projekty v takto malém územním rozsahu, s naším partnerem teď mimo jiné pracujeme na službě, která zahrnuje kompletní zasíťování Srí Lanky,“ doplňuje Vadlejch.

Senzory ovládají svět

Partnerem, kterého zmiňuje, je právě společnost Dorean DG. A jejich cesta k technologiím senzorových sítí a IoT byla vcelku prozaická. „Jiná naše společnost Orange OHM profi, se zabývá pronájmem a provozem energetických zařízení a energetickou pohotovostí. Když vám shoří trafostanice za několik milionů, není to nic příjemného. Tak jsme si začali provoz vlastních zařízení monitorovat a hlídat, protože je lepší investovat několik tisíc do čidel než riskovat miliony. A pak jsme zjistili, že je o podobný systém zájem i u našich zákazníků, a uvědomili jsme si, že využití všech těch technologií je mnohem širší,“ popisuje cestu pionýrů Tomáš Uhrinek, který se ve firmách Radka Gutwirtha stará o obchod a marketing.

Zásadní krok na té cestě představuje správa spotřeby energií. Běžný postup je, že měřič od měřiče chodí zaměstnanci energetických společností a provádějí fyzicky odpočty. Přitom je vcelku velmi snadné toto vše svěřit technologiím a mít zcela přesné odpočty vlastně online. IoT síť to zvládne bez problémů a s trochu sofistikovanější aplikací můžete se svými odběry provádět i analýzy, které vám umožní optimalizovat spotřebu, předcházet přetížení sítě či jiným problémům.

Možnosti, kde a k čemu využít senzory, jsou vlastně neomezené. „My se soustřeďujeme na to, abychom zákazníkům vysvětlili možnosti a pomohli jim najít tu přidanou hodnotu. Protože často až v debatách nad problémy dojdeme k tomu, jaké by mohlo být řešení. Máte čidlo, které má hlídat obsah látek v pitné vodě, aby odpovídal normám. Ale stejné čidlo může hlídat i kvalitu odpadních vod. Jiný příklad, je tu řada škol, které byly zatepleny, mají plastová okna a vlastně nedýchají, přitom nemají žádnou rekuperaci ani řízené větrání. Obsah oxidu uhličitého ve vzduchu tam často překračuje hranice, které jsou povolené. Jednoduché čidlo upozorní, kdy větrat, a ještě může dát odpověď na otázku, zda je vhodné třeba rekonstruovat a pořídit řízené větrání. A ještě jiný, čidla mohou snímat zatížení mostů a vozovek, mohou snímat technický stav rizikových staveb, mohou sledovat kvalitu ovzduší, bezpečnost rizikových provozů a mohou nejen ten stav snímat, ale ve spojení s dalšími technologiemi mohou rovnou i vydávat varování třeba občanům, nebo dokonce přímo reagovat a řešit situaci,“ vypočítává Tomáš Uhrinek možnosti, které jsou vlastně nekonečné, od potravinářství přes průmyslovou výrobu až ke službám.

Ve spolupráci se společností Starnet teď Dorean DG chystá chytrou trafostanici, která bude senzory kontrolovat sama sebe. O jejich projektech se více můžete dozvědět na březnovém brněnském veletrhu Ampér, případně na akcích, které v regionu pořádají. Jsou jimi tenisové a fotbalové turnaje s dražbou, z jejichž výtěžku podporují Hospicovou péči sv. Kleofáše v Třeboni.

Česká budoucnost je v datech

Že data a jejich využití změní svět, tvrdí odborníci již delší dobu. A nejen tvrdí, ale přinášejí i skutečné důkazy. Dorean DG a Starnet je přinášejí také. S přesvědčením, že právě oblast datových sítí a využití dat by mohla být českým rodinným stříbrem.

„Leckdo si myslí, že svět je mnohem dál, ale není. Některá místa ano, ale svět jako prostor ne. Naopak jsem přesvědčen, že se tady u nás dělají skvělé věci, že máme výborné nápady, jsme kreativní a umíme to i realizovat, protože pořád někde zůstaly ty zlaté české ruce. IoT vidím jako příležitost. A když nezaspíme, můžeme hrát významnou roli i v Evropě, protože v oblasti získávání dat a jejich využití se velmi brzy dostaneme do společného evropského prostoru. Čím je dat více, tím lépe se s nimi pracuje,“ dívá se do budoucnosti optimisticky Radek Gutwirth.

Jeho slova rezonují v trendech současnosti, koncepty chytrých měst počínaje a autonomními systémy konče. Jak se shodli všichni, chytrost není v lavičkách s internetem a s dobíjením díky solárnímu panelu. Chytrost je v datech, která se naučíme používat.

Převzato z časopisu Komora, autor: Petr Karban

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek