Olga Letáčková: Peníze z EU jsou příležitost

16. 10. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Olga Letáčková: Peníze z EU jsou příležitost Až do loňského listopadu vedla Úsek řízení kohezní politiky na Ministerstvu pro místní rozvoj, na uvolněné místo náměstka usedla po Danielu Braunovi, který odešel do Bruselu. Vadí jí negativní pohled na evropské fondy a chce to změnit. „Vnímejme je jako něco, co mít můžeme. Snažme se být kreativní, ale poctiví, abychom s těmi prostředky dokázali dobře naložit," říká Olga Letáčková, náměstkyně pro řízení sekce Národního orgánu pro koordinaci.

Co jsou vlastně evropské fondy a finanční prostředky, které z nich můžeme získat? Jak k nim máme přistupovat?
Důležité je si uvědomit, že ty peníze tu nejsou jen tak, není to samozřejmost, na kterou máme nárok. Je to něco navíc, určitý bonus. Když o něm budeme správně uvažovat a budeme schopni připravit kvalitní projekty, tak nám mohou pomoci, abychom se rychleji dostali na úroveň vyspělejších evropských zemí. Mrzí mě, když se oblast fondů vnímá pouze přes optiku médií. To jsou většinou střípky. V končícím programovém období 2007-2013 máme kolem 70 tisíc projektů. To, o čem se čtenáři mohou dočíst v novinách, jsou jen jednotky, navíc problematické. Nepohřbívejme dotace z unie jen kvůli tomu, že se o nich mluví spíše negativně než pozitivně. Vnímejme je jako něco, co mít můžeme. Snažme se být kreativní, ale poctiví, abychom s těmi prostředky dokázali dobře naložit.

Jaké jsou hlavní cíle pro čerpání na léta 2014-2020?
Usilujeme o to, aby co nejvíce prostředků šlo do oblasti dopravy, do budování infrastruktury a její modernizace. Druhé místo patří výzkumu a vývoji, následuje životní prostředí, boj proti sociálnímu vyčleňování a vzdělávání. To vše jsou věci, které Česko poměrně trápí, a pokud je prostor, abychom to s pomocí evropských peněz zlepšili, pojďme ho využít.

Současně chceme, abychom se vyvarovali nepříjemných situací, které nás v uplynulých sedmi letech potkaly. Abychom se z nich dokázali poučit, abychom se posunuli více kupředu. Přála bych si, abychom měli dobré projekty, které budou mít smysl.

Evropská unie razí strategii Evropa 2020, která má zvýšit její konkurenceschopnost. Jak jdou s touto prioritou dohromady národní a regionální zájmy?
Při vyjednávání současného programového období jsme se s tím dost potýkali. Unie přijala strategii Evropa 2020 a žádá po členských státech, aby se zavázaly k jejímu plnění, a samozřejmě prostředky kohezní politiky jsou jedním z hlavních nástrojů. V tomto směru komise byla a je celkem striktní. O každý ústupek, druh podpory, kde jsme chtěli fondy použít, ale nebyly výslovně navázány na tematické cíle strategie, jsme svedli tvrdý boj. Přesto si myslím, že výsledek je velmi slušný, že jsme si dokázali zajistit peníze pro většinu problematických oblastí, které nás doopravdy trápí.

Ministerstvo pro místní rozvoj je národním orgánem pro koordinaci procesu čerpání. Co to znamená v praxi?
Tuto roli nám přidělila vláda. Spočívá v tom, že zastřešujeme celý proces přípravy a vyjednávání. Když byla přijata Dohoda o partnerství, což je klíčový dokument pro čerpání, převzaly vyjednávací úlohu řídicí orgány (příslušná ministerstva, pozn. red.). Zůstali jsme součástí vyjednávacích týmů, aby zůstala zachována kontinuita s dohodou.

V současnosti začínáme realizační fázi, v ní se dostáváme do standardní koordinační role. Řešíme nastavení řídicí dokumentace, jak mají vypadat manuály, příručky pro žadatele a příjemce, monitorujeme pokrok, zajišťujeme vzdělávání úředníků. Informujeme vládu a premiéra, snažíme se o kladnou image fondů. A jsme nadále hlavním partnerem Evropské komise.

Aktuální finanční období začalo 1. ledna 2014, samotné čerpání se vždy rozjíždí o dost později. Jsme v souladu s tím pravidlem, nebo máme zpoždění?
Když jsme počítali, kolik času uplynulo od vydání unijní legislativy pro toto období (prosinec 2013, pozn. red.) do spuštění prvních operačních programů, začali jsme asi měsíc až dva dříve než v letech 2007-2013. Zveřejnili jsme velký počet výzev k čerpání, aktuálně jich je asi 70, finanční objem v letošním roce vypsaných výzev představuje téměř polovinu celkové alokace unijních prostředků. Objem peněz, které se dostávají do oběhu, navíc každý týden narůstá, takže start byl dobrý. Když tempo udržíme, může být toto období úspěšnější než to předešlé.

Čímž ovšem nechci říci, že se nám v končícím období nedařilo. Když se napíše, že nedočerpáme možná až 50 miliard, nezní to vůbec dobře. Když se na to ale podíváme z druhé strany: když dokážete využít ze 100 procent nabídky 98, tak se mnohem více ukáže obrovský balík peněz, který jsme dokázali dostat k žadatelům a příjemcům.

Pokud zjistíte, že čerpání někde drhne, jaké máte nástroje, aby problém zmizel?
Říkáme tomu zesílené řízení rizik. Prvotním ukazatelem, že není něco v pořádku, je zpoždění ve finančním čerpání, následně posuzujeme další kritéria. Pokud se program ocitne na určité hodnotě bodové škály, zařadíme jej do vysoce, popř. středně rizikových programů a zahájíme už zmíněné zesílení řízení rizik.

Začnou pravidelná jednání s odpovědnými lidmi, probíráme rizika, navrhujeme, jak je snížit. Paralelně informujeme vládu, protože je i na ní, aby znala situaci a mohla přijmout opatření i ze své úrovně.

Jak velký máte tým?
Loni jsme prošli reorganizací, šlo o fázi, kdy se jedni zabývali končící sedmiletkou a jiní pracovali na té, která právě začínala. Muselo dojít k propojení a návaznostem. Brali jsme v úvahu také to, že koordinace je náročná na šíři znalostí, proto se snažíme, aby naši specialisté prošli i jinými pozicemi, než jsou ty, na které jsou dlouhodobě zvyklí.

Tým představuje několik desítek lidí. Každý má svoji nezastupitelnou roli. I když aktuálně dochází k souběhu velkého objemu činností, s kapacitami, které máme, si musíme vystačit. Považuji za štěstí, že lidé, které máme, jsou srdcaři, že úkoly často plní s obětováním spousty volného času, což není ve státní správě úplně obvyklé.

Předpokládám, že jste také srdcař...
Ano, jsem, třebaže přiznávám, že občas cítím únavu. Dělám ve fondech už docela dlouho, ale stále si říkám, že jsme se ještě nedostali z nebezpečných vod. Musíme zůstat, aby se nám zase nestalo, že ti, co zkušenosti nabrali, po čase odešli, a my museli opět začínat na zelené louce.

Jak by zněl váš vzkaz tomu, kdo o čerpání evropských peněz uvažuje?
Vzkázala bych následující: pokud jde do toho člověk s tím, že má myšlenku, chce ji uskutečnit a je jen otázkou, kdy se k potřebným prostředkům dostane, pak věřím, že má šanci uspět. Když do toho jde jen z toho důvodu, že tady najednou jsou nějaké peníze a on chce zkusit, zda by na ně nedosáhl, tak si myslím, že je to špatná cesta.

JUDr. Olga Letáčková

Je absolventkou Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Od listopadu 2014 vykonává pozici náměstkyně na Ministerstvu pro místní rozvoj. Od roku 2002 prošla několika pracovními pozicemi ve státní správě. Na MMR pracuje od roku 2009. Před nástupem do současné pozice pracovala jako ředitelka odboru Řídicího orgánu OPTP, dále jako vrchní ředitelka sekce Národního orgánu pro koordinaci a ředitelka úseku řízení kohezní politiky.


Převzato z přílohy týdeníku Euro a deníku E15, připaveno ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj (MMR).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek