Olomoucký kraj má příležitosti k růstu

20. 4. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Dnes v seriálu Naše regiony navštívíme spolu s viceprezidentem HK ČR Bořivojem Minářem kraj, který se reformou územní správy v roce 2000 znovu přihlásil o svou tradiční roli, o kterou přišel o čtyřicet let dříve. Vždyť Olomouc již za Přemyslovců soupeřila s Brnem o pozici moravského centra. Dědictvím té doby je dodnes vzdělanostní potenciál a vysoká úroveň služeb.

Demografický pohled řadí kraj k republikovému průměru, nicméně takový pohled je nepřesný. Vždyť kraj zasahuje ze středu Moravy až na její sever, z úrodné nížiny až do hor. Díky tomu nabízí řadu hodnotných přírodních krás a je i relativně hojně turisticky navštěvován, paradoxně k tomu ale patří mezi kraje s nejslabší vybaveností ubytovacími zařízeními, když většina z necelých pěti set zařízení se nachází v okresech Jeseník a Šumperk.

Čtvrstoletí změn

Ekonomický pohled řadí kraj většinou pod republikový průměr, zdejší HDP nedosáhl podle oficiálních statistik ani pěti procent celkového českého HDP, vezmeme-li v úvahu HDP na hlavu, pak kraj sotva znatelně překoná tři čtvrtiny republikového průměru. Čísla dokazují, že kraj má značný růstový potenciál. A že startoval s nepříliš dobrými podmínkami, na to vzpomíná i současný viceprezident Hospodářské komory Bořivoj Minář, který právě v tomto regionu již čtvrtstoletí podniká: „Za tu dobu vnímám samozřejmě velký posun vpřed. Jakkoliv je stále co zlepšovat, musíme připustit, že například oprava silnice přes Červenohorské sedlo vedla k zásadnímu zlepšení dostupnosti Jesenicka, zejména pro kamionovou dopravu v zimním období. Bylo vytvořeno mnoho průmyslových zón, samozřejmostí je telefon, internet a další komunikační prostředky.

Když jsme v roce 1993 založili společnost STOMIX, neměli jsme žádný telefon, bylo třeba čekat na pořadník na pevnou linku!!! Na přechodnou dobu nám tehdy telefonní linku zapůjčila obec Žulová. Přejezd kamionem přes Červenohorské sedlo v zimě byl vždy nejistým počinem, dostupnost Polska kamionem přes Javorník či Glucholazy nemožná. Dnes nepředstavitelné. Změnilo se mnohé a většinou k lepšímu. Představitelé obcí, měst i kraje se odnaučili plakat nad tím, že mají největší nezaměstnanost či nejmenší průměrné platy. Pochopili, že největší pomocníky mohou najít ve svých regionech a ve využití potenciálu firem. Vnímáme zásadní rozvoj v cestovním ruchu, ve službách a v mnoha dalších oborech.“

Genius loci

Olomoucký kraj, a především jeho hospodářství mají na co navazovat a z čeho čerpat. Rozsáhlé úrodné plochy Hané přejí zemědělské výrobě, na kterou navazuje značné množství potravinářských podniků, z dalších odvětví se tu tradičně daří strojírenství, optice, elektrotechnice či chemii, tedy oborům, z nichž vzešla řada zdejších tradičních a úspěšných průmyslových podniků.

Hledání specifik Bořivoj Minář ale tak trochu odmítá: „Pojem specifické podmínky se často používá, když chceme omluvit nějaký nedostatek nebo selhání. Olomoucký kraj je krásný a velmi rozmanitý. Dovolil bych si říci, že se zde dají nalézt příležitosti pro podnikání v mnoha oborech. Od severní části kraje, která je extrémně přívětivá pro cestovní ruch a turistiku, až po jižní a střední část kraje, kde jsou dobré podmínky pro zemědělský a potravinářský průmysl. V celém kraji pak od severu k jihu lze nalézt velmi zajímavé a dynamicky rostoucí průmyslové podniky. V této souvislosti můžeme hovořit o stavebnictví, těžbě a zpracování nerostných surovin, elektrotechnickém průmyslu, strojírenství, průmyslu obnovitelných zdrojů energie, automotive, informačních technologiích až po dodávky potravinářských strojů a technologií a mnohé další. Kraj patří nepochybně k nejkrásnějším v zemi. Počínaje krásným univerzitním městem Olomouc přes nádherné hrady, zámky, lázně, horská střediska, malebné obce až po moderní průmyslové podniky.“

Příležitostí k podnikání a rozvoji firem kraj nabízí dostatek a ve značně pestré škále. Přesto nás zajímá, jak vypadá z pohledu podnikatele spolupráce mezi privátní a veřejnou sférou, zda kraj dokáže využít potenciál silných firem ke svému růstu a jaká ho čeká budoucnost.

Výhled do budoucnosti pohledem B. Mináře:

„Podmínky pro podnikání tu považuji za vyhovující. V rámci pěti okresů kraje neevidujeme nějaké zásadní výhrady. Největší podporou podnikání je to, že úředník nepřekáží a nevytváří umělé překážky, tedy dělá svoji práci i on tak, jak nejlépe to jde. A to se většinově daří. Spolupráce je i zde především o lidech a jistě se občas může stát, že to někde zajiskří. Nemáme však zásadní signály z žádného okresu v kraji.

Silné firmy a silný region? Otázkou je, co považujeme za silnou firmu. Jestli objemem prodejů, počtem zaměstnanců, přidanou hodnotou či odvodem daní... Stabilní ekonomiky stojí na malých a středních podnikatelích, a to platí, ať již hovoříme o národní či krajské ekonomice. V moderních ekonomikách tvoří tyto podniky až 80 procent HDP. V Česku to tak evidentně není, proto stále ještě o sobě nemůžeme hovořit jako o ekonomice stabilní, připravené jednoduše zvládnout ekonomické výkyvy. I u nás podnikatelé trpí, stejně jako v ostatních krajích, nedostatkem pracovníků.

Kraj ani okresy se navíc dosud nevypořádaly s problémem odlivu pracovníků, odlivu mladých lidí. Stále ještě vidíme, že se podporuje studium na oborech, které v kraji nepotřebujeme a které zde nemají uplatnění. To je zásadní limitou růstu a budoucích úspěchů. Řešení může být v popularizaci technických oborů, popularizaci krás regionu, prezentaci úspěšných z Olomouckého kraje. I díky minulému naléhání Krajské hospodářské komory schválil kraj stipendia na klíčové technické obory, studované na středních školách v kraji.

Velkým nedostatkem kraje je bohužel stále dopravní dostupnost, především pak špatné napojení severních okresů na dopravní sítě železnic a dálnic. Občas se zdá, že Olomoucký kraj končí s dálnicí u Mohelnice... Ale to vše jsou problémy v čase řešitelné.

Perspektivou kraje jsou především vzdělaní, pracovití a podnikatelsky velmi otužilí lidé. Nemáme ve zvyku plakat nad nedostatky. Víme, že problémy se musí vyřešit a nelze spoléhat na řešení ze strany státu či kraje. Pokud však přijde, máme o to větší radost. Současné vedení kraje navíc má zájem naslouchat podnikatelské samosprávě reprezentované v kraji především Krajskou hospodářskou komorou, a to je dobrý signál pro lepší příští. Takže jsem optimista,“ uzavírá Bořivoj Minář krátký pohled na kraj, který má unikáty, o nichž mnozí ani netuší.

Věděli jste, že?

Věděli jste třeba, že nejhlubší zatopená jeskyně světa je Hranická propast zvaná Macůška? Že smržická společnost Laski Zdenka Zapletala je jedním z nejlepších světových výrobců komunální techniky? Že v Zábřehu sídlí inovativní výrobce oken Sulko otce a syna Suchánkových, firma, která si získala renomé na silných trzích Německa a Švýcarska? To jsou vzory, o nichž Bořivoj Minář hovořil. Vzory, jichž má kraj dostatek... 


Zdroj: ČSÚ

Tři otázky pro...

  1. V čem vidíte specifické podmínky Olomouckého kraje?
  2. Jak hodnotíte v regionu podmínky pro podnikání a spolupráci s českými firmami?
  3. Které úkoly či dluhy vnímáte, pokud jde o potenciál rozvoje regionu?

Ladislava Oklešťka, hejtmana Olomouckého kraje

  1. Olomoucký kraj je specifický celek, jednak svou délkou i rozmanitou krajinou. Na severu leží jesenické hory, na jihu se rozprostírá úrodná Haná. Region disponuje mimořádným kulturním i přírodním bohatstvím, specifický je například významným množstvím lázeňských komplexů nebo řadou úspěšných výzkumných ústavů. Z pohledu podnikání je Olomoucký kraj vhodné místo, mimo jiné pro svou polohu vrámci ČR i Evropy a rozmanitý lidský kapitál.
  2. Olomoucké hejtmanství s podnikateli i oborovými organizacemi úzce a dlouhodobě spolupracuje. Podporujeme nejrůznější akce, iniciativy a projekty. Vyhlašujeme soutěže Podnikatel roku, Firma roku a Živnostník roku. Kraj dlouhodobě podporuje soutěž Podnikavá hlava nebo soutěž pro studenty středních škol Soutěž a podnikej. Olomoucký kraj vydal koncem loňského roku ve spolupráci s Krajskou hospodářskou komorou již čtvrté, aktualizované vydání publikace Významné firmy Olomouckého kraje. Podporujeme polytechnické vzdělávání a řemesla.
  3. Na prvním místě je třeba zlepšit dopravní obslužnost. Olomoucký kraj je plný šikovných a pracovitých lidí, ale špatná dopravní infrastruktura brzdí další rozvoj našeho kraje. Hejtmanství se o silnice druhé a třetí třídy stará dobře, jen v loňském roce jsme do údržby a oprav investovali rekordní miliardu korun. Ovšem silnice prvních tříd a dálnice spravuje stát, který má také v kompetenci zásadní silniční stavby, které mohou zajistit rozvoj našeho regionu. Vyvíjím proto maximální snahu a součinnost směrem k ŘSD, SFDI, Ministerstvu dopravy apod. Teď je prioritou dotáhnout do konce projekty obchvatu Bludova, obchvatu Přerova, východní tangenty v Olomouci a musíme začít honem stavět dálnici z Mohelnice na Hradec Králové.

Radima Kašpara, ředitele OHK Olomouc

  1. Olomoucký kraj lze rozdělit na pomyslnou jižní část s okresy Přerov, Prostějov a Olomouc a sever, tedy okresy Šumperk a Jeseník. Již z historického vývoje jsou tyto dvě části odlišné, co do podmínek i částečně struktury hospodářství. Jižní části, úrodná Haná, mají mimo jiné stále ještě větší význam i pro zemědělství, byť se zaměstnanost v tomto segmentu neustále snižuje. Kraj má obecně bohatou tradici zejména ve strojírenství, silné jsou zde elektrotechnické obory, ale také čerpadlářství, optika, textilní i chemický průmysl. V poslední době vzrůstá potenciál i tzv. kreativních průmyslů a IT oborů, zejména pak v krajském městě Olomouci. Žádná ze specializací místní ekonomiky ale není ryze dominantní. Vidím zde tedy potenciál (také pro marketingové uchopení) některých z výše uvedených oblastí s cílem dalšího rozvoje.
  2. Mám radost z toho, že v rámci Okresní hospodářské komory Olomouc, která je mimochodem jednou z nejstarších vůbec a existuje již od roku 1851, máme velmi zajímavé a významné firmy a v poslední době k nám přicházejí zbývající klíčoví zaměstnavatelé v regionu. Spolupráce s firmami má tedy v tomto našem kontextu vzrůstající tendenci. Byť u některých podnikatelů stále převládá teze, že pomoc nepotřebují, respektive ji najdou vždy jen na konci své vlastní ruky, jiné se konkrétními činnostmi daří přesvědčovat, že hospodářská komora má smysl a všichni táhneme za jeden provaz. Byť například na Olomoucku nemáme množství opravdu velkých zaměstnavatelů, průmyslových aktérů, je tu velké množství firem malé a střední velikosti, které mají pro průmyslu velký význam, mnohdy jsou globálně konkurenceschopné a velmi úspěšné. Tyto firmy v součtu zaměstnávají nemalé množství obyvatel a mají zásadní vliv na regionální HDP. Firmy mají samozřejmě své potřeby, které nejsou vždy plně vyslyšeny. Akcentujeme tedy, aby politici nevnímali například Olomouc jen jako město kulturní, historické, duchovní, vzdělanostní, jako cíl cestovního ruchu, ale i město s bohatou průmyslovou tradicí a k tomu tak i přistupovali.
  3. Pořád mi přijde, že jsou některé věci v regionu zkostnatělé, že jsme málo otevřeni novým výzvám a chybí nám trochu „drive“. Naštěstí jsou světlé výjimky. Nemalé množství firem se nebojí inovací, Průmyslu 4.0 – ať již ho vnímáme jako spíše digitalizaci, nebo robotizaci. Je zde také dostatek manažerů s otevřenou myslí, kteří mají chuť se potkávat a vzdělávat, bavit se navzájem, sdílet know-how a vidět i za brány svých firem, tedy s ohledem na rozvoj regionu jako takového. I v našem regionu ale narážíme na dva základní problémy dnešní doby – nedostatek lidí zejména v (poly) technických oborech a neskutečnou byrokracii a stále se měnící legislativu. Samostatnou kapitolou je již několik desítek let neexistující dálniční „severní spojka“ mezi Olomoucí a Prahou, tedy tzv. dálnice D35, stejně tak dostavba dálnice D1 u Přerova. Snad se brzy dočkáme.


Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban, šéfredaktor časopisu Komora.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek