OPPIK myslí i na energetiku, k dispozici bude téměř 34 miliard korun

9. 4. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - OPPIK myslí i na energetiku, k dispozici bude téměř 34 miliard korun Energetika jako odvětví se stala jednou z prioritních oblastí Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK). EU její rozvoj podpoří částkou téměř 34 mld. korun, peníze půjde využít jak na investice do majetku, tak na projekty typu pořízení ekologických studií.

V tomto článku se podrobněji podíváme na programy podpory vycházející ze třetí prioritní osy OPPIK, jejichž společným jmenovatelem je energie. Jaké projekty bude možné dotovat, na co evropské peníze přispějí a kdo s nimi může počítat?

Bohužel jsme v současné chvíli do značné míry limitováni aktuálním stavem programů, část z nich totiž ještě není připravena a skrývá se tak trochu v mlhách – otazníky zůstávají zejména u způsobilých nákladů a maximální možné výše dotace. Informace o jednotlivých programech tedy doplníme pasáží o energetickém managementu čili systému optimalizace firemní spotřeby energie, který dokáže do připravovaných investičních projektů vnést potřebný řád. Neplýtvejme tedy čas – a energii – zbytečně, pusťme se rovnou do odmlžování.

Úspory energie (20,46 mld. korun)

Naprosto zásadním programem třetí prioritní osy jsou Úspory energie s alokací přesahující 20 mld. korun. Peníze mají do roku 2020 podpořit snižování energetické náročnosti výroby a obecně přispět ke snižování nákladů českých podniků za energii.

Jak toho dosáhnout? Program umožní investice do energetických studií a auditů, zejména ale půjde o modernizaci rozvodů, zavádění systémů regulace, zateplování, využívání odpadní energie a zvýšení efektivnosti výrobních a technologických procesů.

Dotace pomohou s investicemi do energetického hospodářství firem ze zpracovatelského odvětví a těžby, technologickým, energetickým a ICT podnikům. Pokud bude program schválen v maximálním možném rozsahu, peníze získají i podnikatelé v zemědělství, potravinářství, obchodu a službách.

Malé podniky mohou počítat s veřejnou podporou až na 65 procent způsobilých nákladů, střední firmy až na 55 procent a velké podniky až na 45 procent. Skutečná výše dotace se bude pohybovat v širokém rozmezí od 500 tis. do 250 mil. korun.

Obnovitelné zdroje energie (1,47 mld. korun)

Obnovitelné zdroje energie jsou známy pod zkratkou OZE. Pokud máme ve zkratce představit stejně pojmenovaný program podpory s rozpočtem téměř 1,5 mld. korun, je nutné zdůraznit, že dotace podpoří jen vybrané alternativní zdroje elektřiny a tepla.

Konkrétně se bude jednat především o výstavbu nových či modernizaci stávajících malých vodních elektráren, rozvoj stávajících bioplynových stanic a zapojení kogeneračních jednotek. Způsobilé budou i náklady na ekologické studie. Investice do solárních, větrných a geotermálních zdrojů energie naopak mají podle posledních informací smůlu.

Jistota dosud nepanuje ani při stanovení výše dotace. Žadatelé budou moci získat od 1 do 100 mil. korun na projekt, dotace zřejmě pokryje 30 – 70 procent způsobilých výdajů. Podrobnosti se dozvíme až v první výzvě.

Nízkouhlíkové technologie (1,03 mld. korun)

Mírně přes miliardu korun bylo při přípravě dotačních programů vyčleněno na zintenzivnění používání nízkouhlíkových technologií. Pod pojmem si lze představit poměrně širokou oblast investic od elektromobility silničních vozidel přes pilotní projekty zavádění akumulace energie až po tzv. off grid systémy, zpracování druhotných surovin a systémy řízení spotřeby energie.

Pokud bude program finalizován podle současného znění, mohou firmy počítat s dotací od 500 tis. do 100 mil. korun. Míra podpory by se měla v závislosti na typu žadatele pohybovat od 30 do 70 procent.

Úspory energie v soustavách zásobování teplem (3,92 mld. korun)

Téměř všechna dostupná paliva je možné s pomocí vhodných technologií využít ke kombinované výrobě energie. Výhodou tohoto způsobu výroby tepla a elektřiny je jeho efektivita, patří totiž k těm nejúčinnějším. Přesto v současnosti dochází v soustavách zásobování teplem k vysokým ztrátám.

EU přispěje částkou skoro 4 mld. korun na zavádění nových a rekonstrukci stávajících soustav. Bude možné instalovat kogenerační jednotky v soustavách, které dosud vyráběly jen teplo, případně tam, kde je vysoký potenciál dosažení úspor primární energie. Předpokladem dotace bude zajištěná poptávka po vyrobené energii, nebudou se podporovat zařízení s příkonem vyšším než 20 MW, ani ta, která jako palivo využívají uhlí.

Peníze mohou využít firmy všech velikostí. Dotace se budou pohybovat od 500 tis. do 350 mil. korun. Malé podniky zřejmě získají až 80 procent způsobilých nákladů, střední firmy 70 procent a velké podniky 60 procent. Definitivní podmínky přinese až výzva k podávání žádostí. Již teď je ovšem zřejmé, že projekt nesmí být financován z provozní podpory obnovitelných zdrojů energie.

Distribuční sítě (1,02 mld. korun)

Ve snaze o efektivnější propojení doposud decentralizovaných zdrojů energie a o zvýšení kvality i bezpečnosti dodávek energie konečným uživatelům umožní EU přispět na projekty vylepšující vlastnosti distribučních sítí.

O částku lehce přesahující miliardu korun se podělí společnosti držící licenci na distribuci elektřiny, které chtějí investovat do větší automatizace, lepšího řízení a měření napětí ve svých sítích. Podpořeny nebudou aktivity spojené s vývozem energie do zahraničí.

Z charakteru programu vyplývá, že nárok na evropský příspěvek v předpokládaném rozmezí 1 – 500 mil. korun mají hlavně velké podniky. Procentuální míra podpory teprve vyplyne z textace výzev.

Přenosové sítě (5,48 mld. korun)

Posledním programem podpory ve třetí prioritní ose jsou Přenosové sítě s rozpočtem téměř 5,5 mld. korun. Stejně jako u Distribučních sítí si EU slibuje zvýšení kvality a bezpečnosti dodávek energie. V souladu s konceptem Smart Grids se však bude jednat o investice do nového i stávajícího vedení přenosové soustavy a transformoven. Cílová skupina – velké energetické firmy – je stejná jako u předchozího programu.

O programu bohužel doposud nebylo oznámeno více než, že indikativní rozmezí dotační podpory činí 1 – 500 mil. korun. Konkrétní aspekty programu budou snad oznámeny co nejdříve.

Jak vnést do investic systém?

České firmy již netrpělivě očekávají skutečné rozdělování evropských peněz. Slibují si od nich znatelné snížení svých účtů za elektřinu, a především program Úspory energie s rozpočtem přesahujícím 20 mld. korun má potenciál stát se jedním z nejpopulárnějších dotačních titulů mezi podnikateli.

Existuje však další možnost, jak s firemní energetikou zásadním způsobem pohnout. Částečně souvisí s dotacemi, z části má přesah do obecného firemního hospodaření. Málokterý podnik si bohužel uvědomuje, že při přípravě investic velmi pomůže správně nastavený koncept energetické politiky.

Energetický management obnáší komplexní porozumění způsobu využívání energie v podniku, identifikaci slabých míst, stanovení rolí a aktivní ovlivňování spotřeby, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám. Součástí jsou i definované postupy pro nákup technologií.

S přiblížením prvních výzev se nabízí prostor, aby se podnikatelé zamysleli nad svou energetikou doopravdy od základu. Vhodně nastavené energetické procesy dokáží zvýšit účinnost plánovaných investic a pomohou i při přípravě žádostí o dotaci. Použijeme-li v úvodu zmíněnou paralelu se sloupy v krajině, je energetický management pro podniky velmi bytelnou oporou.

Přpraveno ve spolupráci se společností eNovation
Autor: Daniel Žáček, specialista na přípravu podnikatelských projektů, studií proveditelnosti, cost-benefit analýz či projektové řízení. Ve společnosti eNovation se jako konzultant zabývá energetickým poradenstvím, dotačními programy pro podnikatele a veřejnou podporou pro výzkum a vývoj. Je odborným hodnotitelem projektů VaV technologické agentury ČR, konkrétně v programech Alfa, Epsilon, Delta a Omega. Absolvoval také kurz pro zájemce o zapsání do Seznamu energetických auditorů.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek