OSA skokově od roku 2017 zdraží

15. 6. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kavárny, restaurace a obchody budou muset od roku 2017 platit Ochrannému svazu autorskému daleko více

Logika sazebníků OSA

Příští rok si na poplatcích za hudbu a televizi podnikatelé připlatí. A to výrazně. Například namísto 186 korun měsíčně za pouštění rádia v restauracích a dalších stravovacích zařízeních budou od příštího roku platit Ochrannému svazu autorskému (OSA) 279 korun.

OSA ve svém sazebníku pro rok 2017 zdražuje ve všech kategoriích. „Snažíme se skokově přiblížit k průměru v okolních zemích. Jde o padesátiprocentní nárůst, a přesto zůstaneme spíše na chvostu Evropy,“ říká Roman Strejček, předseda představenstva svazu.

Svaz se chytl připravované novely autorského zákona, která říká, že kolektivní správce by měl při stanovování sazeb přihlédnout ke zvyklostem v jiných zemích. Udělali si proto průzkumy, jaká je výtěžnost v okolních zemích na obyvatele, a přepočetli údaj na kupní sílu. OSA vyšlo, že Češi platí za užití autorských děl v rámci Evropské unie podprůměrně.

„Považujeme to za svévoli. Musíme platit, ať chceme, či nechceme. Připadá mi to trochu jako zlatý důl,“ reaguje na zdražení podnikatel a předseda Asociace podnikatelů a manažerů Radomil Bábek a připouští, že pokud se jednání kolektivních správců bude dál stupňovat, bude přemýšlet o tom jak se bránit.

Jako kolektivní správce autorských práv OSA podléhá kontrole ministerstva kultury, které má právo přezkumu, jestli sazby jsou, či nejsou přiměřené. Ministerstvo ale se svazem zvýšení cen nijak nekonzultovalo. Argumentuje tím, že stávající právní úprava takovou povinnost kolektivnímu správci neukládá.

„Za nás si myslím, že jsme schopní obhájit i větší zdražení,“ tvrdí Roman Strejček. Navíc ministerstvo neřeší jednotlivé spory mezi podnikatelem a svazem. „Případné spory o odměnu zásadně řeší soudy, orgán státní správy k tomu kompetence nemá,“ vzkazuje Simona Cigánková, mluvčí ministerstva kultury.

I my asi zdražíme, hlásí Intergram

Podnikatelé musejí v současnosti uzavírat smlouvy s dvěma kolektivními správci autorských práv. S Ochranným svazem autorským, který zastupuje autory hudebních děl, a Intergramem, který sdružuje umělce a výrobce. A ano, i Intergram zvažuje od příštího roku zdražit, zatím ale nemá jasno o kolik.

„Případné zvýšení sazeb by nemělo parametry, které deklaroval OSA pro rok 2017. Rozhodnuto není nic, sazebníky musí projednat výbor Intergramu a vrcholný orgán, tedy valná hromada,“ říká Jan Simon, ředitel Intergramu.

Mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková se domnívá, že za zdražením můžou být obavy z přísnější úpravy sjednávání sazebníků podle připravované novely autorského zákona. Ta by měla být účinná nejdříve počátkem příštího roku.

„Změny se týkají organizační struktury kolektivních správců, jakož i jejich činnosti samotné. Nelze tedy zůstat v pasivní roli, protože provedení nutných změn vyplývajících z předpokládaného znění novely bude muset být velmi rychlé,“ nastiňuje dopady novely Jan Simon.

Jedna smlouva, jeden poplatek

Primárním cílem novely je upravit kolektivní správu v České republice v souladu s požadavky evropské směrnice. V návaznosti na to by měl být výběr poplatků transparentnější a jasnější.

Novela také otevírá možnost výběr poplatků pro podnikatele výrazně zjednodušit vytvořením jedné společnosti, která bude zastřešovat výběr poplatků pro všechny kolektivní správce. Ti by tak nemuseli podepisovat dvě smlouvy s dvěma kolektivními správci a platit dvoje poplatky. Jednali by jen s jednou protistranou.

Nejreálněji vypadá možnost vytvořit obchodní společnost, v které by měli kolektivní správci podíl a dělili by se o zisk. „Ministerstvo tuto možnost podporuje,“ říká Simona Cigánková a otevření této možnosti jsou i zástupci OSA a Intergramu. „Pokud takové řešení bude respektovat specifika jednotlivých kolektivních správců, pak má naši plnou podporu a jsme připraveni na něm plnohodnotně spolupracovat,“ říká Jan Simon.

Podle něj ale musí být základním předpokladem takového projektu, že společný podnik zajistí stejná práva a povinnosti všem, kdo takový podnik založí a provozují.

zpět na začátek

Logika sazebníků OSA

Jak se vyznat v džungli autorských poplatků, vysvětluje Roman Strejček, předseda OSA.

Roman Strejček

Roman Strejček Vystudoval národní hospodářství na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od října 2007 je předsedou představenstva OSA, kam původně nastoupil v srpnu 2005 do pozice vedoucího oddělení vysílání a online médií. Před tím působil ve švédské společnosti Plus Licens, která pro střední a východní Evropu a Skandinávii zastupovala televizní a filmové produkty například od Warner Bros. Kolektivní správci jsou v monopolním postavení, a tudíž musejí být při stanovování cen obezřetní.


Proč musejí podnikatelé platit dvěma sdružením, tedy Ochrannému svazu autorskému (OSA) a Intergramu?
Odborně řečeno, z pohledu autorského zákona je chráněná nejen tvorba, ale i výkony a jejich záznamy. Jinými slovy tvorbu někdo interpretuje, kapela, zpěvák, herec. Tuto interpretaci může někdo zaznamenat v podobě nahrávky na nějaké médium, kterou následně prodává například na CD, DVD nebo na dnes populárních vinylech.

Zjednodušeně řečeno, OSA zastupuje hudební skladatele a textaře. Intergram zastupuje zpěváky, kapely, herce a výrobce zvukových a zvukově-obrazových záznamů. V České republice však působí celkem šest kolektivních správců. V tuto chvíli ostatní kolektivní správci pověřili výběrem OSA a Intergram, takže podnikatel namísto pěti smluv uzavírá „pouze“ dvě.

Proč je to takto rozdělené?
Nejstarší je kolektivní správa autorských hudebních práv. V institucionalizované podobě vznikla v polovině 19. století ve Francii. V Československu vznikl OSA v roce 1919 a patří k jedněm z nejstarších kolektivních správců, dá se říci na světě.

Dříve se hudba šířila tak, že se rozkopírovaly partitury a orchestry ji hrály živě. S vývojem technologií se rozšířil okruh práv například o práva kameramanů, režisérů audiovizuálních děl nebo o práva ke zvukovým a zvukově-obrazovým nahrávkám.

V jakém poměru se rozdělují práva autorům a interpretům?
Problém je složitější a nelze jej zúžit pouze na poměr mezi autory a interprety. Dá se říci, že sazby některých kolektivních správců jsou v mezinárodním srovnání mnohem vyšší, než je v členských zemích Evropské unie obvyklé.

Čím si to lze vysvětlit?
Dnes si každý kolektivní správce určuje vlastní obchodní politiku. Chybí však dohled nad tím, jak kolektivní správce ke svým sazbám dospěl. Tato skutečnost poškozuje celý trh kolektivní správy. Jednak proto, že uživatelé v některých případech platí podstatně více, než by zřejmě měli. A někteří nositelé práv se mohou oprávněně cítit podhodnoceni v porovnání s jinými.

Jenomže uživatelé mají povinnost platit, těžko mohou cuknout.
Kolektivní správci jsou v monopolním postavení, a tudíž musejí být při stanovování cen obezřetní a nemohou se dostat do pozice, kdy by docházelo ke zneužívání jejich dominantního postavení na trhu. Pokud by tak některý z nich činil, je na dozorovém orgánu, aby podnikl kroky k nápravě.

Rozlišujete sazby podle velikosti měst. Města nad 80 tisíc, města pod 80 tisíc a pod tisíc obyvatel. Jaká je v tom logika?
Logika je v tom, abychom odlišili potenciál zobchodování hudby, kterou provozovatel užívá při své podnikatelské činnosti. Do tisíce obyvatel je nějaká sleva, v pásmu od tisíce do osmdesáti tisíc je pak menší sleva a nad osmdesát tisíc žádná sleva není.

Předpokládáme, že ve větších městech je vyšší kupní síla a také více lidí zavítá do restaurace nebo baru. Myslím, že tento obchodní model je mezi uživateli všeobecně přijímán pozitivně. Od 1. 1. 2017 dokonce zvyšujeme slevu z dvaceti na třicet procent u počtu obyvatel do tisíce. Chceme tak více akcentovat rozdíl mezi obcí do tisíc obyvatel a například Prahou.

Podnikatelé také často nerozumějí tomu, proč si musejí připlácet za třetí a další reproduktor. Když mají kvalitnější ozvučení, jsou na tom vlastně škodní.
Interně vedeme diskuse, jaký obchodní model by byl nejspravedlivější. Samozřejmě, když budete mít dva reproduktory na velký sál, na konci sálu hosté neuslyší skoro nic. Pokud chcete, aby také slyšeli hudební kulisu, musíte dát reproduktory i do zadní části.

V zahraničí jsou různé obchodní modely. Někdo stanovuje autorskou odměnu podle metrů čtverečních nebo kapacity restaurace. I někteří autoři říkají, že bychom měli přejít na model podle velikosti restaurace. My argumentujeme tím, že pokud má někdo prostor o 500 metrech čtverečních, musí mít kvalitnější aparaturu s větším počtem reproduktorů, a tím vlastně nahrazujeme prvek velikosti.

Kdybychom přešli na metry čtvereční, budeme poškozovat provozy v menších městech a vesnicích, kde máte hodně stolů, velký taneční sál, a přitom tam často sedí jen tři lidé, kteří konzumují pouze nápoje. Představa, že takový provozovatel by nám měl platit z kapacity nebo metrů čtverečních, by myslím přinesl více škody než užitku.

Máte zároveň dvě sazby, kdy druhá je pro ty, kteří se nepřihlásili dobrovolně. Funguje to jako strašák?
Vyšší sazba má kompenzovat vyšší náklady, které jsou spojené s licencováním. Když máte uživatele, který se přihlásí a sám se registruje, tak už nemusíme vyvíjet další činnost navíc. Pokud si ale provozovatel řekne, že počká, jestli na něj vůbec přijdeme, pak jej s vysokou pravděpodobností navštíví náš terénní pracovník.

Máme síť terénních pracovníků po celé České republice čítající 22 lidí, z nichž každý má na starost svěřený region, který monitoruje na dennodenní bázi. Jednak vyhledávají ony nepoctivce a současně monitorují stávající provozy, jestli se v nich nezměnily počty přístrojů. Také mají na starost licencování hudebních zábav, koncertů apod. Činnost terénních pracovníků, případně upomínání hříšníků, něco stojí a náklady by neměly jít k tíži nositelů práv.

Jak se stanovila sazba ve výši 1,4násobku normální sazby?
V průměru tento násobek pokrývá vícenáklady, které musíme vynaložit na upomínání a terénní činnost.

Podnikatel zůstává v této sazbě už natrvalo?
Ne. Smlouva se zpravidla uzavírá na následujících dvanáct měsíců.

Převzato z časopisu Profit. Autor: Petr Švihel. Foto: Hynek Glos.

zpět na začátek

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek