Pákistán: Zahraniční obchod a investice

7. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Islámábádu (Pákistán)
Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 v mld. USD

2013

2014

2015

2016

2017

vývoz

24,8

25,2

23,9

22,0

21,9

dovoz

40,2

41,7

46,0

41,3

48,5

saldo

-15,4

-16,5

-22,1

-19,3

-26,6

Zdroj: www.nbp.com.pk

 

Poslední dostupné údaje o bilanci zahraničního obchodu jsou k dispozici ke konci r. 2017. Objem exportu v tomto období dosáhl 21,938 mld. USD a snížil se o 0,1 % oproti 21,972 mld. USD dosaženým v r. 2016. Z teritoriálního hlediska nejdůležitějšími exportními destinacemi pro pákistánské zboží jsou USA – 3,683 mld. USD, Čína – 1,624 mld. USD, Velká Británie – 1,620 mld. USD, Německo – 1,236 mld. USD a Afghánistán – 1,128 mld. USD.

 

Z členských zemí EU nejdůležitějšími exportními destinacemi pro pákistánské zboží jsou Velká Británie – 1 620 mil. USD, Německo – 1 236 mil. USD, Španělsko – 787 mil. USD, Itálie – 642 mil. USD a Nizozemsko – 566 mil. USD.

 

Z komoditního hlediska je pákistánský export absolutně závislý na textilním zboží a zemědělských produktech, viz. následující pořadí exportních komodit: textilní zboží – 12,454 mld. USD, potraviny – 2,036 mld. USD, rýže – 1,575 mld. USD, chemické a farmaceutické výrobky – 1,110 mld. USD a sportovní zboží – 551 mil. USD. Přitom exportní objemy nosného segmentu PK ekonomiky – textilního zboží dlouhodobě klesají: 13,540 mld. v r. 2015, 12,756 mld. USD v r. 2016 a 12,454 mld. USD v r. 2017.

 

Na druhé straně zahraničně-obchodního spektra přitom objem importu výrazně roste a prohlubuje negativní saldo bilance. Import v r. 2017 dosáhl objemu 48,506 mld. USD a vzrostl o 17,6 % oproti 41,255 mld. USD dosaženým v r. 2016. Z teritoriálního hlediska Pákistán nejvíce nakupuje zboží v Číně – 10,572 mld. USD, SAE – 7,692 mld. USD, Singapuru – 4,059 mld. USD, Saudské Arábii – 2,409 mld. USD a USA – 2,101 mld. USD.

 

Z členských zemí EU Pákistán nejvíce nakupuje zboží v Německu – 970 mil. USD, Velké Británii – 653 mil. USD, Nizozemsku – 619 mil. USD, Belgiii – 435 mil. USD a Itálii – 409 mil. USD.

 

Z komoditního hlediska Pákistán nejvíce dováží ropu a ropné produkty – 10,607 mld. USD, strojírenské výrobky – 7,910 mld. USD, hnojiva a chemikálie – 7,123 mld. USD, potraviny – 5,420 mld. USD a textilní polotovary – 3,968 mld. USD (!) – další potvrzení skomírání textilního průmyslu v zemi.

 

Objem zahraničního obchodu za r. 2017, se díky výrazně rostoucímu importu zvýšil o 11,4 %, když objem nominálně dosáhl 70,444 mld. USD, oproti 63,227 mld. USD dosaženým za r. 2016.

 

Deficit obchodní bilance se v r. 2017 prohloubil o výrazných 37,8 % na 26,568 mld. USD, oproti 19,283 mld. USD dosaženým v r. 2016.

 

Vláda Pákistánu v reakci na zvyšující se obchodní deficit země zavedla v r. 2017 nové dovozní clo na 36 produktů a zvýšila jeho výši až o 50 % u 240 položek. Jedná se především o potravinářské produkty a luxusní zboží. Mezi nové položky patří např. prací přípravky, plastové výrobky, pneumatiky, součásti klimatizací, laky a cigaretové papírky. Výrazně se navýšilo clo na dovoz nových automobilů. Z potravin došlo ke značnému navýšení cla především u sušených syrovátek, strouhaného a taveného sýru, čerstvého i sušeného ovoce, pšenice, cukru, kakaa, brambor, zeleniny, džusů, kečupu apod. Zvýšení cla neunikly ani některé kosmetické přípravky, keramika, elektronika a sportovní produkty.

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura pákistánského vývozu k 31.12.2017

 Vývoz celkem /FOB/

USD (mil.)

Podíl (%)

USA

3 683

16,8

Čína

1 624

7,3

Velká Británie

1 620

7,3

Německo

1 236

5,5

Afghánistán

1 128

5,0

 

Teritoriální struktura pákistánského dovozu k 31.12.2017

 Dovoz celkem /CIF/

USD (mil.)

Podíl (%)

Čína

10 572

21,9

Spojené arabské emiráty

7 692

15,9

Singapur

4 059

8,5

Saudská Arábie

2 409

4,9

USA

2 101

4,3

Zdroj: State Bank of Pakistan

 

Z teritoriálního hlediska nejdůležitějšími exportními destinacemi pro pákistánské zboží jsou USA – 3,683 mld. USD, Čína – 1,624 mld. USD, Velká Británie – 1,620 mld. USD, Německo – 1,236 mld. USD a Afghánistán – 1,128 mld. USD.

 

Z členských zemí EU nejdůležitějšími exportními destinacemi pro pákistánské zboží jsou Velká Británie – 1 620 mil. USD, Německo – 1 236 mil. USD, Španělsko – 787 mil. USD, Itálie – 642 mil. USD a Nizozemsko – 566 mil. USD.

 

Z teritoriálního hlediska Pákistán nejvíce nakupuje zboží v Číně – 10,572 mld. USD, SAE – 7,692 mld. USD, Singapuru – 4,059 mld. USD, Saudské Arábii – 2,409 mld. USD a USA – 2,101 mld. USD.

 

Z členských zemí EU Pákistán nejvíce nakupuje zboží v Německu – 970 mil. USD, Velké Británii – 653 mil. USD, Nizozemsku – 619 mil. USD, Belgiii – 435 mil. USD a Itálii – 409 mil. USD.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura pákistánského vývozu k 31.12.2017

 Vývoz celkem /FOB/

USD (mil.)

Podíl (%)

Textilní výrobky

12 454

57,1

Potravinářské produkty

2 036

9,1

Rýže

1 575

7,3

Chemické a farmaceutické výrobky

1 110

5,0

Sportovní zboží

551

2,7

 

Komoditní struktura pákistánského dovozu k 31.12.2017

 Dovoz celkem /CIF/

USD (mil.)

Podíl (%)

Ropa a ropné produkty

10 607

21,9

Strojírenské výrobky

7 910

16,3

Chemikálie a hnojivá

7 123

14,6

Potravinářské produkty

5 420

11,1

Textilní polotovary

3 968

8,2

Zdroj: State Bank of Pakistan

 

Z komoditního hlediska je pákistánský export absolutně závislý na textilním zboží a zemědělských produktech, viz. následující pořadí exportních komodit: textilní zboží – 12,454 mld. USD, potraviny – 2,036 mld. USD, rýže – 1,575 mld. USD, chemické a farmaceutické výrobky – 1,110 mld. USD a sportovní zboží – 551 mil. USD. Přitom exportní objemy nosného segmentu PK ekonomiky – textilního zboží dlouhodobě klesají: 13,540 mld. v r. 2015, 12,756 mld. USD v r. 2016 a 12,454 mld. USD v r. 2017.

 

Z komoditního hlediska Pákistán nejvíce dováží ropu a ropné produkty – 10,607 mld. USD, strojírenské výrobky – 7,910 mld. USD, hnojiva a chemikálie – 7,123 mld. USD, potraviny – 5,420 mld. USD a textilní polotovary – 3,968 mld. USD (!) – další potvrzení skomírání textilního průmyslu v zemi.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Od roku 1980 existuje Export Processing Zone Authority. Krátce po jejím zřízení vznikla první zóna v Karáčí (Karachi Export Processing Zone), v roce 1997 byla otevřena Sialkot Export Processing Zone a schváleno bylo zřízení zón v Láhauru, Rávalpindí a Pešávaru - zatím se tak nestalo. Zvažuje se otevření dalších zón v Multánu a Kvétě. Buduje se speciální zóna volného obchodu pro obchodníky z Číny, tzv. Pak-China Economic Coridor, v oblasti přístavu Gvádar.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Odvětvová struktura přímých zahraničních investic (v mil. USD)

Ekonomická skupina

2017

potravinářský průmysl

471,1

energetika

389,3

stavebnictví

264,0

výroba elektroniky

148,3

ropa a plyn

100,8

finanční business

56,1

výroba cigaret

55,2

doprava

37,4

sautomobilový průmysl

31,2

ostatní

48,2

Celkem

1 601,6

Zdroj: Ministerstvo financí - Pákistán

Přehled 10 největších zahraničních investorů (v mil. USD)

Země

2017

Čína

630,3

Nizozemsko

455,3

Francie

161,4

Turecko

133,1

USA

68,7

Hongkong

50,8

Itálie

41,7

Irsko

34,7

Japonsko

34,4

Maďarsko

24,2

Zdroj: Ministerstvo financí - Pákistán

 

Rozsáhlé zahraniční investice, které jsou nezbytným finančním zdrojem rozvoje PK ekonomiky zatím do země nepřicházejí. Naopak, objem přímých zahraničních investic (PZI) se dramaticky snižuje. I když podle posledních dostupných údajů ke konci r. 2017 se odliv přímých zahraničních investic, trvající poslední 3 roky, již dotknul svého dna, když v uvedeném období došlo k nárůstu PZI o, na první pohled závratných, 194 % na hodnotu 2,480 mld. USD, oproti 1,281 mld. USD k 31. prosinci 2016. Ovšem při hlubším pohledu vidíme, že se v podstatě dostáváme pouze na úroveň r. 2015, kdy objem PZI dosahoval 2,710 mld. USD a nadále jsme hluboce pod úrovní z r. 2014, kdy objem PZI dosahoval 4,430 mld. USD. Důvody této skutečnosti jsou dva. Jednak zahraniční investoři systematicky repatriují své investice buďto domů, anebo do jiných (bezpečnějších, vyspělejších, korupčně méně zatížených) zemí, a jednak, primárně z důvodů administrativních průtahů, je příliv čínských investic v rámci tzv. čínsko-pákistánského ekonomického koridoru velice pomalý. Pákistánská vláda se před všeobecnými volbami v letošním roce pouze hrou s čísly snaží vyvolat pozitivní dojem o investiční situaci v zemi.

 

Největším zahraničním investorem v Pákistánu je Čína s objemem PZI ve výši 630 mil. USD, následují Nizozemsko – 455 mil. USD, Francie – 161 mil. USD a Turecko – 133 mil. USD. Žádná další země nemá v Pákistánu zahraniční investice přesahující 100 mil. USD.

 

Ze sektorového pohledu největší objem PZI je soustředěn v potravinářském průmyslu – 471 mil. USD, následují výroba elektrické energie – 389 mil. USD, stavebnictví – 264 mil USD, výroba elektroniky – 148 mil. USD a zpracování ropy a plynu – 101 mil. USD.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investiční klima je pro české firmy pozitivní. V rámci liberalizačního procesu Pákistán počátkem devadesátých let prakticky zcela uvolnil vstup na místní trh pro zahraniční investory. Ti mohou mít stoprocentní účast ve většině oborů bez potřeby místního partnera, se zajištěnou plnou repatriací kapitálu. Byl odstraněn strop na platby tantiém (royalties) a technických poplatků (technical fees), stejně jako zjednodušena procedura pracovních povolení pro zahraniční manažery a techniky. Počet odvětví, vyžadujících účast státu, byl zredukován na čtyři: zbraně a munice, výbušniny, radioaktivní materiály a tisk cenin.

Jakožto součást integrované strategie na podporu investic byl rovněž přijat souhrnný program radikálních ekonomických reforem zahrnující liberalizaci, privatizaci a deregulaci, který má přeměnit pákistánskou ekonomiku na „plně tržně orientovanou". Více informací o investicích a podnikání v Pákistánu lze nalézt na webu: www.pakboi.gov.pk  

 

Pákistán má velký zájem o zahraniční investice především do sektoru energetiky, který je pro zemi limitujícím faktorem jejího ekonomického rozvoje. Z důvodu nejisté garance zaplacení vyrobené elektrické energie však zahraniční investoři zatím v tomto sektoru váhají. Dále se otevírají možnosti pro instalaci geotermálních energetických zdrojů. Další investiční příležitosti představuje sektor těžby energetických surovin jako jsou ropa, plyn, hnědé uhlí a lignit.

 

Pákistánská vláda vědoma si nezbytnosti přílivu PZI pro další rozvoj země přijala sérii pobídek, které mají za úkol zastavit odliv PZI (viz. předchozí kapitola) a přilákat nové investory do země. Následuje přehled konkrétních investičních pobídek v Pákistánu. ZÚ Islámábád zároveń vypracoval analýzu rizik, kterou můžou případní zájemci ze strany českých podnikatelských subjektů o investování v Pákistánu využít jako výchozí bod při posuzování vhodnosti svého investičního záměru.

 

Investiční pobídky pro zahraniční investory v Pákistánu

  1. Úplné osvobození od dovozních cel pro veškerá dovážená průmyslová zařízení. Žádné částí těchto zařízení nesmí být vyráběna místně. PK vláda má primárně zájem o investice do sektorů biotechnologií, elektroniky, výroby hnojiv, optických vláken a solárních panelů.
  2. Provozování průmyslových celků ve výše uvedených sektorech je osvobozeno od veškerých daní, poplatků a cel na dobu 4 let.
  3. Od dovozních cel jsou úplně osvobozeny i dovozy veškerých komponentů a surovin nezbytných pro provozování průmyslových celků ve výše uvedených sektorech.
  4. Debt-equity ratio pro komerční financování u místních bank v poměru 70:30 pro dovážená průmyslová zařízení a v poměru 80:20 pro místně vyráběná průmyslová zařízení.
  5. V případě výstavby a provozování soukromých elektráren (na jakýkoliv pohon) je provozovatel osvobozen od veškerých daní a cel na dobu 8 let.
  6. Elektrická energie vyrobená v soukromých elektrárnách bude odkoupená WAPDA (pozn. ZÚ: místní ČEZ) za předem domluvený fixní tarif.
  7. V případě realizace projektu v průmyslových zónách Hub, Mianwali, Bhakkar, Khushab, Tharparker a Dadu je veškeré dovážené zařízení plně osvobozeno od dovozního cla.
  8. V případě realizace projektu v městských zónách Islámábád, Rawalpindi, Gujranwala, Sialkot, Faisalabad, Lahore, Multan, Ferozwala, Taluka of Khotri a Hyderabad je na veškeré dovážené zařízení uplatňováno 50 % snížení dovozního cla.
  9. 75 % snížení dovozního cla je uplatňováno na veškeré dovážené zařízení v případě realizace projektu v městských zónách Karáčí.
  10. V případě investic do pojišťovnictví větší nežli 10 % podíl musí být schválen Security Exchange Commission of Pakistan.
  11. V případě investic do bankovnictví větší nežli 5 % podíl musí být schválen State Bank of Pakistan.

Samostatný status má tzv. Export Processing Zone v Karáčí (pozn. ZÚ: byla založena již v r. 1980, zatím bez valného zájmu zahraničních investorů). Pro všechny projekty realizované v této zóně platí následující pobídky:

  1. Bezcelní dovoz a vývoz veškerého zboží do/ze zóny.
  2. 75 % snížení daně z příjmu.
  3. Daňové prázdniny na dobu 5 let v případě realizace nového výrobního provozu.

Analýza rizik realizace zahraniční investice v Pákistánu

Silné stránky:

  • poptávka trhu o velikosti 200 mil. obyvatel
  • rychle rostoucí střední vrstva
  • nenasycenost místního trhu hlavně po elektronice, průmyslových a spotřebních výrobcích
  • pákistánský zákazník je schopen akceptovat výrobek výrazně nižší kvality nežli v ČR/Evropě
  • velká liberalizace místního trhu
  • 100 % účast zahraničního kapitálu ve většině oborů bez potřeby místního partnera
  • 51 % podíl PK státu vyžadován pouze v sektorech výroby zbraní a munice, výbušnin, radioaktivního materiálu a tisku cenin
  • zjednodušena procedura pracovních povolení pro zahraniční manažery a techniky
  • zákonem zaručena plná repatriace zisků

Slabé stránky:

  • bezpečnostní riziko, hlavně mimo velká města
  • vysoká úroveň korupce na všech úrovních státní správy
  • neexistující ochrana práv duševního vlastnictví
  • problematická vymahatelnost práva
  • nízká úroveň většiny pákistánských škol a z toho plynoucí nízká odborná úroveň pákistánských zaměstnanců
  • nízká znalost IT technologií
  • minimální rozšíření internetu (pouze 2,5 mil uživatelů při 200 mil. obyvatel)

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: