Pákistán: Zahraniční obchod a investice

6. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Islámábádu (Pákistán)
Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 v mld. USD

2011/12

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17*

vývoz

24,7

24,8

25,2

23,9

22,0

16,1

dovoz

40,5

40,2

41,7

46,0

40,5

33,9

saldo

-15,8

-15,4

-16,5

-22,1

-18,5

-17,8

* Za období červenec 2016 - březen 2017
Zdroj: www.nbp.com.pk

 

Pákistánské vládě se zatím nepodařilo zvrátit rostoucí negativní bilanci zahraničního obchodu země. Poslední údaje o bilanci zahraničního obchodu jsou k dispozici za období červenec 2016 – březen 2017. Objem exportu v tomto období dosáhl 16,107 mld. USD a snížil se o 1,4 % oproti 16,328 mld. USD dosaženým v období červenec 2015 – březen 2016. Z teritoriálního hlediska nejdůležitějšími exportními destinacemi pro pákistánské zboží jsou (údaje za červenec 2016 – březen 2017) USA – 2,721 mld. USD, Čína – 1,260 mld. USD, Velká Británie – 1,195 mld. USD, Německo – 912 mil. USD a Afghánistán – 803 mil. USD.

 

Z členských zemí EU nejdůležitějšími exportními destinacemi pro pákistánské zboží jsou Velká Británie – 1,195 mld. USD, Německo – 912 mil. USD, Španělsko – 595 mil. USD, Itálie – 488 mil. USD a Nizozemsko – 466 mil. USD.

 

Z komoditního hlediska je pákistánský export absolutně závislý na textilním zboží, viz. následující pořadí exportních komodit (údaje za červenec 2016 – březen 2017): textilní zboží – 9,340 mld. USD, rýže – 1,151 mld. USD, chemické a farmaceutické výrobky – 785 mil. USD, sportovní zboží – 402 mil. USD a kožedělné výrobky – 352 mil. USD.

 

Na druhé straně zahraničně-obchodního spektra přitom objem importu výrazně roste a prohlubuje negativní saldo bilance. Import v období červenec 2016 – březen 2017 dosáhl objemu 33,889 mld. USD a vzrostl o 14,2 % oproti 29,684 mld. USD dosaženým v období červenec 2015 – březen 2016. Z teritoriálního hlediska Pákistán nejvíce nakupuje zboží v Číně – 6,968 mld. USD, SAE – 5,201 mld. USD, Singapuru – 3,047 mld. USD, Saudské Arábii – 1,787 mld. USD a USA – 1,478 mld. USD.

 

Z členských zemí EU Pákistán nejvíce nakupuje zboží v Německu – 778 mil. USD, Velké Británii – 564 mil. USD, Nizozemsku – 458 mil. USD, Itálii – 345 mil. USD a Francii – 298 mil. USD.

 

Z komoditního hlediska Pákistán nejvíce dováží ropu a ropné produkty – 7,768 mld. USD, strojírenské výrobky – 5,275 mld. USD, hnojiva a chemikálie – 5,178 mld. USD, potraviny – 3,993 mld. USD a výrobky z železa a oceli – 2,572 mld. USD.

 

Objem zahraničního obchodu se za období červenec 2016 – březen 2017, díky výrazně rostoucímu importu, zvýšil o 8,7 %, když objem nominálně dosáhl 49,996 mld. USD, oproti 46,012 mld. USD dosaženým v období červenec 2015 – březen 2016.

 

Deficit obchodní bilance se za období červenec 2016 - březen 2017 prohloubil o výrazných 33,1 % na 17,782 mld. USD, oproti 13,356 mld. USD dosaženým v období červenec 2015 – březen 2016. Za propadem obchodní bilance dlouhodobě stojí propadající se pákistánský export.

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura pákistánského vývozu 07.2016-03.2017

 Vývoz celkem /FOB/

USD (mil.)

Podíl (%)

USA

2.721,7

16,8

Čína

1.260,3

7,8

Velká Británie

1.194,8

7,4

Německo

912,7

5,7

Afghánistán

802,8

5,0

 

Teritoriální struktura pákistánského dovozu 07.2016-03.2017

 Dovoz celkem /CIF/

USD (mil.)

Podíl (%)

Čína

6.968,7

20,6

Spojené arabské emiráty

5.201,1

15,3

Singapur

3.047,4

9,0

Saudská Arábie

1.787,3

5,3

USA

1.477,8

4,4

Zdroj: State Bank of Pakistan

 

Z teritoriálního hlediska nejdůležitějšími exportními destinacemi pro pákistánské zboží jsou (údaje za červenec 2016 – březen 2017) USA – 2,721 mld. USD, Čína – 1,260 mld. USD, Velká Británie – 1,195 mld. USD, Německo – 912 mil. USD a Afghánistán – 803 mil. USD.

 

Z členských zemí EU nejdůležitějšími exportními destinacemi pro pákistánské zboží jsou Velká Británie – 1,195 mld. USD, Německo – 912 mil. USD, Španělsko – 595 mil. USD, Itálie – 488 mil. USD a Nizozemsko – 466 mil. USD.

 

Z teritoriálního hlediska Pákistán nejvíce nakupuje zboží v Číně – 6,968 mld. USD, SAE – 5,201 mld. USD, Singapuru – 3,047 mld. USD, Saudské Arábii – 1,787 mld. USD a USA – 1,478 mld. USD.

 

Z členských zemí EU Pákistán nejvíce nakupuje zboží v Německu – 778 mil. USD, Velké Británii – 564 mil. USD, Nizozemsku – 458 mil. USD, Itálii – 345 mil. USD a Francii – 298 mil. USD.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura pákistánského vývozu 07.2016-03.2017

 Vývoz celkem /FOB/

USD (mil.)

Podíl (%)

Textilní výrobky

9.340,0

58,0

Rýže

1.151,4

7,2

Chemické a farmaceutické výrobky

785,1

4,9

Sportovní zboží

401,8

2,5

Kožedělné výrobky

352,2

2,2

Komoditní struktura pákistánského dovozu 07.2016-03.2017

 Dovoz celkem /CIF/

USD (mil.)

Podíl (%)

Ropné produkty

7.768,5

22,9

Strojírenské výrobky

5.275,3

15,6

Chemikálie a hnojivá

5.177,9

15,3

Potraviny

3.993,4

11,8

Železo a ocel

2.572,0

7,6

Zdroj: State Bank of Pakistan

 

Z komoditního hlediska je pákistánský export absolutně závislý na textilním zboží, viz. následující pořadí exportních komodit (údaje za červenec 2016 – březen 2017): textilní zboží – 9,340 mld. USD, rýže – 1,151 mld. USD, chemické a farmaceutické výrobky – 785 mil. USD, sportovní zboží – 402 mil. USD a kožedělné výrobky – 352 mil. USD.

 

Z komoditního hlediska Pákistán nejvíce dováží ropu a ropné produkty – 7,768 mld. USD, strojírenské výrobky – 5,275 mld. USD, hnojiva a chemikálie – 5,178 mld. USD, potraviny – 3,993 mld. USD a výrobky z železa a oceli – 2,572 mld. USD.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Od roku 1980 existuje Export Processing Zone Authority. Krátce po jejím zřízení vznikla první zóna v Karáčí (Karachi Export Processing Zone), v roce 1997 byla otevřena Sialkot Export Processing Zone a schváleno bylo zřízení zón v Láhauru, Rávalpindí a Pešávaru - zatím se tak nestalo. Zvažuje se otevření dalších zón v Multánu a Kvétě. V plánu je i otevření speciální zóny volného obchodu pro obchodníky z Číny, tzv. Pak-China Economic Coridor, v oblasti přístavu Gvádar.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Odvětvová struktura přímých zahraničních investic (v mil. USD)

Ekonomická skupina

2016/17

potravinářský průmysl

471,1

energetika

389,3

stavebnictví

264,0

výroba elektroniky

148,3

ropa a plyn

100,8

finanční business

56,1

výroba cigaret

55,2

doprava

37,4

sautomobilový průmysl

31,2

ostatní

48,2

Celkem

1 601,6

* k 31. březnu 2017
Zdroj: Ministerstvo financí - Pákistán

Přehled 10 největších zahraničních investorů (v mil. USD)

Země

2016/17*

Čína

630,3

Nizozemsko

455,3

Francie

161,4

Turecko

133,1

USA

68,7

Hongkong

50,8

Itálie

41,7

Irsko

34,7

Japonsko

34,4

Maďarsko

24,2

* k 31. březnu 2017
Zdroj: Ministerstvo financí - Pákistán

 

Podle údajů ke konci března 2017 se odliv přímých zahraničních investic, trvající poslední 3 roky, již dotknul svého dna, když v uvedeném období došlo k nárůstu PZI o 15,3 % na hodnotu 1,60 mld. USD, oproti 1,36 mld. USD ke konci prosince 2016. Tento nárůst je ovšem irelevantní při pohledu na objem PZI v zemi ke konci minulého fiskálního roku, tj. k 30. červnu 2016, kdy dosahoval 1,70 mld. USD, anebo ještě více při pohledu na konec fiskálního roku 2015, kdy objem PZI dosahoval 2,78 mld. USD, resp. konec fiskálního roku 2015, kdy objem PZI dosahoval 4,44 mld. USD. Důvody tohoto odlivu PZI jsou dva. Jednak zahraniční investoři systematicky repatriují své investice buďto domů, anebo do jiných (bezpečnějších, vyspělejších, korupčně méně zatížených) zemí, a jednak, primárně z důvodů administrativních průtahů, je příliv čínských investic v rámci tzv. čínsko-pákistánského ekonomického koridoru velice pomalý. PK vláda se pouze hrou s čísly snaží vyvolat pozitivní dojem o investiční situaci v zemi.

 

Největším zahraničním investorem v Pákistánu je Čína s objemem PZI ve výši 630 mil. USD, následují Nizozemsko – 455 mil. USD, Francie – 161 mil. USD a Turecko – 133 mil. USD. Žádná další země nemá v Pákistánu zahraniční investice přesahující 100 mil. USD.

 

Ze sektorového pohledu největší objem PZI je soustředěn v potravinářském průmyslu – 471 mil. USD, následují výroba elektrické energie – 389 mil. USD, stavebnictví – 264 mil USD, výroba elektroniky – 148 mil. USD a zpracování ropy a plynu – 101 mil. USD.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investiční klima je pro české firmy pozitivní. V rámci liberalizačního procesu Pákistán počátkem devadesátých let prakticky zcela uvolnil vstup na místní trh pro zahraniční investory. Ti mohou mít stoprocentní účast ve většině oborů bez potřeby místního partnera, se zajištěnou plnou repatriací kapitálu. Byl odstraněn strop na platby tantiém (royalties) a technických poplatků (technical fees), stejně jako zjednodušena procedura pracovních povolení pro zahraniční manažery a techniky. Počet odvětví, vyžadujících účast státu, byl zredukován na čtyři: zbraně a munice, výbušniny, radioaktivní materiály a tisk cenin.

Jakožto součást integrované strategie na podporu investic byl rovněž přijat souhrnný program radikálních ekonomických reforem zahrnující liberalizaci, privatizaci a deregulaci, který má přeměnit pákistánskou ekonomiku na „plně tržně orientovanou". Více informací o investicích a podnikání v Pákistánu lze nalézt na webu: www.pakboi.gov.pk  

Pákistán má velký zájem o zahraniční investice především do sektoru energetiky, který je pro zemi limitujícím faktorem jejího ekonomického rozvoje. Z důvodu nejisté garance zaplacení vyrobené elektrické energie však zahraniční investoři zatím v tomto sektoru váhají. Dále se otevírají možnosti pro instalaci geotermálních energetických zdrojů.

Další investiční příležitosti představuje sektor těžby energetických surovin jako jsou ropa, plyn, hnědé uhlí a lignit.

Pákistánská vláda vědoma si nezbytnosti přílivu PZI pro další rozvoj země přijala sérii pobídek, které mají za úkol zastavit odliv PZI (viz. předchozí kapitola) a přilákat nové investory do země. Následuje přehled konkrétních investičních pobídek v Pákistánu. ZÚ Islámábád zároveń vypracoval analýzu rizik, kterou můžou případní zájemci ze strany českých podnikatelských subjektů o investování v Pákistánu využít jako výchozí bod při posuzování vhodnosti svého investičního záměru.

Investiční pobídky pro zahraniční investory v Pákistánu

  1. Úplné osvobození od dovozních cel pro veškerá dovážená průmyslová zařízení. Žádné částí těchto zařízení nesmí být vyráběna místně. PK vláda má primárně zájem o investice do sektorů biotechnologií, elektroniky, výroby hnojiv, optických vláken a solárních panelů.
  2. Provozování průmyslových celků ve výše uvedených sektorech je osvobozeno od veškerých daní, poplatků a cel na dobu 4 let.
  3. Od dovozních cel jsou úplně osvobozeny i dovozy veškerých komponentů a surovin nezbytných pro provozování průmyslových celků ve výše uvedených sektorech.
  4. Debt-equity ratio pro komerční financování u místních bank v poměru 70:30 pro dovážená průmyslová zařízení a v poměru 80:20 pro místně vyráběná průmyslová zařízení.
  5. V případě výstavby a provozování soukromých elektráren (na jakýkoliv pohon) je provozovatel osvobozen od veškerých daní a cel na dobu 8 let.
  6. Elektrická energie vyrobená v soukromých elektrárnách bude odkoupená WAPDA (pozn. ZÚ: místní ČEZ) za předem domluvený fixní tarif.
  7. V případě realizace projektu v průmyslových zónách Hub, Mianwali, Bhakkar, Khushab, Tharparker a Dadu je veškeré dovážené zařízení plně osvobozeno od dovozního cla.
  8. V případě realizace projektu v městských zónách Islámábád, Rawalpindi, Gujranwala, Sialkot, Faisalabad, Lahore, Multan, Ferozwala, Taluka of Khotri a Hyderabad je na veškeré dovážené zařízení uplatňováno 50 % snížení dovozního cla.
  9. 75 % snížení dovozního cla je uplatňováno na veškeré dovážené zařízení v případě realizace projektu v městských zónách Karáčí.
  10. V případě investic do pojišťovnictví větší nežli 10 % podíl musí být schválen Security Exchange Commission of Pakistan.
  11. V případě investic do bankovnictví větší nežli 5 % podíl musí být schválen State Bank of Pakistan.

Samostatný status má tzv. Export Processing Zone v Karáčí (pozn. ZÚ: byla založena již v r. 1980, zatím bez valného zájmu zahraničních investorů). Pro všechny projekty realizované v této zóně platí následující pobídky:

  1. Bezcelní dovoz a vývoz veškerého zboží do/ze zóny.
  2. 75 % snížení daně z příjmu.
  3. Daňové prázdniny na dobu 5 let v případě realizace nového výrobního provozu.

Analýza rizik realizace zahraniční investice v Pákistánu

Silné stránky:

  • poptávka trhu o velikosti 200 mil. obyvatel
  • rychle rostoucí střední vrstva
  • nenasycenost místního trhu hlavně po elektronice, průmyslových a spotřebních výrobcích
  • pákistánský zákazník je schopen akceptovat výrobek výrazně nižší kvality nežli v ČR/Evropě
  • velká liberalizace místního trhu
  • 100 % účast zahraničního kapitálu ve většině oborů bez potřeby místního partnera
  • 51 % podíl PK státu vyžadován pouze v sektorech výroby zbraní a munice, výbušnin, radioaktivního materiálu a tisku cenin
  • zjednodušena procedura pracovních povolení pro zahraniční manažery a techniky
  • zákonem zaručena plná repatriace zisků

Slabé stránky:

  • bezpečnostní riziko, hlavně mimo velká města
  • vysoká úroveň korupce na všech úrovních státní správy
  • neexistující ochrana práv duševního vlastnictví
  • problematická vymahatelnost práva
  • nízká úroveň většiny pákistánských škol a z toho plynoucí nízká odborná úroveň pákistánských zaměstnanců
  • nízká znalost IT technologií
  • minimální rozšíření internetu (pouze 2,5 mil uživatelů při 200 mil. obyvatel)

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: