Pákistán: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Islámábádu (Pákistán)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2011/12

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16*

vývoz

24,7

24,8

25,2

23,9

15,7

dovoz

40,5

40,2

41,7

46,0

32,6

saldo

-15,8

-15,4

-16,5

-22,1

-16,9

Údaje jsou v mld. USD
* Za období červenec 2015 - březen 2016
Zdroj: www.nbp.com.pk

Pákistánské vládě se zatím nepodařilo zvrátit rostoucí negativní bilanci zahraničního obchodu země.

Deficit obchodní bilance se tři čtvrtletí fiskálního roku 2015/16, tj. za období červenec 2015 až březen 2016 (Pozn. ZÚ: Fiskální rok v Pákistánu trvá od 1.7. běžného roku do 30.6. budoucího roku), prohloubil o 5,5 % na 16,9 mld. USD, oproti 16,0 mld. USD dosaženým v předchozím fiskálním roce 2014/15. Za propadem obchodní bilance dlouhodobě stojí propadající se pákistánský export. Objem exportu v období červenec 2015 – březen 2016 dosáhl 15,6 mld. USD a snížil se o 12,9 % oproti 17,6 mld. USD dosaženým v období červenec 2014 – březen 2015.

Nejvýznamnějšími zahraničně obchodními partnery Pákistánu jsou na straně exportu USA (17,1 % z celkového objemu), Čína (8,9 %), Velká Británie (7,4 %), Afghánistán (5,8 %) a Německo (5,6 %).

Z komoditního hlediska majoritní podíl exportu připadá na textilní výrobky a zemědělské produkty (hlavně rýže), dohromady více než tři čtvrtiny z celkového objemu exportu, s velkou mezerou následované chemickými výrobky – polyacetáty a polyetery, sportovním zbožím a kožedělnými výrobky.

Na druhé straně zahraničně-obchodního spektra přitom paralelně dochází i ke snižování objemu dovozu. Import v uvedeném období dosáhl objemu 32,6 mld. USD a snížil se o 4,2 % oproti 34,0 mld. USD dosaženým v období červenec 2014 – březen 2015.

Nejvýznamnějšími zahraničně obchodními partnery Pákistánu jsou na straně importu Čína (19,8 % z celkového objemu), SAE (15,3 %), Singapur (7,6 %), Saúdská Arábie (5,5 %) a Indie (4,8 %).

Z komoditního hlediska majoritní podíl dovozu připadá na ropné produkty (20,1 %) a chemické výrobky - hlavně hnojivá (17,0 %), následují strojírenské výrobky (15,2 %), potraviny - překvapivě navzdory rozsáhlému zemědělskému sektoru v zemi (11,4 %) a železo a ocel (5,0 %).

Na první pohled je zcela zřejmé, že růst negativního salda zahraničně-obchodní bilance je primárně způsoben špatnou energetickou politikou, která nutí Pákistán dovážet ropu a topné oleje na výrobu elektrické energie. A to ještě bilanci zahraničního obchodu výrazně napomáhá fakt, že na světových trzích došlo k výraznému propadu cen ropy. Pokud by se v současnosti ropa i nadále prodávala za přibližně 100 USD za barel, byla by negativní bilance pákistánského zahraničního obchodu dvojnásobná.

Vůbec, při pohledu na zahraničně-obchodní bilanci země je velkou otázkou budoucnosti konkurenceschopnost pákistánské ekonomiky, jejíž exportní výkonnost je nedostatečná, export je jednostranně zaměřen na textilní výrobky, v exportu chybí podíl zboží s vyšší přidanou hodnotou.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura pákistánského vývozu 07.2015-03.2016

 Vývoz celkem /FOB/

USD (mil.)

Podíl (%)

USA

2 806,7

17,1

Čína

1 450,0

8,9

Velká Británie

1 215,0

7,4

Afghánistán

948,2

5,8

Německo

909,6

5,6

Teritoriální struktura pákistánského dovozu 07.2015-03.2016

 Dovoz celkem /CIF/

USD (mil.)

Podíl (%)

Čína

5 850,3

19,8

Spojené arabské emiráty

4 537,0

15,3

Singapur

2 254,2

7,6

Saudská Arábie

1 619,6

5,5

Indie

1 427,0

4,8

Zdroj: State Bank of Pakistan

Nejvýznamnějšími zahraničně obchodními partnery Pákistánu jsou na straně exportu USA (17,1 % z celkového objemu), Čína (8,9 %), Velká Británie (7,4 %), Afghánistán (5,8 %) a Německo (5,6 %).

Nejvýznamnějšími zahraničně obchodními partnery Pákistánu jsou na straně importu Čína (19,8 % z celkového objemu), SAE (15,3 %), Singapur (7,6 %), Saúdská Arábie (5,5 %) a Indie (4,8 %).

Z ČS EU jsou nejdůležitějšími obchodními partnery tradičně Velká Británie, Německo, Francie a Nizozemsko, následované Itálií a Španělskem.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura pákistánského vývozu 07.2015-03.2016

 Vývoz celkem /FOB/

USD (mil.)

Podíl (%)

Textilní výrobky

9 622,6

58,7

Zemědělské výrobky

2 746,0

16,8

Chemikálie

763,6

4,7

Sportovní zboží

390,8

2,4

Kožedělné výrobky

371,8

2,3

Komoditní struktura pákistánského dovozu 07.2015-03.2016

 Dovoz celkem /CIF/

USD (mil.)

Podíl (%)

Ropné produkty

5 944,0

20,1

Chemikálie a hnojivá

5 018,0

17,0

Strojírenské výrobky

4 503,3

15,2

Potraviny

3 366,8

11,4

Železo a ocel

1 473,7

5,0

Zdroj: State Bank of Pakistan

Z komoditního hlediska majoritní podíl exportu připadá na textilní výrobky a zemědělské produkty (hlavně rýže), dohromady více než tři čtvrtiny z celkového objemu exportu, s velkou mezerou následované chemickými výrobky – polyacetáty a polyetery, sportovním zbožím a kožedělnými výrobky.

Z komoditního hlediska majoritní podíl dovozu připadá na ropné produkty (20,1 %) a chemické výrobky - hlavně hnojivá (17,0 %), následují strojírenské výrobky (15,2 %), potraviny - překvapivě navzdory rozsáhlému zemědělskému sektoru v zemi (11,4 %) a železo a ocel (5,0 %). 

Při pohledu na zahraničně-obchodní bilanci země je velkou otázkou budoucnosti konkurenceschopnost pákistánské ekonomiky, jejíž exportní výkonnost je nedostatečná, export je jednostranně zaměřen na textilní výrobky, v exportu chybí podíl zboží s vyšší přidanou hodnotou.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Od roku 1980 existuje Export Processing Zone Authority. Krátce po jejím zřízení vznikla první zóna v Karáčí (Karachi Export Processing Zone), v roce 1997 byla otevřena Sialkot Export Processing Zone a schváleno bylo zřízení zón v Láhauru, Rávalpindí a Pešávaru - zatím se tak nestalo. Zvažuje se otevření dalších zón v Multánu a Kvétě. V plánu je i otevření speciální zóny volného obchodu pro obchodníky z Číny, tzv. Pak-China Economic Coridor, v oblasti přístavu Gvádar.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Odvětvová struktura přímých zahraničních investic (v mil. USD)

Ekonomická skupina

 2013/14

 2014/15

2015/16*

ropa a plyn

465,1

215,5

223,8

finanční business

156,8

190,9

314,0

textilní průmysl

3,7

39,6

19,1

obchod

7,6

27,7

35,3

stavebnictví

24,4

37,5

34,4

energetika

46,6

138,7

471,6

chemický průmysl

88,4

36,3

54,7

IT telekomunikace

583,3

54,8

54,5

ostatní

3 096,7

2 026,3

494,6

Celkem

4 436,6

2 767,3

1 702,0

* k 31. březnu 2016
Zdroj: Ministerstvo financí - Pákistán

Příliv resp. odliv přímých zahraničních investic - 10 největších investorů (v mil. USD)

Země

 2013/2014

2014/2015

2015/2016*

Čína

12,7

204,7

523,8

SAE

150,9

176,8

129,2

Hongkong

176,3

29,3

108,8

USA

225,3

300,7

- 183,5

Velká Británie

169,9

54,4

- 84,2

Švýcarsko

221,6

16,4

18,4

Japonsko

34,4

64,2

16,9

Saudská Arábie

23,8

- 47,8

- 69,8

Německo

8,6

- 15,6

- 41,9

Jižní Korea

35,5

- 7,5

- 13,9

* k 31. březnu 2016
Zdroj: Ministerstvo financí - Pákistán

V minulém fiskálním roce došlo k odlivu přímých zahraničních investic ze země ve výši 1,72 mld. USD, tj. o masivních 38,8 %. Celkový objem přímých zahraničních investic v Pákistánu ke konci minulého fiskáního roku, tj. k 30. 6. 2015 (Pozn. ZÚ: Fiskální rok v Pákistánu trvá od 1.7. běžného roku do 30.6. budoucího roku) představoval pouhých 2,77 mld. USD, přitom na konci fiskálního roku 2013-14 to bylo 4,43 mld. USD.

Zmíněný propad se nezastavil ani v novém fiskálním roce 2015-16, když na konci třetího čtvrtletí současného fiskálního roku objem PZI představuje pouhých 1, 702 mld. USD, tj. pokles o dalších signifikantních 38,5 %.

Jedinými zeměmi, které v tomto období zaznamenaly signifikantní příliv PZI do Pákistánu jsou Čína, která zvýšila objem svých investic o 523,8 mil. USD, SAE – o 129,2 mil. USD a Hongkong – o 108,8 mil. USD. Všichni ostatní zahraniční investoři mají aktuálně neutrální, anebo pasivní investiční bilanci.

Ze sektorového hlediska největší příliv zahraničních investic byl do sektorů energetiky (Čína), bankovních služeb (SAE, Hongkong) a zpracování ropy a plynu (Čína).

Odliv kapitálu u chemického průmyslu, podobně jako u průmyslu farmaceutického, který zaznamenal největší odliv v předchozím fiskálním roce, má základy v dlouhodobě kritizované legislativě v těchto sektorech a bude mít negativní dopad na další ekonomický rozvoj země. Dost zarážející je i odliv zahraničních investic v sektoru informačních technologií, v Pákistánu sektoru značně nerozvinutém.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investiční klima je pro české firmy pozitivní. V rámci liberalizačního procesu Pákistán počátkem devadesátých let prakticky zcela uvolnil vstup na místní trh pro zahraniční investory. Ti mohou mít stoprocentní účast ve většině oborů bez potřeby místního partnera, se zajištěnou plnou repatriací kapitálu. Byl odstraněn strop na platby tantiém (royalties) a technických poplatků (technical fees), stejně jako zjednodušena procedura pracovních povolení pro zahraniční manažery a techniky. Počet odvětví, vyžadujících účast státu, byl zredukován na čtyři: zbraně a munice, výbušniny, radioaktivní materiály a tisk cenin.

Jakožto součást integrované strategie na podporu investic byl rovněž přijat souhrnný program radikálních ekonomických reforem zahrnující liberalizaci, privatizaci a deregulaci, který má přeměnit pákistánskou ekonomiku na „plně tržně orientovanou". Více informací o investicích a podnikání v Pákistánu lze nalézt na webu: www.pakboi.gov.pk  

Pákistán má velký zájem o zahraniční investice především do sektoru energetiky, který je pro zemi limitujícím faktorem jejího ekonomického rozvoje. Z důvodu nejisté garance zaplacení vyrobené elektrické energie však zahraniční investoři zatím v tomto sektoru váhají. Dále se otevírají možnosti pro instalaci geotermálních energetických zdrojů.

Další investiční příležitosti představuje sektor těžby energetických surovin jako jsou ropa, plyn, hnědé uhlí a lignit.

Pákistánská vláda vědoma si nezbytnosti přílivu PZI pro další rozvoj země přijala sérii pobídek, které mají za úkol zastavit odliv PZI (viz. předchozí kapitola) a přilákat nové investory do země. Následuje přehled konkrétních investičních pobídek v Pákistánu. ZÚ Islámábád zároveń vypracoval analýzu rizik, kterou můžou případní zájemci ze strany českých podnikatelských subjektů o investování v Pákistánu využít jako výchozí bod při posuzování vhodnosti svého investičního záměru.

Investiční pobídky pro zahraniční investory v Pákistánu

  1. Úplné osvobození od dovozních cel pro veškerá dovážená průmyslová zařízení. Žádné částí těchto zařízení nesmí být vyráběna místně. PK vláda má primárně zájem o investice do sektorů biotechnologií, elektroniky, výroby hnojiv, optických vláken a solárních panelů.
  2. Provozování průmyslových celků ve výše uvedených sektorech je osvobozeno od veškerých daní, poplatků a cel na dobu 4 let.
  3. Od dovozních cel jsou úplně osvobozeny i dovozy veškerých komponentů a surovin nezbytných pro provozování průmyslových celků ve výše uvedených sektorech.
  4. Debt-equity ratio pro komerční financování u místních bank v poměru 70:30 pro dovážená průmyslová zařízení a v poměru 80:20 pro místně vyráběná průmyslová zařízení.
  5. V případě výstavby a provozování soukromých elektráren (na jakýkoliv pohon) je provozovatel osvobozen od veškerých daní a cel na dobu 8 let.
  6. Elektrická energie vyrobená v soukromých elektrárnách bude odkoupená WAPDA (pozn. ZÚ: místní ČEZ) za předem domluvený fixní tarif.
  7. V případě realizace projektu v průmyslových zónách Hub, Mianwali, Bhakkar, Khushab, Tharparker a Dadu je veškeré dovážené zařízení plně osvobozeno od dovozního cla.
  8. V případě realizace projektu v městských zónách Islámábád, Rawalpindi, Gujranwala, Sialkot, Faisalabad, Lahore, Multan, Ferozwala, Taluka of Khotri a Hyderabad je na veškeré dovážené zařízení uplatňováno 50 % snížení dovozního cla.
  9. 75 % snížení dovozního cla je uplatňováno na veškeré dovážené zařízení v případě realizace projektu v městských zónách Karáčí.
  10. V případě investic do pojišťovnictví větší nežli 10 % podíl musí být schválen Security Exchange Commission of Pakistan.
  11. V případě investic do bankovnictví větší nežli 5 % podíl musí být schválen State Bank of Pakistan.

Samostatný status má tzv. Export Processing Zone v Karáčí (pozn. ZÚ: byla založena již v r. 1980, zatím bez valného zájmu zahraničních investorů). Pro všechny projekty realizované v této zóně platí následující pobídky:

  1. Bezcelní dovoz a vývoz veškerého zboží do/ze zóny.
  2. 75 % snížení daně z příjmu.
  3. Daňové prázdniny na dobu 5 let v případě realizace nového výrobního provozu.

Analýza rizik realizace zahraniční investice v Pákistánu

Silné stránky:

  • poptávka trhu o velikosti 200 mil. obyvatel
  • rychle rostoucí střední vrstva
  • nenasycenost místního trhu hlavně po elektronice, průmyslových a spotřebních výrobcích
  • pákistánský zákazník je schopen akceptovat výrobek výrazně nižší kvality nežli v ČR/Evropě
  • velká liberalizace místního trhu
  • 100 % účast zahraničního kapitálu ve většině oborů bez potřeby místního partnera
  • 51 % podíl PK státu vyžadován pouze v sektorech výroby zbraní a munice, výbušnin, radioaktivního materiálu a tisku cenin
  • zjednodušena procedura pracovních povolení pro zahraniční manažery a techniky
  • zákonem zaručena plná repatriace zisků

Slabé stránky:

  • bezpečnostní riziko, hlavně mimo velká města
  • vysoká úroveň korupce na všech úrovních státní správy
  • neexistující ochrana práv duševního vlastnictví
  • problematická vymahatelnost práva
  • nízká úroveň většiny pákistánských škol a z toho plynoucí nízká odborná úroveň pákistánských zaměstnanců
  • nízká znalost IT technologií
  • minimální rozšíření internetu (pouze 2,5 mil uživatelů při 200 mil. obyvatel)

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: