Palau: Ekonomická charakteristika země

17. 8. 2012

© Zastupitelský úřad Manila (Filipíny)

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

  • V roce 2010 roční přírůstek hospodářství činil 2 % (dle údajů CIA report).
  • HDP per capita činil v roce 2010, 8 369,751 USD (World Bank).
  • Celkový trh pracovní síly přestavuje 9 777 osob (údaje z roku 2005). Z tohoto počtu se 20 % zabývá zemědělstvím. Údaje o počtu zaměstnanců v průmyslu a ve službách nejsou zveřejněny.
  • Celková výše nezaměstnanosti je 4,2 % (údaj z roku 2005).
  • Inflace se v roce 2010 pohybovala ve výši 2 %.

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

 

2003

2004

2005

2006

2007

Zemědělství

1 399

1 799

1 606

1 927

2 312

Rybolov

3 271

3 671

2 928

3 047

3 228

Důlní  a povrchová těžba

236

236

249

249

249

Výroba

1 666

1 690

547

553

558

Elektřina, plyn a voda

3 663

4 741

4 582

4 811

5 003

Stavebnictví

8 896

10 181

22 105

25 421

29 234

Obchod

22 838

23 860

15 328

33 166

38 141

Hotely a restaurace

11 527

13 057

15 328

17 628

20 272

Doprava a komunikace

10 297

11 855

12 476

13 349

14 284

Finance a pojišťovnictví

4 412

4 511

4 960

5 108

5 211

Reality a obchodní služby

4 777

4 842

5 935

6 292

6 543

Veřejná správa

31 478

31 478

33 077

33 077

33 077

Ostatní služby

9 741

9 982

10 588

10 588

10 588

Mezisoučet

114 201

121 903

143 220

155 216

168 700

MINUS:  připsané náklady za bank. služby

1 250

1 250

2 890

2 890

2 890

PLUS: dovozní clo

3 842

3 842

4 335

4 335

4 335

Celkový HDP

116 793

124 495

144 665

157 685

167 029

Zdroj: webová stránka www.doi.gov/oia/Islandpages/palaupage.htm a UNDP, Public Sector Development Project

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Turistický průmysl, výroba upomínkových předmětů (ze škeblí, dřeva a perel), stavebnictví a textilní průmysl.

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Podrobné údaje nejsou k dispozici.

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Zemědělství se zaměřuje na pěstování kokosových ořechů, kopry, kasavy a sladkých brambor.

zpět na začátek

4.6. Služby

Podrobné údaje nejsou k dispozici.

V roce 2011 do země přicestovalo  přes 100 tisíc návštěvníků. Nejvíce jich přijelo z Japonska (31 %),  Tchaj-wanu (35 %), z Korejské republiky (17 %) a z USA (8 %). Počet českých turistů se odhaduje na 100–200 návštěvníků (především potápěčů). Souostroví je zajímavým turistickým cílem pro hloubkové a hladinové potápění.

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Na Palau existuje kromě 45 km nové dálnice z Kororu do hlavního města, též cca50 km silnic se zpevněným povrchem a zbytek silnic je nezpevněných.

Jediný přístav je Koror.

V zemi jsou 3 letiště. Pouze jedno letiště má zpevněnou dráhu (1 524 do2 437 m). Dvě další letiště nemají zpevněné dráhy. Hlavní letiště je vzdáleno 25 min. od Kororu. Cestující, opouštějící Palau, musí platit letištní poplatek ve výši 20 USD a tzv. green fee ve výši 15 USD, tj. celkem 35 USD.

Společnost Continental Airlines zajišťuje denní lety na Palau z USA a Guamu, třikrát týdně z Manily. Společnost Far Eastern Air Transport létá dvakrát týdně na Tchajwan, v případech letů z USA je možno využít spojení Circle Micronesia air-pass.

Přestože v Mikronésii funguje častá meziostrovní lodní doprava (pouze v rámci vnitřní dopravy jednotlivých států), na Palau jezdí osobní lodě velmi zřídka.

Polostátní komunikační instituce Palau National Communication Corporation zajišťuje mezinárodní hovory, dálnopis, telegrafické a faxové služby, e-mailové zprávy a přístup na internet.

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Palau neposkytuje žádnou ODA do zahraničí.

Kromě USA dostává Palau větší objem rozvojové pomoci též z Tchaj-wanu a z Japonska.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: