Palestina: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

© Styčný úřad ČR v Ramalláhu (Palestina)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Palestinské autonomní území (PAÚ) představuje v současnosti dvě nesouměřitelné entity; relativně otevřené prostředí Západního břehu a uzavřené území pásma Gazy bez volného přístupu z/na zahraniční trhy i do Izraele (v červnu 2016 byla Gaza nadále pod izraelskou vojenskou blokádou).  

Nejběžnějším prodejním kanálem jsou místní zástupci, kteří zajišťují distribuci v místě. Z důvodu existence obchodních i neobchodních překážek se většina dováženého zboží se na PAÚ dostává prostřednictvím izraelských zprostředkovatelů (jako re-exporty).

Distribuční sítě neměly dlouhou dobu standardní úroveň, byly velmi omezené a po povstání, jež vypuklo v r. 2000, byly v první dekádě tohoto století těžce narušeny. Spojnice mezi Západním břehem a pásmem Gazy neexistuje a trh je rozdělen na tato dvě navzájem oddělená teritoria. Navíc i některé další guvernoráty jak v pásmu Gazy, tak i na Západním břehu jsou vzájemně odděleny (území pod správou PNS není jednolité a je přerušováno územími pod různým stupňem izraelské správy).

Možností prezentace českých výrobků je např. zorganizování obchodní výstavy, distribuce katalogů a propagačních materiálů, informování místních podnikatelů o českých výrobcích a navazování přímých kontaktů s místními obchodními komorami, asociacemi podnikatelů atd.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Dovozní režim na PAÚ je upraven tzv. Pařížským protokolem (Protocol on Economic Relations) sjendaným v roce 1994 mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny (OOP). Pařížský protokol vytváří kvazi celní unii mezi Izraelem a PAÚ a přestože zachovává jednotné celní území a společný celní tarif, poskytuje Palestinské národní správě (PNS) určité pravomoce k odchylné úpravě pro určité kategorie dovozů (například z vybraných arabských zemí). Ani po roce 1994, resp. 1999, kdy formálně skončila platnost Pařížského protokolu, nekontroluje PNS pozemní, vzdušné ani námořní hranice a veškeré hraniční přechody zůstávají pod izraelskou kontrolou. Od roku 2001 na hraničních přechodech s Jordánskem a Egyptem nepůsobí palestinčtí celníci a cla a další dávky spojené s dovozem na PAÚ administrují izraelské orgány. Ty ve prospěch PNS cla a další dávky vybírají a následně po odečtu fixních nákladů za administraci celého procesu převádějí na účty PNS. O vstupu a výstupu zboží a osob na/z PAÚ - ať již přes vnější hranice či z Izraele - rozhodují vždy s konečnou platností izraelské orgány.

Dovážet na PAÚ je oprávněna právnická nebo fyzická osoba na základě registrace (Foreign Trade Dealing Registration, FTDR). Registraci vystavuje palestinské Ministerstvo národního hospodářství (Ministry of National Economy), které žádost postupuje ke schválení příslušným orgánům izraelské civilní (vojenské) správy okupovaných území (COGAT, Beit El). Izraelské orgány zanesou registraci importéra do elektronického celního systému. Registrace je obvykle vyřízena na 1 až 2 týdny od podání žádosti.

Zakázané položky

V souladu s Pařížským protokolem si Izrael vyhradil právo uvalit restrikce na dovoz některých kategorií zboží nebo zboží určitého původu na PAÚ. Jsou tak například vyloučené dovozy ze zemí, které zakazují nebo omezují dovozy z Izraele (s výjimkou zemí uvedených na seznamu A1, A2 a B). Vyloučeny jsou dovozy některých chemických látek nebo produktů, zejména hořlavin či chemických látek využitelných k výrobě výbušnin. Dovážet není možné některé druhy nožů, laserová zařízení, zbraně pro soukromé využití, plynové zbraně či startovací pistole. Zakázany jsou rovněž dovozy zboží dvojího užití, zejména produktů, které jsou izraelskými orgány pokládany za bezpečnostně rizikové.

V případě poptávky po dovozu jakéhokoliv citlivého zboží, včetně například telekomunikačního nebo radiokomunikačního zařízení, SÚ Ramalláh doporučuje předem konzultovat prostřednictvím lokálního partnera příslušné orgány PNS (ty následně osloví izraelskou civilní správu okupovaných území a potvrdí, zda s dovozem předmětného zboží izraelské orgány souhlasí).

S ohledem na výše popsanou situaci preferují zahraniční dodavatelé často takové dodací podmínky, kdy je zboží doručeno na vnější hranice (obvykle izraelský přístav nebo mezinárodní letiště) a odpovědnost za proclení a vstup zboží na PAÚ nese palestinský odběratel (EXW).

Dovozy ze třetích zemí

Obecné požadavky:

  • certificate of origin
  • packing list
  • commercial invoice
  • customs clearance
  • bill of lading/air way bill/truck way bill

K proclení zboží dochází na jednom z následujících vstupů na celní území Izraele/Palestiny: přístavy Ashdod/Haifa, pozemní přechody Netsane a King Hussein Bridge a letiště Ben Gurion International.

Na PAÚ se proclené zboží dostává před následující interní přechody: Al Jalameh Crossing, Taybeh, Betunia a Tarqumia. Každý z těchto vstupních přechodů na PAÚ má vlastní procedury, které mají určité odlišnosti v závislosti na kategorii zboží i způsobu přepravy.

Importní licence jsou vyžadovány pouze v případě importů zboží v souladu se seznamem A1, A2 a B (obecně jde o importy, na které se vztahuje samostatná pravomoc PNS), importů zboží s preferečním režimem (zejm. od cel osvobozené dovozy z EU, USA nebo Turecka) v rámci stanovených kvót, dovozy motorových vozidel a dalších specifických kategorií zboží.

Specifické požadavky se vztahují na dovozy potravin a léků, zemědělských produktů, motorových vozidel, chemických materiálů a zboží, na které jsou uplatňovány množstevní omezení. V těchto případech se na licencování dovozů podílí další rezorty (zdravotnictví, zemědělství, dopravy). Další požadavky se týkají například povinnosti označovat zboží v arabském jazyce.

Celní tarif

Až na specifické výjimky uplatňují Palestina a Izrael jednotný celní tarif. Celní tarif uplatňuje na řadu dovážených produktů vysoká cla s cílem ochrany místního (izraelského) trhu a výrobců. Řada importovaných produktů (například motorová vozidla) podléhá dále spotřební dani (purchase tax), která dosahuje u některých kategorií zboží až 95 %. Daň z přidané hodnoty (VAT) se na PAÚ uplatňuje ve výši 16 %.

Dovozy z Izraele

Dovozy zboží z Izraele na PAÚ jsou pokládány za vnitřní transfer v rámci jednoho celního území a nepodléhají proto proclení. Obecně musí importéři splnit administrativní náležitosti (unified invoice, delivery note) a pouze na některé kategorie zboží jsou uplatňovány specifické požadavky (potraviny, léky, zemědělské produkty).

Administrativně snadný a nenákladný režim importu z Izraele způsobuje, že velká část produktů ze třetích zemí je na PAÚ dovážena/re-exportována z Izraele a přímé dovozy tvoří jen malou část těchto importů. V důsledku toho příchází PNS o velkou část celních příjmů, kterou jsou tak příjmem izraelského rozpočtu.

Kontrola vývozu

Palestinský vývoz není orgány PNS nijak omezen a jeho podpora je jednou z priorit vlády. Osvědčení původu pal. zboží vydávají místně příslušné obchodní komory na základě rozhodnutí ministerstva národního hospodářství. Mimo PAÚ jsou licence vydávány izr. civilní správou okupovaných území.

Ochrana domácího trhu

Palestinská ekonomika má slabou výrobní základnu a je silně závislá na dovozech naprosté většiny komodit, především z Izraele. S ohledem na snahu PNS o diverzifikaci svých vztahů a snížení závislosti na Izraeli cestou substituce izraelských dovozů neexistují ze strany pal. orgánů obecné zábrany na omezení importů ze zahraničí. V minulosti proběhly kampaně zaměřené na eliminaci produktů z izraelských osad na Západním břehu z palestinského trhu. V posledním období probíhá prozatím na dobrovolné bázi bojkot izraelského zboží ze strany některých obchodníků. Dopad tohoto úsilí je omezený.

Podrobné informace jsou dostupné na webu PalTrade: www.paltrade.org a www.paltrade.org

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Právní úprava založení obchodní společnosti je na Západním břehu a v pásmu Gazy rozdílná. Obecně se doporučuje příslušné kroky realizovat ve spolupráci se zkušeným právníkem a účetním poradcem.

Procedury registrace firem jsou na autonomních a okupovaných částech Západního břehu velmi podobné. V obou případech se řídí jordánským „Companies Law" z r. 1964 a na územích pod správou Izraele i vojenským nařízením (Military Order) č. 398 z r. 1970. Registrace firem na PAÚ je v gesci ministerstva národního hospodářství, které na základě pal.-izr. dohod postupuje veškeré žádosti zahraničních investorů ke schválení izr. úřadům. Na Izraelem spravovaných územích je odpovědným subjektem izr. civilní (vojenská) správa. K registraci „Regular Public Company" je třeba předložit zakládací smlouvu/listinu společnosti a její stanovy - dokumenty musejí mj. obsahovat:

  • jméno a adresu sídla společnosti
  • jména, adresy a státní příslušnost podílníků
  • celkové základní jmění a jednotlivé podíly
  • dobu, na kterou je společnost zakládána

Jestliže je nejméně jeden z podílníků nerezidentem na Západním břehu, je k registraci potřeba i souhlas právního odboru izr. civilní správy.

K registraci veřejně obchodovatelných akciových společností (public shareholding companies) je v zásadě potřeba předložit zakládací smlouvu/listinu společnosti a její stanovy musejí mj. obsahovat:

  • jméno společnosti (nelze ho odvodit od jména fyzické osoby)
  • účel založení společnosti
  • vymezení ručení jednotlivých podílníků
  • celkové základní jmění a jednotlivé podíly

V případě registrace neveřejných akciových společností (private shareholding companies) je postup obdobný s tím, že se počet podílníků musí pohybovat v rozmezí 2-50 osob, transfer akcií je omezen a akcie nemusejí být veřejně obchodovatelné.

Registrace společností v pásmu Gazy se řídí v jednotlivých případech těmito zákony - „Sharehoding Companies Law" (č. 18/1929) a „Ordinary Companies Law" (č. 19/1930). Základním předpokladem založení a registrace společnosti jakéhokoliv druhu je existence tzv. „Memorandum of Association". To musí obsahovat mj.:

  • jméno společnosti
  • účel jejího založení
  • rozsah ručení jednotlivých podílníků
  • informace o základním jmění, vč. případného (ne)umořitelného kapitálu

Minimální počet podílníků veřejně obchodovatelné akciové společnosti (public shareholding company) je 7 osob, zatímco neveřejná akciová společnost (private shareholding company) může mít nižší počet vlastníků.

Každá společnost registrovaná na Západním břehu, která chce otevřít svoji pobočku/filiálku v pásmu Gazy a jejíž žádný podílník není rezidentem v pásmu Gazy, musí postoupit stejnou proceduru jako při registraci nové firmy. K tomu, aby firma mohla vyvíjet činnost v pásmu Gazy i na Západním břehu, stačí registrace v jedné z oblastí.

Společný podnik musí mít jednu z forem společnosti podle společenstevního práva, sám o sobě není zvláštní entitou.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Požadavky na propagaci a marketing nejsou příliš vysoké, nicméně postupně se přibližují západním standardům. Propagace se provádí poměrně jednoduchým způsobem, především přímo na prodejních místech. K dispozici je ale i propagace prostřednictvím billboardů, HSP, internetu a propagačního zboží. Rozvíjí se rovněž propagace na sociálních sítích a další moderní technologie.

Od roku 2000 vzniklo mnoho místních soukromých televizí (a rozhlasových stanic), jež vysílají 24 hod. denně a zaměřují se na regionální zpravodajství. Propagace výrobků a služeb se v těchto stanicích stala běžnou a finančně není náročná.

Pro český subjekt je nejlepší využít znalostí místního partnera.

S ohledem na velikost a fragmentalizaci místního trhu neprobíhají na PAÚ velké mezinárodní veletrhy a obchodní výstavy se zahraniční účastí. Příležitostně probíhají prezentační akce jednotlivých domácích nebo zahraničních podnikatelů. Prezentační akce pořádají rovněž obchodní komory. Palestinští obchodníci (importéři) se účastní významných regionálních (Spojené arabské emiráty, Egypt, Jordánsko) a zahraničních veletrhů.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví na PAÚ zaostává za mezinárodními standardy a v minulosti byly zaznamenány případy porušení autorských práv a nerespektování ochrany duševního vlastnictví. Postupně dochází pod tlakem mezinádordního společenství k dílčí nápravě. Připravuje se nová legislativa pro tuto oblast.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Systém podmínek tendrů je velmi nejednotný. Veřejné tendry na projekty financované nebo kofinancované zahraničními donory jsou omezeny jen na státní příslušníky donorské země a popř. i na Palestince, nebo se řídí pravidly multilaterálních donorů, především Světové banky (viz příslušné webové stránky donorů). Pravidla tendrů vyhlašovaných místními subjekty jsou nejednotná - často se požaduje účast výlučně prostřednictvím místního zástupce.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Řešení obchodních sporů

 

V PNS existují tři úrovně soudů - magistrátní, okresní a odvolací. Řešení obchodních sporů spadá v obecné rovině do gesce soudů okresních nebo odvolacích. Kromě soudního řešení sporů se nabízí i arbitráž, která je často využita před projednáváním sporů u soudu.

S ohledem na nejednotnost legislativy na Západním břehu (hlavně vliv dnes již archaického osmanského a jordánského civilního práva doplněného právem mandátním a izraelským) a v pásmu Gazy (hlavně vliv mandátního a egyptského zvykového práva opět doplněného právem izr.) je nezbytností využít místního právníka. Pod tlakem donorů PNS připravuje přijetí nových harmonizovaných zákonů platných na celém území pod její jurisdikcí.

V některých případech je třeba počítat i s izr. faktorem - např. spor o uvolnění nebo zadržení nákladu z/v izr. přístavu rozhoduje místně příslušný izr. soud.

Počátkem roku 2002 byla založena nová nevládní organizace - Tahkím (posouzení). Jejím polem působnosti je řešení obchodních sporů. Její role je zatím omezená, ale je možné, že tomu v případě zlepšení situace bude v budoucnosti jinak. Tato nevládní organizace má hlavní sídlo v Ramalláhu, činná je však nejen na Západním břehu, ale i v pásmu Gazy.

Rizika místního trhu

PAÚ jsou fragmentovaným trhem s dominantním vlivem Izraele. Pro zahraniční subjekt je obtížné zajistit dostatek relevantních informací o bonitě partnera. Většinou se jedná o malé a střední firmy s omezenými možnosti - přesto zde existují významné a i v mezinárodním měřítku nemalé společnosti a investoři, kteří představují značný potenciál.

Největším negativem a rizikem trhu je otázka dalšího vývoje politicko bezpečnostní situace a s ní spojené hospodářské změny a omezení. Negativem je i omezená pravomoc PNS v celé řadě oblastí a neodpovídající nejednotná legislativa. Řada zahraničních i místních subjektů upozorňuje i na častou nekompetentnost místních orgánů a sklon ke korupci. Fungování palestinského trhu dále deformuje masivní rozvojová pomoc poskytovaná zahraničními donory. To vede často k nereálným očekáváním palestinských partnerů, zvyšuje cenu práce a obecně narušuje soutěžní prostředí.

Českým vývozcům na PAÚ doporučujeme informovat palestinské partnery, aby při svých jednáních s izr. a pal. celními úřady vycházeli ze skutečnosti, že se na české vývozy na PAÚ vztahuje perefenční režim dohod EU.

Platební podmínky a morálka

Platební podmínky odpovídají mezinárodním obchodním standardům a jsou podobné jako v Izraeli. Úroveň bank na PAÚ dosahuje rovněž mezinárodních standardů (zejména pokud jde o pobočky mezinárodních bank) a poskytují kvalitní služby.

Zvykem mezi místními obchodními subjekty je, že první 2–3 platby proběhnou v hotovosti, poté přejdou na platbu splátek šeky, záleží na dohodě mezi nimi. V případě zahraničních subjektů, dovážejících zboží na PAÚ, proběhne první platba prostřednictvím „L/C". Další část je možno platit jak v hotovosti, tak i bankovními převody.

Bankovní systém, narušený v důsledku politické situace po r. 2000 (povstání), prochází od r. 2008 důslednou reformou; v obchodním styku je však nutno počítat s delšími termíny bankovních převodů.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Obchodní zvyklosti uplatňované na PAÚ jsou do značné míry obdobné prostředí jižní Evropy a Středomoří s tím, že v případě partnerů muslimského vyznání je třeba počítat určitými specifiky. Většina obchodníků je zvyklá na mezinárodní prostředí, případně má zkušenosti s méně formálními obchodními zvyklostmi uplatňovanými v Izraeli.

Upozornit lze zejména na následující:

  • Nesjednávat schůzky v pátek (u muslimů) a neděli (křesťanů);
  • Palestinci rádi přijímají i poskytují drobné dárky, je však třeba věnovat pozornost tomu, zda je akceptovatelný - např. je nevhodné muslimům darovat alkoholické nápoje;
  • Palestinci chodí často i na obchodní jednání v neformálním oblečení (bez kravaty atd.). Pro cizince je ovšem vhodné chodit na jednání ve formálním oblečení (oblek, sako a košile, není nutná kravata);
  • Při návštěvách nábožensky nebo jinak vyhraněných oblastí a komunit je třeba dodržovat místně platné kodexy oblékání, chování atd. - nedoporučuje se např. oblékat krátké sukně/kalhoty a mít nezakrytá ramena, na mnoha místech (Gaza, Hebron, Nábulus) jsou pro ženy vhodnější dlouhé rukávy a horní část oblečení bez výstřihu;
  • U striktně věřících muslimů se obchodní partner může setkat s krátkým přerušením jednání v době modlitby. Během ramadánového půstu musí obchodní partner počítat s tím, že mu většinou nebude nabídnuta ani voda.

Úřední a používaný jazyk

Úředním jazykem na PAÚ je arabština. Běžně používaným jazykem v obchodním styku je angličtina; rozšířená je i znalost hebrejštiny.

Pracovní/prodejní doba

Pracovní týden je neděle - čtvrtek, volný den je pátek a sobota (pozn.: instituce PNS). V křesťanských nevládních institucích je volným dnem neděle (nebo pátek a neděle). Pracovní doba na úřadech je oficiálně 8.30-15.00. Během ramadánového půstu je třeba počítat se zkrácenou pracovní dobou, v nestátním sektoru někde s „polední siestou", prodejní doba je většinou od ranních hodin do pozdního večera.

Státní svátky

PNS uznává svátky státní a náboženské - islámské a křesťanské (západní i ortodoxní).

Svátky v roce 2016:

Svátky PNS:

  • Nový rok - 1. ledna
  • Den půdy - 30. března
  • Svátek práce - 1. května
  • Počátek povstání v roce 2000 - 29. září
  • Den nezávislosti - 15. listopadu

Islámské svátky:

  • Svátek Isrá wa mi´rádž: 3. května 2015
  • Postní měsíc Ramadán (začátek):  7. června 2015
  • Eid al-Fitr (svátek na konci Ramadánu):  7. července 2015
  • Eid al-Adha: 13. září 2015
  • Islámský nový rok:  3. října 2015

Křesťanské svátky:

  • Nový rok: 1. ledna
  • Tří králů: 6. ledna (západní křesťané), 19. ledna (ortodoxní)
  • Velikonoce: 25.-27. března (západní křesťané), 29. dubna - 1. května (ortodoxní)
  • Vánoce: 25. a 26. prosince (západní křesťané), 7. a 8. ledna 2017 (ortodoxní)

Islámské, některé křesťanské východní  i západní svátky jsou závislé na lunárním kalendáři a jsou pohyblivé. Většina křesťanských komunit svátky sjednotila. Velikonoce jsou slaveny podle „východního" kalendáře, vánoce podle kalendáře „západního". V Betlémě a Jeruzalémě vzhledem k poutníkům přicházejícím ze zahraničí slaví jednotlivé komunity zvlášť dle svých kalendářů (západního i východního).

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Občané ČR mohou cestovat na PAÚ za stejných podmínek jako do Státu Izrael, tzn. maximálně do 3 měsíců bez víz či jiných povolení. Přesun mezi Izraelem, který ovládá všechny hraniční vstupy, a Západním břehem není považován za přechod hranic; přechody do Gazy jsou považovány za mezinárodní.

Při cestách na PAÚ je třeba počítat s vojenskými bezpečnostními kontrolami a uzávěrami, je třeba mít cestovní doklady neustále při sobě. Nelze vyloučit, že izraelské orgány na kontrolních stanovištích nepovolí z bezpečnostních důvodů další cestu. Podmínky pro cesty na PAÚ jsou velmi proměnlivé. Dlouhodobě bezpečnostně stabilní jsou města Betlém, Ramalláh a Jericho, na místě je však stálá obezřetnost. Žádoucí je využívat místních kontaktů, například obchodních partnerů nebo lokálních cestovních kanceláří. V každém případě je třeba, pokud to  situace vyžaduje, respektovat doporučení či nařízení izraelských a/nebo  palestinských bezpečnostních složek.

SÚ Ramalláh z bezpečnostních důvodů v současné době nedoporučuje cesty do a z Gazy.

Před cestou na PAÚ doporučuje SÚ Ramalláh ověřit aktuální doporučení pro cesty na webu www.mzv.cz. Po dobu pobytu dále doporučuje zaregistrovat se v databázi cestovatelů DROZD.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnat cizince, tedy i občana ČR, je možné pouze v případě získání pracovního povolení, o čemž rozhoduje Izrael. Na pohyb cizích státních příslušníků má vliv jeho vízový a imigrační režim. Získání povolení k dlouhodobému pobytu pak není snadnou ani jednoduchou záležitostí. Cestující vybavení turistickým vízem musí po třech měsících pobytu teritorium opustit. Pohyb přes „hranice" mezi Izraelem a PNS přitom není počítán jako opuštění země, může být navíc dost komplikovaný.

SÚ Ramalláh důrazně nedoporučuje nedodržování režimu vstupu a pobytu na území Izraele, resp. PAÚ. Následkem může být nevspuštění do Izraele (přes mezinárodní letiště v Tel Avivu) nebo pozemní hranice z Jordánska nebo Egypta. Případně může dojít ze strany izraelských orgánů k omezení pohybu na Západní břeh (Judea and Samaria only) a zákazu vstupu na území Izraele.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

V případě onemocnění či úrazu doporučujeme, pokud je to možné, nechat se ošetřit v izraelských nemocnicích. Úroveň místní zdravotnické péče není ve všech lokalitách stejná, popř. není dostupná vůbec. Vzhledem k tomu, že je zdravotní péče v Izraeli poměrně nákladná (jeden den pobytu v nemocnici při náhlém onemocnění stojí až 1.000 USD), doporučujeme, aby se čeští občané před cestou do Izraele pojistili u některé české či mezinárodní pojišťovny.

Ze zdravotního hlediska nepředstavuje pobyt v Palestině zvýšené riziko. Nevyžaduje se žádné povinné očkování. Obecně platí, že je potřeba se chránit před sluncem, pít dostatečné množství tekutin a dbát na důkladné omytí ovoce a zeleniny, jakož i základní hygienu.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: