Panama (vč. volné zóny): Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Bogotě (Kolumbie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Panamská republika – República de Panamá

Složení vlády:

  • Prezident republiky: Juan Carlos Varela Rodríguez
  • Ministr prezidentské kanceláře: Álvaro Alemán
  • Ministryně zahraničních věcí: Isabel de Saint Malo de Alvarado
  • Ministr bezpečnosti: Rodolfo Aguilera
  • Ministryně školství: Marcela Paredes
  • Ministr veřejných prací: Ramón Arosemena
  • Ministr zdravotnictví: Javier Terrientes
  • Ministryně práce: Luis Ernesto Carles
  • Ministr obchodu a průmyslu: Augusto Arosemena
  • Ministryně bydlení: Mario Etchelecu
  • Ministr zemědělství: Jorge Arango
  • Ministr sociálního rozvoje: Alcibiades Vásquez
  • Ministr ekonomie a financí: Dulcidio de La Guardia
  • Ministr vlády: Milton Henríquez
  • Ministr pro správu kanálu: Roberto Roy

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

V Panamě žije 3,86 mil. obyvatel, z toho muži tvoří 50,5 % populace a ženy 49,5%. Hustota osídlení činí 51 obyvatel/km2. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva je cca 2,4 mil. V zahraničí žije cca 4 miliony Panamců. Dle posledního sčítání obyvatelstva činil roční přírůstek 5,42 %, na jeho výši se nejvíce podíleli indiáni a míšenci.

Největší skupinu obyvatelstva tvoří míšenci Evropanů s indiánskou a černošskou populací (mestici a mulati – 68 %), dále běloši 15 %, černoši 10 % (část tvoří míšenci černochů s indiány – Garifuna), indiáni 6 % a 1 % Asiaté.

V zemi vyznává 79 % obyvatel náboženství římskokatolické, asi 15 % protestantské, dále je zastoupeno náboženství indiánských obyvatel či jiná náboženství.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Panama je nejrychleji rostoucí ekonomikou zemí Střední Ameriky a v rámci celé LA si udržuje přední postavení. Panamská ekonomika je výrazně orientována na poskytování služeb (Panamský průplav, Volná zóna obchodu Colón, Mezinárodní bankovní centrum, pojišťovnictví, kontejnerová přeprava, registrace lodí, zdravotní a lékařské služby, turistika atd.). Význam Panamy spočívá zejména v tom, že představuje jedno z hlavních logistických center světa (prochází jím 5 % světového obchodu).  

K dobré hospodářské situaci přispívá i měnová stabilita vyplývající z používání dolaru souběžně s národní měnou balboas.  V posledních letech v souvislosti s rozšiřováním služeb volné zóny a v důsledku rekonstrukce panamského průplavu roste také význam turistického ruchu. V Panamě existuje mezinárodní obchodní burza (Bolsa de Valores de Panamá). Objem finančních toků přes tuto burzu se pohybuje v řádu 2,5–3,5 mld. USD ročně. Od roku 2009 funguje v Panama City i první burza diamantů v regionu  Střední Ameriky.

Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let
 

2011

2012

2013

2014

2015

HDP (mld. Euro)

 29,6

35,3

37,4

38,8

46,9

HDP (růst v %)

4,5

5,2

8,4

6,1

5,8

HDP/ 1 obyv. (Euro)

6.454

7.345

8.338

8.992

12,148

Míra inflace (%)

4,1

4,0

3,7

1,0

0,4

Míra nezaměstnanosti (%)

4,6

4,5

4,3

4,8

5,2

Zdroj: INEC, CCIAP

Růst hrubého domácího produktu (HDP) Panamy v roce 2015 dosáhl 5,8 % (v roce 2014 to bylo 6,1 %).

V hodnotovém vyjádření činil HDP 46,9 mld. Euro a oproti roku 2014 se zvýšil téměř o 8 mld. Euro, což je dáno mj. přechodem na novou metodologii výpočtu. HDP na obyvatele se v přepočtu na PPP navýšil na 12.148 Euro.

Míra inflace dosáhla historicky nějnižší úrovně 0,4 %. Zatímco ceny vzdělání vzrostly 5,2 %, léků 4,6 % a bydlení 2,4 %, u dopravy ceny poklesly o 3,9 % a služeb o 1,9 %. Míra nezaměstnanosti mírně vzrostla z 5,2 % obyvatelv v činném věku.  

Pokud jde o očekávaný vývoj hospodářství, prognózy vlády a centrální banky na rok 2016 předpokládají růst HDP na úrovni 3-3,5 %. Lze konstatovat, že výhled očekávaného hospodářského vývoje do dalšího období je pozitivní.

Panama pokračovala během roku 2015 v úspěšném úsilí k dosažení vyškrtnutí ze seznamu daňových rájů vedeném OECD.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

V roce 2015 dosáhly veřejné výdaje v Panamě částky 8,3 mld. Euro, což odpovídá cca 27 % HDP. Oproti předchozímu období se jedná o nárůst výdajů o 0,6 %.

Z hlediska struktury výdaje největší objem prostředků byl alokován do zdravotnictví (20 % všech výdajů), dále do vzdělání (13 %) a na obranu (4,6 %).

Veřejné výdaje na 1 obyvatele činily 2.146 Euro.

Příjmy státního rozpočtu činily 8,1 mld. Euro. Ve srovnání s rokem 2014 se příjmy zvýšily o 0,1 mld. Euro. Nárůst byl dán především lepším výběrem daní. Nezanedbatelným zdrojem příjmů je pro Panamu registrace lodí. Díky mimořádně liberálním zákonům k registraci lodí a nízkým poplatkům za registraci je téměř 50 % všech obchodních plavidel světa registrováno právě pod panamskou vlajkou. Možnost registrovat své lodě v Panamě využívá především Japonsko, Hongkong, Řecko a Korea. V současné době pluje pod panamskou vlajkou kolem 11 000 lodí, většina z nich vozí zboží právě ze Zóny volného obchodu Colón.

Vývoj rozpočtu, tj. jeho příjmové a výdajové části, za posledních 5 let byl následující:

 

2011

2012

2013

2014

2015

Příjmy (mld. Euro)

7,2

7,4

7,6

8,0

8,1

Výdaje (mld. Euro)

7,4

7,5

7,8

8,1

8,3

Saldo státního rozpočtu (%)

-2,5

-1,5

-2,1

-1,5

-2,5

Zdroj: INEC, Indexmundi

Deficit státního rozpočtu činil 773 mil. Euro, nebo-li - 2,5 %. Ve rovnání s předcházejícím rokem vzrostl deficit o 352 mil. Euro.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

V roce 2015 dosáhlo zadlužení Panamy 12,7 mld. Euro. Oproti předcházejícímu období vzrostlo o 763 mil. Euro. Z hlediska hrubého domácího produktu dosáhl veřejný dluh země 42 % HDP. Nicméně za posledních 10 let se snížil veřejný dluh Panamy o třetinu. Dluh na jednoho obyvatele loni činil 3.475 Euro. Zahraniční dluh se zvýšil na 57 % HDP, a to mj. kvůli financování rozšíření Panamského průplavu z externích zdrojů.

Co se týče dluhové služby, Panama vynaložila na splátky dluhu 980 mil. USD. Obecně lze říci, že za posledních 10 let činily roční náklady na dluhovou službu v Panamě v průměru 940 mil. USD a pohybovaly se od 630 mil. USD do 3,2 mld. USD.


 

2011

2012

2013

2014

2015

Platební bilance - běžný účet (mld. EUR)

-4,2

-3,9

-3,5

-4,9

-5,3

Platební bilance - kapitálový a finanční účet (mld. EUR)

+5,0

 +5,5

 +4,9

 +5,1

+5,5

Devizové rezervy, mld. USD

3,5

3,7

3,8

3,9

4,1

Veřejný dluh/HDP (%)

51

49

45

44

42

Zahraniční zadluženost (% HDP)

24

38

40

38

57

Dluhová služba (v mld. USD)

1,1

0,98

n/a

n/a

n/a

Zdroj: INEC

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Používání dolaru v měnovém styku společně s výhodnými daňovými podmínkami a liberální obchodní politikou činí Panamu značně přitažlivou pro uskutečňování rozsáhlých finančních transakcí. Centrem panamského finančního systému, který přispívá do HDP cca 11 %, je tzv. Mezinárodní bankovní centrum. Díky výhodným podmínkám založilo více než 110 zahraničních bank své regionální pobočky v Panamě. Celkem 24 bank založilo pobočky přímo v Zóně volného obchodu Colón.

Bankovní systém v Panamě tvoří Banco Central de Panamá, která plní funkci centrální banky. Probíhají reformy peněžnictví země s cílem řešit strukturální problémy bankovního sektoru, např. málo výkonnou administrativu, slabost bankovního dohledu, obtížný přístup k úvěrům, vysokou nákladnost informačních systémů, státní zásahy na záchranu krizí postižených finančních institucí. Byly přijaty zákony k transformaci finanční soustavy (zákon proti praní špinavých peněz, zákon o bankách a finančních skupinách).

Panama uzavřela v posledních letech řadu dohod o zabránění dvojímu zdanění s cílem, aby byla vyškrtnuta ze seznamu daňových rájů vedeném OECD.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daň z příjmu

Pouze příjmy z obchodní činnosti na území Panamy nebo prodej produktů a služeb osobám či společnostem v Panamě se považují za zdanitelné. Daňová sazba pro právnické osoby činí 25 %.  Pokud vláda Panamy vlastní 40 % a více z kapitálu podniku, je tento povinen hradit 30 %. Výpočet daní je standardní (násobek čistého zdanitelného příjmu a daňové sazby), ale pro společnosti se zdanitelným příjmem větším než 1,5 milionu z Balboa se používá výpočet jiný. Jeho hodnotou je ta vyšší hodnota ze srovnání mezi tradičním výpočtem a násobkem zdanitelného příjmu 4,67 %.

Od roku 2011 byla zavedena „předčasná měsíční daň z příjmu“, tzv. MITA. Všechny podniky a právnické subjekty musejí odvádět daň z příjmu každý 15-tý den měsíce v hodnotě 1 % zdanitelných příjmů měsíce předchozího.

Fyzické osoby, které vydělávají méně než 11 000 Balboa ročně, neodvádějí daň z příjmu. Ty, které vydělávají mezi 11 000 a 50 000 odvádějí daň s 15% sazbou. Osoby s ještě vyššími příjmy odvádějí 25% daň. Cizinci, kteří pobývají v Panamě více než 183 dní ročně a mají příjmy, musí odvádět daně stejným způsobem jako místní obyvatelé.

Daň z přidané hodnoty

Daň z přidané hodnoty je v Panamě známá pod označením ITBMS. Tato daň se aplikuje na importované zboží, prodávané výrobky nebo poskytované služby. Daň činí 7 %. Vyšší hodnoty se aplikují na alkoholické nápoje (10 %) či tabák (15 %). Většina obchodníků platí tuto daň měsíčně.

Pevná daň pro právnické osoby

Každá korporace či zřízení se zisky pro soukromé účely musí platit roční fixní daň 250 USD v okamžiku jejího založení, a 300 USD každý následující fiskální rok bez ohledu na to, zda je firma aktivní či v jakém oboru podniká. Pro tuto platbu existují dvě období splatnosti: pro společnosti založené před 30. červnem každého roku musí být tento poplatek uhrazen od 1. ledna do 30. června, pro společnosti založené po 30. červnu platí druhé pololetí každého roku.

Dividendy

Daňová sazba pro dividendy je 10 % u subjektů, které mají obchodní povolení a příjmy z panamských zdrojů. Pokud zisky pocházejí z jiných zdrojů, daně z dividend jsou sníženy na 5 %. Podniky v zónách volného obchodu odvádí daň 5 %.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: