Paraguay: Zahraniční obchod a investice

7. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Buenos Aires (Argentina)

Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoj obchodní bilance (v USD)

 

2012

2013

2014

2015

2016 

Export

 7 282 794

9 456 342

9 635 887

8 327 546

8 493 697

Import

10 756 391

11 302 069

11 299 327

9 529 305

9 042 452

Saldo

- 3 473 597

- 1 845 727

- 1 663 440

- 1 201 759

- 548 755

Zdroj: Banco Central Paraguay

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

 

Teritoriální struktura exportu, řazeno dle objemu (v tis. USD)

 

2012

2013

2014

2015

 2016

Brazílie

2 877 204

2 849 963

2 956 269

2 624 203

3 011 183 

Rusko

708 726

946 821

1 037 541

761 423

646 477 

Argentina

545 980

688 065

653 613

578 658

869 612 

Chile

191 603

529 217

672 570

591 668

518 362 

Nizozemsko

38 474

74 745

429 587

153 901 77 850

Itálie

232 761

343 080

382 686

305 752 298 411

Turecko

100 280

278 321

292 171

109 963 213 324

Uruguay

108 132

184 675

181 802

146 466 203 391

USA

143 346

246 494

203 445

     143 692  142 475 

SRN

434 179

335 069

104 842

288 958 198 961 

Ostatní

1 902 109

2 979 892

2 721 361

2 622 862 2 313 651 

Celkem

   7 282 794 

9 456 342

9 635 887

8 327 546  8 493 697 

 

 

 

Teritoriální struktura importu, řazeno dle objemu (v tis. USD)

 

2012

2013

2014

2015

 2016

Brazílie

2 550 594

2 998 739

3 164 540

2 416 078 2 211  577

Argentina

1 723  832

1 548 324

1 583 263

1 411 555 1 302 850

Čína

2 979 476

3 216 641

2 882 679

2 255 263 2 491 584

USA

857 898

730 517

888 020

 748 768 642 469

Chile

137 746

137 440

145 652

147 463 128 206

Uruguay

144 150

137 715

126 780

97 650 107 447

Korea

254 631

223 758

248 590

256 748 187 115

Mexiko

157 034

158 551

207 650

137 774 126 103

SRN

190 958

218 697

253 105

213 814 209 303

Rusko

150 009

192 845

90 326

189 187 82 849

Ostatní

1 610 063

1 738 842

 1 708 722

 1 655 005  1 552 949

Celkem

10 756 391

11 302 069

11 299 327

9 529 305 9 042 452

Zdroj: Centrální banka Paraguaye

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Největší exportní položkou kromě elektrické energie v roce 2016 byla sója, které se vyvezlo za 1,890 mld. USD, poté hovězí maso s objemem 1,108 mld. USD, obilí a kukuřice za 684 mil. USD a sójový olej za 480 mil. USD.  Tradičně největším exportním artiklem je elektrická energie, jíž se v roce 2016 vyvezlo za 2,131 mld. USD.

Vývoz do EU  v roce 2016 poklesl a dosáhl 1,197 mld. USD. Největším dovozcem do EU byla Itálie s objemem  298 mil. USD, následovala SRN se 199 mil. USD a Španělsko se 176 mil. USD.

Největší dovozní položkou byly v roce 2016 stroje, přístroje a motory za 2,181 mld. USD, dále paliva za 987 mil. USD, chemikálie za 842 mil. USD,  dopravní prostředky za 700 mil. USD, automobily za 375 mil. USD. Statistiky dovozů podle uskupení nebyly zveřejněny.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Režim zřizování a fungování zón volného obchodu je stanoven zákonem 523/95 a usnesením 15.554 z roku 1996. Pro kontrolu aktivit je zřízena Národní rada pro zóny volného obchodu, skládající se ze zástupců 3 ministerstev, financí, průmyslu a obchodu a veřejných prací a komunikací.

Mezi oficiální zóny volného obchodu v Paraguayi patří Ciudad del Este (třetí největší zóna volného obchodu na světě), Villeta, Concepción a Encarnación.

Kromě toho má Paraguay v zahraničí pronajato několik bezcelních zón, které částečně kompenzují relativní geopolitickou nevýhodu absence přístupu k moři. V Chile se tato zóna nachází v přístavním městech Antofagasta, v Argentině v Buenos Aires a Rosariu, v Uruguayi v Montevideu a v Nueva Palmira. Obratem nejvýznamnější jsou zóny v Brazílii v přístavech Santos, Río Grande a Paraguaná.

 

Bližší údaje o režimu volných zón naleznete na: http://www.hacienda.gov.py/web-hacienda/index.php?c=545 - bohužel pouze ve španělštině.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

K hlavním zahraničním investorům v roce 2015 patřily Brazílie, USA a Španělsko. Nejvíce investic v posledních letech putuje do sektorů obchodu, průmyslu na zpracování sóji, chemického průmyslu, finančních a pojišťovacích služeb, říční dopravy, telekomunikací, potravinářského průmyslu.

Vývoj PZI v posledních 5 letech

 

 2012   

2013    

2014     

2015

 2016

PZI (v mil.USD)

  480

  382

  390

564

      nejsou známy údaje

Zdroj: Banco Central de Paraguay

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Přístup zahraničních investic na domácí trh je upraven zákonem 117/91, který zaručuje stejná práva domácím i zahraničním investorům. Je možná repatriace zisku a kapitálu. Daně jsou nejnižší ze zemí Mercosuru: fyzické osoby neplatí daň, daň z přidané hodnoty se pohybuje podle druhu nejčastěji mezi 1 a 10%, s výjimkou ropných produktů (50%) a 30% daň ze zisku, ale v případě jeho reinvestování je to pouze 10%. Repatriovaný zisk je zdaněn celkem 35% (30% ze zisku a 5% z transferované částky).

V roce 1991 vstoupil v platnost zákon č.60/90 o podpoře zahraničních investic. Tento zákon zahrnuje osvobození od správních poplatků při zakládání společností,  při vydávání akcií a povolení pro bezcelní dovoz surovin a zařízení. Společnost založená s účastí zahraničního kapitálu je po dobu prvních pěti let osvobozena z 95% od placení daně z kapitálového výnosu. Důsledná aplikace několika zákonů ze 70. let umožňuje působení zahraničních bank a finančních institucí bez jakýchkoli omezení.

Zákonem je stanoveno odškodnění pro zahraniční vlastníky půdy v případě vyvlastnění jejich pozemků.

Paraguay má s ČR uzavřenou smlouvu o podpoře a ochraně investic. Kromě toho také s následujícími zeměmi: SRN, Rakousko, Španělsko, Francie, Velká Británie,  Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Itálie, Portugalsko, Švýcarsko, Maďarsko, Rumunsko, USA, Brazílie, Argentina, Uruguay, Chile, Venezuela, Kostarika, Salvador, Ekvádor, Peru, Kuba, Bolívie, Jihoafrická republika, Korea a Tchaj-wan.

Zvláštností paraguayské ekonomiky je systém tzv. „maquilas“. Jedná se o nástroj podpory přílivu zahraničního kapitálu, kdy na území Paraguaye mohou zahraniční subjekty založit firmy za účelem transformace, výroby, opravy zboží dočasně takto dovezeného s cílem reexportu. Zahraniční partner tak může dle dohody dovézt vše potřebné k uvedeným procesům (materiál, strojní vybavení, personál, technologii, apod.) bezcelně a zaplatí pouze 1% z hodnoty přidané v Paraguayi. Uvedený systém upravuje zákon 1.064 Ley de la Maquila en Paraguay.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: