Paraguay: Zahraniční obchod a investice

16. 4. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Buenos Aires (Argentina)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoj obchodní bilance (v USD)

 

2011

2012

2013

2014

20105

Export

5 517 376 775

5 058 073 421

9 432 340 961

9 656 547 830

8 361 164 995

Import

11 502 187 067

10 689 599 913

11 302 069 464

11 299 327 193

9 529 305 311

Saldo

-5 984 810 292

-5 631 526 492

-1 869 728 503

-1 642 779 363

1 168 140 316

Zdroj: Nosis.com

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura exportu, řazeno dle objemu (v USD)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Brazílie

782 880 664

1 067 411 287

2 833 840 902

2 969 219 981

2 641 834 071

Rusko

224 914 123

551 183 118

946 674 719

1 036 818 864

757 775 232

Argentina

972 618 851

776 661 897

879 129 751

776 070 743

675 995 098

Chile

488 549 225

103 013 614

500 932 880

644 961 247

582 366 632

Nizozemsko

87 285 783

32 015 033

74 743 204

424 723 595

134 780 807 

Itálie

99 320 691

81 151 334

302 935 279

370 131 694

289 709 735 

Turecko

17 227 047

1 480 650

275 547 031

292 170 622

109 053 113 

Uruguay

1 061 600 274

919 675 858

230 566 962

244 893 344

258 618 620 

USA

146 476 702

137 726 730

245 382 115

203 137 704

143 691 614 

SRN

41 221 246

48 290 923

329 844 798

96 090 255

285 704 082 

Ostatní

1 346 188 771

1 154 380 988

3 099 831 109

2 687 052 344

2 481 695 991 

Celkem

5 517 376 775

5 058 073 421

9 432 340 961

9 656 547 830

8 361 164 995 
Teritoriální struktura importu, řazeno dle objemu (v USD)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Brazílie

2 830 148 816

2 467 519 964

2 843 600 919

2 899 919 801

2 462 450 077 

Argentina

2 402 977 540

2 428 942 474

2 311 743 859

2 449 237 391

1 904 953 231 

Čína

1 681 562 056

1 608 664 956

1 885 995 711

1 689 905 801

1 571 220 675 

USA

1 720 256 805

1 619 665 156

1 616 504 043

1 551 516 971

1 084 984 706 

Chile

478 824 149

433 008 315

433 296 263

434 572 495

358 964 394 

Uruguay

687 956 070

473 306 606

351 583 870

234 052 611

204 205 009 

Korea

136 248 790

173 402 559

175 753 552

222 153 431

236 998 309 

Mexiko

115 980 327

109 630 911

130 171 777

195 444 858

130 932 498 

SRN

178 750 562

166 713 006

194 837 060

194 348 810

188 663 123 

Panama

144 850 682

120 912 624

110 341 836

113 155 640

73 615 450 

Ostatní

1 124 631 270

1 087 833 342

1 248 240 574

1 315 019 384

1 312 317 839 

Celkem

11 502 187 067

10 689 599 913

11 302 069 464

11 299 327 193

9 529 305 311 

Zdroj: Nosis.com

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Největší exportní položkou kromě elektrické energie v roce 2015 byla minerální paliva a oleje, jichž se vyvezlo za 2,123 mld. USD. Následovala sója, které se vyvezlo za 1,696 mld. USD, poté hovězí maso s objemem 1,181 mld. USD, sojová moučka s 939 mil. USD, obilí a kukuřice za 728 mil. USD a sójový olej za 483 mil. USD.  Tradičně největším exportním artiklem je elektrická energie, jíž se v roce 2015 vyvezlo za 2,179 mld. USD.

Vývoz do EU se v roce 2015 držel prakticky na stejné úrovni jako v roce 2014, když dosáhl 1,534 mld. USD. Největším dovozcem do EU byla Itálie s objemem  290 mil. USD, následovala SRN s 286 mil. USD a Nizozemsko s 135 mil. USD.

Největší dovozní položkou byla v roce 2015 paliva za 1,252 mld. USD, stroje, přístroje a motory za 1,247 mld. USD, turbíny a kotle za 1,118 mld. USD a automobily za 980 mil. USD. Statistiky dovozů podle uskupení nebyly zveřejněny.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Režim zřizování a fungování zón volného obchodu je stanoven zákonem 523/95 a usnesením 15.554 z roku 1996. Pro kontrolu aktivit je zřízena Národní rada pro zóny volného obchodu, skládající se ze zástupců 3 ministerstev, financí, průmyslu a obchodu a veřejných prací a komunikací.

Mezi oficiální zóny volného obchodu v Paraguayi patří Ciudad del Este (třetí největší zóna volného obchodu na světě), Villeta, Concepción a Encarnación.

Kromě toho má Paraguay v zahraničí pronajato několik bezcelních zón, které částečně kompenzují relativní geopolitickou nevýhodu absence přístupu k moři. V Chile se tato zóna nachází v přístavním městech Antofagasta, v Argentině v Buenos Aires a Rosariu, v Uruguayi v Montevideu a v Nueva Palmira. Obratem nejvýznamnější jsou zóny v Brazílii v přístavech Santos, Río Grande a Paraguaná.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

K hlavním zahraničním investorům v roce 2015 patřily Brazílie, Argentina a Panama. Nejvíce investic v posledních letech putuje do sektorů obchodu, průmyslu na zpracování sóji, chemického průmyslu, finančních a pojišťovacích služeb, říční dopravy, telekomunikací, potravinářského průmyslu.

Vývoj PZI v posledních 5 letech

 

2011

 2012   

2013    

2014     

2015

PZI (v mil.USD)

557       

  480

  382

  390

564

Zdroj: Banco Central de Paraguay

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Přístup zahraničních investic na domácí trh je upraven zákonem 117/91, který zaručuje stejná práva domácím i zahraničním investorům. Je možná repatriace zisku a kapitálu. Daně jsou nejnižší ze zemí Mercosuru: fyzické osoby neplatí daň, daň z přidané hodnoty se pohybuje podle druhu nejčastěji mezi 1 a 10%, s výjimkou ropných produktů (50%) a 30% daň ze zisku, ale v případě jeho reinvestování je to pouze 10%. Repatriovaný zisk je zdaněn celkem 35% (30% ze zisku a 5% z transferované částky).

V roce 1991 vstoupil v platnost zákon č.60/90 o podpoře zahraničních investic. Tento zákon zahrnuje osvobození od správních poplatků při zakládání společností,  při vydávání akcií a povolení pro bezcelní dovoz surovin a zařízení. Společnost založená s účastí zahraničního kapitálu je po dobu prvních pěti let osvobozena z 95% od placení daně z kapitálového výnosu. Důsledná aplikace několika zákonů ze 70. let umožňuje působení zahraničních bank a finančních institucí bez jakýchkoli omezení.

Zákonem je stanoveno odškodnění pro zahraniční vlastníky půdy v případě vyvlastnění jejich pozemků.

Paraguay má s ČR uzavřenou smlouvu o podpoře a ochraně investic. Kromě toho také s následujícími zeměmi: SRN, Rakousko, Španělsko, Francie, Velká Británie,  Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Itálie, Portugalsko, Švýcarsko, Maďarsko, Rumunsko, USA, Brazílie, Argentina, Uruguay, Chile, Venezuela, Kostarika, Salvador, Ekvádor, Peru, Kuba, Bolívie, Jihoafrická republika, Korea a Tchaj-wan.

Zvláštností paraguayské ekonomiky je systém tzv. „maquilas“. Jedná se o nástroj podpory přílivu zahraničního kapitálu, kdy na území Paraguaye moho zahraniční subjekty založit firmy za účelem transformace, výroby, opravy zboží dočasně takto dovezeného s cílem reexportu. Zahraniční partner tak může dle dohody dovézt vše potřebné k uvedeným procesům (materiál, strojní vybavení, personál, technologii, apod.) bezcelně a zaplatí pouze 1% z hodnoty přidané v Paraguayi. Uvedený systém upravuje zákon 1.064 Ley de la Maquila en Paraguay.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: