Opožděné úhrady faktur: Parazitují na sobě i drobní podnikatelé

1. 8. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

„Opožděné úhrady faktur politiky nezajímají. Přitom to ohrožuje desetitisíce podnikatelů,“ říká Karol Jurák, výkonný ředitel Intrum Justitia ČR.

Osmdesát osm procent českých podnikatelů uvádí, že jsou po nich požadovány delší lhůty splatnosti, než jaké jsou pro ně únosné. To se od druhé poloviny 90. let, kdy byla situace doslova katastrofální, nic nezměnilo?
Rozhodně se mnohé změnilo k lepšímu oproti tomu období. Právní regulace a celkový vývoj společnosti přispěly ke zkulturnění podnikatelského prostředí. Samotný fakt, že devět z deseti podnikatelských subjektů eviduje požadavky na delší dobu splatnosti, než je pro ně únosné, neznamená, že dochází k porušování platných zákonů. Když vezmeme do úvahy evropskou normu týkající se regulace plateb za faktury – evropskou direktivu o opožděných platbách –, ta stanovuje pro sektor B2B maximální dobu splatnosti faktury 60 dní. Nejdelší doba splatnosti, kterou naši respondenti poskytují svým odběratelům, je 59 dní, tedy na hraně této normy. Takže odběratelé nekonají protiprávně, ale využívají mantinely, které jsou danou legislativou nastaveny.

Co to znamená v praxi?
V praxi splatnost faktur 59 dní znamená ohrožení likvidity zhruba u čtyřiceti procent našich respondentů. Pokud podnik investoval do nákupu materiálu, do samotné výroby a samozřejmě do lidských zdrojů, vyrobil a prodal produkt anebo službu – navíc mnozí jsou i plátci DPH, musí odevzdat DPH a stále nemají téměř dva měsíce náklady pokryté –, pak je tak dlouhá doba splatnosti likvidační. Zvláště pokud jde o cyklický jev. V průzkumu Intrum Justitia v České republice uvedlo dvacet procent respondentů, že zpožděné platby faktur jsou pro podnik likvidační.

Je evidentní, že si často tímto způsobem firmy „řeší“ na úkor druhých své problémy. Lze odhadnout, kolik z nich se tak chová?
Až šedesát procent respondentů z průzkumu, kteří nakonec s žádostí opožděných plateb souhlasili, uvedlo, že to bylo od jejich obchodních partnerů záměrné.

Takže lze hovořit o trendu?
Ano, je to trend.

Předpokládám, že to hlavně zkoušejí silnější, větší, proti slabším, menším…
Tohle je častá otázka. My náš průzkum děláme deset let, v posledních třech letech jsme trochu sjednotili otázky dotazníku, takže za ty poslední roky máme přesné srovnání. Za tu dobu se ukázalo, že tento trend tady je. Ale nedá se jednoznačně se říci na základě českého průzkumu, že menší je bitý větším. V našem průzkumu bylo samozřejmě méně velkých podniků, protože jich je i v zemi méně. Z toho se to tedy nedalo určit. Navíc se ukázalo, že samotní drobní podnikatelé na sobě vzájemně parazitují. Až sedmdesát procent těch drobných si vytvářelo potíže mezi sebou.

Z průzkumu konaného v evropských zemích ale vyplynulo, že velcí tlačí malé do kouta. Třiačtyřicet procent respondentů uvedlo, že jimi bylo požádáno akceptovat delší lhůtu splatnosti a devětatřicet procent z nich s tím souhlasilo.
V Česku je trochu jiná situace. Tuzemský průzkum měl několik parametrů – ohrožení likvidity, hrozbu zániku společnosti, vliv zpožděných plateb na najímání nových zaměstnanců, snižování příjmů podniků – a v podstatě v každém dopadla Česká republika lépe, než byl evropský průměr. Ukázal však i rizika. V tom letošním až dvacet procent respondentů uvedlo, že opožděné platby přímo ovlivňují to, zda zaniknou, nebo přežijí. Před rokem to bylo jen jedenáct procent.

Jak by se problém dal v tuzemsku vyřešit? Přísnější regulací plateb? Novou legislativou?
Úprava existující národní právní regulace by tento problém mohla výrazně eliminovat. Myslí si to asi čtyřicet procent účastníků našeho průzkumu. Určitě je ale nutné okamžitě zvýšit úroveň znalosti o normách Evropské unie, které jednotlivé členské státy EU postupně přebírají do svých národních legislativ. Průzkum Intrum Justitia ukázal, že ve vyspělých západoevropských zemích a ve Skandinávii aplikace Evropské direktivy o opožděných platbách přinesla výrazné zlepšení platební morálky oproti loňskému roku. Evropská Direktiva o opožděných platbách je iniciativou EU pro řešení problematiky zpožděných úhrad faktur v podnikatelském prostředí. V Česku o ní ale ví jen jeden z deseti podniků.

Intrum Justitia

Evropský lídr poskytující služby credit managementu a finanční služby. Působí ve 201 zemích, zaměstnává 4200 lidí. Dne 27. června 2017 uzavřela transakci fúze s norskou skupinou Lindorff, čím se stala největší společností svého druhu na světě. Skupina vznikla v roce 1923. V Česku působí od roku 1996. Obdržela prestižní ocenění Czech TOP 100 Stability Awards pro rok 2017 s nejvyšším ratingem AAA.


Čím si to vysvětlujete?
Jednou z příčin může být i neochota českých institucí přijímat řešení připravené EU do domácího legislativního prostředí.

Jak by tedy měli malí a střední podnikatelé postupovat?
Důležitým nástrojem eliminace opožděných plateb je určitě prevence – to znamená systematické prověřování budoucího obchodního partnera z pohledu jeho schopnosti platit včas závazky, prověřování jeho finančních možností, případných problémů z minulosti a podobně. K tomu slouží moderní nástroje, jako je například Credit Check nebo Credit Scoring, ratingy firem a další. V neposlední řadě je nutné zvýšit úroveň finanční gramotnosti mladé generace a vést ji k větší zodpovědnosti za své závazky, protože o několik let bude tato generace v managementu podniků anebo se stanou podnikatelé. Důležitým nástrojem je též využívání moderních inkasních společností, které se stávají mediátory mezi neplatícím subjektem a jeho věřitelem a jejich cílem je uspokojení obou stran vhodnou dohodou o úhradě dlužných částek.

Hovoří se i o dobrovolných normách slušného chování. Není to ale pořád ve světě českého byznysu utopie?
Rozhodně si nemyslím, že to je utopie. Je sice pravda, že například ve skandinávských krajinách pořád ještě panuje výrazně odlišná celospolečenská kultura a přísnější aplikace zásad fair play, odlišné vnímání etických norem, ale není možné tvrdit, že v Čechách se chováme neeticky a neumíme se chovat slušně v byznysu. Odborné průzkumy a statistiky ukázaly, že například v Čechách je v posledních letech jedna za nejnižších mír defaultu bankovních klientů z retailového sektoru – tedy český člověk je slušný a snaží se splácet svoje dluhy – v závislosti na svých finančních možnostech. Věřím, že tahle celospolečenská charakteristika se postupně musí projevit i v byznysu. Vždyť i firmy tvoří lidé. V Česku je dnes kolem 500 tisíc drobných a středních podnikatelů, fyzických osob.

Jak si stojí Česká republika ve srovnání se světem?
Průzkum Intrum Justitia se věnoval hledání odpovědí v Evropě. Ukázal, že výsledky v Česku byly pozitivnější, než byl celoevropský průměr ve všech sledovaných ukazatelích. Negativem byl především už zmiňovaný vývoj podílu respondentů, kterým byla odběrateli navrhnutá delší lhůta splatnosti faktur, než pro ně bylo únosné. Dalším faktem bylo, že až 82 procent respondentů uvedlo, že jim vyhovělo. Na otázku, zda by eliminace opožděných plateb faktur umožnila podniku přijímat nové zaměstnance, odpovědělo kladně jen 12 procent účastníků českého průzkumu – evropský průměr byl více než dvojnásobný. Byl tu znát silný vliv pozitivního vývoje české ekonomiky a hlavně míry nezaměstnanosti v poslední době. Totéž platilo i o vlivu opožděných plateb faktur na vývoj hospodářského růstu podniku. V ČR každý třetí subjekt odpověděl, že fenomén opožděných plateb faktur byl příčinou zpomalení růstu společnosti.

A jak je to z hlediska ohrožení likvidity?
Z hlediska ohrožení likvidity Česko na tom bylo stejně s evropským průměrem – 40 procent českých respondentů uvedlo, že opožděné platby měly přímý vliv na vývoj likvidity podniku. Opožděné platby vnímalo 20 procent českých respondentů jako přímý důvod zániku společnosti – celoevropský průměr byl 27 procent.

Mají v Evropě podobné problémy?
Na základě celoevropského průzkumu společnosti Intrum Justitia lze konstatovat, že podobné problémy jsou vnímané v celé Evropě. Na severu kontinentu opožděné platby faktur způsobují hlavně administrativní chyby. Zde je největší znalost evropské direktivy o opožděných platbách – 45 procent proti celoevropskému průměru 31 procent. Ve střední Evropě až 20 procent respondentů považuje aplikaci této směrnice za zásadní krok směrem ke zlepšení. Až 40 procent využívá Credit Check, ověřování bonity budoucího obchodního partnera. Celoevropský průměr je 30 procent. Na východě, kam je řazena i Česká republika, je nejnižší míra využívání moderních nástrojů pro správu pohledávek v porovnání s ostatními částmi Evropy, kde služby externích inkasních agentur využívá jen necelých 42 procent respondentů oproti celoevropskému průměru 54 procent. Kromě toho právě v těchto zemích je výrazně nejslabší znalost o Evropské direktivě o opožděných platbách – jen 12 procent oproti celoevropskému průměru 31 procent. Nejohroženější je jih. Až 63 procent respondentů (evropský průměr je 42 procent) považuje opožděné úhrady faktur za přímé ohrožení likvidity a až 45 procent uvádí zpoždění úhrad faktur za likvidační.

Kdyby se problém s opožděnými platbami vyřešil alespoň částečně, jak by se to podle vás promítlo v české ekonomice?
Pokud by se ten problém zcela odstranil nebo alespoň výrazně eliminoval, došlo by ke zvýšení investic do rozvoje podniků, tím zvýšené produkci kvalitnějších produktů a služeb, dalšímu snižování míry nezaměstnanosti, respektive k náboru a ocenění odborně zdatnějších pracovníků, což by vedlo k zastavení úniku mozků z České republiky. V neposlední řadě by došlo k lepšímu výběru daní a vyššímu hospodářskému růstu. A to už stojí za to, aby se nad tím politici zamysleli. Nikdo z nich se tím ale roky nezabýval. A to přestože až 40 procent českých podniků podporuje tvrdší platební pravidla a volá po nové legislativě.

Karol Jurák (43)

Po ukončení studií na Ekonomické univerzitě v Bratislavě pracoval na Ministerstvu financí Slovenské republiky. Od roku 2001 působil v pozicích finančního ředitele a jednatele společnosti zabývající se poskytováním půjček, od roku 2005 se spolupodílel na založení a následném vybudování jedné z největších inkasních společností v ČR i na Slovensku. Společnost byla v České republice v roce 2014 odprodána skupině Intrum Justitia a již pod jménem Intrum Justitia Czech, s.r.o., je lídrem na trhu odkupu a správy pohledávek. V současnosti je jejím výkonným ředitelem a jednatelem.


Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jaroslav Matějka. Foto: Martin Pinkas.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek