Perspektivní obory pro vývoz do Brazílie

1. 6. 2014 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Dokument informuje o perspektivních oborech pro vývoz do Brazílie. Jedná se především o strojírenství, energetiku, těžbu surovin, elektroniku a elektrotechniku, obranný průmysl, letecké technologie a technologie pro ochranu životního prostředí. Dokument dále obsahuje SWOT analýzu, která identifikuje silné i slabé stránky a příležitosti i rizika této země.

Na počátku 90. let minulého století došlo vlivem mnoha objektivních faktorů k poklesu obratu vzájemné obchodní výměny mezi ČR a BFR. Příčiny lze hledat mj. v recesi, se kterou se v té době potýkala brazilská ekonomika, drastickém snížení českých dovozů železné rudy, odklonu nákupů sójových šrotů na sousední Argentinu, ale v neposlední řadě též v nedostatečných kontaktech našich nových exportních subjektů s brazilskými partnery. Z hlediska českého exportu měl nemalý vliv proces transformace ekonomiky.

K obratu a významnému oživení českého exportu do Brazílie došlo v r. 2005, v r. 2010 bylo dosaženo kladného salda obchodní bilance ve prospěch ČR po dlouhém období převisu brazilského dovozu nad českým vývozem do Brazílie. Obchodní toky se v následujících letech stále zvyšovaly a svého vrcholu dosáhly v roce 2013, kdy celkový obrat představoval 707 mil. USD, export do Brazílie 427 mil. USD a import do ČR 281 mil. USD. Komoditní struktura vzájemného obchodu doznala zásadních změn. Zatímco dříve hrála prim v českém vývozu zejména zařízení pro investiční celky a v dovozu suroviny, v současné době se oboustranně obchoduje s dopravními prostředky a jejich díly, komunikačními zařízeními a výrobky zpracovatelského průmyslu, přičemž ve skladbě dovozu z BFR zaujímají přední příčky komodity zemědělského charakteru.

Značnou úlohu ve vzájemném obchodě mezi ČR a BFR hrají reexporty. Na straně českého dovozu se jedná zejména o potravinářské výrobky, které mnohdy probíhají prostřednictvím centrálních skladů velkých obchodních řetězců v západní Evropě a nejsou tak zachyceny ve statistice brazilského exportu do ČR.

Nemalá část vzájemného obchodu mezi ČR a BFR probíhá v režii nadnárodních koncernů, které v souvislosti se současnými globalizačními procesy operativně přizpůsobují dodavatelsko-odběratelské vztahy mezi svými výrobními závody a pobočkami v obou zemích.

Pozitivním impulsem pro rozvoj vzájemných vztahů a zejména pro vytváření nových exportních příležitostí pro české podniky jsou návštěvy vysokých představitelů ČR v BFR.

Více informací o vzájemných ekonomických vztazích naleznete na BusinessInfo.cz.

Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby obchodní relace s BFR

Při formulaci strategie přístupu k brazilskému trhu je vhodné zvážit závěry následující analýzy SWOT:

Silné stránky:

  • přední producent řady zemědělských komodit
  • aktivní člen mezinárodních institucí (OSN, WTO); hlavní hlas rozvíjejících se zemí v řadě jednání na multilaterální bázi
  • výrobky české provenience se na brazilském trhu těší velice dobré pověsti, zejména u starší generace podnikatelů jsou vnímány jako kvalitní za přijatelnou cenu
  • po vstupu do EU nabyly české výrobky na prestiži stejně tak i celkové povědomí o ČR
  • výraznou pozitivní roli hraje světová globalizace, v jejímž rámci mnohé české výrobky pronikají na brazilský trh pod značkami renomovaných nadnárodních společností, většinou právě se sídlem v EU
  • stále existuje solidní povědomí o několika tradičních českých značkách strojírenských výrobků

Slabé stránky:

  • velice zdlouhavé legislativní procesy s mnohdy nepředvídatelným výsledkem
  • protekcionistické tendence brazilské ekonomiky
  • vysoká administrativní zátěž
  • nejednotné daňové podmínky napříč jednotlivými státy Brazílie
  • malá informovanost a trvající obavy z brazilského trhu
  • geografická vzdálenost
  • jazyková bariéra
  • slabé finanční zázemí firem

Příležitosti:

  • snaha o diverzifikaci zdrojů při výrobě elektrické energie, včetně výstavby tepelných elektráren spalujících uhlí a zemní plyn
  • budování nové a rekonstrukce zaostalé dopravní infrastruktury
  • snaha o zlepšování životního prostředí, důraz na ekologické aspekty nových projektů
  • silný rozvoj leteckého a automobilového průmyslu včetně souvisejících odvětví
  • trvale rostoucí poptávka po moderních zemědělských technologiích a hnojivech v souvislosti s extenzívním i intenzívním růstem zemědělství
  • privatizace a zefektivnění činnosti státních podniků
  • vysoký příliv zahraničních investic, možnost navázání subdodavatelských vztahů s vítězi tendrů na realizaci velkých investic
  • atraktivní a perspektivní trh pro finančně silné a zdravé firmy s výjimečným produktem, které již mají vytvořeny pevné obchodní vazby na zákazníky v jiných zemích (např. EU) a uvažují o expanzi na vzdálenější trhy

Hrozby:

  • masivní vstup asijských subjektů (zejména čínských) na brazilský trh a jejich kapitálová účast v brazilských firmách
  • dlouhodobý rozpor mezi zájmy vyspělých států Jihu a Jihovýchodu Brazílie a podstatně méně rozvinutými státy Severu a Severovýchodu země.

Perspektivní obory

  • Energetika – rozvojové projekty brazilské vlády předpokládají velké investice do výstavby nových zdrojů energie; uplatní se výstavba malých vodních elektráren (turbín 1–10 MgW). V souvislosti s novými brazilskými nalezišti zemního plynu budou perspektivní plynové termoelektrárny. Možnost uplatnění pro české subjekty je v rámci subdodávek. V závislosti na budoucím politickém rozhodnutí bude možná účast na rozvoji jaderné energetiky.
  • Těžba surovin – Brazílie má ohromné zásoby nerostných surovin a paliv, odvětví je schopno absorbovat velké objemy důlní a dobývací techniky. Možnosti uplatnění českých firem jsou v rámci subdodávek (pásy, zabezpečovací systémy). Brazílie zpravidla poptává dodávky do hlubinných dolů.
  • Technologie pro ochranu životního prostředí – úpravny a čističky odpadních vod, zpracování komunálního, průmyslového a biologického odpadu.
  • Strojírenství – jako jedna z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik absorbuje velké množství strojírenské produkce; tradiční komodity (tvářecí a obráběcí stroje). Významné reference Made in Czechoslovakia.
  • Obranný průmysl – je nespornou perspektivní oblastí.
  • Elektronika a elektrotechnika – oblasti s vysokým potenciálem uplatnění, dále stroje a zařízení pro potravinářskou výrobu.
  • Letecké technologie – perspektivní kooperace s třetím nejvýznamnějším světovým leteckým výrobcem, spol. Embraer.
  • Technologie výzkumu kosmu – Zájem o aplikované technologie výzkumu kosmu, zvláště po přijetí ČR do Evropské vesmírné agentury ESA.
  • Informační technologie – stále rozvíjející se sektor, který nabízí příležitosti pro české podnikatele.
  • Infrastruktura a dopravní systémy – prostředky hromadné dopravy ve větších městech.

V návaznosti na strategii mezinárodní konkurenceschopnosti MPO připravilo novou „Exportní strategii na období let 2012–2020“, která bude reflektovat změny na světovém trhu a ve světové poptávce, bude respektovat finanční rámec státního rozpočtu a bude více oborově i teritoriálně orientovaná.

Závěr

Koncept prioritních zemí vznikl v úzké spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy. Česká rada pro obchod a investice dne 5. 3. 2009 přijala usnesení, kterým deklarovala zájem podnikatelské sféry o koncept prioritních zemí jakožto užitečný nástroj pro efektivní koncentrování zdrojů státu pro podporu vývozu. Nejedná se o výlučný koncept, ale o systém komunikace mezi státní správou a podnikatelskou sférou a společné plánování akcí.

Potřebujete-li jakékoliv informace týkající se podnikatelských aktivit souvisejících s Brazílií, vstupem na její trh, překonávání překážek na hranici nebo obchodních příležitostí, je vhodným zdrojem Souhrnná teritoriální informace (publikovaná na BusinessInfo.cz). K dispozici máte též bezplatnou zelenou linku pro export na telefonním čísle 800 133 331, export@mpo.cz. Jakýkoliv námět můžete signalizovat vedoucímu zahraniční kanceláře CzechTrade sao.paulo@czechtrade.cz, tel.: 00551 137 987 227, vedoucímu obchodně-ekonomického úseku velvyslanectví ČR v Brazília commerce_brasilia@mzv.cz, tel.: 005561/3242 7785, nebo pracovníkovi MPO – Ing. Kristýna Chvátalová, chvatalova@mpo.cz, tel.: +420 224 853 070.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek