Perspektivní obory pro vývoz do Egypta

26. 6. 2009 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Dokument informuje o perspektivních oborech pro vývoz do Egypta, mezi které patří především dopravní infrastruktura, zdravotnická technika, potravinářský průmysl a agrární sektor a vodní hospodářství. Dokument dále obsahuje SWOT analýzu, která se zaměřuje na rozbor silných i slabých stránek a příležitosti i rizika této země.

1) Úvod

Je nesporné, že tradice a úspěchy českých (československých) výrobků v Egyptě v poválečném období vytvořily pro další rozvoj obchodní spolupráce mezi Českou republikou a Egyptem (v podobě dobrého jména českých výrobků a referencí) velice solidní základy, na něž je možné navázat i do budoucna. Období politické a ekonomické transformace České republiky v 90. letech a paralelně realizované hospodářské reformy v Egyptě vytvořily nový rámec vzájemné obchodní a hospodářské spolupráce. Změna hospodářského prostředí v České republice a orientace vývozců na evropské trhy, vysoce konkurenční prostředí na egyptském trhu a nepříznivý vývoj egyptské ekonomiky od roku 1998 byly příčinou poklesu obchodní výměny mezi oběma zeměmi v letech 1999 až 2003, zejména českého vývozu.

Výsledky dosažené v českém vývozu do Egypta od roku 2004 však signalizují zřetelný obrat sestupného trendu a existují pro to i reálné důvody. K těm hlavním patří zlepšení hospodářské situace Egypta, postupný návrat českých vývozců na arabské trhy, obnovování obchodních vazeb přerušených v době ekonomické transformace a v neposlední řadě vstup České republiky do Evropské unie.

2) Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika egyptské obchodní relace obecně

Silné stránky:

  • počtem obyvatelstva patří Egypt k nejlidnatějším africkým a blízkovýchodním zemím s trvale vysokým přírůstkem obyvatelstva; disponuje tedy relativně silnou spotřebitelskou poptávkou, jejíž potencionál rok od roku roste;
  • vzhledem k nižšímu stupni rozvoje průmyslové i zemědělské základny je Egypt zemí do značné míry závislou na dovozech;
  • Egypt je významným příslušníkem několika geopolitických celků – arabského světa, afrického subkontinentu a jižního Středomoří; dlouhodobě s ním rozvíjejí strategickou spolupráci USA, pro něž je jedním z hlavních spojenců v oblasti Blízkého východu;
  • jedná se o relativně stabilizovanou zemi, která se vydala na cestu politických a ekonomických reforem;
  • Egypt je členem mezinárodních obchodních a ekonomických sdružení, jako jsou Světová obchodní organizace (WTO), Mezinárodní měnový fond, Organizace pro potraviny a zemědělství OSN (FAO) a celá řada dalších organizací;
  • s Egyptem rozvíjí v rámci Barcelonského procesu strategickou spolupráci Evropská unie; dne 1. června 2004 vstoupila v platnost asociační dohoda mezi Egyptem a EU, jejímž cílem je rozvinutí a prohloubení spolupráce Egypta a členských zemí EU;
  • Egypt je signatářem dohody PAFTA (14 z 21 členských států Ligy arabských států), směřující k vytvoření zóny volného obchodu mezi arabskými státy, přičemž již bylo dosaženo významného snížení dovozních cel;
  • Egypt je signatářem Agadirského procesu, jehož smyslem je vytvoření zóny volného obchodu mezi arabskými státy, které mají podepsanou asociační dohodu s Evropskou unií; Agadirské ekonomické uskupení přejímá některé obchodní standardy EU a jeho cílem je postupné propojení s obchodní strukturou EU s uplatněním jednotných obchodních pravidel;
  • Egypt je členem sdružení COMESA, zajišťujícího Egyptu snazší přístup na trhy zemí východní a jižní Afriky;
  • v Egyptě bylo od roku 2004 v rámci probíhajících reforem uplatněno několik významných opatření, jako je snížení celních sazeb (v průměru z 16 na 9,5 %), snížení daní z příjmu (v průměru ze 40 na 20 %) a chystají se další daňové reformy;
  • k postupnému (i když pozvolnému) zlepšování vývoje egyptské ekonomiky přispívá turistický boom, který se stal v posledních letech hlavním zdrojem volné měny, a rovněž zvyšující se příjmy z provozu Suezského průplavu; v roce 2005 byl zahájen export zkapalněného plynu, který by se měl do budoucna stát jednou z hlavních egyptských exportních položek;
  • privatizace, která byla v Egyptě zahájena již v roce 1992, přispěla k vytvoření poměrně silného soukromého sektoru; v současné době se připravuje postupná privatizace největších státních bank, státních podílů v soukromých bankách a státních podílů v ropném sektoru.

Příležitosti:

  • probíhající ekonomické reformy v zemi (cla, daně) a připravovaná privatizace (banky, ropné společnosti) by měly přinést růst ekonomiky a s ním související rozvoj obchodní a výrobní spolupráce se zahraničními partnery;
  • ke stejnému cíli by měla vést rovněž snaha Egypta o co nejširší zapojení do systému mezinárodního obchodu (asociační dohoda s EU, Agadirský proces, PAFTA, COMESA, dohoda o QIZ);
  • rozšiřující se spolupráce Egypta s EU (např. twinningové programy, jež jsou nástrojem předávání zkušeností úřadů a institucí státní správy zemí EU úřadům a institucím jiné, přijímací země; jejich cílem je nastavit fungování státní správy v uvedených zemích v souladu s podmínkami asociačních dohod s EU) otevírá možnosti pro navázání nových ekonomických a obchodních vazeb se státním i soukromým sektorem;
  • Egypt nutně potřebuje zahraniční investice a je snahou nové vlády je do země přilákat; do budoucna lze tedy předpokládat zlepšení podmínek pro příliv investic a s tím související zvýšenou potřebu dovozů do země, zvláště moderních technologií;
  • snaha o vytvoření silného sektoru vyrábějícího počítačovou a komunikační techniku zvyšuje potřebu kompletačních dovozů;
  • proces průběžného posilování energetického sektoru (elektrárny, rozvodny) vytváří podmínky pro uplatnění tradičních českých dodávek; v posledních letech je však Česká republika v tomto oboru málo úspěšná;
  • výrazné snížení cel pro dovoz automobilů, jejichž další snížení nelze vyloučit; z tohoto opatření profituje i prodej automobilů Škoda, v posledním desetiletí nejúspěšnější vývozní položka České republiky do Egypta.

Slabé stránky, rizika:

  • Egypt je i přes relativně stabilní růst HDP spíše málo dynamickou ekonomikou, do značné míry závislou na nevýrobní sféře a vnějších zdrojích;
  • k hospodářským reformám se hlásí až současná vláda, ale platí, že vůle k uskutečnění reforem je silně omezena obavou ze vzniku sociálního a politického napětí;
  • veřejný sektor je neefektivní a nedokončená privatizace ztrátových státních podniků ekonomiku zatěžuje;
  • bankovní sektor je zatížen vysokým procentem klasifikovaných úvěrů a nedokončená privatizace státních bank přispívá k nízké efektivitě tohoto sektoru;
  • obchodní záležitosti se řídí mnohdy ne zcela vyhovující legislativou, ochrana práv duševního vlastnictví je slabá a arbitrážní rozhodnutí jsou prováděna se zpožděním;
  • v Egyptě není řada administrativních řízení zcela transparentní a nesplňuje standardy fungování státní správy obvyklé v Evropské unii;
  • hluboký rozdíl mezi průmyslovým rozvojem několika velkých měst a ostatních regionů znesnadňuje umístění investic do odlehlejších oblastí země;
  • nestabilita regionu a do jisté míry i vnitropolitické a sociální situace citelně zasahuje egyptskou ekonomiku, značně závislou na vnějších zdrojích příjmů; proces provádění ekonomických reforem zahájený novou vládou by pod těmito vnitřními a vnějšími vlivy mohl být zpomalen nebo i zastaven;
  • hrozba případné platební nevůle nebo insolvence obchodního partnera tam, kde nejsou aplikovány standardní postupy, např. platba formou akreditivu (lze řešit využitím komerčního pojištění krátkodobých exportních úvěrů a při dodávkách s odloženou splatností nebo na úvěr delší než dva roky využitím pojištění se státní podporou u středně a dlouhodobých úvěrů);
  • posilování vlivu islámských fundamentalistů, které se projevilo např. při nedávných parlamentních volbách, kdy představitelé zakázané strany Muslimských bratří dosáhli značného podílu na zastoupení v parlamentu;
  • zpřísněný vízový režim; Česká republika se řídí principy vízové politiky Evropské unie, bezpečnostními a zahraničně politickými zájmy.

3) Perspektivní obory:

  • Zdravotnická technika – Egyptská vláda podporuje výstavbu a modernizaci nemocnic, klinik a laboratoří. Domácí produkce je zanedbatelná, trh je závislý na dovozech. Financování především z prostředků Světové banky a jiných mezinárodních finančních institucí.
  • Potravinářský průmysl – Vláda hodlá modernizovat výrobu potravin, postupně privatizovat státní potravinářské provozy. Místně je vyráběno přibližně 10 % potravinářských strojů a jejich náhradních dílů (pro cukrovarnický průmysl, pekárny, balicí a plnicí stroje). Dovozem musí být kryta polovina domácí spotřeby pšenice a kukuřice. Investice směřují především do zpracování zemědělských produktů z rostlinné i živočišné prvovýroby.
  • Dopravní infrastruktura – V železniční dopravě zůstává řada zařízení a vybavení, zejména v oblasti přepravy osob, za požadovaným standardem. Nedostatky také v zajištění bezpečnosti osobní přepravy. Obnova zastaralé a nevyhovující sítě se stala aktuálním politickým problémem vlády.
  • Agrární sektor a vodní hospodářství – vodohospodářství, čistění odpadních vod, odpadové hospodářství

zpět na začátek

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek