Perspektivní obory pro vývoz do Indie

1. 6. 2014 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Dokument informuje o perspektivních oborech pro vývoz do Indie. Jedná se především o dopravní infrastrukturu, potravinářský průmysl, strojírenství, energetiku, vodohospodářství, automobilový průmysl a technologie pro ochranu životního prostředí. Dokument dále obsahuje SWOT analýzu, která identifikuje silné i slabé stránky a příležitosti i rizika této země.

Počátky česko-indických vztahů sahají do období předválečného Československa. Tradice obchodní a průmyslové spolupráce začala v této době dodávkami obráběcích strojů, zařízení pro cukrovary a samozřejmě aktivitami firmy Baťa při výstavbě obuvnických závodů v místech, která svým jménem dodnes tuto historii připomínají. Vztahy mezi tehdejším Československem a Indií nabyly nové intenzity po vzniku nezávislé Indie v roce 1947. Během uplynulých přibližně 60 let české firmy dodaly do Indie cca 100 investičních celků, které v  mnoha případech znamenaly vznik nových indických průmyslových odvětví, například výroby traktorů, parních turbín, průmyslových kotlů, vysokotlakých nádob, brusek a motocyklů či závodů strojírenské metalurgie.

České firmy se na indickém trhu rovněž uplatňovaly jako tradiční dodavatelé dieselgenerátorů, obráběcích, tvářecích, textilních, kožedělných a tiskařských strojů, potravinářské technologie a řady dalších průmyslových výrobků. Dodávky z bývalého Československa se podílely i na vybudování základů indické energetiky. Po zrušení clearingového zúčtování plateb v 90. letech minulého století významně klesly jak české dodávky investičních celků, tak i kusové dodávky, zejména nákladních automobilů a traktorů, neboť změnou platebního režimu začalo být české zboží pro indické odběratele příliš drahé. Přesto došlo od roku 1993 k postupnému růstu českého vývozu i dovozu. Růst má od roku 2003 stále vyšší dynamiku. Již v roce 2008 byla překonána hranice obratu 1 mld. USD a v roce 2011 dosáhl vzájemný obrat částky 1,5 mld. USD. V letech 2012 a 2013 došlo k propadu vzájemné obchodní výměny s tím, že v roce 2013 se ČR dostala do pasívní obchodní bilance. Výsledky vzájemného zahraničního obchodu za období leden–březen 2014 však naznačují, že dochází k opětovnému oživení vzájemné obchodní výměny.

I v současné době je Česká republika hlavně spojována s tradičními značkami, jako například Škoda. V minulosti to byly především výrobky z oblasti těžkého strojírenství, v poslední době jsou nejznámějším českým výrobkem na indických silnicích automobily Škoda.

Více informací o vzájemných ekonomických vztazích naleznete na BusinessInfo.cz.

Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika indické obchodní relace – obecně

Při formulaci strategie přístupu k indickému trhu je zapotřebí zvážit tyto aspekty SWOT a jejich dopady na vzájemné vztahy:

Silné stránky

  • Dimenze indické ekonomiky a její potenciál; v současnosti se její HDP v přepočtu běžným kurzem blíží 700 mld. USD a je na 11. místě na světě. Měřeno PPP (paritou kupní síly) je na 4. místě ve světě.
  • Vysoká tempa růstu mezi 6 – 8 % ročně s poklesem na cca 5 % ročně od roku 2011. Dle některých prognóz by se indická ekonomika mohla stát do roku 2050 největší ekonomikou světa (po USA a Číně). Povznesení indické ekonomiky by měla zabezpečit nová indická vláda vzešlá z parlamentních voleb, které proběhly na jaře 2014.
  • Indie je největší demokracií s tržní ekonomikou.
  • Vnitřní stabilita měny vázané na USD, která se opírá o reálné tržní prostředí.
  • Relativní politická stabilita; rostoucí politická a hospodářská síla Indie v regionu jižní a jihovýchodní Asie a mezi rozvíjejícími se ekonomikami, schopnost vytvářet s nimi účelové aliance.
  • Silný soukromý sektor, významné postavení malých a středních podniků.
  • Obrovský potenciál spotřebního trhu, současná střední třída reprezentuje přibližně 400 mil. obyvatel, její počet vzrůstá a životní úroveň se zvyšuje.
  • Vznik nové spotřebitelské poptávky v chudých venkovských oblastech země v souvislosti s realizací programů vlády boje s chudobou.
  • Indie je zapojena do globálních světových struktur (např. WTO) a hraje v nich významnou roli.
  • Zkušenosti významných českých podniků s indickým trhem.
  • Možnost výrobní spolupráce, předávání výrob uzlů a komponentů, zadávání služeb (outsourcing).
  • Široké využívání angličtiny ve školství a administrativě, znalost angličtiny v obchodních a průmyslových kruzích, snadná komunikace.

Slabé stránky

  • Přetrvávající vysoká ochrana domácího trhu, průměrná výše cel je stále vysoká i přes pokrok, který Indie v posledních letech udělala.
  • Rozsáhlá byrokracie, na jejíž potírání jsou připravovány zvláštní vládní programy.
  • Značná míra korupce.
  • Váhavý postoj k privatizaci velkých státních podniků (hlavně energetika a těžký průmysl).
  • Disproporce v rozvoji jednotlivých států a regionů.
  • Přehnaný optimismus indických obchodníků při obchodních jednáních.
  • Dlouhá doba, potřebná k projednání kontraktu a k jeho uzavření, která se pohybuje v řádu let a nikoliv měsíců (průměrná doba k uzavření kontraktu je v Indii 425 dnů, pro srovnání v Číně je údajně 241 dnů, v Singapuru 69 dnů).
  • Omezená možnost rozvoje obchodních aktivit bez fyzické přítomnosti na indickém trhu formou kanceláře, firmy, místního zástupce apod.

Příležitosti

  • Silný státní sektor v klíčových odvětvích zájmu českých výrobců a vývozců (energetika, strojírenství, těžební průmysl, vodní hospodářství), z toho vyplývající možnost lobování při státních návštěvách.
  • Rozvoj energetického sektoru, záměry na postupné odstraňování deficitu ve výrobě energie.
  • Budování nové infrastruktury a modernizace stávajících sítí (dálnice, modernizace železničních tratí, modernizace a budování letišť, budování kontejnerových terminálů).
  • Rozvoj průmyslu a zvyšování jeho konkurenceschopnosti.
  • Rychle se zvyšující poptávka po spotřebním zboží, zde je především nutno zdůraznit rozvoj automobilismu.
  • Probíhající proces modernizace zastaralých strojírenských podniků (obráběcí a tvářecí stroje, textilní stroje, pletací stroje, tiskařské stroje).
  • Nutnost zlepšování životního prostředí.
  • Potřeba řešení městské dopravy v rychle rostoucích nových městech.
  • Budování zvláštních ekonomických zón (SEZ).
  • Podpora exportním firmám v rámci programů, které umožňují bezcelní dovozy, úlevy na DPH a poskytování úvěrů, pokud firma exportuje své výrobky.
  • Zapojení do projektů regionálního významu v návaznosti na vzrůstající míru samostatnosti hospodaření jednotlivých států.
  • Možnost využití široké nabídky služeb a kvalitního know-how v oblasti informačních technologií.

Rizika

  • Některé přetrvávající překážky obchodu, včetně složitých administrativních postupů.
  • Aktuální možnost konkurenčních střetů, neboť indický trh svým rozsahem je výzvou pro všechny velké mezinárodní firmy.
  • Obavy ze složitého a ne vždy plně transparentního systému zadávání státních zakázek.
  • Další vývoj státních podniků, u nichž se počítá s privatizací, která se zpozdila, nejistota, kdy bude zahájena, jaká bude její forma a jaké budou důsledky pro ekonomiku.
  • Určitá politická rizika plynoucí z vnitřní situace (teroristické skupiny operující na území Indie, např. Naxalité) a problémy se sousedními zeměmi (Pákistán).
  • Nestejná úroveň indických států, zaostávání států jako je např. Bihár, UttarPradesh.
  • Náklady na zahraniční zastoupení a riziko jejich návratnosti.
  • Nutnost vyššího stupně zajištění platebních operací českých subjektů.

Perspektivní obory

  • Dopravní infrastruktura – v Indii vzhledem k rozsáhlosti země hraje významnou roli železniční a letecká doprava. ČR může dodávat vybavení letišť, železničních tratí, malá letadla, lokomotivy, vagóny, zařízení pro jejich výrobu a opravy.
  • Energetika – Indie trpí silným nedostatkem elektrické energie jak pro obyvatelstvo, tak pro rozvíjející se průmysl. Indická vláda má v úmyslu v nejbližších letech kapacity výrazně zvýšit. V tomto oboru má bývalé Československo v Indii tradici.
  • Vodohospodářství – v Indii neustále přibývá počet obyvatel, což souvisí s rostoucí potřebou pitné vody a s nutností její úpravy a recyklace.
  • Automobilový průmysl – v Indii roste životní úroveň, což je spojeno s neustále rostoucí poptávkou po automobilech. V tomto oboru má bývalé Československo v Indii tradici.
  • Strojírenství – Indie průběžně modernizuje svůj průmysl. ČR má v dodávkách strojů, především obráběcích, v Indii tradici.
  • Potravinářský průmysl – s rostoucí životní úrovní roste spotřeba potravin a kvalita jejich úpravy pro další prodej. Dosud jen minimum zemědělských produktů je dále zpracováno.
  • Technologie pro ochranu životního prostředí – Indie se aktivně zapojuje do ekologických projektů a její vláda je začala podporovat.
  • Důlní technika – Indie v roce 2010 liberalizovala podnikání v oblasti dolování uhlí, což vyvolalo zájem o investice v daném oboru.
  • Moderní technologie typu bio- a nanotechnologií – Indie opakovaně deklaruje zájem o spolupráci v těchto oborech. Český průmysl zvláště v oblasti nanotechnologií dosahuje zajímavých výsledků a má co nabídnout.

Závěr

Nový koncept prioritních zemí vznikl v rámci Exportní strategie na roky 2012–2020 v úzké spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy, Hospodářskou komorou a Mezinárodní obchodní komorou. Seznam prioritních zemí není stálou veličinou, ale bude upravován dle potřeb české podnikatelské veřejnosti. Jedná se tedy o systém komunikace mezi státní správou a podnikatelskou sférou a společné plánování akcí.

Potřebujete-li jakékoliv informace týkající se podnikatelských aktivit souvisejících s Indií, vstupem na její trh, překonávání překážek na hranici nebo obchodních příležitostí, je vhodným zdrojem Souhrnná teritoriální informace (publikovaná na BusinessInfo.cz). K dispozici máte též bezplatnou zelenou linku pro export na telefonním čísle 800 133 331, export@mpo.cz.Jakýkoliv námět můžete signalizovat vedoucímu zahraniční kanceláře CzechTrade ivan.kamenik@czechtrade.cz, tel.: 0091 22 22 078 535, vedoucímu obchodně-ekonomického úseku velvyslanectví ČR v Dillí commerce_delhi@mzv.cz, tel.: 0091 11 26 886 252, nebo pracovníkovi MPO – Ing. Petr Jaroš, e-mail: jarosp@mpo.cz, tel.: +420 224 852 749.

zpět na začátek

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek