Perspektivní obory pro vývoz do Iráku

15. 7. 2014 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Dokument informuje o perspektivních oborech pro vývoz do Iráku. Příležitostí pro české firmy je modernizace zastaralé výrobní základny a zavádění nových technologií v celé řadě odvětví například v petrochemii, energetice či zemědělství.

Informace o teritoriu

Irácká republika patří mezi rozvojové země na středním stupni hospodářského rozvoje. Její ekonomika byla a je značně závislá na těžbě ropy, které má druhé nejvyšší prokázané zásoby na světě. Po zničení značné části těžební infrastruktury v letech 1991 a 2003 a následující nestabilní bezpečnostní situaci je však ropný sektor teprve pomalu obnovován. Současná těžba se pohybuje průměrně na úrovni 3 mil. bpd, irácká vláda však plánuje její zvýšení na 8 až 8,5 mil. bpd do roku 2017. To dává předpoklad výrazného zvýšení příjmů státního rozpočtu a tím i dostatku finančních zdrojů na ambiciózní projekty rekonstrukce hospodářství.

Podrobnější informace v Souhrnné teritoriální informaci na portálu BusinessInfo.cz.

Vztah k ČR

Vzájemný obchod

Statistické údaje o česko-iráckém obchodu za posledních pět let vykazují kolísavou tendenci, pozitivní je zvýšení podílu strojů a dopravních prostředků na českém vývozu. První místo patří osobním automobilům, následují pulty a panely k rozvodu elektřiny, válcované výrobky, traktory, ocelové konstrukce, parní turbíny, elektropřístroje, čerpadla, zařízení k ohřevu a chlazení. Z položek spotřebního zboží stojí za zmínku nožířské výrobky, holicí čepelky a cigarety. Dovoz z Iráku setrvává na nízké úrovni.

Vývoj vzájemného obchodu s Irákem za posledních 5 let
Rok Vývoz Dovoz Obrat Saldo
tis. USD Index tis. USD Index tis. USD Index tis. USD
2009 139 089 324,0 6 22,2 139 095 323,8 139 083
2010 135 483 97,4 272 45x 135 755 97,6 135 211
2011 87 023 64,2 164 60,3 87 187 64,2 86 859
2012 126 660 145,5 9 5,5 126 669 145,3 126 651
2013 103 367 81,6 51 566,7 103 438 81,7 103 336

Zdroj: ČSÚ

Podrobnější informace o vývoji vzájemného obchodu je možné nalézt na stránkách Českého statistického úřadu.

S ohledem na poválečný stav je získávání statisticky přesných údajů obtížnější než u běžných relací, nicméně k orientaci poslouží též stránky DG Trade (EU); resp. Mezinárodní obchodní organizace.

Základní smluvní dokumenty v ekonomické oblasti

Koncem dubna 2007 proběhlo jednání o sukcesi do bilaterálních smluv a o aktualizaci smluvní základny s Iráckou republikou. Základní platné smluvní dokumenty mezi Irákem a ČR jsou tyto:

  • Dohoda o letecké dopravě mezi Československou republikou a Iráckou republikou (Praha, 11. 3. 1960)
  • Smlouva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Irácké republiky o vzájemném osvobození zisků a příjmů československého a iráckého leteckého podniku a jejich zaměstnanců od daní (Bagdád, 7. 12. 1977)
  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Irácké republiky o vypořádání závazku Irácké republiky vůči České republice (Ammán, 14. 5. 2006)
  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Irácké republiky o sukcesi do dvoustranných smluv sjednaná výměnou nót (Bagdád, 6. 3. 2008)
  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Irácké republiky o hospodářské spolupráci a podpoře obchodu (Praha, 11. 10. 2012)

Dosud nedokončena jsou jednání o smlouvě o zamezení dvojího zdanění a smlouvě o ochraně investic. Podrobnější informace o smluvní základně s Irákem je možné nalézt na stránkách Ministerstva zahraničních věcí.

Vztah k EU

V květnu 2012 byla mezi EU a Irákem podepsána Dohoda o partnerství a spolupráci (PCA). Hlavním motivačním cílem této dohody, jejíž jednání probíhala od roku 2006, je především snaha zlepšit obchodně politický režim mezi členskými státy EU a Irákem, včetně umožnění integrace této země do systému mezinárodního obchodu. V ekonomické oblasti si dohoda klade za cíl zlepšení podmínek pro investice a obchod v klíčovém sektoru, kterým je energetika, ale i služby.

Vzájemný obchod mezi členskými státy EU a Irákem dosáhl v roce 2012 hodnoty 17,5 mld. EUR (v roce 2011 a 2010 13,3 respektive 8,4 mld. EUR), čímž se Irák zařadil na 38. pozici v žebříčku nejvýznamnějších obchodních partnerů EU. Hlavním obchodním partnerem jsou USA. Celková bilance je dlouhodobě deficitní pro EU, a to s ohledem na drtivou převahu ropy v dovozech do EU z Iráku (99,7 % celkových dovozů), které dosáhly v roce 2012 12,8 mld. EUR. Celková bilance je dlouhodobě deficitní pro EU, v roce 2012 byl deficit 8,1 mld. EUR. Mezi položkami vývozu EU pak převažují především stroje a přepravní zařízení (66 %), chemikálie (10 %) a průmyslové výrobky (9 %). EU je 4. největším vývozcem do Iráku (za Tureckem, Sýrií a Čínou) a 2. největším dovozcem z Iráku po USA.

Více informací o vztazích EU – Irácká republika je možné nalézt na stránkách Delegace EU v Iráku.

Příležitosti na trhu

Rekonstrukce irácké ekonomiky skýtá zajímavé obchodní a investiční příležitosti pro zahraniční subjekty. České firmy mají jedinečnou možnost těchto příležitostí využít s ohledem na významnou angažovanost České republiky v procesu obnovy Iráku a také skutečnost, že řada z rekonstruovaných sektorů jeho ekonomiky byla vybudována dřívějším Československem. Je zde velký zájem iráckých výrobních firem i obchodníků o české výrobky. Ty pro irácké subjekty představují dobrou kombinaci vysoké (tj. „západní“) kvality a relativně nízké ceny.

Do Iráku byly v minulosti dodány rozsáhlé investiční celky na zpracování ropy (Basra I. a Basra II., Sallahudin I. a II., závod na výrobu mazacích olejů Baiji) a závod na kompletaci traktorů (ročně v průměru 6 000 sad včetně technické pomoci při montáži). Dále byly prováděny zavlažovací a meliorační práce a geologický průzkum. Svým objemem byly významné strojírenské dodávky (dieselelektrické lokomotivy, obráběcí stroje, textilní stroje, čerpadla, chladírenské zařízení, kompresory, zařízení pro keramické závody, obilní mlýny a ložiska).

České firmy si příležitosti iráckého trhu dobře uvědomují. Své šance vidí zejména v oblasti rekonstrukce stávajících a budování nových rafinérií, elektráren, cementáren, cihelen, infrastruktury a dalších investičních celků, dodávek pro zemědělství a zavlažování (traktory a jejich komponenty, čerpadla, pumpy), dopravy (oprava dříve dodaných lokomotiv, dodávky a společná výroba nových dopravních prostředků), zdravotnictví (zdravotnická zařízení, nástroje). Také růst exportu spotřebního zboží je důkazem toho, že i v obtížných podmínkách iráckého trhu se čeští vývozci dokáží zorientovat.

Perspektivní obory

  • Petrochemický průmysl – při výstavbě nových a rekonstrukci stávajících rafinérií, těžbě, přepravě a zpracování ropy a zemního plynu (včetně technologií), výstavba produktovodů a přístavních terminálů.
  • Energetika – výstavba nových elektráren, zvýšení kapacit stávajících, přechod na zemní plyn, zařízení pro výrobu a rozvod elektrické energie (turbíny, generátory, rozvodny, transformační stanice). Jedná se o problematický bod irácké ekonomiky, který je postižen důsledky válečných konfliktů. Irák trpí nedostatkem elektrické energie a bude nezbytné v nejbližších letech kapacity výrazně zvýšit.
  • Vodohospodářství – projekty na lepší hospodaření s vodními zdroji, úpravu, recyklaci a rozvod vody, zavlažování, čištění odpadních vod, projekty EU na vyhledávání nových zdrojů. Vody je nedostatek jak pro obyvatelstvo, tak pro zemědělství, navíc se zdroje zmenšují. Uplatnění českých technologií a know-how.
  • Dopravní strojírenství a infrastruktura – projekty výstavby nových dálnic a železnic, poptávka po nových a oprava dříve dodaných lokomotiv a železničních vagónů, obnovy silniční sítě a budování systémů městské hromadné dopravy včetně dodávek a společné výroby nových dopravních prostředků, výstavba letišť, dodavatelé technologií a zařízení pro modernizaci, vybavení a řízení letišť, železnic a municipálních dopravních systémů, osobní a nákladní automobily, letadla, perspektivně tramvaje.
  • Stavebnictví – mimo výstavby infrastruktury, obnovy silniční a železniční sítě, se očekává stavební boom (výstavba občanské infrastruktury včetně škol a zdravotnických zařízení i nových sídlišť), který bude potřebovat subdodávky jak ve výrobě stavebních materiálů (potřeba nových cementáren, cihelen, keramiček, skláren), tak v dodávkách zařízení (dveře, okna, elektrotechnický materiál, sanitární a osvětlovací technika, vybavení domácností a nábytek), stavebních strojů a zařízení.
  • Zemědělství – zavlažovací systémy, dodávky zemědělské techniky (traktory a jejich komponenty, čerpadla, pumpy) vč. technologií pro chov zvířat nebo skladování produkce. V potravinářském průmyslu by v nabídce mohl být celý sortiment českých výrobců od mlýnů přes mlékárny až po balicí stroje.
  • Zdravotnictví – výstavba chybějících zdravotnických zařízení, dodávky léčiv, zdravotnických materiálů a techniky (zdravotnických lůžek, přístrojů, materiálu) pro obnovu stávajících kapacit.
  • Telekomunikace – dodávky materiálů (kabely) i telekomunikačních zařízení pro obnovu sítě fixních linek.
  • Obranný průmysl výzbroj, technika a výstroj pro ozbrojené složky.

Analýza silných a slabých stránek z úhlu pohledu ČR (SWOT)

Silné stránky

  • dlouhodobá vývozní tradice, znalost iráckého trhu a znalost potřeb iráckých partnerů
  • dobré jméno ČR v očích irácké odborné veřejnosti a dobrá reputace tradičních českých výrobků mezi iráckými spotřebiteli
  • profil české ekonomiky korespondující s potřebami iráckého trhu
  • schopnost nabídnout řešení v celé řadě klíčových oblastí, včetně petrochemického průmyslu
  • konkurenceschopné zboží s příznivým poměrem mezi cenou a kvalitou
  • nadstandardní politické vztahy podpořené vzájemnými návštěvami na nejvyšší úrovni

Slabé stránky

  • nedostatečná kapitálová vybavenost českých podniků
  • nestabilní bezpečnostní situace, především v centrální a jižní části Iráku
  • malá snaha firem zakládat sdružení nebo aliance, např. pro účely nabídky nové rafinérie
  • nerozvinutý privátní sektor (s výjimkou Kurdistánu), pozastavené privatizace státních podniků

Příležitosti

  • výrazný potenciál ekonomického růstu
  • nastartovaná rekonstrukce hospodářství podpořená zvyšujícími se příjmy z exportu ropy a ropných produktů
  • modernizace zastaralé výrobní základny a zavádění nových technologií v celé řadě odvětví (petrochemie, energetika, zemědělství)
  • postupný rozvoj dopravní a telekomunikační infrastruktury
  • přetrvávající nenasycenost trhu a s tím související vysoká dynamika růstu dovozu

Hrozby

  • nejistoty spojené s politickou situací a schopností zajistit dlouhodobou stabilitu pro podnikání
  • nestabilní legislativa (připravovaná změna daňových zákonů, již rok odkládané zavedení dovozních cel apod.)
  • vysoká míra administrativy a četné překážky při dovozu
  • korupce na všech úrovních rozhodování
  • nedořešená privatizace některých podniků
  • nedokončená jednání o dvoustranných dohodách k zamezení dvojího zdanění a ochraně investic
  • malá diverzifikace ekonomiky
  • nedostatečně rozvinutá infrastruktura

Mapa oborových příležitostí

Užitečný nástroj, který pomáhá vyhodnotit exportní potenciál z pohledu identifikovaných exportních příležitostí existujících ve vybrané zemi pro určitý průmyslový obor. Více na portálu Businessinfo.cz.

Market Access Database

Účinný nástroj, který umožňuje zjistit výši cla, kvóty případně další překážky obchodu. Databáze je dostupná na stránkách Evropské komise.

Akční plán

Seznam aktivit realizovaných na podporu exportu ve vztahu k Iráku.

Seznam aktivit plánovaných v roce 2014:

  • Oficiální účast MPO na veletrhu v Erbílu Energy Iraq 2014 (20. – 23. 10. 2014)
  • Katalogová prezentace na veletrhu Baghdad International Fair (listopad 2014)

Úplná verze plánu je k dispozici na portálu BusinessInfo.cz.

Exportní příležitosti

Kompletní seznam exportních příležitosti je možné nalézt na portálu BusinessInfo.cz.

Veřejné zakázky

Veřejné zakázky jsou děleny na vnitřní (výhradně pro irácké společnosti) a mezinárodní (účast zahraničních subjektů). Veřejné zakázky jsou zveřejňovány buď formou vyhlášky příslušným ministerstvem, na webové stránce ministerstva (státem vlastněné společnosti), a/nebo v HSP. Zveřejňované informace jsou bohužel velmi kusé a k získání jakýchkoli podrobností je nutné předplacení oficiálního bulletinu.

Společným rysem je, že mezi vypsáním veřejné zakázky a termínem podání přihlášky bývá velmi krátká doba. Navíc podmínky soutěže může získat (zakoupit) jen subjekt registrovaný v Iráku. I to je dalším argumentem, proč by české podnikatelské subjekty s vážným zájmem o průnik na tento trh měly mít svého stálého zástupce resp. místního partnera v Iráku.

Pro úspěšné získání zakázky v Iráku je velice důležité dodržovat legislativní podmínky tendru. V žádném případě se neopozdit s doručením nabídky a, pokud je to nevyhnutelné, požádat včas o odklad. Stále se snažit komunikovat se zadavatelem a zjišťovat, který typ dodavatele je vyhledáván a podle toho uzpůsobit nabídku, případně připojit i zvýhodnění nabídky. Jednat se zadavatelem přímo, vyhýbat se využívání zprostředkovatelů.

Exportní garanční a pojišťovací společnost

Exportní garanční a pojišťovací společnost je státní úvěrová pojišťovna se zaměřením na pojišťování vývozních úvěrů proti teritoriálním a tržně nepojistitelným komerčním rizikům spojeným s vývozem zboží a služeb z České republiky. Irák je zařazen na 7. (nejvyšším) stupni úvěrového rizika dle klasifikace OECD.

Česká exportní banka

Posláním České exportní banky je poskytovat státní podporu vývozu, a to poskytováním a financováním vývozních úvěrů a dalších služeb s vývozem souvisejících. Více informací o její činnosti je možné nalézt zde.

Řešení problémů a možnosti spolupráce

Je třeba upozornit, že se v posledních letech objevila řada poptávek po zboží příp. nabídek na zprostředkování účasti v oficiálních tendrech, které se ukázaly jako fiktivní a měly pravděpodobně sloužit spíše k vylákání peněz od české strany nebo k získání víza za účelem vycestování do Evropy. V podezřelých případech doporučujeme obrátit se na zastupitelský úřad v Bagdádu, který může zajistit prověření irácké firmy resp. reálnosti záměru podloženého oficiální objednávkou (tendrem).

Smíšený česko-irácký výbor pro hospodářskou spolupráci

Byl zřízen na základě nové Dohody mezi vládou České republiky a vládou Irácké republiky o hospodářské spolupráci a podpoře obchodu (podepsané v říjnu 2012).

Kontakty

Potřebujete-li jakékoliv informace týkající se podnikatelských aktivit souvisejících s Irákem, vstupem na jeho trh, překonávání překážek na hranici nebo obchodních příležitostí, je vhodným zdrojem BusinessInfo.cz. K dispozici máte též bezplatnou Zelenou linku pro export na telefonním čísle 800 133 331, export@mpo.cz.

Jakýkoliv námět můžete signalizovat pracovníkovi MPO – Ing. Jiří Zavadil, nebo vedoucímu ekonomického úseku velvyslanectví ČR v Bagdádu commerce_baghdad@mzv.cz.

Připravuje se otevření spojovací kanceláře České exportní banky.

Ve vztahu k teritoriu je dále možné využít služeb iráckého velvyslanectví v Praze iraqembassy60@yahoo.com a iráckých státních podnikatelských reprezentací, resp. komor, zejména:

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek