Perspektivní obory pro vývoz do Ruské federace

15. 6. 2014 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Dokument informuje o perspektivních oborech pro vývoz do Ruska, mezi které patří především dopravní infrastruktura, energetika, těžba surovin, strojírenství, automobilový průmysl, stavebnictví a zdravotnictví. Dokument dále obsahuje SWOT analýzu, která se zaměřuje na rozbor silných i slabých stránek a příležitosti i rizika této země.

Ruská federace je pro Českou republiku klíčovým hospodářským partnerem a jednou z teritoriálních priorit v oblasti rozvoje a diverzifikace dvoustranných obchodních a ekonomických vztahů. Je naším významným odběratelem průmyslové, především strojírenské produkce a strategickým dodavatelem energetických surovin.

Pozn.: RF si stále upevňuje pozici významného obchodního partnera ČR a jeho podíl na našem zahraničním obchodě činil v roce 2013 4,5 % celkového obratu (5. příčka), 3,7 % vývozu (7. pozice) a 5,5 % dovozu (5. místo). Pro srovnání  USA: 2,2/2,2/2,2 %, rozvojové země: 5,7/4,1/7,5. Ve všech případech jde o podíly z korunových hodnot.

Hospodářská spolupráce se vyvíjí pozitivně, obě strany mají zájem budovat a podporovat vzájemně výhodné a pragmatické partnerství mezi podnikatelskými subjekty obou zemí. Zároveň obě strany mají zájem nejen na rozvoji spolupráce v oblasti obchodu zbožím, ale také v oblasti služeb a investic, a na rozvoji vyšších forem hospodářské spolupráce jako jsou výrobní kooperace, společné výroby, společné podniky a spolupráce na třetích trzích.

Zahraniční obchod ČR–RF po významném propadu začátkem 90. let vykazoval rostoucí tendenci (s výjimkou r. 2009). V r. 2013 zahraniční obchod mírně oslabil a celkový obrat dosáhl objemu 13,9 mld. USD (pokles oproti předchozímu roku o 0,5 %), z toho činil český vývoz 5,9 mld. USD/116,2 mld. CZK (pokles o 1,6 %) a český dovoz 7,9 mld. USD/155,3 (zvýšení o 0,3 %).

Vedle mírného poklesu vzájemné obchodní výměny došlo i k prohloubení dlouhodobě záporného salda pro ČR. Pasivum obchodní bilance dosáhlo téměř 2 mld. USD a oproti roku 2012 (-1,88 mld. USD) vyrostlo o 6,3 %. Tento trend nezvrátil ani růst cen energetických surovin (ropy a plynu), na něž připadalo 83 % ruského importu. Dodávky ropy hodnotově poklesly o 7,4 %, z hlediska fyzických objemů pak o 4,5 %. Dodávky plynu se naopak zvýšily o 9,4 %, jeho fyzické objemy pak dokonce o 24,4 %. Objektivně i do budoucna bude bilance vzájemného obchodu, s ohledem na jeho strukturu, deficitní.

Předběžné výsledky vzájemného obchodu za období leden až duben 2014 ukazují, že v letošním roce lze očekávat mírné oslabení obchodní výměny s RF.

Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika obchodní relace s Ruskou federací

Pro formulaci strategie přístupu na trh Ruska je nutné být obeznámen se specifikami trhu a je vhodné vycházet z analýzy základních aspektů tak, jak je předpokládá SWOT analýza. Rozbor výchozího stavu je nezbytným podkladem a základem k nasměrování cílů a postupů vedoucích k jejich splnění.

Silné stránky

  • rostoucí a osvojitelný trh s více než 140 mil. obyvatel s předpokladem dlouhodobého extenzivního a intenzivního rozvoje
  • trh s významnou surovinovou základnou, dostupnou a kvalifikovanou pracovní silou a tradiční odbytiště českých výrobků
  • zájem na rozvoji vzájemných hospodářských vztahů a tomu odpovídající soubor finančních (ČEB a EGAP) a nefinančních („Exportní strategie“, CzechTrade, CzechInvest) nástrojů na podporu vývozu a investic
  • výhodná výchozí pozice ČR, opírající se o dlouholetou tradici vývozu, znalost ruského trhu (včetně schopnosti komunikace v ruském jazyce) a znalost potřeb ruských partnerů
  • pozitivní pověst českého zboží
  • v mnohých oborech moderní a efektivní průmyslová výroba, schopná technologicky reagovat na požadavky ruského trhu
  • schopnost kombinovat vývoz s vyššími formami spolupráce, včetně výrobní a technologické kooperace a zakládání společných podniků
  • schopnost předávat a využívat zkušenosti z restrukturalizace českého průmyslu a zkušenosti ze získávání zahraničních investorů
  • velmi dobrá pozice v bilaterálních hospodářských vztazích na federální úrovni (Mezivládní komise) i s vybranými regiony Ruska (Společné pracovní skupiny)

Slabé stránky

  • podnikatelské prostředí zvláště v regionech dosud nedosahuje úrovně evropských standardů
  • obrovská diferenciace na ekonomické úrovni
  • rozdíly v dostupnosti kvalifikované sily, v aplikaci zákonných norem, pravidel, předpisů a standardů, existence celé řady překážek obchodu
  • provázání mezi businessem a politickou a administrativní mocí na všech úrovních a rizikovost takového provázání, výrazný rozpor mezi zákonnou regulací a aplikací legislativy a norem v praxi
  • nedostatečné povědomí české podnikatelské sféry o možnostech a realitách ruského trhu
  • přetrvávající předsudky
  • nedostatečné kapitálové možnosti českých podniků
  • slabá schopnost kombinovat vývoz s vyššími formami spolupráce, včetně výrobní a technologické kooperace a zakládání společných podniků
  • až na výjimky nízká schopnost čs. podnikatelských subjektů sdílet informace o příležitostech a seskupovat se do efektivních aliancí či konsorcií
  • slabá podpora prodeje značek čs. firem, absence obchodního modelu ve střednědobém i dlouhodobém horizontu
  • nevyvážený obraz Ruska v médiích
  • rezervy ve využití potenciálu upevňování vztahů v hospodářské oblasti

Příležitosti

  • dynamický růst ekonomiky a zlepšený stav veřejných financí
  • podpora procesu strukturálních reforem
  • růst reálných příjmů a tomu odpovídající zvyšování výdajů na spotřebu – vznik nové spotřebitelské poptávky po dováženém zboží
  • zlepšení platební morálky a investiční schopnosti ruských partnerů
  • působení RF ve WTO (přibližování obchodního režimu pravidlům WTO, lepší průhlednost obchodování a řešení sporů)
  • postupné otevírání trhu (privatizace energetického sektoru)
  • účast RF v Celní unii Rusko – Bělorusko – Kazachstán – využití všech výhod (jednotný celní sazebník, harmonizace režimů dovozních licencí, zjednodušení a urychlení celní procedury, ulehčení obchodu u výrobních podniků a pak i větší trh díky vznikajícímu Společnému hospodářskému prostoru)
  • modernizace zastaralé výrobní základny a zavádění nových technologií v celé řadě průmyslových odvětví (energetika, těžba surovin, hutnictví a kovovýroba, těžké strojírenství, chemický průmysl, zemědělství a výroba potravin)
  • rychlý rozvoj dopravní a telekomunikační infrastruktury
  • menší konkurence a nasycenost trhu v regionech RF
  • podpora rozvoje Sibiře a oblastí Dálného východu Ruska
  • existence státních programů rozvoje sektorů a oblastí

Hrozby

  • závislost ruské ekonomiky na těžbě a vývozu surovin a možné negativní dopady při výrazném snížení světových cen na suroviny
  • nedostatečná diverzifikace ekonomiky a z toho plynoucí strukturální nerovnováha (poddimenzované a nerovnoměrné dopravní, telekomunikační, distribuční, logistická a energetická infrastruktura)
  • vysoká míra zasahování státu do ekonomiky
  • četné administrativní překážky v podnikání a zahraničně obchodních operacích (zdlouhavost a neprůhlednost procedur pro zakládání filiálek, dceřiných společností atd.; měnící se legislativa upravující pravidla podnikání a působení zahraničních firem v zemi; veterinární, fytosanitární aj. omezení)
  • nedostatečná ochrana práv k duševnímu vlastnictví
  • snižující se cenová výhoda čs. výrobků (poměr cena/kvalita se vyrovnává západoevropským analogům)
  • nutnost pracovních povolení pro cizince a problematičnost jejích vyřízení; certifikace řady činností a produktů
  • průtahy při vyřizování certifikátů
  • používání pololegálních či přímo nelegálních schémat činnosti místními firmami
  • omezení přístupu zahraničních subjektů do vybraných odvětví ruské ekonomiky (tzv. strategické obory)
  • vypisování tendrů „na míru“, oficiální i neoficiální preference místních dodavatelů
  • nedostatek spolehlivých zástupců z řad občanů RF, vysoká fluktuace místních manažerů (hlavně v Moskvě), kteří často vykazují nízkou efektivitu práce a mají navíc přehnané finanční požadavky
  • obvykle nezbytná fyzická přítomnost českého zástupce na místě (nelze řídit podnikání telefonem, resp. faxem či mailem), což je velmi nákladné
  • nefiktivní státní programy rozvoje
  • vysoká míra korupce a nízká vymahatelnost práva

Z analýzy vyplývá, že Rusko je perspektivním trhem. Současně však platí, že specifika ruského trhu vyžadují jeho dokonalou znalost a obezřetnost a také přístup šitý na míru, pokud jde o vyhodnocení všech rizik a možností. Bez důsledné přípravy na podnikové úrovni, bez obchodní, marketingové a logistické strategie ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, včetně možnosti výroby (subdodávek) na místě, je a bude proniknutí na ruský trh výrazně složitější a finančně náročnější.

Perspektivní obory

Vzhledem k měnícím se podmínkám a mezinárodní konkurenci na ruském trhu dochází k posunu od trhu prosté realizace zboží k trhu investic. Je zájem o přenesení moderní výroby na vysoké technické úrovni, o kooperace a zakládaní společných podniků, a to prakticky ve všech odvětvích ruské ekonomiky. Tyto formy spolupráce obvykle nejsou motivovány nižší cenou vstupních nákladů na výrobu dané produkce (ceny energie, surovin, relativně levné pracovní síly a dopravy), které navíc díky inflaci a rostoucím tarifům rychle dohánějí náklady na výrobu ve vyspělých zemích, ale spíše snahou obejít dovozní bariéry a vytěžit další výhody plynoucí z lokalizace výrobků. V oblasti přímých dodávek jsou preferovány převážně takové, které jsou kryty úvěrově. Firmy s českým původem patří k významným investorům v RF (zvláště oblast finančnictví, pojišťovnictví, ale i potravinářství, těžba drahých kovů, potravinářství apod.) a naopak, mnoho významných českých firem je vlastněno společnostmi s ruskými kořeny.

Pro české exportéry jsou perspektivní zejména následující sektory: dobývací a těžební průmysl, strojírenství (výroba strojů a techniky), zpracovatelský, chemický a farmaceutický průmysl, elektrotechnický průmysl, energetika, komunální služby (čištění odpadních vod), zemědělství, potravinářství, veřejná doprava, sklářství (obalové sklo), pivovarnictví, stavebnictví (včetně rekonstrukce starších obytných budov), textilní průmysl (obnova strojního vybavení). Jako perspektivní se nadále jeví dodávky sanitárních výrobků a spotřebního zboží. Nicméně s ohledem na rostoucí význam obchodu se službami všeobecně ve světě, včetně RF, je nutno počítat i s rostoucí poptávkou, resp. nabídkou i v daném segmentu.

  • Strojírenství – místní průmysl nezbytně potřebuje další modernizaci a rozšíření výrobních kapacit s využitím moderních technologií (informační, bio a nanotechnologie) a technologického vybavení a zařízení, zejména ve strojírenství, hutnictví, sklářství, zpracování dřeva, elektrotechnice, elektronice, automobilovém, leteckém, loďařském průmyslu, výrobě kolejových vozidel, dopravních prostředků pro přepravu osob, včetně ekologizace těchto výrob.
  • Energetika – po ukončení krize bude nedostatek energetických kapacit limitujícím prvkem v rozvoji ruského průmyslu. K prioritám proto bude patřit zejména výstavba nových energetických bloků (klasických, plynových a paroplynových), včetně jaderných. Podobně jako ve vyspělých ekonomikách vzroste význam alternativních a obnovitelných zdrojů energie. Vzhledem k zastaralému technickému stavu energetického komplexu vyvstává otázka rekonstrukcí a modernizací generujících bloků, včetně zavádění úsporných technologií, jakož i rekonstrukce a rozšíření distribučních sítí. Důležitým zůstává rozvoj, resp. udržení těžby a distribuce ropy, zemního plynu a uhlí, včetně navazujícího chemického a petrochemického průmyslu.
  • Těžba surovin – surovinový potenciál v zemi skýtá řadu příležitosti pro české výrobce těžební a důlní techniky (těžba přírodních materiálů, železných i neželezných rud, uhlí, atd.).
  • Dopravní infrastruktura a dopravní prostředky – s očekávaným růstem výkonnosti ruské ekonomiky nabývá na významu výstavba a rekonstrukce federálních a regionálních silnic a dálnic, železničních sítí, leteckých koridorů a vodních cest a obnova dopravních prostředků.
  • Automobilový průmysl – s obnovením růstu kupní síly obyvatelstva vzroste poptávka na trhu osobních automobilů. Ruský trh tudíž bude skýtat příležitost pro české výrobce automobilů a dodavatele dílů a příslušenství (upozorňujeme na významný tlak na přenášení výroby do RF). Obdobný vývoj očekáváme i v segmentu užitkových a nákladních automobilů.
  • Zemědělsko-průmyslový komplex – s přihlédnutím k současnému stavu v ruském zemědělství a potravinářském průmyslu očekáváme poptávku po nových zemědělských technologiích jak v sektoru rostlinné, tak i živočišné výroby. V zájmu zvýšení tržního podílu domácí produkce potravin očekáváme zvýšený zájem o technologie pro živočišnou výrobu, zpracování zemědělských produktů a výroby potravin.
  • Stavebnictví a bytová výstavba – před ekonomickou krizi přetrvával v RF několik let stavební boom v oblasti bytové i průmyslové výstavby, což vyžadovalo posílení stavebních kapacit, jakož i kapacit na výrobu stavebních materiálů (cementárny, cihelny, sklárny, izolační materiál apod.), stejně jako nové stavební technologie a stavební techniku. S tím (a s nedostatečnou kapacitou a neutěšeným stavem mnohých stávajících zařízení) souvisejí i investice v oblasti přípravy, rozvodů pitné vody, sběru a čištění odpadních vod, rozvodu elektřiny a plynu, zateplení budov a likvidace průmyslového a komunálního odpadu.
  • Zdravotnictví – přetrvávající neutěšený stav v ruském zdravotnictví předpokládá jak dodávky moderní zdravotnické techniky a přístrojového vybavení pro stávající a nově budovaná státní, polostátní i soukromá zdravotnická zařízení, tak technologického zařízení (výrobní linky) pro rozšíření domácí výroby léčiv. Strategie rozvoje zdravotnictví, kterou přijala ruská vláda, předpokládá investice do r. 2020 ve výši několika desítek mld. USD. Existuje velký potenciál pro zdravotnickou ruskou incomingovou turistiku do ČR (např. jen v Německu vynakládají ruští pacienti-turisté okolo 3–4 mld. EUR ročně).

Výše uvedené perspektivní obory platí pro území celého Ruska, ale pořadí prioritních oboru se mění v závislosti od ruských regionů.

Závěr

Koncept prioritních zemí byl od počátku definován v úzké spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy. Současný seznam prioritních zemí vyplývá z Exportní strategie na léta 2012–2020.

Pro každou prioritní zemi je publikován tzv. akční plán, tj. přehled nejvýznamnějších proexportních akcí vytvořený na základě informací zainteresovaných partnerů (Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora ČR, specializované obchodní komory, oborové svazy, asociace, vývozní aliance, zastupitelské úřady, resp. jejich obchodní či ekonomické úseky atd.).

Potřebujete-li informace týkající se podnikatelských aktivit souvisejících s Ruskem, vstupem na jeho trh, překonávání překážek na hranici nebo obchodních příležitostí, je vhodným zdrojem Souhrnná teritoriální informace (STI) a další informace publikované na portálu BusinessInfo.cz. K dispozici máte též bezplatnou „Zelenou linku pro export“ na telefonním čísle 800 133 331, export@mpo.cz.

Jakýkoliv námět můžete signalizovat pracovníkovi MPO – Mgr. Ivan Galat, galat@mpo.cz, sns@mpo.cz, tel.: +420 224 852 834, vedoucím zahraničních zastoupení MPO v Rusku: moscow@czechtrade.czyekaterinburg@czechtrade.czpetersburg@czechtrade.cz, nebo vedoucímu ekonomického úseku velvyslanectví ČR v Moskvě, commerce_moscow@mzv.cz.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek