Perspektivní obory pro vývoz do Srbska

1. 6. 2014 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Dokument informuje o perspektivních oborech pro vývoz do Srbska, mezi které patří především dopravní a městská infrastruktura, energetika, těžba surovin, technologie pro ochranu životního prostředí či strojírenství. Dokument dále obsahuje SWOT analýzu, která se zaměřuje na rozbor silných i slabých stránek a příležitosti i rizika této země.

Republika Srbsko je perspektivní kandidátská země EU, která otevírá cestu na Balkán. Po dlouhém období stagnace v posledních dvou dekádách minulého století Srbsko učinilo v uplynulých letech určitý pokrok, a to zejména díky hospodářské politice orientované na postupné dosažení makroekonomické stability a pokroku v restrukturalizaci a privatizaci.

Srbsko se postupně stává zajímavější i pro zahraniční investory. Jedním z lákadel je získání statutu kandidátské země, zahájení přístupových jednání i např. daň z příjmů právnických osob na úrovni 15 %, která je nejnižší v Evropě. Trvající absence silného privátního sektoru se však promítá do nižší konkurenceschopnosti srbské ekonomiky.

Srbsko je smluvní stranou dohody CEFTA 2006, která je dohodu o oblasti volného obchodu mezi Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou, FYROM (Makedonií), Chorvatskem, Kosovem (pod správou UNMIK), Moldávií a Srbskem.

Srbsko má vedle EU dohodu o volném obchodě rovněž s Ruskou federací (jako jediná země mimo prostor Společenství nezávislých států), dále s Běloruskem, Kazachstánem, Ukrajinou a Tureckem. Srbsko používá systém dohod o volném obchodu jako jeden z argumentů při lákání zahraničních investorů.

Dvoustranný obchodní obrat se Srbskem se v poslední době (kromě přechodného snížení v letech 2008 a 2009 v důsledku ekonomické krize) postupně zvyšuje. Bilaterální obchodní vztahy Srbska a České republiky charakterizuje postupný růst ukazatelů.

Vývoj obchodu České republiky se Srbskem za posledních 5 let (v tis. EUR)
  Vývoz Dovoz Obrat Saldo
EUR poř. Index EUR poř. Index EUR poř. Index EUR
2009 191 268 36. 62,9 110 868 44. 63,5 302 136 42. 63,1 80 400
2010 249 376 35. 130,4 137 924 43. 124,4 387 300 44. 128,2 111 452
2011 390 230 30. 156,5 189 978 44. 137,7 580 208 38. 149,8 200 252
2012 373 653 32. 95,7 186 676 46. 96,3 560 329 41. 95,9 186 977
2013 355 922 35. 95,3 312 301 37. 167,3 668 223 36. 119,3 43 621

České investice v Srbsku jsou realizované především na úrovni malých a středních podniků a nedosahují výrazné úrovně. Jedinou větší investici – nákup závodu na výrobu pneumatik pro zemědělské a stavební stroje MITAS/ČGS ve městě Ruma – realizovala v září 2008 česká skupina ČGS – Česká gumárenská společnost, která koupila závod RumaGuma od americké společnosti GTX (Galaxy). Obrat závodu RumaGuma je asi 1 mld. Kč (cca 40 mil. EUR) a Závod zaměstnával asi 550 srbských pracovníků. V roce 20112 došlo k podstatnému rozšíření závodu a bylo zaměstnáno dalších cca 1750 srbských pracovníků. Podstatná část výroby je exportována, mj. právě do zemí, se kterými má Srbsko dohodu o volném obchodě.

Více informací o vzájemných ekonomických vztazích naleznete na BusinessInfo.cz.

Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby obchodní relace se Srbskem

Pro formulaci strategie přístupu na trh Srbska je vhodné vycházet z analýzy základních aspektů tak, jak je analyzuje SWOT analýza. Rozbor výchozího stavu je nezbytným podkladem a základem ke konkrétnějšímu nasměrování cílů i postupů vedoucích k jejich splnění. Umožňuje definovat základní počáteční stav umožňující vytvoření konkrétní firemní strategie v teritoriu:

Silné stránky

  • výhodná geografická poloha, postavení Srbska jako „vstupní brány“ na Balkán
  • vzájemná historická, kulturní i osobně/lidská blízkost a relativně vysoká intenzita vzájemných vztahů na všech úrovních
  • zkušenosti českých podniků s místním trhem
  • největší a nejlidnatější země bývalé Jugoslávie – největší trh
  • očekávaný značný potenciál hospodářského rozvoje
  • evropská perspektiva Srbska

Slabé stránky

  • politická stabilita dosud nedosahuje úrovně evropských standardů
  • byrokratický systém řízení spojený s vysokou korupcí
  • trvající pomalá privatizace velkých státních podniků především v oblasti energetiky a těžkého průmyslu
  • slabý růst průmyslové výroby, kdy výraznější růst lze očekávat po urychlení privatizace a vyšším přílivu přímých zahraničních investic
  • slabě rozvinutý soukromý sektor (malý počet prosperujících malých a středních podniků
  • nízký příliv zahraničních přímých investic neumožňuje nastartovat rychlejší ekonomický růst
  • značné rozdíly v ekonomické úrovni jednotlivých regionů, hospodářsky velmi zaostalý jih Srbska se značnou nezaměstnaností

Příležitosti

  • evropská perspektiva – získání kandidátského statusu znamená postupnou standardizaci politické i ekonomické situace země a signál k rychlejšímu vstupu zahraničních investorů
  • privatizační proces u mnoha velkých státních společností teprve probíhá – šance pro české investory
  • zpoždění v postupném otevírání se světu – v regionu existuje dosud menší konkurence
  • přetrvávající nejistota zahraničních firem ohledně investování v regionu zvyšuje možnosti českých firem, které si připraví půdu pro expanzi
  • minimální investice do ekonomiky v průběhu posledních cca 20 let – znamenají nutnost zrychlené investiční aktivity
  • reálný předpoklad postupného zvyšování spotřeby veřejného i soukromého sektoru
  • značné možnosti pro české firmy zejména v oblastech energetiky, dopravní a  městské infrastruktury a ochrany životního prostředí
  • existující možnosti podpory velkých infrastrukturních projektů na základě Protokolu k mezivládní Dohodě o ekonomické spolupráci mezi ČR a Srbskem ze strany státní administrativy (možnost získání státních zakázek za stanovených podmínek bez výběrového řízení)
  • podnikatelské i investiční prostředí je při dodržení základních podmínek obezřetnosti relativně příznivé a zmapovatelné
  • možnost využít spolupráce měst a regionů pro intenzifikaci ekonomických vztahů
  • možnost zapojit českou menšinu do projektů českých firem
  • možnost participace českých podnikatelských subjektů na projektech financovaných z EU, které se budou dále rozšiřovat

Rizika

  • dosud ne zcela standardní politické a ekonomické prostředí
  • nejasnost a nekoncepčnost privatizace státních podniků
  • přetrvávající netransparentnost při zadávání a vyhodnocování státních zakázek
  • při výměně administrativy po volbách dochází často k přehodnocování již sjednaných i realizovaných projektů a kompletní výměně kádrů na úrovni ústředních orgánů, měst, obcí i státních firem

Perspektivní obory

  • Dopravní infrastruktura – existují značné možnosti při rekonstrukci a modernizaci železniční a silniční sítě, především v rámci koridorů (např. panevropského Koridoru X), které znamenají prioritou vlády. Příležitosti jsou rovněž v oblasti modernizace městské hromadné dopravy.
  • Energetika – příležitosti pro vstup na trh formou privatizace energetických zdrojů, nebo výstavbou nových, nebo rekonstrukce stávajících, včetně např. odsíření či využití elektrárenského popílku. Reálné možnosti existují v oblasti plynofikace měst a obcí, výstavby a oprav tepláren a sítě městského vytápění, či výstavby malých obnovitelných zdrojů energie.
  • Těžba surovin – značné možnosti s ohledem na potřebu rozšiřování těžby uhlí a dalších nerostných surovin. Možnost navázání na dřívější uskutečněné dodávky strojírenského vybavení do dolů a výrobků navazujícího zpracovatelského průmyslu.
  • Technologie pro ochranu životního prostředí – ochrana životního prostředí (přivaděče pitné vody, odpadové hospodářství, čističky odpadních vod, komunální skládky, atd.) je ve velmi špatném stavu. Po získání statutu kandidátské země EU, ke kterému došlo 1. března 2012, se rozšiřují možnosti financování projektů také z relevantních evropských fondů, jejichž dostupnost by se měla podstatně zvýšit. Možnost intenzivnějšího čerpání evropských fondů by se měla se zvýšit také po podepsání zahájení přístupových jednání v lednu 2014.
  • Strojírenství – vzhledem k probíhající modernizaci srbského hospodářství existují možnosti využití potenciálu českých strojírenských firem, které zde mají dobrou pověst z minulosti.

Závěr

Srbská republika patří v souladu s vládou přijatou Exportní strategií ČR 2012–2020 mezi 12 prioritních zemí.

Pro získání informací týkajících se podnikatelských aktivit souvisejících se Srbskem, vstupem na jeho trh, obchodních příležitostí či překonávání různých problémů či překážek, je vhodným zdrojem Souhrnná teritoriální informace (publikovaná na BusinessInfo.cz).

K dispozici je rovněž bezplatná Zelená linka pro export na telefonním čísle 800 133 331, export@mpo.cz. Podnětné náměty můžete rovněž získat od vedoucího zahraniční kanceláře CzechTrade v Bělehradě Mgr. Pavla Svobody, pavel.svoboda@czechtrade.cz, tel.: 00 381 11 323 94 71 a rovněž od DEK velvyslanectví ČR v Bělehradě pana Mgr. Luboše Jozy, commerce_belgrade@mzv.cz, tel.: 00 381 11 3336204, nebo pracovníkovi MPO – JUDr. Svatopluk Čech, MBA, cech@mpo.cz, tel.: +420 224 852 475.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek