Perspektivní obory pro vývoz na Ukrajinu

1. 6. 2014 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Dokument informuje o perspektivních oborech pro vývoz na Ukrajinu. Jedná se zejména o potravinářský průmysl, strojírenství, energetiku a technologie pro ochranu životního prostředí. Dokument dále obsahuje SWOT analýzu, která identifikuje silné i slabé stránky a příležitosti i rizika této země. Aktuálně je však nutno brát v potaz současný politický a ekonomický vývoj na Ukrajině.

S územím o rozloze více než 600 000 km2 a počtem obyvatel dosahujícím 46 milionů je Ukrajina po Rusku druhou největší zemí v Evropě. Od získání nezávislosti v roce 1991 prošla ukrajinská ekonomika, jejímiž pilíři jsou zemědělství, těžký průmysl a příjmy z tranzitu ropy a zemního plynu, dramatickým vývojem. Pozdě zaváděné reformy, restriktivní makroekonomická politika a ruská krize brzdily větší růst hospodářství po většinu 90. let. Zlom nastal po roce 1998, kdy ukrajinská ekonomika začala dynamicky růst.

V roce 2009, oslabení zahraniční poptávky a výrazně omezený přístup k financování způsobily prudké zhoršení ekonomické výkonnosti Ukrajiny. Od poloviny roku 2011 bylo možné registrovat zvýšené úsilí o zlepšení podnikatelského a investičního prostředí v zemi. Bohužel i přes tyto snahy a částečnou stabilizaci ekonomické situace na Ukrajině jsou probíhající strukturální reformy, stejně jako celá ekonomická politika, spíše nahodilé a jejich implementace zpravidla nedůsledná. Ekonomická situace a podmínky pro podnikání jsou i nadále velmi složité.

Růst domácí poptávky na Ukrajině negativně ovlivňuje běžný účet obchodní bilance, jejíž deficit se rychlým tempem přibližuje k 10 % HDP. S přetrvávajícím omezeným přístupem k zahraničnímu financování se tak na Ukrajině budou velmi pravděpodobně postupně zhoršovat podmínky, za kterých bude stát financovat svůj narůstající deficit. To bezpochyby může přispět k opětovnému zhoršování ekonomické situace. Je proto zřejmé, že pro dlouhodobou stabilizaci rozpočtové politiky bude Ukrajina muset nadále pokračovat v zahájených reformních krocích své ekonomické politiky.

Ukrajinu dlouhodobě trápí neduhy, jako je korupce, přebujelá administrativa a provázanost politiky s klíčovými ekonomickými subjekty včetně neprůhledných zájmů nejmocnějších oligarchů. S velkými obtížemi země obnovuje ztrátu důvěryhodnosti v její hospodářskou politiku, která se naplno projevila snížením investičních ratingů. Také v klasifikaci úvěrových rizik OECD je Ukrajina na dolních příčkách, z čehož vyplývá prodražení vývozních úvěrů a jejich pojištění.

Ve vzájemném obchodě nesporně existuje růstový potenciál, což je zřetelné i z posledního vývoje vzájemného obchodu. Celkový obrat v roce 2013 se oproti předchozímu roku snížil o 0,1 % a dosáhl tak hodnoty 55,6 mld. CZK, český vývoz na Ukrajinu se taktéž nepatrně snížil o 3,5 % a činil více než 32,1 mld. CZK. Český dovoz z Ukrajiny se zvýšil o 5 % a činil 23,4 mld. CZK. V roce 2013 si ČR udržela aktivní saldo obchodní bilance. Uvedené výsledky se pozitivně promítly v pořadí Ukrajiny mezi našimi obchodními partnery. Z pohledu vývozu je Ukrajina na 19. místě, z pohledu dovozu na 22. a z pohledu celkového obratu na 21. místě.

Je zřejmé, že i s ohledem na obnovení domácí poptávky, existuje na ukrajinském trhu příležitost uplatnění českých výrobků a služeb. Potenciál ještě nebyl ani zdaleka vyčerpán a existuje tak předpoklad pro další navýšení tempa růstu českého vývozu. Přes počínající nasycenost ukrajinského trhu cizími značkami věhlasných jmen zůstává u ukrajinského klienta povědomí o kvalitních a konkurenceschopných českých výrobcích, které tak českým firmám přináší významnou konkurenční výhodu.

Ukrajinská ekonomika zůstává jednou z nejvýznamnějších v regionu a přes veškeré zmíněné nedostatky a omezení je Ukrajina perspektivním trhem. „Cena“ za proniknutí na tento trh bude přitom rok od roku vyšší s ohledem na rostoucí konkurenční tlak. Platí, že jako každý trh má i Ukrajina svá specifika a vyžaduje proto maximální možnou znalost rizik.

Silné a slabé stránky

Při formulaci strategie k ukrajinskému trhu je vhodné zvážit závěry následující analýzy SWOT:

Silné stránky

  • dlouhodobá vývozní tradice, znalost ukrajinského trhu a znalost potřeb ukrajinských partnerů
  • dobré renomé ČR v očích ukrajinské veřejnosti a dobrá reputace českého zboží z tradičních odvětví mezi ukrajinskými spotřebiteli
  • profil české ekonomiky korespondující s potřebami ukrajinského trhu
  • schopnost nabídnout řešení v celé řadě klíčových oblastí, včetně energetiky
  • konkurenceschopné zboží s příznivým poměrem mezi cenou a kvalitou
  • kombinace vývozu s vyššími formami spolupráce, včetně výrobní a technologické a zakládání společných podniků
  • možnost stát se mostem mezi EU a Ukrajinou

Slabé stránky

  • nedostatečná kapitálová vybavenost českých podniků
  • nedostatečné povědomí o možnostech ukrajinského trhu
  • malá snaha firem zakládat sdružení nebo aliance pro účely pronikání na trh Ukrajiny a její regiony
  • přetrvávající předsudky o poměrech na trhu, řada předchozích negativních obchodních zkušeností

Příležitosti

  • výrazný potenciál ekonomického růstu
  • nastartovaný proces strukturálních reforem
  • zřetelně deklarované a aktivně prosazované evropské směřování
  • sbližování regulačního rámce s pravidly platnými v EU – dokončení jednání o Prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodě
  • členství ve WTO
  • modernizace zastaralé výrobní základny a zavádění nových technologií v celé řadě odvětví (energetika, těžba surovin, hutnictví a kovovýroba, těžké strojírenství, chemický průmysl, zemědělství a výroba potravin)
  • postupný rozvoj dopravní a telekomunikační infrastruktury
  • snaha o zlepšování životního prostředí a o rozvoj ekoenergetiky
  • zlepšená platební morálka ukrajinských partnerů
  • přetrvávající nenasycenost trhu a s tím související vysoká dynamika růstu dovozu

Rizika

  • nejistoty spojené s politickou situací a schopností zajistit dlouhodobou stabilitu pro podnikání
  • státní zásahy do ekonomiky, podmíněná mnohdy zájmy monopolních struktur propojených s vládnoucí garniturou
  • nedořešená privatizace (reprivatizace) některých podniků
  • vysoká administrativní zátěž a četné překážky při dovozu, např. u certifikace
  • rozdíly mezi tempy rozvoje měst a venkova, ekonomické rozdíly mezi regiony (východ x západ)
  • nedokonalá exekutivní legislativa a s tím související obtížná vymahatelnost práva
  • vysoká míra korupce
  • nedostatečná ochrana práv k duševnímu vlastnictví
  • nízké kapitálové zázemí bankovního sektoru
  • nedostatečně rozvinutá infrastruktura, malá diverzifikace ekonomiky
  • závislost na surovinách dodávaných z Ruska

Perspektivní obory

  • Zemědělství a potravinářský průmysl – nutná modernizace strojního a technologického zařízení jak rostlinné, tak živočišné výroby. Potravinářství tvoří cca 20 % průmyslové výroby. Potravinářská produkce je významným vývozním artiklem a značná část zahraničních investic (30 %) směřuje do tohoto odvětví. Na Ukrajině prozatím není zastoupena např. výroba potravinářských přísad – konzervantů, stabilizátorů, emulgátorů a ochucovadel, které jsou dosud převážně dováženy.
  • Strojírenství – značná část ukrajinské průmyslové základy je technicky i morálně zastaralá. Dodávky obráběcích strojů jsou jednou z klíčových oblastí českého exportu. Řada dodávek investičního charakteru z různých oborů je součástí investičního strojírenství. K dodávkám strojních celků patří např. sklářské linky a linky na výrobu cihel, stroje pro těžařský a dřevozpracující průmysl, linky těžkých obráběcích strojů, zařízení pro metalurgii. Šance v dopravním strojírenství.
  • Energetika – se svou současnou kapacitou a roční produkcí elektrické energie se řadí Ukrajina mezi světovou dvacítku. Na HDP se podílí výroba energie cca 10 %. Stát zastává funkci regulátora a většinou i vlastníka výroby, přenosu a distribuce elektrické energie. Modernizace energetického sektoru bude proto v nejbližší budoucnosti i nadále závislá na státem řízených programech a s tím souvisejícím vytváření finančních zdrojů. Významnou roli zde mají mezinárodní finanční instituce prostřednictvím různých úvěrových programů. Některé takové programy již byly využity českými společnostmi. Dále je možnost podílet se na modernizaci tepelné a jaderné energetiky, kompresorových stanic, distribučních sítí, komunální energetiky a výroby energie z obnovitelných zdrojů.
  • Technologie pro ochranu životního prostředí – roste počet státních programů i finančních prostředků určených na rozvoj ekologicky čistých forem energie, nakládání s komunálními odpady, výstavbu a modernizaci čističek vody. Registrujeme zájem o využívání obnovitelných zdrojů.

Mnoho příležitostí je možné nalézt v oblasti nakládání s průmyslovými a komunálními odpady. V současnosti je na Ukrajině akumulováno dlouhodobým neřešením problému přes 30 miliard tun odpadů na ploše 160 tisíc ha. S ohledem na tuto situaci je velká šance pro výstavbu a dodávku technologií spaloven odpadů, technologií a zařízení na čištění odpadní vody, průmyslových filtrovacích a odprašovacích zařízení.

Závěr

Koncept prioritních zemí byl od počátku definován v úzké spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy. Současný seznam prioritních zemí vyplývá z Exportní strategie na období 2014–2020.

Pro každou prioritní zemi je publikován tzv. akční plán, tj. přehled nejvýznamnějších proexportních akcí vytvořený na základě informací zainteresovaných partnerů (Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora ČR, specializované obchodní komory, oborové svazy, asociace, vývozní aliance, zastupitelské úřady, resp. jejich obchodní či ekonomické úseky atd.).

Potřebujete-li informace týkající se podnikatelských aktivit souvisejících s Ukrajinou, vstupem na její trh, překonávání překážek na hranici nebo obchodních příležitostí, je vhodným zdrojem Souhrnná teritoriální informace (STI) a další informace publikované na BusinessInfo.cz. K dispozici máte též bezplatnou „Zelenou linku pro export“ na telefonním čísle 800 133 331, export@mpo.cz.

Jakýkoliv námět můžete signalizovat pracovníkovi MPO – Ing. Nikola Hrušková, hruskova@mpo.cz, sns@mpo.cz, tel.: +420 224 852 889, vedoucímu zahraniční kanceláře CzechTrade v Kyjevě, kiev@czechtrade.cz nebo vedoucímu ekonomického úseku velvyslanectví ČR v Kyjevě, kiev@embassy.mzv.cz.

zpět na začátek

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek