Perspektivní obory pro vývoz do Kazachstánu

15. 6. 2014 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Dokument informuje o perspektivních oborech pro vývoz do Kazachstánu. Jedná se především o těžbu surovin, zemědělství a potravinářský průmysl, energetiku, zdravotnickou techniku a výrobu stavebních materiálů. Dokument dále obsahuje SWOT analýzu, která identifikuje silné i slabé stránky a příležitosti i rizika této země.

Kazachstán se v mnohém vymyká středoasijským měřítkům – rozlohou je 2x větší než 4 okolní státy. Země disponuje obrovským nerostným bohatstvím (ropa, plyn, uran, uhlí, železná ruda, barevné kovy, zlato atd.). Bohaté surovinové zdroje přitahují zahraniční investory, zejména v oblasti těžby a zpracování ropy, plynu, uhlí, mědi a hliníku.

Ekonomika Kazachstánu zažívá v posledních letech dynamický rozvoj. V období 2000–2007 rostl HDP meziročně o 8–10 %, v r. 2008 už jenom o 3 % a v r. 2009 o 1,2 %. V roce 2010 došlo k hospodářskému oživení, kdy HDP vzrostl o 7 %, v roce 2013 o 4,4 %.

Strategický plán rozvoje země přijatý počátkem r. 2010 si klade za cíl zvýšit do r. 2020 podíl nesurovinového vývozu ze současných 10 % na 45 %. Ekonomická diverzifikace bude realizována preferencí prioritních odvětví (zpracování ropy, infrastruktura sektoru ropy a plynu, metalurgie, energetika, doprava a telekomunikace, farmaceutický a obranný průmysl, potravinářství, stavebnictví a výroba staveních materiálů). Klíčové priority diverzifikace budou uskutečňovány podle Vládního plánu podpory průmyslově-inovačního rozvoje země na léta 2010–2014, v jehož rámci hodlá vláda investovat 40 mld. USD.

Kazachstánská vláda přijímá opatření na podporu domácích i zahraničních investorů, kteří budou vkládat finanční prostředky do nesurovinových sektorů, zejména do zemědělství a zpracovatelského průmyslu.

Kazachstán je největším a nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR v regionu střední Asie, přičemž zájem o KZ trh ze strany českých podnikatelů nadále roste. Přestože se vzájemný obchod od r. 1993 (vznik ČR) zvýšil v korunovém vyjádření o více než 20x (v dolarovém o více než 30x), dosavadní výsledky vzájemné obchodně ekonomické spolupráce zatím neodpovídají ekonomickému potenciálu a možnostem obou zemí.

V rámci dosahovaného objemu obchodního obratu je Kazachstán lídrem mezi středoasijskými partnery. V obchodě s Kazachstánem je však ČR dlouhodobě v pasivu, což vyplývá ze struktury českého dovozu, kde převládají energetické komodity (hlavně ropa) a další nerostné suroviny. Pozn.: V roce 2013 činil podíl ropy v celkovém dovozu z Kazachstánu 81,2, %, podíl plynu 2,3 %.

Kazachstán je v posledních letech 3. největším dodavatelem ropy do ČR – po RF (podíl 63,3 % v r. 2013) a Ázerbájdžánu (podíl 25,3 % v r. 2013). V r. 2013 bylo z Kazachstánu dovezeno cca 571 tis. tun ropy, což představovalo 9,41 % z celkového objemu dovozu ropy do ČR.

S ohledem na přírodní bohatství, jakož i průmyslový a ekonomický potenciál země považuje česká strana Kazachstán za velmi perspektivního partnera. V Exportní strategii na léta 2012–2020 figuruje Kazachstán mezi 12 prioritními zeměmi.

Mezi perspektivní obory bilaterální spolupráce patří: energetika vč. obnovitelných zdrojů energie, těžba surovin, zemědělství, potravinářský a zpracovatelský průmysl, stavebnictví, ekologie, dopravní strojírenství, zdravotnická technika a cestovní ruch.

Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika obchodní relace s Kazachstánem

Pro formulaci strategie přístupu na trh Kazachstánu je vhodné vycházet z analýzy základních aspektů tak, jak je předpokládá SWOT analýza. Rozbor výchozího stavu je nezbytným podkladem a základem k nasměrování cílů a postupů vedoucích k jejich splnění.

Silné stránky

  • značný surovinový potenciál (ropa, plyn, měď, uran, žlutý fosfor, stříbro, zlato apod.)
  • velký agrární potenciál
  • příznivá geografická poloha jako most mezi Evropou a Asií, blízkost k velkým a rostoucím trhům jako je Čína, Rusko a Indie
  • nejvýkonnější ekonomika ze zemí SNS ve střední Asii
  • perspektiva dlouhodobého ekonomického růstu
  • srovnatelně dobře organizovaný trh a relativně liberální hospodářství
  • otevřenost hospodářství vůči zahraničním investorům
  • politická stabilita

Slabé stránky

  • přetrvávající rozsáhlá byrokracie
  • nedostatečně rozvinutá infrastruktura
  • nedostatečná transparentnost a spolehlivost regulatorního rámce
  • nižší úroveň právní jistoty
  • komplikované, časově náročné a drahé exportní a importní procedury
  • malá transparentnost v hlavních těžebních odvětvích a hutnictví
  • nedostatečná flexibilita na pracovním trhu a nedostatek kvalifikované pracovní síly v technologicky orientovaných sektorech
  • silná koncentrace ekonomiky na surovinová odvětví

Příležitosti

  • velká poptávka po zařízení a materiálech v surovinových odvětvích
  • velká atraktivnost některých sektorů jako jsou stavební materiály, zemědělství a zpracování potravin, zpracování kovů, chemický průmysl, technologie k recyklaci a „zelené“ technologie, IT, farmaceutický průmysl a zdravotnické služby apod.
  • velká poptávka na modernizaci zpracovatelského průmyslu
  • stoupající diverzifikace v průmyslu a službách
  • silná poptávka po kvalitním a značkovém spotřebním zboží
  • zvyšující se povědomí o kvalitě
  • odrazový můstek na trh Číny, Ruska a též Indie
  • účast KZ v Celní unii „Bělorusko – Kazachstán – Ruská federace“ a vznikajícím „Společném ekonomickém prostoru“

Rizika

  • velký vliv státu na hospodářství
  • trend zdůrazňování kazachstánského obsahu, tj. celkové preferování kazašských firem při výběrových řízeních, zaměstnávání kazachstánských občanů u zahraničních společností podnikajících v Kazachstánu apod.
  • nižší úroveň kreditních ratingů komerčních bank
  • nedostatečná úroveň diverzifikace ekonomiky;
  • korupce v ekonomice (na korupci poukazují zejména menší investoři)
  • nestabilnost národní měny tenge
  • oslabení malého podnikání v důsledku problémů se splácením úvěrů

Perspektivní obory

  • Těžba surovin – Kazachstán patří mezi nejbohatší země na celou řadu surovin, jako je ropa, plyn, uhlí, uran, měď, hliník, olovo, zlato, titan, tantal, vanad, stříbro apod. Kazachstán např. zaujímá 8. místo na světě v prokázaných zásobách ropy, prokázané zásoby přírodního plynu jsou odhadovány na 3,4 trl. m3. Uhlí se těží v Pavlodarské a Karagandijské uhelné pánvi, zásoby uranu v zemi se odhadují na druhé největší na světě. V těžbě uranu patří Kazachstán přední světové příčky, v r. 2009 a 2010 obsadil 1. místo. To vše předpokládá dodávky těžebního a dopravního zařízení, modernizaci zpracovatelských závodů, výstavbu kompresorových stanic, plynovodů apod.
  • Energetika – vláda má zpracovaný plán opatření rozvoje elektroenergetické soustavy do roku 2015, jehož cílem je rovněž modernizace přenosových sítí. Kazachstán počítá s posilováním energetického sektoru s tím, že zvažuje výstavbu a modernizaci jak uhelných elektráren, tak i dalších zařízení využívajících i obnovitelné zdroje. Kazachstán neprovozuje žádnou atomovou elektrárnu, nicméně připravují se projekty výstavby atomové elektrárny 10 km od města Aktau v Mangistauské oblastí na západě Kazachstánu.
  • Zdravotnická technika – cílem kazachstánské vlády je zvyšovat celkovou zdravotní péči o občany, což zahrnuje modernizaci a výstavbu celé řady zdravotnických zařízení. Příležitostí pro české dodavatele a investory je kromě běžného zdravotnického a farmaceutického zařízení i předpokládané vybudování záchytných bodů k poskytnutí zdravotnické péče na dálnici Almaty – Astana a na dalších komunikacích v Kazachstánu.
  • Zemědělství a potravinářský průmysl – zvyšování objemu a úrovně domácí zemědělské produkce je jeden z nosných úkolů kazachstánské vlády. Obor byl zařazen do prioritních oborů, které by měly zajistit větší diverzifikaci kazachstánské produkce. Velkou příležitost pro české firmy představují, kromě technologického zařízení, i dodávky potravinářských výrobků na kazachstánský trh jako je pivo, paštiky, konzervy s masem apod. Velký potenciál je u živočišné výroby vzhledem k úsilí kazachstánské vlády výrazně rozšířit živočišnou výrobu.
  • Výroba stavebních materiálů – cílem je dosažení dostatečných kapacit pro plné zásobování kazachstánského stavebního sektoru.
  • Cestovní ruch – kazachstánská vláda předpokládá rychlý rozvoj turistického průmyslu. S tím je spojený růst investic do modernizace infrastruktury včetně budování nových kapacit. Roste též zájem občanů Kazachstánu o turistické cesty do ČR, mezi kazachstánskými občany jsou velmi oblíbené a populární naše lázně.

Závěr

Koncept prioritních zemí byl od počátku definován v úzké spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy (SP ČR). Současný seznam prioritních zemí vyplývá z Exportní strategie na léta 2012–2020.

Pro každou prioritní zemi je publikován tzv. akční plán, tj. přehled nejvýznamnějších proexportních akcí vytvořený na základě informací zainteresovaných partnerů (SP ČR, HK ČR, specializované obchodní komory, oborové svazy, asociace, vývozní aliance, zastupitelské úřady, resp. jejich obchodní či ekonomické úseky atd.).

Potřebujete-li jakékoliv informace týkající se podnikatelských aktivit souvisejících s Kazachstánem, vstupem na jeho trh, překonávání překážek na hranici nebo obchodních příležitostí, je vhodným zdrojem Souhrnná teritoriální informace (STI) publikovaná na portálu BusinessInfo.cz. K dispozici máte též bezplatnou „Zelenou linku pro export“ na telefonním čísle 800 133 331, export@mpo.cz.

Jakýkoliv námět můžete signalizovat pracovníkovi MPO – Ing. Olga Marková, markova@mpo.cz, sns@mpo.cz, tel.: +420 224 852 004; řediteli zahraniční kanceláře CzechTrade, almaty@czechtrade.cz, nebo vedoucímu ekonomického úseku velvyslanectví ČR, commerce_astana@mzv.cz, tel.: 007  7172 660 480.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek