Peru chce mezi vyspělé země

4. 11. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Velké zásoby mědi, vývoz plodin, víc než 30 milionů obyvatel s rostoucí kupní silou. Peru má dobré předpoklady k tomu, aby naplnilo svůj cíl – zařadit se mezi vyspělé ekonomiky. Zakázky čekají při stavbě metra v Limě, v dodávkách protipovodňových zábran nebo těžebních strojů.

Peru je stabilní země a řadí se mezi nejrychleji postupující ekonomiky Latinské Ameriky. V uplynulé dekádě rostlo peruánské hospodářství více než šestiprocentním tempem. Už dávno nejde o typicky rozvojovou zemi.

K cílovému roku 2021 se chce Peru naopak zařadit mezi země s vyššími příjmy jako plnoprávný člen OECD. Rok 2021 si peruánské strategie symbolicky vytyčily vzhledem k 200. výročí vyhlášení nezávislosti.

Inflace se pohybuje v udržitelných mezích, podíl devizových rezerv na HDP je nejvyšší v regionu a ekonomika vykazuje odolnost vůči nepříznivým vnějším faktorům. Peru je zemí s obrovským nerostným bohatstvím, přičemž ve světovém měřítku zaujímá v tomto ohledu šesté místo. Na třetím místě na světě se nachází v těžbě stříbra, zinku, cínu a mědi.

Megapole v poušti

Peruánská ekonomika má srovnatelný rozměr jako ta česká, pokud jde o celkový HDP ve výši 203 miliard dolarů. Avšak počet obyvatel je trojnásobný, HDP na obyvatele na úrovni 11 280 dolarů je tedy zatím podstatně nižší. Peru na mapě Latinské Ameriky sice vypadá na první pohled jako malá země, ale podle rozlohy, která je 16násobkem rozlohy Česka, se jedná o 20. největší stát světa. Země se dělí na tři geografické části – pobřežní poušť, vysokohorský masív And a amazonský prales.

Jedna třetina populace, tedy deset milionů obyvatel Peru, žije v aglomeraci hlavního města Limy, která představuje po egyptské Káhiře druhé největší město umístěné v poušti. I v současné fázi ekonomického zpomalení dané zejména vnějšími příčinami roste peruánská ekonomika rychlejším tempem než jinak stagnující region jako celek. Podle odhadu Světové banky by za letošní rok 2015 měl HDP Peru vzrůst o 2,8 procenta a v roce 2016 o 3,6 procenta, objevují se tedy signály oživení.

V roce 2015 české dodávky stouply o třetinu

České firmy vyvezly v roce 2014 do Peru zboží v celkové hodnotě 33,4 milionu dolarů. Za prvních osm měsíců letošního roku 2015 vyšplhal český export do Peru na 28,3 milionu dolarů, což představuje meziroční nárůst o téměř 30 procent. Export zahrnuje elektroniku, technologie pro rozvoj energetiky, stroje a přístroje a také stavební materiály pro pokračující stavební boom.

Oslovit peruánský trh, to si žádá optimální síť kontaktů a vytrvalé PR a marketingový mix. V peruánských podmínkách je navíc u určitých typů zboží důležité překonat administrativní výzvy spojené s uvedením zahraničních výrobků do prodeje, kdy první kroky celního odbavení a související formality mohou být časově i finančně náročné.

Na druhé straně předpokladem pro uplatnění českých firem je, že je v Peru i přes velkou geografickou vzdálenost relativně dobré povědomí o Česku. Řada českých značek má na peruánském trhu stále zvuk vzhledem k dávným dodávkám československých investičních celků v energetice a potravinářství.

Taktéž jsou vazby podpořeny výměnami v oblasti vysokého školství, českými výzkumnými aktivitami v Peru (tropické zemědělství, geologie) a oblíbeností ČR a Prahy mezi Peruánci jako nezapomenutelných destinací cestovního ruchu.

Česká republika navíc pod dohledem zastupitelského úřadu realizovala ve všech třech hlavních regionech Peru (pobřeží, pohoří a Amazonie) malé lokální projekty rozvojové spolupráce. Existuje tedy solidní základ pro silnější český export či investice.

Lima staví metro s šesti linkami

V Peru skýtá obchodní příležitost například Národní plán elektrifikace venkovských oblastí pro období 2015 až 2024. Ten předpokládá větší využití obnovitelných zdrojů a rovněž věnuje pozornost investicím pro rozšíření přenosových soustav. Cílem je, aby se Peru do roku 2017 stalo čistým vývozcem elektrické energie.

Poptávky po progresivních stavebních materiálech lze očekávat v souvislosti s pokračující stavební aktivitou. Rozsáhlé investice míří do bytové výstavby, kancelářských, konferenčních a obchodních prostor, do silniční infrastruktury a cementáren. České firmy se mohou podílet subdodávkami na megaprojektech dopravních systémů a výstavby, respektive rozšiřování letišť. Příkladem je probíhající výstavba systému metra s šesti linkami a celkem 35 kilometry, které by mělo pokrýt Limu i přístavní město Callao.

Rozhodně nelze opomenout těžbu nerostných surovin, která je tradičním oborem. K tvorbě celkového HDP přispívá více než 14 procenty a tvoří polovinu exportu. Pro období 2015 až 2020 se předpokládají úhrnné investice do těžby v objemu 64 miliard dolarů, z čehož 60 procent by mělo směřovat do těžby mědi, zbytek pak do těžby zlata a železné rudy.

Rýsují se tak příležitosti pro uplatnění tradičních českých exportních technologií, zahrnujících přepravní prostředky, stavební stroje, motory, čerpadla, převodovky nebo transformátory. Mnohé z toho je již do Peru zprostředkovaně dováženo. Těžba nerostných surovin má multiplikační efekt na regionální ekonomiku, takže české firmy se mohou uplatnit i v navazujících sektorech.

Příležitosti přináší i strach z El Niňa a pouliční kriminality

Na druhé straně mezinárodní finanční instituce doporučují, aby Peru již tolik nesázelo na těžbu surovin, ale aby se víc orientovalo na rozvoj zpracovatelského průmyslu a služeb. Země se proto snaží rozvíjet technologické kapacity k pokrytí vlastního spotřebního trhu i ke konkurenceschopnému exportu.

V tomto světle se mohou výhledově uplatnit produkty strojírenství a konkrétně potravinářské technologie vzhledem k očekávanému růstu průměrné spotřeby potravin na obyvatele o 55 procent za období let 2012 až 2016.

Očekávaný přírodní fenomén El Niňo, u kterého se předpokládá, že negativně ovlivní klima v Peru v příštím roce a způsobí škody mimo jiné v zemědělství jakožto klíčovém exportním sektoru, může vytvořit poptávku po protipovodňových zábranách, zavlažovacích systémech, zásobnících na vodu a prostředcích civilní ochrany, nemluvě o velké tektonické činnosti a nutnosti budovat zábrany před sesuvy půdy.

Podobným příkladem je rostoucí trh pro neletální zbraně a prostředky osobní bezpečnosti, zejména v hlavním městě Limě, kde lze v důsledku kriminality registrovat skokový růst jejich prodejů o 25 procent.

Veřejné zakázky čeká reforma

Obchod ČR s PeruOtevřenost peruánské ekonomiky se projevuje ve formální možnosti pro zahraniční, a tedy i české firmy účastnit se veřejných tendrů.

Nicméně každý účastník musí být předtím řádně zaregistrován. V tom podle současné legislativy nastává kámen úrazu.

Složité jsou administrativní požadavky a nároky na dokumentaci o daném podniku, kterou v odlišném právním systému ČR není vždy snadné zajistit.

Krátké termíny a nutnost návštěvy lokality, stejně jako opakované změny v časovém harmonogramu, v zadání, rušení tendrů na poslední chvíli zejména při personálních změnách na nejvyšších místech vedly k tomu, že průměrný počet účastníků na jeden tendr není vysoký.

V přípravě je proto reforma systému veřejných zakázek, který by umožnil shromáždit pro každý jednotlivý tendr více kvalitních nabídek, aby výherce byl skutečně ten nejlepší. Taktéž by se měla zefektivnit kontrola transparentnosti veřejných zakázek a měl by být plně využíván jednotný portál pro publikaci tendrů SEACE.

Očekává se, že legislativa v brzké době vstoupí v platnost. Snaha je, aby se tak stalo ještě před nadcházejícími prezidentskými volbami v příštím roce, kdy jinak nelze očekávat mnoho nové legislativy ani mnoho tendrů.

Při budování strategické infrastruktury, dopravních staveb a energetických zařízení Peru velmi často využívá modely partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem. Role soukromého sektoru je v případě investic stále důležitější.

Domácí či zahraniční právnická osoba totiž může prostřednictvím státní investiční agentury předložit libovolný investiční projekt, u kterého se domnívá, že bude sloužit k překonání nedostatků v infrastruktuře a veřejných službách a bude spojen s investicí v hodnotě minimálně 12,9 milionu dolarů v případě spolufinancovaní státem.

Navrhované řešení je následně posuzováno ministerstvem hospodářství a financí. Jestliže se projekt vyhodnotí jako prospěšný, je následně vyhlášeno výběrové řízení otevřené dalším účastníkům. Pokud ti předloží k témuž účelu výhodnější návrh, původnímu navrhovateli jsou proplaceny náklady spojené s vypracováním projektu.

Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy divize Euro E15, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Autor článku: Jan Vejmelka, tajemník pro ekonomickou, rozvojovou a kulturní spolupráci Velvyslanectví ČR v Limě

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek