Peru: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

15. 6. 2017

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Aktuální sektorové příležitosti pro Peru

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

V posledních letech (2014-2017) evidoval ZÚ Lima řadu požadavků českých firem na sdělení informací o podmínkách k možnostem nabídky a potenciálního importu českých technologií a produktů do Peru, napříč různými sektory. V oblasti energetiky a distribuce elektrické energie české firmy projevovaly zájem o export turbín pro malou vodní energetiku, převodovek, kondenzátorů, rozvaděčů a transformátorů. Pro důlní průmysl byly sledovány příležitosti pro dodávky armatur, systémů pro vertikální přepravu v dolech a osvětlovací techniku. V oblasti dopravy je dlouhodobý zájem nabídnout vozidla pro kolejovou dopravu a komponenty pro budování infrastruktury (nové linky metra apod.). V letecké dopravě je cílem nalézt uplatnění pro česká malá dopravní letadla, ale i dodat modulární letiště a telekomunikační zařízení. Ve stavebnictví jsou sledovány možnosti uplatnění českých stavebních a průmyslových výtahů, vzduchotechniky a stavebního materiálu na bázi aerosolů. Peruánský trh též zkoumají české ICT firmy se zájmem prosadit telekomunikační zařízení i komplexní SW pro finanční služby a zákaznická centra. V Peru též v posledních letech jednali výrobci specializovaných produktů pro zdravotnictví.

České firmy nově jeví zvýšený zájem o uplatnění v sektorech vodohospodářství a environmentální technologie a služby, které se vzhledem k aktuálním klimatickým podmínkám rýsují jako nové perspektivní obory.

Z nezařazených českých produktů byly prezentovány nabídky skladovacích kontejnerů, konstrukcí pro zábavní průmysl, broušeného skla apod.

V opačném směru, peruánské firmy aktivněji projevovaly zájem v energetice (např. konkrétně turbína pro renovaci malých vodních elektráren pro důlní průmysl), v laboratorní a diagnostické technice, v zařízení pro zubní lékařství a ve sklářském průmyslu.

Je evidentní (a výsledky obchodní výměny to jen potvrzují), že na tak komplikovaném trhu, jako je peruánský, je lepší mít přímého zástupce, který v teritoriu zajišťuje odbyt a servis zboží, než se snažit realizovat obchody na dálku. Zkušenost ukazuje, že firmy, které v důsledku strukturálních změn z trhu odešly, se sem budou vracet a kontakty obnovovat jen s velkými obtížemi a za vynaložení značných finančních nákladů.

V roce 2002 byla založena Česko - peruánská obchodní komora. Cílem této iniciativy bylo podpořit rozvoj vzájemného obchodu. Komora sdružovala místní české a peruánské podnikatele s obchodními zájmy v Peru, resp. v ČR. Komora byla aktivní pouze v prvních letech po založení, později její aktivita ustala a v současné době komora přestala vyvíjet jakoukoliv činnost. Komora formálně existuje, nicméně všechny pokusy zaměřené na obnovení její činnosti doposud ztroskotaly.

Na české straně začala v roce 2016 fungovat smíšená obchodní komora Česká - Tichomořská aliance / ČESTA, která se věnuje rozvoji obchodních vazeb mezi českými a peruánskými firmami (Peru je členem Tichomořské aliance a v mnohých ekonomických ukazatelích vykazuje aktuálně nejslibnější výsledky). Rovněž pořádá v ČR akce, jejichž cílem je přiblížit českým firmám i odborníkům Peru jako atraktivní teritorium.

Peru představuje pro české firmy velký potenciál, jehož využití je podporováno prostřednictvím společných prezentačních akcí, jako jsou veletrhy, podnikatelské mise nebo různé proexportní semináře.

V dubnu 2015 proběhla mise ministra obrany ČR s podnikatelskou účastí, jejímž cílem bylo posílit obchodní styky mezi oběma zeměmi v perspektivním oboru. V návaznosti na tuto významnou návštěvu byl v roce 2016 pro Peru otevřen úřad českého vojenského a leteckého přidělence. Vedoucí tohoto specializovaného úřadu, pplk. Marcel Božek, byl akreditován v Peru na konci dubna 2016.

Tento významný krok přinesl dodatečnou oporu pro české obchodní zájmy v sektoru obrany, bezpečnosti i v souvisejících oborech (vojenské letectví, ICT, civilní ochrana apod.). Zároveň byl vytvořen nový perspektivní kanál pro profesionální komunikaci ve vztahu k peruánským ozbrojeným a bezpečnostním silám, i ve smyslu přesnější identifikace potřeb a trendů, což přinese dodatečnou podporu českým ekonomickým a obchodním zájmům. Jeho stálá kancelář se sice nachází při ZÚ Brasília, nicméně v Peru přidělenec realizuje pravidelný monitoring a vyhodnocování příležitostí. Byl proto též začleněn do organizační struktury velvyslanectví ČR a obchodně-ekonomického týmu pro Peru.

Během úvodních jednání vojenského a leteckého přidělence v Peru v dubnu 2016 se pro české podniky s vážným zájmem o účast na budoucích mezinárodních veřejných zakázkách v Peru ukázala jako důležitá informace o existenci nové agentury akvizičního řízení ozbrojených sil, přes kterou většina nákupů vojenské techniky ze zahraničí prochází, a která se ještě před vypsáním vlastních tendrů zabývá též průzkumy trhu. Její ředitel během jednání sdělil, že jeho tým je ochoten do databáze pro budoucí příležitosti vkládat české firmy, které ho přímo osloví se svým firemním profilem a katalogem nabízených produktů (www.acffaa.gob.pe, emailové adresy: dj@acffaa.gob.pe)

ČR a přední české firmy z oboru se zúčastnily všech posledních tří ročníků (2013, 2015 a 2017) prestižního mezinárodního veletrhu obranné, bezpečnostní techniky a technologií pro prevenci přírodních katastrof SITDEF, který se koná v liché roky v sídle velení pozemních sil v Limě (čtvrť San Borja) a má oficiální podporu Ministerstva obrany.

V letech 2013 a 2015 byla česká expozice realizována na základě projektu ekonomické diplomacie. V roce 2017 byl v rámci projektu ekonomické diplomacie (tzv. PROPED) a s podporou českého ministerstva obrany uspořádán odborný seminář, kde byl prezentován český obranný průmysl. Řada českých firem využila příležitost a představila na této akci své inovace místním cílovým skupinám a setkala se s pozitivním ohlasem, díky čemuž byl vytvořen oboustranný zájem pro další navazující jednání. Česká expozice proběhla v květnu 2017 (7. ročník veletrhu) v gesci CzechTrade a setkala se s vysokou návštěvností. Příští ročník proběhne v roce 2019 a české firmy budou vítány. Očekává se další nárůst počtu návštěvníků na více než 40 000, z řad obchodníků i zástupců vedení vládních institucí, ozbrojených sil a policie. Jedná se o jedinečnou příležitost k prezentaci širokého spektra českých obranných a bezpečnostních technologií, průzkumu trhu a hledání místních a regionálních partnerů.

V květnu 2018 proběhne v Limě, plochou menší, avšak vysoce specializovaný veletrh SEGURITEC, zaměřený na bezpečnostní průmysl. Typickými profily pro tuto akci jsou fyzická bezpečnost, průmyslová bezpečnost, civilní ochrana, ochrana dopravních prostředků, biometrika, elektronické bezpečnostní a monitorovací systémy, neletální zbraně a balistická ochrana, detektory, telekomunikace apod., tedy produkty, jejichž prodeje vzhledem k vývoji bezpečnostní situace vykazují růst.

Další v regionálním měřítku významnou akcí je důlní veletrh PERUMIN/EXTEMIN. Vysoká účast a dlouho dopředu vyprodaná výstavní plocha odpovídají stěžejnímu postavení důlního průmyslu v peruánské ekonomice (17,6% HDP a 58% celkového exportu). Veletrh (pokud nedojde ke změnám) se koná ve významném důlním a průmyslovém regionálním městě Arequipa (2. největší město na jih od Limy). Veletrh obvykle probíhá v liché roky v měsíci září (v roce 2017 ve dnech 18. – 22. 9.). V sudé roky je v tomtéž sektoru příležitostí důlní veletrh v Limě - EXPOMINA. Na posledním ročníku v roce 2016 proběhla delegace českých firem (14. – 16. 9. 2016), vyprofilovaná na environmentální aspekty důlní činnosti. Vlastní stánek měl český výrobce důlních strojů (DUVAS-UNI).

Českým potravinářským firmám a výrobcům strojů pro zpracování a balení potravin lze doporučit regionálně významný veletrh EXPOALIMENTARIA (každoročně na podzim; v roce 2017: 27. - 29. září). Jeho návštěvnost přesahuje 40.000 a výstavní plocha 23.000 m2. Veletrh má oficiální podporu ministerstev - výroby, zemědělství i zahraničního obchodu - a též svazu exportérů (ADEX). V Peru má tato akce srovnatelnou váhu jako v ČR brněnský strojírenský veletrh.

Vysokou kvalitou vynikají také veletrhy pořádané limskou obchodní komorou, které pokrývají některé pro české firmy zajímavé sektory, zejména zdravotnictví a ICT (zpravidla každoročně).

Obecně se českým firmám se zájmem o proniknutí do Peru v tom kterém oboru doporučuje, a to zvlášť v prvních fázích, kdy firma není v Peru ani v Latinské Americe známá a nedisponuje místním zástupcem, účast na některém z mezinárodních veletrhů v Limě nebo i mimo hlavní město. Celá řada z nich se těší mezinárodní prestiži a jsou předními akcemi svého druhu v Latinské Americe. Na veletrhu bývá zastoupeno celé spektrum dobře připravených peruánských firem s patrným zájmem o diverzifikaci své nabídky pro místní trh, které se poohlíží po nových příležitostech a jsou ochotny na místě diskutovat o nových nabídkách v oboru, kde již distribuují jiné evropské, americké nebo asijské značky. Výhodou jsou jejich solidní znalosti daného trhu (viz níže kalendář akcí)

Peru je zemí s otevřenou ekonomikou. Vláda podporuje jak investice, tak rozvoj obchodní výměny se všemi zeměmi světa. I přes změnu vlády v roce 2016 je patrná silná kontinuita, pokud jde o zájem o diverzifikaci vnějších vztahů. Kromě kontaktů v rámci regionu Peru usiluje zejména o prohloubení spolupráce se státy EU a také s asijským regionem. Dovozní i vývozní režim je liberalizován, stát oficiálně neklade žádné překážky rozvoji obchodu.

Nejperspektivnější obory pro české firmy v Peru

Pro české firmy existuje potenciál pro obchodní spolupráci jak v tradičních oborech (obrana, bezpečnost, důlní průmysl, energetika, doprava a infrastruktura), tak pokud jde o nové technologie, zahrnující ekologické technologie, obnovitelnou energetiku a ICT. ZÚ ve spolupráci s českou obchodní komunitou vytipoval následující obory, na jejichž monitoring je směřována přednostní pozornost, a které byly definovány jako skupiny exportních položek.

1/ Důlní průmysl: čerpadla, buldozery, rypadla, drtičky, motory, generátory, kompresory, nákladní vozy, zařízení pro železniční a vertikální přepravu v dolech, armatury;

Důlní průmysl bude nadále pro české firmy perspektivním cílovým sektorem vzhledem k postupnému oživení cen některých komodit, poklesu světové nabídky (omezování těžby či nekonkurenceschopné provozy v jiných regionech) a zvýšení světové poptávky (např. zvýšené investice USA do infrastruktury po nástupu nového prezidenta Trumpa a poptávka po mědi, stavební oceli apod.). Rostoucí export kovů bude klást nároky na vyšší produkci a pořizování dodatečné důlní techniky či náhrady zastaralých technologií za modernější systémy. V Peru by se mohly uplatnit vyspělé technologie pro různé fáze důlního průmyslu včetně pro revitalizaci degradované krajiny po těžbě.

V roce 2016 byl důlní průmysl tahounem peruánské ekonomiky. K růstu HDP (3,9%) přispěl 2 procentními body. Produkce mědi vzrostla jen v období 2015-2016 o více než 40% a v Peru se nachází 11% předpokládaných světových rezerv mědi (5% zlata, 21% stříbra, 12,5% zinku, 8% olova a 3% cínu).

Investice do různých fází důlní činnosti sice v posledních 3 letech (2014-2016), vykazovaly pokles, který byl dán dokončováním důlních megaprojektů (las Bambas, rozšiřování Cerro Verde v Arequipě apod.), v roce 2017 se v tomto ohledu předpokládá obnovení dynamiky.

Peruánská investiční agentura (Proinversión) připravuje pro nadcházející roky další velké projekty v oblasti těžby kovů v předpokládané celkové hodnotě 14 mld. USD (pro období 2016-2021, např. projekt Quellaveco a Michiquillay), které mají ekonomice dodat impulz poté, co se některé infrastrukturní projekty zablokovaly či zpomalily v důsledku vyšetřování korupčních skandálů (zejména spojené s brazilskou projekční a stavební firmou Odebrecht). K dalšímu vrcholu investic do důlního průmyslu tak má dojít v roce 2019.

2/ Ropný a plynařský průmysl: čerpadla, armatury, ventily, potrubí, plynoměry, přístroje pro měření tlaku, zařízení a nádoby pro distribuci zkapalněného zemního plynu apod.

Specifickým a do budoucnosti perspektivním sektorem je těžba a distribuce ropy a zemního plynu. V souvislosti s vyšetřováním korupčních skandálů (a vypsáním nového tendru) sice došlo ke zpomalení megaprojektu 1.000 km dlouhého jižního plynovodu (investice 10 mld. USD, zatím dokončeno 36,4%, z toho montáž potrubí jen 9%), nicméně plynofikace v různých regionech nadále probíhá, přičemž pro přepravu zkapalněného zemního plynu je využívána silniční doprava a ve velkých regionálních městech jsou budovány zplyňovací terminály. Poptávka po zemním plynu je vysoká zejména v regionech náhorní plošiny (altiplano), které se v zimě potýkají s mrazy. Zemní plyn má být využit mj. pro vytápění domácností. Jelikož zemního plynu má Peru přebytek a ceny jsou příznivější než ropa, nachází LNG uplatnění kromě v energetice (tepelné elektrárny) též v silniční dopravě. Pokud jde o ropu, Peru je v současnosti čistým dovozcem této komodity, nicméně se plánuje větší průzkum potenciálních nalezišť, zejména v amazonské oblasti. Státní ropná společnost Petro-Perú v současnosti opravuje a modernizuje ropovod s celkovou délkou 854 km (několik úniků ropy v roce 2016 s vážnými ekologickými důsledky) a klíčovou rafinérií Talara na pobřeží.

3/ Výroba a v současnosti zejména distribuce elektrické energie: komponenty pro posílení a rozšíření přenosové soustavy, např. rozvaděče, transformátory, kompenzační kondenzátory, kabely apod.

Česká firma INGOS v roce 2016 dodala pro projekt nové vodní elektrárny Chancay/Rucuy (provincie Huaral na sever do Limy, 40 MW) řadu klíčových komponent, zahrnujících řídící jednotku, kontrolní, zabezpečovací a přenosové systémy včetně projekčních a montážních služeb v celkové hodnotě přes 2 mil. USD. Soustavu stavidel a vrat dodala do projektu firma Strojírny Podzimek. Jednalo se o pozitivní moment, vzhledem k návaznosti na dodávku 2 turbín (ČKD) a regulačních systémů (INGOS) pro elektrárnu Poechos 2 na severu země v roce 2009.

Peruánský sektor energetiky se v roce 2017 dostal do složité situace, kdy celková instalovaná kapacita pro výrobu elektrické energie převyšuje reálnou spotřebu o více než 50 % (14 GW/h vs. 6 GW/h). Velká konkurence na straně výrobců a distributorů pak sráží ceny pro neregulované odběratele (např. doly) a může vést k odchodu mnohých firem z trhu. Mezní náklady na případné nové vodní elektrárny i větší využití obnovitelných zdrojů (zajímavá je např. geotermální energie na jihu země) jsou v současnosti vysoké, i když diverzifikace zdrojů elektrické energie je nevyhnutelná (nelze spoléhat jen na zemní plyn, Peru je ohroženo klimatickými změnami). Plánovanému exportu přebytku do sousedního Chile zatím brání absence adekvátní přenosové soustavy i bilaterální smlouvy (potřeba časového horizontu min. 3-4 roky), která by to umožnila. Situace by se mohla stabilizovat v horizontu 2-3 let, zvlášť pokud bude růst rychle HDP, průmysl a budou dokončeny nové projekty v oblasti těžby kovů (tj. poroste poptávka).    

I přes aktuální převis výroby nad spotřebou se nachází mnoho periferních oblastí mimo veřejnou elektrickou síť. Aktuální příležitosti pro české firmy tak jsou v elektrifikaci odlehlých oblastí, budování transformačních a rozvodných stanic v odlehlých či příměstských oblastech, či v ostrovních energetických systémech. V následujících 5 letech se očekávají investice v hodnotě 1 mld. USD do přenosové soustavy a uvedených komponent.

4/ Stavební průmysl: ocelové a hliníkové konstrukce, trouby, trubky, desky, keramické dlaždice, železné tyče, čerpadla a kompresory, jeřáby, průmyslové výtahy;

Sektor stavebnictví v roce 2016 zpomalil svůj růst v souvislosti se zablokováním či zpomalením velkých infrastrukturních projektů (jižní plynovod, nové letiště Chinchero, vodohospodářské projekty apod.) v důsledku vyšetřování korupčních skandálů, zdlouhavého vyvlastňování pozemků, složitému systému kontrol, získávání financí, apod. Pro období 2017-2018 vláda chystá podpořit tzv. náhradní projekty, které by umožnily udržet rychlý ekonomický růst, přičemž mnoho projektů bude v gesci regionálních a místních vlád (decentralizace). Vláda vyčlenila k výstavbě sociálních bytů pro období 5 let finanční prostředky v hodnotě 1,5 mld. USD.

Perspektivy rovněž vyplývají ze soukromých investic, které dlouhodobě směřují kromě do bytové výstavby, také do kancelářských, konferenčních, nákupních center a hotelů. Například v roce 2016 bylo uvedeno do provozu 9 nových nákupních center a probíhá výstavba dalších nákupních center. Objem prodejů v tomto distribučním kanále vzrostl v roce 2016 o 5,8%, což motivuje výstavbu dalších nákupních center. S rozvojem cestovního ruchu probíhá výstavba nových hotelů v Limě, i v regionech (mj. v rámci hotelových řetězců).

Ve vztahu k zahraničí je patrná preference ve prospěch energeticky a ekonomicky efektivních stavebních materiálů a technologií. Ty by se mohly uplatnit jak v průběhu staveb, v rámci vybavení interiérů, či modernizaci domácí výroby stavebních materiálů (cementárny, závody na výrobu cihel apod.).

Sektor stavebnictví je tradičně významným sektorem peruánské ekonomiky. V posledních 15 letech rostl průměrným tempem 7,7%. Největšího růstu dosáhl v roce 2010, a to 17,7%. Od roku 2011 sektor klesá, v roce 2015 poklesl o -5,8% a v roce 2016 o -3,15%. Pro rok 2017 se očekává obrat k pozitivnímu vývoji a růst o více než 3%.

5/ Doprava (zejména letecká a železniční): materiál pro stavbu železnic i vozový park (tramvaje, lokomotivy, výhybky, signalizace), letecká technika, letadla, telekomunikace pro letectví, kontejnery, silniční válce.

V tomto sektoru by české firmy mohly prostřednictvím subdodávek participovat na megaprojektech dopravních systémů a výstavby, resp. rozšiřování letišť.

Příkladem je probíhající výstavba systému metra. V současné době probíhá projekt výstavby 2. linky metra v Limě, která by měla mít 35 kilometrů a očekává se investice v celkové výši 5,5 mld. USD, přičemž jako doplňkové jsou uvažovány případné tramvajové či hybridní systémy. Podle plánů by 2. linka metra měla být dokončena v první polovině roku 2020, nicméně již nyní je jasné, že výstavba bude mít přibližně roční zpoždění. Zároveň probíhají studie proveditelnosti pro následující linky 3 (4,6 mld. USD) a 4 (4,4 mld. USD).

V případě již fungující 1. linky metra je posilována její kapacita ve smyslu snižování (čtvrthodinového!) intervalu a pořizování nových souprav. Pozitivní pro mezinárodní obraz ČR je v této souvislosti fakt, že dodávané italské příměstské jednotky byly na konci roku 2016 testovány v ČR, a to ve Zkušebním centru Výzkumného Ústavu Železničního (VUZ).

V regionálním městě Arequipa (2. největší město) je zvažována výstavba MHD na bázi jednokolejové visuté dráhy (monorail).

V letecké dopravě je plánováno rozšíření letiště Jorge Chávez v Limě, kdy se očekává, že by stavba druhé přistávací plochy a nového terminálu mohla být dokončena v roce 2023. Celková investice do tohoto projektu by měla být ve výši 1,1 mld. USD. Další plánovanou investicí je investice ve výši 599 mil. USD do nového letiště Chinchero (Cusco). Jako zdlouhavé se ukázalo dojednávání finančního schématu pro tento projekt a schvalování podmínek, které navrhly banky. Na začátku roku 2017 liknavý přístup vlády vedl k protestní akci místních obyvatel (zablokování přístupové cesty do posvátného údolí Inků, které má nové letiště obsluhovat se silným multiplikačním efektem na místní ekonomiku a cestovní ruch).

Pro období 2016-2025 se očekává celková investice do sektoru dopravy ve výši 57,5 mld. USD, kdy 55,4% by mělo mířit do silnic (nové dálnice v regionech, silniční obchvaty, asfaltování silnic apod.), 29,5% do železnic, 10,9 % do přístavů (rozšiřování jejich odbavovací kapacity, navazující služby apod.) a 4,1% do letišť.

Překonání velkých mezer v dopravní infrastruktuře je klíčové pro reálnou integraci metropole s odlehlými regiony, snižování přepravních nákladů (pro export), a též ke splnění vize země, stát se logistickým integrátorem Latinské Ameriky s regionem Asie a Tichomoří. Pozitivní předpoklady k tomu dává mj. členství v liberálně orientované regionální Tichomořské Alianci.

6/ Zemědělský a potravinářský průmysl: slad, pivo, lihoviny, cukrovinky, stroje na výrobu potravin, linky na zpracování a manipulaci ovoce a zeleniny, zařízení pro posklizňovou úpravu a konzervaci, řezací stroje, separátory, sušičky, skladovací kontejnery, nádrže, chladicí a klimatizační techniku pro transport a skladování agrárních komodit, zařízení pro cukrovary a lihovary

Postupný růst středních příjmových skupin, všeobecné životní úrovně i snadný přístup ke spotřebitelským úvěrům generují poptávku po alternativních luxusních potravinách, nejvíce cukrovinkách, pochutinách na bázi cereálií a rýže, ale i uzeninách. Důležitým faktorem v diverzifikaci spotřeby jsou v peruánských podmínkách rostoucí cesty do Evropy, mj. na základě nově zavedeného bezvízového styku, obdiv tamního životního stylu a spotřeby apod.

Vzhledem k všeobecně nízké úrovni mechanizace v zemědělství a v souvislosti s pokroky ve velkých vodohospodářských/zavlažovacích projektech lze v budoucnosti očekávat růst prodejů zemědělské techniky s tím, jak jsou formulovány vládní programy pro efektivnější využití zemědělské půdy. Na to má navázat též posílení proexportně orientovaného potravinářství (modernizace výrobních linek) a zdokonalení distribuce. V rámci tohoto procesu se očekává růst šancí na uplatnění skladovacích, mrazicích a balicích technologií.

Jelikož se vláda snaží usnadňovat (mj. daňové) podmínky malým řemeslným pivovarům, bude dobré věnovat pozornost možnostem uplatnění minipivovarů, sladu, chmele a výhledově i specializovaných poradenských a expertních služeb.

7/ Obranný, bezpečnostní průmysl a civilní ochrana: letální i neletální zbraně, vojenské ICT, materiál a zařízení pro fyzickou i průmyslovou bezpečnost, ochranu dopravních prostředků, biometrika, elektronické bezpečnostní a monitorovací systémy, prostředky pro ochranu před přírodními katastrofami apod.

Tradičním perspektivním sektorem českého průmysl zůstává obrana, bezpečnost a související sektory (vojenské letectví, telekomunikace, civilní ochrana), kde je v současnosti nejvíce rozjednaných akvizic.

Úspěšným případem v sektoru je otevření výrobního závodu pro montáž a opravy pistolí České zbrojovky Uherský Brod (srpen 2016) v peruánském armádním závodě FAME v Limě. Česká firma dodala moderní vybavení, nástroje a vyškolila technický personál, čímž byla zahájena dlouhodobá výrobní a technologická spolupráce s potenciálem dalšího prohloubení. Pro Peru se jedná o nejpreferovanější model obchodní spolupráce, který by vítala i v dalších oblastech, zahrnujících nesmrtící zbraně, ochranné prostředky a letectví.

Kromě typických obranných technologií mají v prezentovaném sektoru stále větší váhu technologie v oblasti krizového řízení v souvislosti s přírodními katastrofami. Právě v této oblasti proběhl v loňském roce malý lokální projekt, zaměřený na prevenci v souvislosti se sesuvy půdy. ČR a její technologie tak získávají stále větší povědomí, na které je možné navázat.

Budování dopravní infrastruktury i rozvoj těžebních projektů je v mnohých regionech spojen se sociálními nepokoji, příhraniční oblasti i velká města se potýkají s nelegálním pašováním drog, pouliční kriminalitou i organizovaným zločinem, což klade nároky na činnost ministerstva vnitra a bezpečnostních složek ve smyslu pořizování nové techniky. Obecně je v Peru (fyzická i průmyslová) bezpečnost vnímána jako nejvyšší priorita, což mj. potvrzuje růst prodejů letálních i neletálních zbraní tempem více než 25 % ročně. Trh zařízení a služeb v oblasti protipožární ochrany vzrostl v roce 2016 o 20 % a dosáhl 190 mil. USD a obecně v této oblasti platí zpřísněné bezpečnostní předpisy (pozn. incident na konci roku 2016 v průběhu mezinárodního summitu, kdy došlo k požáru v kinosále prestižního nákupního centra, při kterém zemřely 4 osoby).

8/ Jako nový perspektivní obor se rýsují environmentální technologie, odpadové hospodářství a vodohospodářství, tj. úprava vody, rozšiřování/modernizace vodovodní sítě, ČOV, zábrany proti povodním a erozím, úsporné zavlažovací technologie, zásobníky na vodu, čerpadla.

V návaznosti na Konferenci smluvních stran (COP20) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), která se v Limě (s účastí delegace MŽP ČR) konala od 1. do 12. prosince 2014, peruánská vláda zahájila či zvažuje řadu projektů zaměřujících se na environmentální otázky.

Extrémní klimatické jevy (rekordní sucha vystřídaná záplavami a sesuvy půdy v jinak suchých pobřežních oblastech, hrozící nedostatek pitné vody v nádržích pro Limu apod.) v prvních měsících roku 2017 poukázaly na nutnost urychlení klíčových vodohospodářských projektů. Národní vodohospodářský ústav vyzval k investicím do dalších 10 přehrad (potřeba dodatečné kapacity 50 mil. m3) a uplatňování úsporných zavlažovacích technologií v zemědělství. Lze tak očekávat zájem na urychlené realizaci vodohospodářských megaprojektů (Chavimochic, Majes-Siguas apod.), které systémem tunelů a potrubí získají vodu z východního svahu velehor And do všeobecně suché pobřežní oblasti nebo systémem kanálů odvádí vodu z řek na delší vzdálenosti. Stejně tak jsou stále více aktuální úvahy o alternativních způsobech získávání pitné vody.

Ke službám dodávek upravené pitné vody má na národní úrovni přístup jen 81,9% obyvatel. K systému odpadních vod má přístup jen 85% obyvatel. Do tohoto sektoru směřují každoročně investice ve výši 1,2 mld. USD. Přitom platný všeobecný zákon o službách v oblasti odpadních vod č. 26338 považuje zajišťování těchto služeb v maximální kvalitě za prioritní národní zájem. Hlavním cílem je zajistit zdraví obyvatel a ochranu životního prostředí. Podle odhadu ministerstva bydlení, stavebnictví a odpadového hospodářství jsou k odstranění uvedených mezer do cílového roku 2021 zapotřebí investice až 18 mld. USD.

Regionální vlády v důsledku decentralizace a plánů na větší rozvoj venkova nově disponují vlastními finančními zdroji pro realizaci systémů pro čištění odpadních vod. Podle peruánského ministra pro bydlení, stavebnictví a odpadové hospodářství se k minimálním standardům blíží jen 3 velcí poskytovatelé služeb odvádění a čištění odpadních vod, a to Sedapal Limě, Sedapar v Arequipě a Sedacusco v Cuscu (tj. největší města). Zbylých 47 podniků v regionech neměly dosud kapacity a též čelí nedostatku finančních zdrojů pro vytvoření odpovídající moderní infrastruktury.

Velkým takto profilovaným projektem realizovaným na základě soukromé iniciativy (viz níže) je čištění odpadních vod v okolí jezera Titicaca v náhorní plošině regionu Puno. Komplexní projekt zahrnující mj. 10 ČOV bude mít pozitivní dopad na desítku komunit s celkem 1 mil. obyvatel. Rozpočet činí 450 mil. USD. Projekt má vládní garanci a koncese je udělena na 30 let.

Peru k roku 2016 vybudovalo 12 řízených skládek s odpovídajícími standardy, což ale zdaleka nestačí a prostor je též pro uplatnění recyklačních technologií.

V zájmu ochrany životního prostředí mohou být v budoucnosti perspektivní zařízení pro zpracování biomasy z pěstování cukrové třtiny na severu země a též v případě pěstování rýže (rýžové slupky a zbytky stonků rýže), bavlny a chřestu a v lesním hospodářství.

ČR se rovněž účastní na projektech ŽP v Peru prostřednictvím fondu Climate Finance Readiness Programme, který spravuje německá rozvojová agentura GIZ.

V roce 2015 bylo uzavřeno MOU mezi MŽP ČR a Peru a byla tak vytvořena platforma pro budoucí strategickou a technickou spolupráci v této oblasti na bilaterální bázi.

Progresivní modely obchodní spolupráce nad rámec tradičního exportu

Peru se vyznačuje systémem, který sází na soukromé investice a partnerství veřejného a soukromého sektoru (dále PPP) k rozvoji strategických sektorů namísto klasického financování projektů čistě z veřejných rozpočtů, což je motivováno vysokým zájmem na úspornosti státního rozpočtu a vyhýbání se dlouhodobým deficitům (pozn. vládě se přes všechny těžkosti na konci roku 2016 podařilo dosáhnout deficitu -2,7 %, avšak za cenu utlumení investiční aktivity; v roce 2017 je deficit dále snižován na -2,5 %).

Velké soukromé firmy, jak s domácím či zahraničním kapitálem, tak mohou zcela zásadním způsobem ovlivnit, jakými konkrétními projekty a v jakém technickém provedení budou překonány současné mezery v infrastruktuře (vodohospodářství, odpadové hospodářství, doprava a dopravní infrastruktura, výhledově i zdravotnictví), které podle nejnovějších odhadů přesahují 100 mld. USD. Nové legislativní a institucionální změny, realizované po nástupu nové vlády v letech 2016-2017, usnadňují procedury pro prezentaci soukromé inciativy ve prospěch veřejných staveb, posilují roli státní investiční agentury Proinversión (MF bude mít nově roli jen tam, kde je to nezbytné), umožní rozpočtovat státní finance pro více let a převádí dodatečné finanční zdroje na regiony a obce (v regionech budou působit pobočky agentury Proinversión). Rozlišují se dva typy financování projektů (buď ryze ze soukromých finančních zdrojů, nebo spolufinancování státem, pak je vyhodnocování obecně přísnější).

Jedním z progresivních a unikátních modelů je financování projektů z budoucí daňové povinnosti. Soukromá firma, poté co je její projekt schválen, financuje veřejnou stavbu z vlastních zdrojů a v následujícím finančním období až 10ti let započte tyto náklady v rámci daňové povinnosti proti daním z příjmů právnických osob, které by zaplatila finančnímu úřadu (SUNATu) a dalším finančním povinnostem vůči státu, každoročně až do výše 50% (tj. platí daně formou pokroků ve veřejných stavbách). Výhodou pro firmy je jejich zviditelnění. Výhodou pro územní celky, obce či veřejné univerzity je, že stavbu získají o mnoho let dříve, než kdyby musely projekt hradit z veřejných prostředků. V uplynulých letech se tento typ financování uplatnil zejména v sektorech vzdělání, odpadové hospodářství, městská doprava, telekomunikace a ochrana životního prostředí a je hojně využíván zejména na úrovni regionálních a místních vlád. V roce 2016 bylo tímto mechanizmem proinvestováno přes 200 mil. USD.

Pro české firmy z toho vyplývá potřeba, uvedené příležitosti v rámci exportních strategií vyhodnocovat, stejně tak jako hledat přímou komunikaci s důvěryhodnými místními, regionálními i mezinárodními hráči, kteří jsou předkladateli a realizátory daných projektů, či se na daných projektech komplexně podílet.

Import z Peru do ČR

Pokud jde o případný import, mohl by být zajímavý přímý dovoz nerostných surovin (kovů – mědi, zlata, stříbra, zinku apod.), textilu, především výrobků z jemné peruánské bavlny a lamí vlny (trička, sportovní a vycházkové bavlněné oblečení, svetry, ponča atd.). Kvalita těchto výrobků je mnohdy zcela mimořádná při přijatelné ceně. Zajímavý by mohl být i dovoz obuvi a uměleckých předmětů (indiánské přírodní umění, šperky ze zlata a stříbra atd.).

V tomtéž směru jsou dosud málo využívanou oblastí rovněž tradiční zemědělské komodity, jako je chřest, mango, avokádo, artyčoky, papriky, olivy a další tropické plodiny.

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Seznam a kontakty na nejdůležitější veletržní akce:

EXPO ENERGIA PERÚ 
Zaměření: energetika (různé druhy)
Termín: 8. – 9. 3. 2017 (každý rok)
Místo konání: Hotel Los Delfines, Los Eucaliptos 555 – San Isidro, Lima
Web: http://expoenergiaperu.com/

SITDEF
Zaměření: obrana, bezpečnost, technologie pro prevenci přírodních katastrof
Termín: 18. – 21. 5. 2017 (každé dva roky)
Místo konání: Cuartel General del Ejército, San Borja, Lima (sídlo velení pozemních sil Peru)
Web: www.sitdef.com

PERU ENERGIA 
Zaměření: ropa, zemní plyn a energetika
Termín: 24. – 25. 5. 2017 (každý rok)
Místo konání: Hotel Los Delfines, Los Eucaliptos 555 – San Isidro, Lima
Web: http://www.peruenergia.com.pe

EXPO DRINKS & DELIFOOD 
Zaměření: víno a gastronomie
Termín: 2. – 3. 6. 2017 (každoročně)
Místo konání: Casa Prado, Miraflores
Web: www.expodrinksdelifood.com/

EXPO ENERGY EFFICIENCY / LED EXPO 
Zaměření: energetika, obnovitelné zdroje, energetická efektivita
Termín: 5. – 8. 7. 2017 (každoročně)
Místo konání: Centro de Convenciones Jockey, Lima (Hipódromo de Monterrico)
Web: www.ledexpoperu.com/

EXPO TIC
Zaměření: ICT
Termín: 17. – 19. 8. 2017 (každoročně)
Místo konání: Complejo Empresarial de la Cámara de Comercio de Lima, Lima
Web: http://www.expotic.com.pe/

TECNOSALUD
Zaměření: zdravotnictví
Termín: 6. - 8. 9 2017 (každoročně)
Místo konání: Centro de Exposiciones Jockey, Lima (Hipódromo de Monterrico)
Web: www.tecnosalud.com.pe

PERUMIN / EXTEMIN
Zaměření: důlní průmysl
Termín: 18. – 22. 9. 2017 (každé dva roky)
Místo konání: Arequipa
Web: www.convencionminera.com/

EXPOALIMENTARIA
Zaměření: potravinářství
Termín: 27. – 29. 9. 2017 (každoročně)
Místo konání: Centro de Exposiciones Jockey, Lima (Hipódromo de Monterrico)
Web: www.expoalimentariaperu.com

GRAFINCA
Zaměření: digitální, grafický a reklamní průmysl
Termín: 28. 9. – 1. 10. 2017 (každoročně)
Místo konání: Ciudad Ferial Costa Verde
Web: www.grafinca.com

EXCON – Exposición Internacional del Sector de la Construcción
Zaměření: stavebnictví
Termín: 10. – 14. 10. 2017 (každoročně)
Místo konání: Centro de Exposiciones Jockey, Lima (Hipódromo de Monterrico)
Web: www.excon.com.pe

EXPOTEXTIL
Zaměření: textilní průmysl
Termín: 19. – 22. 10. 2017 (každoročně)
Místo konání: Centro de Exposiciones Jockey, Lima (Hipódromo de Monterrico)
Web: www.expotextilperu.com

EXPO PESCA & ACUI PERU
Zaměření: technologie pro rybolov, akvakulturu a zpracování ryb (vč. chladírenských aj.)
Termín: 8. – 10. 11. 2017 (každoročně)
Místo konání: Centro de Exposiciones Jockey, Lima (Hipódromo de Monterrico)
Web: www.thaiscorp.com/expopesca

EXPO AGUA PERÚ 
Zaměření: vodohospodářství, environmentální technologie a odpadové hospodářství
Termín: 9. – 11. 11. 2017 (nová akce)
Místo konání: „El Vivero“ Jockey Club
Web: http://expoaguaperu.com/

  • V roce 2018:

FIMM - Feria Internacional de Metalmecánica
Zaměření: obráběcí stroje, výrobní automatizace
Termín: duben 2018 (každé dva roky TBC)
Místo konání: Centro de Exposiciones Jockey, Lima (Hipódromo de Monterrico)
Web: www.fimm.com.pe

EXPOPLAST PERU 
Zaměření: bezpečnostní průmysl (pozn. nikoliv obrana ve smyslu armády apod.)
Termín: 23. – 26. 5. 2018 (každé dva roky)
Místo konání: Ciudad Ferial Costa Verde
Web: http://www.expoplastperu.com

SEGURITEC PERU
Zaměření: bezpečnostní průmysl (pozn. nikoliv obrana ve smyslu armády apod.)
Termín: 24. – 26. 5. 2018 (každé dva roky)
Místo konání: Centro de Exposiciones Jockey, Lima (Hipódromo de Monterrico)
Web: http://www.thaiscorp.com/seguritec/

EXPOMINA
Zaměření: důlní průmysl
Termín: září 2018 TBC (každé dva roky)
Místo konání: Centro de Exposiciones Jockey, Lima (Hipódromo de Monterrico)
Web: www.expominaperu.com/

FIGAS & VEHIGAS
Zaměření: plynařský průmysl
Termín: 25. – 27. 10. 2018 (každé dva roky)
Místo konání: Centro de Exposiciones Jockey, Lima (Hipódromo de Monterrico)
Web: www.thaiscorp.com/figas/

AERO EXPO PERU 
Zaměření: letectví
Termín: 23. – 25. 11. 2018 (každé dva roky)
Místo konání: Letiště Pisco
Web: http://www.aeroexpoperu.com

Pozn.: Výše uvedené veletrhy, u kterých je uvedeno každoročně nebo každé dva roky, se doporučuje sledovat prostřednictvím jejich webové stránky pro upřesnění nebo aktualizaci termínu.

Většinu významných veletrhů organizují členové Asociace veletrhů Peru (Asociación de Ferias del Perú - AFEP), která vydává aktuální kalendář veletrhů pro nejbližší období.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: