Peru: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

15. 6. 2017

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Výsledky vzájemného obchodu (tis. USD)

 

2012

2013

2014

2015

2016

Vývoz

28 975

40 815

33 456

42 689

33 681

Dovoz

17 764

18 443

22 170

15 155

19 872

Bilance

11 211

22 372

11 287

27 534

13 809

Obrat

46 739

59 257

55 626

57 844

53 553

Zdroj: ČSÚ

Obchodní spolupráce mezi Peru a ČR se zakládá především na příležitostných zakázkách. Dlouhodobé působení je spíše výjimkou. Limitujícími faktory jsou geografická vzdálenost, nedostatek informací, jistá jazyková bariéra a kulturně-společenské rozdíly obou zemí.

V latinskoamerickém kontextu se pak obchod (dle obratu) s Peru nachází na 8. místě. Pokud jde o český export do regionu, Peru v roce 2016 předstihlo Kolumbii a je na 6. místě v latinskoamerickém regionu (po Mexiku, Brazílii, Argentině, Chile a El Salvadoru).

V roce 2016 poklesl český vývoz do Peru o 21 %. Český dovoz z Peru naopak v roce 2016 vzrostl o rekordních 31 %, což odpovídá tomu, že se loni peruánskému exportu po období útlumu opět začalo dařit, a to jak v oblasti nerostných surovin (po otevření nových dolů a růstu cen), tak pokud jde o agrární export. Naopak relativně nižší úroveň českého vývozu do Peru v roce 2016 (33,7 mil. USD) lze vysvětlit všeobecným útlumem v investiční aktivitě v Peru (volební rok, následné vyšetřování korupčních skandálů a odchod velkého investora brazilské skupiny Odebrecht apod.)

Výsledkem bylo snížení přebytku obchodní bilance o 50 %. ČR má s Peru od roku 2009 aktivní obchodní bilanci.

V uplynulých letech český export do Peru střídavě rostl a klesal v závislosti na ekonomickém vývoji v Peru, fázích infrastrukturních a důlních projektů, které vytvářely příležitostné poptávky po českých produktech, mj. v rámci subdodávek. Nejrychleji český export do teritoria rostl mezi roky 2011 a 2013, kdy se zdvojnásobil na 40,9 mil. USD. Pak už (do roku 2015) střídavě klesal a rostl. Obrat ZO se počínaje rokem 2013 udržuje nad 50 mil. USD.

V roce 2017 se dá předpokládat stagnaci či tendenci k poklesu obratu, hlavně v důsledku nepříznivých klimatických vlivů, záplav a sesuvů půdy, které zasáhly většinu regionů v Peru v prvním čtvrtletí roku 2017 a ovlivnily tak nejen zemědělství a následný export, ale také infrastrukturu, zásobování a kupní sílu obyvatelstva.

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Český vývoz do Peru v tis. USD

Komodita

 2012

2013

2014

2015

2016

Reaktory, kotle, přístroje/nástroje mechanické

8 385

13 913

7 194

11 490

8 172

Vlna, chlupy, zvířecí příze, tkaniny žíněné

893

1 125

1 952

3 715

5 988

Přístroje el. záznamu, reprodukce, zvuku, TV obrazu

3 242

4 624

7 373

8 592

5 602

Plasty a výrobky z nich

1 619

2 070

2 290

2 613

2 635

Vata, plst, textilie, netkaná lana, provazy apod.

0

482

1 969

2 278

1 754

Sklo a výrobky skleněné

1 517

1 372

1 208

1 651

1 379

Výrobky ze železa nebo oceli

1 252

2 537

2 063

1 682

1 259

Přístroje optické, foto., kinem., lékař., chirurg. ap

971

1 449

2 206

1 055

1 047

Letadla, kosmické lodě, jejich součásti a části

16

179

28

3 834

911

Zbytky, odpad v potravinářském průmyslu, krmivo

0

0

157

332

737

Nábytek, lůžkoviny, svítidla, stavby montované

416

551

1 078

525

532

Zdroj: ČSÚ (HS 2)

V případě exportu lze pozorovat dlouhodobě stabilní postavení mnohých tradičních komodit, i když se zde zároveň setkáváme s krátkodobou poptávkou, na kterou čeští exportéři reagují. V tomto smyslu byl například rapidně zvýšen vývoz položky reaktorů, kotlů a mechanických nástrojů v roce 2015, protože byla dodána parní turbína do jednoho z projektů elektrárny v Peru.

44 % českého exportu do Peru tvoří skupina výrobků v kategorii stroje a dopravní prostředky (SITC 7).

Přední místa v českém exportu do Peru v roce 2016 obsadily položky: česaná vlna, telekomunikační zařízení, zařízení pro důlní průmysl (na prosévání a drcení), plastová potrubí, netkané textílie, ruční pneumatické nářadí, vypínače a elektroinstalace, náhradní díly pro vrtulníky, výživa pro domácí zvířata a silniční válce.

Český dovoz z Peru v tis. USD 

Komodita

2012

2013

2014

2015

2016

Ovoce, ořechy, jedlé slupky citr. plodů/melounů

3 490

4 311

6 088

5 674

8 474

Nápoje, tekutiny lihové, ocet

130

187

202

70

3 358

Vlna, chlupy, zvířecí příze, tkaniny žíněné

431

3 022

3 637

1 148

1 900

Káva, čaj, maté, koření

3 976

2 980

3 494

2 584

1 394

Výtažky, taniny, barvy, pigmenty, laky, tmely apod.

1 148

935

967

372

618

Semena, plody, rostliny léčivé, průmysl., sláma ap.

160

180

264

415

601

Oděvy, doplňky oděvní pletené, háčkované

471

505

683

395

359

Obilí

3

30

47

301

338

Přípravky z masa ryb, korýšů aj vod bezobratlí

3 655

2 723

2 346

1 166

311

Zelenina, rostliny, hlízy, kořeny poživatelné

517

402

499

493

307

Výrobky různé

104

98

160

177

276

Ryby, korýši, měkkýši a ost. vodní bezobratlovci

645

457

674

342

263

Zdroj: ČSÚ (HS 2)

Jak vyplývá z tabulky, dovoz z Peru do ČR je velmi proměnlivý, co se objemu týče. Dovoz je ovlivněn především aktuální poptávkou, na kterou pružně reaguje. Zároveň je zřejmé, že některé položky si drží svou pozici v dovozovém portfoliu. Jedná se především o různé druhy ovoce (hroznové víno, avokádo, mango, citrusy, atd.), vlnu, chlupy, zvířecí příze a tkaniny žíněné, kávu a různé druhy zeleniny. Zemědělské produkty vyvážené z Peru obvykle můžeme najít ve velkých obchodních řetězcích.

60 % českého dovozu z Peru tvoří skupina výrobků v kategorii potraviny a živá zvířata (SITC 0).

Největšími položkami v roce 2016 byly: ovoce (vinná réva, avokádo, citrusy, borůvky), ethanol, surová vlna, káva, přírodní barvivo živočišného původu (karmín), obiloviny (merlík čilský / quinoa) a sardele.

Mimořádně vysoký dovoz byl v roce 2016 zaznamenal v případě ethylalkoholu, což odpovídalo celkovému zvýšení vývozu této komodity z Peru. V posledních dvou letech také značně stoupá dovoz obilovin, především quinoy (merlík chilský). Naproti tomu největší propad v roce 2016 zaznamenala káva a přípravky z ryby zpracujícího průmyslu (-48 %, resp. -75 %). Je nutné zmínit, že velká část zboží je z Peru do ČR dodávána přes prostředníky. Reexporty jsou realizovány převážně přes USA, Německo, Švýcarsko a Nizozemí. Rok 2016 byl pro peruánský vývoz úspěšný, hlavně po zemědělské stránce. Lze předpokládat, že vývoz v roce 2017 bude ovlivněn klimatickými změnami, záplavami a sesuvy půdy, které postihly Peru v prvních měsících roku 2017.

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Rozvíjí se spolupráce především v oblasti cestovního ruchu. Obě strany reagovaly na zvýšení vzájemného turistického ruchu podpisem Memoranda o porozumění a spolupráci mezi odpovědnými ministerstvy v roce 2007. Od tohoto roku dochází k postupnému zvyšování českých turistů v Peru, v posledních pěti letech se počet turistů pohybuje okolo 4 000. V roce 2013 navštívilo Peru celkem 4 336 českých turistů, naproti tomu v roce 2014 došlo k mírnému poklesu na 3 659. Podle posledních dostupných dat, od ledna do října 2015 navštívilo Peru celkem 3 725 českých turistů a v roce 2016 ve stejném období došlo ke zvýšení na 4 148 turistů. Dá se proto očekávat, že rok 2016 byl pravděpodobně rokem, kdy Peru přijalo největší počet českých turistů ve své historii. Důvodem je nejen bezvízový styk, ale také vzrůstající atraktivita Latinské Ameriky jako regionu a možnost získat letenky za relativně přijatelné ceny.

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Sektor: Obrana, bezpečnost a civilní ochrana

Dodávky českých obranných technologií do ozbrojených sil mají v Peru dlouhou historii (od 30. let 20. století), což podporuje povědomí o ČR v tomto sektoru. Například československé tanky se v roce 1941 proslavily v tehdejším ozbrojeném konfliktu s Ekvádorem, zástupci peruánských vzdušných sil se na začátku své kariéry učí létat na českých cvičných letadlech apod. Dodávky nejnovějších českých letadel pro tyto účely jsou nyní nadále ve hře, stejně jako dodávka náhradních dílů pro helikoptéry pro peruánské letectvo. České firmy též jednají o modernizaci použité vojenské techniky ve vlastnictví ozbrojených sil.

Na výše uvedené příležitosti v teritoriu konkrétními kroky a jednáními v letech 2016-2017 reagovala řada českých firem (AERO Vodochody AEROSPACE, OMNIPOL, LOM PRAHA, skupina PAMCO, CZECHOSLOVAK GROUP a CZECHOSLOVAK EXPORT), které již většinou v Peru mají zástupce.

Úspěšným případem v sektoru je otevření výrobního závodu pro montáž a opravy pistolí České zbrojovky Uherský Brod (srpen 2016) v peruánském armádním závodě FAME v Limě. Česká firma dodala moderní vybavení, nástroje a vyškolila technický personál, čímž byla zahájena dlouhodobá výrobní a technologická spolupráce s potenciálem dalšího prohloubení. Pro Peru se jedná o nejpreferovanější model obchodní spolupráce, který by vítalo i v dalších oblastech, zahrnujících nesmrtící zbraně, ochranné prostředky a letectví. V teritoriu je též aktivní firma Sellier & Bellot (výrobce munic), která dlouhodobě dodává pro peruánský civilní trh.

V oblasti bezpečnostního průmysl na peruánském trhu dlouhodobě působí společnost Sherlog Trace, jakožto člen skupiny Secar Bohemia Group. Její pobočka, otevřená v roce 2012, v Peru nabízí bezpečnostní a monitorovací systémy pro automobily.

V Peru je zastoupena česká firma MESIT (DICOM), výrobce speciálních zařízení pro taktickou radiokomunikaci. Firma své uplatnění hledá v ozbrojených silách i civilní ochraně (možnost uplatnění při rychlém nasazení během přírodních katastrof).

Sektor: Doprava; infrastruktura; logistika

Firma Mikroelektronika s.r.o. uspěla v  roce 2010 v konkurzu na dodavatele odbavovacího systému pro novou linku nadzemního metra v Limě. Celou linku vybavila 8 multifunkčními terminály SmartPoint a 134 turnikety se čtečkou bezkontaktních karet.

V sektoru doprava se český průmysl ve vztahu k Peru vyznamenal faktem, že italské příměstské jednotky určené pro 1. linku metra (k posílení její kapacity a snížení intervalu) byly na konci roku 2016 testovány v českém Zkušebním centru Výzkumného Ústavu Železničního (VUZ).

V budoucnu se počítá s rozšířením metra o dalších šest linek, přičemž české firmy ze sektoru doprava usilují o subdodávky (vozový park, telekomunikace, elektronika, výhybky apod.).

Do Peru se snaží proniknout výrobce skládacích kontejnerů, výrobní družstvo Kovobel.

Společnost Corporación Automotriz del Perú S. A. C., zastupující Škoda Auto v Peru již od podzimu roku 2010, opustila v květnu 2012 z neznámých důvodů peruánský trh.

Sektor: Energetika

Česká firma INGOS v roce 2016 dodala pro projekt nové vodní elektrárny Chancay/Rucuy (provincie Huaral na sever do Limy, 40 MW) řadu klíčových komponent, zahrnujících řídící jednotku, kontrolní, zabezpečovací a přenosové systémy včetně projekčních a montážních služeb v celkové hodnotě přes 2 mil. USD. Soustavu stavidel a vrat dodala do projektu firma Strojírny Podzimek. Jednalo se o pozitivní moment a nový úspěšný případ, vzhledem k návaznosti na dodávku dvou turbín (ČKD) a regulačních systémů (INGOS) pro vodní elektrárnu Poechos 2 na severu země v roce 2009.

Sektor: Zemědělství a potravinářský průmysl

V návaznosti na realizaci rozvojového projektu ČR byla s účastí českého kapitálu vytvořena společnost DIO LATINA S.A., která se na severu Peru pokouší o realizaci investičního projektu zaměřeného na pěstování technických plodin na zakoupené zemědělské půdě. Tento investiční projekt v současnosti nadále pokračuje.

Na jaře 2013 začala peruánská společnost KC Trading dovážet pivo Budvar pod v Americe užívaným názvem Czechvar a chystala se začít dovážet také minerální vodu Mattoni a bylinný likér Becherovku. Její aktivity se ale ukázaly jako neúspěšné a dovoz do Peru byl přerušen.

Sektor: Zdravotnictví

V Peru je zastoupena česká firma ELLA-CS, která dodává specializovaný zdravotnický materiál (stenty). V roce 2016 firma zintenzivnila jednání s vedením soukromých i polostátních nemocnic (síť veřejného pojištění ESSALUD) s cílem prosadit svůj inovativní produkt DANIS STENT určený k zástavě akutního krvácení jícnových varixů, který by se mohl uplatnit v terénních podmínkách a mohl by být aplikován nejen specialisty na gastroenterologii, ale i všeobecnými lékaři v zájmu rychlé záchrany pacienta.

Úspěšnou na peruánském trhu se též ukázala firma BMT Medical Technology se svými nemocničními sterilizátory, která se v minulosti opakovaně zúčastnila veletrhu TECNOSALUD.

Sektor: Stavebnictví

V oblasti stavebnictví pokračoval v navazování kontaktů a jednání výrobce průmyslových výtahů pro stavebnictví a důlní průmysl STROS. Konkrétní dodávky v sektoru pak realizoval výrobce potrubí, kanalizace a dlažby na bázi odlitků z taveného čediče EUTIT.

Sektor: Důlní průmysl

Většina dodávek dobývací techniky do Peru směřuje přes prostředníky ze třetích zemí, či jako subdodávky. České firmy v posledních letech usilovaly o navázání přímých kontaktů. V roce 2015 na v regionu předním důlním veletrhu PERUMIN v Arequipě vystavovaly české firmy EUTIT a WIKOV WIND (výrobce převodovek, perspektivy ve větrné energetice, mj. pro zásobování dolů elektrickou energií). Firma EUTIT se vrátila na další ročník veletrhu PERUMIN v září 2017.

V roce 2016 proběhl v Limě (14. - 16. září 2016) mezinárodní veletrh EXPOMINA, kde se s vlastním výstavním stánkem představil český výrobce důlních strojů DUVAS-UNI. V rámci této akce firma kromě důkladného průzkumu trhu uskutečnila s aktivní podporou regionálního ředitele CzechTradu desítku jednání s místními partnery s perspektivami budoucího exportu do teritoria. Firma při této příležitosti nabídla spektrum kvalitní a vysoce inovativní důlní techniky, zahrnující vrtací vozy, nakladače a přibírkové stroje, které vzbudily zájem mnoha místních návštěvníků a mohly by se úspěšně uplatnit zejména v hlubinných dolech, ale i při budování infrastruktury.

Sektor: Environmentální služby; vodohospodářství

Při příležitosti výše zmíněného veletrhu EXPOMINA navštívily dvě české firmy z oboru environmentální služby a obnovitelná energetika Peru (v září 2016) v rámci společné akce vedené Smíšenou obchodní komorou Česko-tichomořská aliance (ČESTA). Při této příležitosti proběhla jednání firem GEMEC UNION a PHOTON ENERGY s vedením národního fondu pro životní prostředí (FONAM) a Institutu pro geologii, těžbu a metalurgii (dále INGEMMET). Firma GEMEC UNION v Peru dlouhodobě hledá projekty zaměřené na vyhodnocování přírodních rizik a odstraňování environmentálních zátěží způsobených těžbou. PHOTON ENERGY nabídl komplexní řešení v oblasti solárního a fotovoltaického průmyslu s možnostmi uplatnění v těžebním průmyslu, i v rámci jiných ostrovních systémů. Firma též v rámci nové divize nabídla unikátní přenosná řešení na míru pro získávání pitné vody z povrchových zdrojů s využitím různých technologií či odsolování vody mořské.

V perspektivním sektoru ochrana životního prostředí, resp. udržitelné lesní hospodářství, vynikla česká technologie / SW pro inventarizaci lesních porostů Field - Map české firmy IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, která se úspěšně uplatnila v regionu peruánské Amazonie (mj. pro výzkumné účely). Technologie je v Peru nabízena regionální firmou MAP GeoSolutions, která je výhradním distributorem této české technologie pro region Latinské Ameriky. Na tyto pozitivní reference pak navazuje zájem klastru CREA Hydro & Energy o uchopení dalších příležitostí v teritoriu.

Jednou z mála českých firem, které na území Peru s reálnými zkušenostmi působily v sektoru vodohospodářství, je holdingová společnost ŠINDLAR s.r.o. zaregistrována v Peru jako SINDLAR PERÚ S.A.C. Odborným zaměřením společnosti je vodohospodářská problematika v celé její šíři, od technických vodohospodářských staveb (vodovody, úpravny pitné vody, kanalizace a čištění odpadních vod, úpravy toků a protipovodňová ochrana, energetické využití vodních zdrojů apod.), přes geografické informační systémy (GIS), územní plány, řešení střetů mezi technickým pojetím vodohospodářských staveb a revitalizací řek až po celkovou ochranu životního prostředí. Firma v Peru podnikala od roku 2009, nicméně v současnosti jsou její aktivity utlumeny.

Inovativní obory / ICT

Na peruánském trhu své pozice upevňuje brněnská firma YSOFT se svými softwarovými řešení pro mj. efektivní organizaci tiskových služeb, která se podařilo úspěšně aplikovat mj. v bankovním sektoru i v důlním průmyslu.

Další sektory

S podporou CzechTrade Lima byly v roce 2016 navázány osobní kontakty mezi peruánskými obchodními firmami a českými výrobci a obchodníky v oblasti broušeného skla, což posiluje perspektivy dalšího exportu této komodity do teritoria.

Zprostředkováním dovozu textilních strojů a také dalších komodit jako např. čističek odpadních vod, úpraven na pitnou vodu, elektrických agregátů na bioplyn, čerpadel, armatur atd. se zabývá společnost CZECHOTRADE S.A.C.

V opačném směru, česká společnost UNCARIA ČR (založena v roce 2001) již řadu let dováží z Peru potravinové doplňky, byliny a produkty alternativní medicíny.

Zajímavým statistickým zdrojem jsou stránky ministerstva zahraničního obchodu a cestovního ruchu, kde je každoročně publikována zpráva o bilaterálním zahraničním obchodě s jednotlivými zeměmi světa, včetně s ČR. Tyto peruánské statistiky se sice z důvodu odlišné metodiky liší od českých, ale obsahují navíc seznam jmen hlavních importérů českých produktů, převzatý z celních databází SUNAT.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

V oblasti obchodní a ekonomické spolupráce a souvisejících oblastech jsou v současné době mezi ČR a Peru v platnosti následující mezivládní dohody a nezávazná memoranda o porozumění na rezortní úrovni:

  1. Dohoda o podpoře a ochraně investic podepsaná 16. 3. 1994. Vstoupila v platnost dne 6. 3. 1995. Od roku 2004 se vstupem ČR do EU probíhá její renegociace.
  2. Memorandum o porozumění a spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi ministerstvem pro místní rozvoj ČR a ministerstvem zahraničního obchodu a cestovního ruchu Peru (2007)
  3. Dohoda o hospodářské a průmyslové spolupráci (2007)
  4. Memorandum o porozumění a spolupráci mezi MO ČR a MO Peru (2007)
  5. Memorandum o porozumění mezi MŽP ČR a Peru (2015)

Dále probíhala v letech 2016-2017 jednání s cílem uzavřít v brzké době Memorandum o porozumění (dále MOU) mezi GŘ hasičského záchranného sboru ČR a peruánskou národní institucí pro civilní ochranu INDECI za účelem prohloubení technické a obchodní spolupráce. V druhé fázi by pak mohlo dojít ke sdílení znalostí, výměně expertů a školením, přičemž mnohé české technologie v oblasti civilní ochrany by mohly být s úspěchem nabídnuty.

Dále jsou v platnosti následující meziinstitucionální dohody:

  1. Dohoda o spolupráci mezi Hospodářskou komorou ČR a Limskou obchodní komorou (1995)
  2. Memorandum o porozumění mezi CzechInvest a Proinversión (2009)
  3. Memorandum o porozumění mezi EGAP a Banco de la Nación (2008)
  4. Memorandum o porozumění mezi EGAP a Corporación Financiera de Desarrollo S.A. - COFIDE (2008)

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Celkový objem poskytnuté rozvojové spolupráce v Peru v období 2007 - 2013 činil 39,3 mil. Kč. Peru nebylo zařazeno mezi prioritní země z hlediska strategie české rozvojové pomoci na období 2010 – 2017 a takové zařazení se nechystá ani pro následující programové období. Proto pro pokračování této roviny spolupráce do budoucna připadá v úvahu pouze realizace tzv. malých lokálních projektů (MLP).

Zaměření (nejen) české rozvojové spolupráce se také mění vzhledem k tomu, že Peru přestává být typickou rozvojovou zemí a má vizi zařadit se k cílovému roku 2021 (tj. 200. výročí nezávislosti) mezi země s vyššími příjmy a vstoupit do OECD. Proto jsou v rámci MLP upřednostňovány namísto projektů tradiční rozvojové / humanitární spolupráce projekty s vyšší přidanou hodnotu (např. zapojení českého aplikovaného výzkumu, možnost replikace v jiných oblastech apod.) a potenciálem k provázanosti s dalšími formami spolupráce.

V roce 2014 byly v Peru realizovány tři malé lokální projekty. Jeden z projektů byl realizován místní neziskovou organizací EDUAGRO v odlehlé komunitě regionu Cusco (Churo), která se nachází v nadmořské výšce přes 3 500 m n. m. Cílem projektu bylo posílit organizační schopnosti zúčastněných domácností, zefektivnit rostlinnou i živočišnou produkci (výstavba skleníků, hydroponické pěstování, výroba ekologických hnojiv a kompostování) za účelem zajištění potravinové soběstačnosti, zvlášť v obdobích sucha a mrazů (zranitelnost vůči klimatickým změnám).

Předmětem druhého MLP bylo vybudování plantáží a udržitelné pěstování léčivé rostliny „uňa de gato“ (Uncaria tomentosa, neboli kočičí dráp) za účelem jeho prodeje na národních trzích i exportu. Tento projekt byl realizován společností MONO COTO TRADE. Podobný projekt byl realizován i v předchozím roce 2013.

V roce 2014 dále proběhl MLP, jehož spoluřešiteli byli výzkumní pracovníci Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU). Projekt se zaměřoval na alternativní rozvoj oblasti, kde se pěstuje kakao (a dříve se pěstovala koka), a podpořil potenciál pro agroturistiku v obci Huayhuantillo v tropické části Peru. Místnímu obyvatelům, z nichž většina se živí pěstováním kakaa a jsou tak na jeho nestálých cenách značně závislí, to mělo umožnit diverzifikaci příjmů. Výsledky projektu zahrnovaly opravu příjezdové komunikace, vyznačení turistických stezek na základě českého know-how, vybudování informačního kiosku, tabule s mapou turistických tras a další komponenty.

V r. 2015 proběhl v Peru MLP, prostřednictvím kterého místní zemědělci vyrobili klíčové vybavení v podobě fermentačních beden a kompostér pro efektivní pěstování kakaa a zvýšení přidané hodnoty konečné produkce. Projekt pokrýval celý pěstitelský cyklus od roubování a prořezávek po přípravu hnojiv a zpracování kakaových bobů. Cílem projektu byla podpora alternativního rozvoje (dřívější pěstování koky a produkce drog), diverzifikace produkce a předání know-how v oblasti odbytu a marketingu. Zdrojem odborných znalostí a metod byla MENDELU, jehož zástupci zajistili v průběhu projektu odborný dohled.

V roce 2016 proběhl v Peru (region Huaraz – lokalita Rampac Grande) jeden MLP, jehož cílem bylo s využitím aplikované geologie vyhodnotit rizika spojená se sesuvy v oblasti andských velehor a konkrétními technickými nástroji i komunikačními strategiemi minimalizovat riziko lidských obětí a škod v zemědělství pro případy dalších nebezpečných pohybů (existence trhlin). Aktivity projektu zahrnovaly přípravu místní komunity v oblasti civilní ochrany a instruktáž ohledně rizik a prevence. Vytvořené mapy definují pro každou jednotlivou domácnost (v závislosti na jejím umístění v deformovaném svahu) míru závažnosti situace, doporučují opatření k rychlé reakci v rizikových obdobích či při rizikových aktivitách a pro provinční vládu jsou podkladem k územnímu plánování. Realizátorem projektu byl Národní institut pro výzkum ledovců a horských ekosystémů / INAIGEM. Na řešení projektu se podílel Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, který poskytl expertízu.

V roce 2017 probíhá v tomtéž regionu a opět v gesci instituce INAIGEM navazující MLP, jehož cílem je připravit na rizika sesuvů obyvatelstvo v sousedních svazích (lokalita Hornuyoc). Inovací oproti roku 2016 je aktivnější práce s místní cílovou skupinou ve smyslu zapracování jejich praktických poznatků do mapy rizik, která je založena na geologických měřeních, profilech a modelech.

Tyto pilotní projekty mohou být s úspěchem replikovány v jiných oblastech Peru. Hledání řešení k prevenci a minimalizaci lidských obětí a materiálních škod v souvislosti se sesuvy se ukázalo jako mimořádně aktuální v prvních měsících roku 2017, kdy v důsledku extrémních klimatických vlivů (déšť v místě, kde jindy neprší) došlo na mnohých místech Peru ke kritickým sesuvům, které kromě obětí a škod (nával kamení a bahna) na několik dní vyřadily z provozu čistírny odpadních vod ve velkých městech (Lima, Arequipa apod.). ČR, která má kvalitní know-how, tak může s Peru (mj. v návaznosti na projednávané MOU) úzce spolupracovat v nadcházejících letech, přičemž v budoucnosti může být zvážena i komerční spolupráce (zábrany, on-line a mobilní systémy včasného varování apod.).

Na MLP pro Peru bylo v letech 2014-2017 věnováno 1,49 mil. Kč. Celkem bylo během tohoto 4-letého období realizováno 6 projektů.

ČR poskytuje (v gesci MŠMT) každoročně několik vládních stipendií peruánským studentům ke studiu na vysokých školách v ČR v rámci programu poskytování vládních stipendií pro studenty rozvojových zemí na období 2013-2018. V roce 2013 nastoupili ke studiu v ČR 3 peruánští studenti, stejně jako v roce 2011 a 2012. V rámci akademického roku 2014/2015 byla v červnu 2014 udělena 4 stipendia peruánským studentům ke studiu 2 bakalářských a 2 doktorských programů na českých veřejných vysokých školách. Obdobně pro akademický rok 2015/2016. Pro akademický rok 2016/2017 byla peruánským studentům udělena dvě vládní stipendia ke studiu bakalářských programů. V prosinci 2016 byl uzavřen proces výběru uchazečů o vládní stipendia na akademický rok 2017/2018. MŠMT ČR alokovalo na tento školní rok pro Peru opět dvě stipendia.

Vlastní rozvojové, resp. výzkumné aktivity, v peruánské Amazonii (Pucallpa) v posledních letech realizuje Česká zemědělská univerzita (ČZU – Fakulta tropického zemědělství).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: