Peru otevírá obří důl na měď, zápolí však s poklesem cen kovů

6. 4. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Peru otevírá obří důl na měď, zápolí však s poklesem cen kovů Už tři z pěti největších dolů na měď jsou v jihoamerickém Peru. To Letos otevřelo další megaprojekt – důl Las Bambas. Těžba táhne celou peruánskou ekonomiku a je šancí i pro české dodavatele. Peruáncům ale dělá těžkou hlavu nynější globální propad cen komodit.

Peru se dostává mezi největší producenty kovů v celosvětovém měřítku. Díky tomu se v této latinskoamerické zemi otevírají nové příležitosti také pro české firmy. Podle českého zastupitelského úřadu v Limě se exportérům rýsují šance v dodávkách celého spektra důlní techniky včetně přepravních prostředků, převodovek či transformátorů.

Peruánci dokončují nové megaprojekty v oblasti těžby a jako producenti kovů postupně dohánějí svého rivala – sousední Chile. To má přímé dopady na rozvoj ekonomiky peruánských regionů, což opět přináší možnosti pro uplatnění českých společností v dalších oborech – zejména ve stavebnictví a lokální energetice, která je mnohde s doly úzce propojena. Zajímavou příležitostí může být například budování malých vodních elektráren jako autonomních zdrojů elektřiny v některých oblastech.

Česká ambasáda v Limě navrhla zařadit celý sektor těžebního průmyslu do mapy oborových příležitostí pro české firmy, kterou sestavuje ministerstvo zahraničí v Praze ve spolupráci s ministerstvem průmyslua obchodu a agenturou CzechTrade. „Českým firmám by v tomto ohledu měla napomoci i plánovaná oficiální účast České republiky na veletrhu Perumin 2017,“ uvedl Jan Vejmelka, tajemník pro ekonomickou, rozvojovou a kulturní spolupráci českého velvyslanectví.

Peruánská vláda sice usiluje o větší diverzifikaci ekonomiky a rozvoj výrobních odvětví, realisticky je ale nutné počítat s tím, že těžební průmysl bude i nadále z hlediska tvorby hrubého domácího produktu a proexportní orientace klíčovým sektorem. Dnes zajišťuje důlní průmysl polovinu veškerého peruánského vývozu.

Třetí největší producent mědi

Také v letošním roce bude těžba nerostných surovin představovat hlavní impulz k růstu celkového HDP. Díky tomu pro letošní rok peruánská vláda odhaduje růst HDP mezi 3,5 až čtyřmi procenty, přičemž střízlivější odhady hovoří o 3,2 procenta. Oproti loňskému roku, kdy byl růst 2,7 procenta, by tedy měla peruánská ekonomika v každém případě zrychlit. Ačkoli mimořádný růst jako před rokem 2012 zatím nelze v Peru čekat, země nabere jedno z  nejrychlejších temp v regionu a bude zároveň šampionem mezi ekonomicky zpomalujícími členskými státy Tichomořské aliance.

Těžba nerostných surovin v Peru je aktuálně spojena s vysokými nadějemi minimálně pro nadcházející tři roky. A to přesto, že ceny kovů produkovaných v zemi a odtud exportovaných se na světových trzích pohybují na krajně nepříznivých úrovních. Při konstrukci svého státního rozpočtu Peru vycházelo například z průměrné ceny 2,35 dolaru za libru mědi, avšak současné ceny spadly výrazně pod úroveň dvou dolarů. Peru je přitom třetím největším světovým producentem mědi. Jedná se o nejvýznamnější exportní komoditu Peru a zároveň klíčový zdroj daňových příjmů.

Zlevnění mědi vzbuzuje obavy o udržení fiskální stability Peru v momentě, kdy běžný účet platební bilance loni klesl na -4,1 procenta HDP a letos by měl dále zůstat v minusu (-3,6 procenta HDP). Na druhé straně jsou tato rizika zmírňována otevřením nového obrovského měděného dolu Las Bambas v regionu Apurímac. Dále byl loni uveden do provozu důlní projekt Constancia v regionu Cusco a rozšířen stávající důl Cerro Verde v regionu Arequipa. Peruánský ministr hospodářství a financí Alonso Segura uvedl, že pozitivní vliv na letošní vývoj ekonomiky má mít hlavně právě megaprojekt Las Bambas. Díky tomu se s největší pravděpodobností bude postupně zvyšovat dynamika růstu HDP v průběhu roku, nicméně první a do značné míry i druhý kvartál 2016 budou zatím ekonomicky slabší.

Pokles cen ohrozil těžařské koncerny

Hlavní peruánské investiční projekty v sektoru těžby byly dokončeny a v letošním roce se žádný další nechystá. Klíčové pro Peru bude i při klesajících cenách zajistit rentabilitu dlouholetých i právě završených projektů, kdy marže provozovatelů dolů jsou zásadně snižovány, a přesto je potřeba zajistit návratnost investic. Peru proto sází na zvyšování produkce k udržení vysokých tržeb. Zatím se zdá, že může země touto cestou úspěšně postupovat díky relativně nízkým provozním nákladům a nízké ceně elektrické energie. Na druhé straně náklady na pracovní sílu v kombinaci s její všeobecně nízkou kvalifikací a strnulou pracovní legislativou zásadní restrukturalizace neumožňují.

Platební schopnost velkých korporací v Peru je úzce sledována mezinárodními ratingovými agenturami. V průběhu nadcházejících měsíců není vyloučeno snižování ratingu, pokud se poptávka po kovech, jako je měď, zinek, olovo a stříbro, na světových trzích nevzpamatuje po loňském poklesu. Z největších těžebních společností s aktivitami v Peru (Southern Copper, Hochshild, Volcan, Minsur a Buenaventura) se vzhledem k současnému vývoji jeví jako finančně nejvíce zranitelné firmy Volcan a Buenaventura.

Peru vede 3:2

V příštím roce se budou už tři z pěti největších měděných dolů na světě nacházet právě v Peru (Cerro Verde, Las Bambas a Antamina) a zbývající dva pak v Chile (Escondida a Collahuasi). Další velké chilské měděné doly se z předních míst posunou na nižší místa právě vzhledem k novým peruánským projektům. Při srovnání se vychází z objemu produkce. Letos se má produkce mědi v Peru zvýšit o dvě třetiny na 2,5 milionu tun. Z toho 400 tisíci tunami má přispět otevíraný projekt Las Bambas.

Obecně o rostoucí dynamice svědčí srovnání investic do těžby surovin. Mezi roky 2006 až 2011 šlo tímto směrem v Peru 14 miliard dolarů. Zato v posledních čtyřech letech to bylo už 34 miliard dolarů. Nárůst investic je tak 142 procent. Do roku 2020 se navíc plánují další investice v objemu až 60 miliard dolarů. O nových megaprojektech se zatím nemluví a patrně budou velké prostředky investovány spíše do rozšiřování a modernizace stávajících těžebních projektů.

Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy divize Euro E15, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Autor článku: Jan Vejmělka, ekonomický diplomat, ZÚ Lima.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek