Peru: Posílení partnerství veřejného a soukromého sektoru v kontextu aktuálních fiskálních výzev

7. 4. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Peru: Posílení partnerství veřejného a soukromého sektoru v kontextu aktuálních fiskálních výzev Peru se vyznačuje systémem, který sází na soukromé investice a partnerství veřejného a soukromého sektoru (dále PPP) k rozvoji strategických sektorů. Velké soukromé firmy, jak s domácím či zahraničním kapitálem, tak mohou zcela zásadním způsobem ovlivnit, jakými konkrétními projekty a v jakém technickém provedení budou překonány současné mezery v infrastruktuře, které podle nejnovějších odhadů dosahují 100 mld. USD.

Nové legislativní změny, platné od letošního roku, usnadňují procedury pro prezentaci soukromé inciativy ve prospěch veřejných staveb a dále posilují modely s klíčovou úlohou soukromého sektoru při budování infrastruktury, ačkoliv na druhou stranu kladou větší nároky na plánování státu a územně správních celků a objektivnější plnění jejich potřeb.

Jaké procedury fungovaly doposud

Domácí či zahraniční právnická osoba mohla prostřednictvím státní investiční agentury předložit libovolný investiční projekt, u kterého se domnívala, že bude sloužit k překonání nedostatků v infrastruktuře či veřejných službách. Projekt mohl buď být kompletně financován soukromým subjektem, nebo spolufinancován státem.

V druhém případě musel být spojen s investicí v hodnotě minimálně 12,9 mil. USD a příslušný návrh bylo nutné prezentovat v prvních 45 dnech kalendářního roku. Navrhované řešení bylo následně posuzováno ministerstvem hospodářství a financí. Jestliže byl projekt vyhodnocen jako prospěšný, bylo vyhlášeno výběrové řízení, otevřené dalším účastníkům. Pokud ti předložili k témuž účelu výhodnější návrh, původnímu navrhovateli byly proplaceny náklady spojené s vypracováním projektu.

K jakým změnám došlo

Ve všech případech se počátkem letošního roku posílila role ministerstva financí a hospodářství, které má při posuzování PPP konečné slovo. Projekty jsou nicméně předkládány prostřednictvím státní investiční agentury (PROINVERSIÓN), která je posuzuje v souladu s investičními plány a též posuzuje kapacity potenciálního realizátora.

V případě návrhu, kde se předpokládá spolufinancování státem, došlo ke zvýšení minimální hodnoty investice či projektu na 15.000 UIT (UIT je daňová jednotka, pro rok 2016 má hodnotu S/. 3.950), tedy cca 18 mil. USD. Zmíněná lhůta 45 dnů zůstává v platnosti pouze v případě prezentace projektu regionální či místní vládě (pozn. v rámci přechodných ustanovení v roce 2016 začala běžet 1. 4. 2016).

V případě návrhů v gesci ministerstev na centrální úrovni byla procedura kompletně změněna a lze říci, že i zpřísněna. Nyní začíná lhůta běžet vydáním tzv. dekretu ze strany ministerstva, ve kterém je stanovena lhůta, která nesmí být kratší než 6 měsíců. To patrně umožní shromáždit a porovnat více konkurenčních řešení. Aby mohlo dané ministerstvo vůbec dekret vydat, musí nejdříve předložit ministerstvu financí a hospodářství svůj víceletý rozpočtový plán na následujících deset let, obsahující finanční částky, kterými je schopno pro tento typ projektů disponovat.

Tento plán navíc musí být v souladu s víceletým plánem investic na základě PPP, který sestaví každé ministerstvo, regionální i místní vláda a kde jsou identifikovány potenciální projekty (ze státní iniciativy), které budou podporovány pro období 3 let. Zároveň dané státní subjekty mohou žádat o technickou asistenci ministerstvo financí a hospodářství nebo státní investiční agenturu. V rámci přechodných ustanovení nového předpisu by měla ministerstva / územně správní celky tyto plány schválit nejpozději první pracovní den měsíce června 2016.

V případě soukromé iniciativy se samostatným financováním, kdy projekt veřejné infrastruktury či služby má být pokryt ze zdrojů, zajištěných předkladatelem s nárokem na financování či garanci státem ve výši max. 5 %, zakotvuje nová úprava možnost předložit tento typ soukromé inciativy ve kterémkoliv momentě v průběhu roku.

Zájemce předkládá mj. auditované finanční výkazy za poslední 2 roky a zkušenost s realizací projektů podobného rozsahu vč. certifikátů. U tohoto typu iniciativy je povinností investiční agentury informovat předkládající subjekt do 15 pracovních dnů, zda je návrh po formální stránce v pořádku či vyzvat daný subjekt k nápravě či dodatečnému vysvětlení ve lhůtě 10 pracovních dnů.

Hodnocení nové právní úpravy

Na výše uvedené nové právní úpravě je pozitivní zavedení jasných lhůt pro jednotlivé etapy formulování a implementace PPP. Na druhou stranu, obchodní komunitou je vytýkáno, proč nebyla naopak posílena pozice státní investiční agentury (obdoba našeho CzechInvestu), která má s prosazováním a implementací projektu tradičně větší zkušenosti a v rámci současného ústavního systému vykazuje větší flexibilitu a rychlost procesů. Přitom urychlení procedur při zadávání PPP bylo hlavním cílem nové právní úpravy.

Princip financování projektů z budoucí daňové povinnosti

Další inovativní nástroj pro překonávání nedostatků v infrastruktuře, který Peru hojně používá a hodlá i nadále uplatňovat, zejména na regionálních a místních úrovních a pro investiční projekty s kratším časovým rámcem představují tzv. „veřejné stavby financované proti daňovým závazkům“. Soukromá firma, poté co je její projekt schválen, financuje veřejnou stavbu z vlastních zdrojů a v následujícím finančním období až 10 let započte tyto náklady v rámci daňové povinnosti proti daním z příjmů právnických osob, které by zaplatila finančnímu úřadu (SUNATu), každoročně až do výše 50 %.

Výhodou pro firmy je jejich zviditelnění. Výhodou pro územní celky, obce či veřejné univerzity je, že stavbu získají o mnoho let dříve, než kdyby musely projekt hradit z veřejných prostředků. V uplynulých letech se tento typ financování uplatnil zejména v sektorech vzdělání, odpadové hospodářství, městská doprava, telekomunikace a ochrana životního prostředí. Například v regionu Arequipa byl tento model využit pro systém malé vodní energetiky a zavlažování. Právně nejsou vyloučeny ani další sektory (např. zdravotnictví, cestovní ruch, bezpečnost apod.).

Trendem je, okruh možných oblastí dále rozšiřovat zákonnými úpravami. Podle letošní nejnovější úpravy mohou být nyní financovány projekty až do výše 15.000 UIT, což odpovídá cca 18 mil. USD. V prvních dvou měsících letošního roku bylo schváleno celkem 5 projektů realizovaných touto formou v celkové hodnotě S/. 184 mil. (tj. cca 56 mil. USD), což je 46násobek ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Projekty směřovaly zejména do sektorů doprava a vzdělání.

Předpokládaný další vývoj z hlediska příležitostí pro české firmy

Soukromé investice byly v Peru vždy důležitým zdrojem ekonomického růstu a na tvorbě HDP se podílejí 20 %. V roce 2015 nicméně poklesly o -4,3 %. Též PZI do Peru poklesly v roce 2015 o 34,4 % a byly tak na nejnižší úrovni od roku 2009. V kombinaci s výrazným deficitem běžného účtu platební bilance (-4,4 %) lze v současném vývoji pozorovat jistá rizika, i když na druhou stranu Peru má vysoké devizové rezervy, nízké zahraniční zadlužení, fiskální rezervy ve výši 16 % HDP a schopnost mít po dobu 3 let deficit státního rozpočtu přechodně až -4 %, tzn. jeho hospodářská politika je udržitelná a v regionu patří Peru nadále k nejstabilnějším ekonomikám.

Mnoho zahraničních investorů v současnosti vyčkává a váhá s novými investicemi před všeobecnými volbami, jejichž první kolo proběhne 10. dubna a přepokládané druhé kolo 5. června t. r. Z programů většiny kandidátů lze usuzovat, že současná makroekonomická orientace a otevřenost vůči zahraničním (tedy i českým) subjektům zůstane v základních rysech zachována. Též výše uvedené modely, které se ukázaly jako úspěšné, budou s největší pravděpodobností udrženy a hlavním cílem zůstane oživení jak veřejných, tak soukromých investic zvýšením celkové atraktivity země a zlepšením podmínek pro podnikání.

Na uvedené nové legislativní úpravě týkající se investičních projektů na bázi PPP je patrná silná kontinuita. Změny úspěšně proběhly bez ohledu na střídání vládních kabinetů a snaha o oživení soukromých investic je tak dlouhodobou záležitostí.

Jaké jsou v současnosti hlavní probíhající a plánované investiční projekty

Přes uvedený pokles soukromých investic v roce 2015 lze již nyní pozorovat náznaky oživení, neboť jejich pokles byl v posledním kvartálu roku 2015 daleko nižší (-1,5 %) ve srovnání s druhým kvartálem téhož roku (-8,2 %). Pozitivní signály obnovení dynamiky investic jsou dány realizací dvou velkých megaprojektů – jižního plynovodu a 2. linky metra v Limě.

Kromě subdodávek pro tyto projekty mohou být pro české firmy též zajímavé další projekty v dopravní infrastruktuře, které byly v 1. kvartálu roku 2016 konkretizovány ještě současnou odstupující vládou. Jedná se o rozšíření letiště v Limě, dálkovou železniční trať z Limy na jih do města Chincha v hodnotě 1,5 mld. USD s uplatněním modelu soukromé iniciativy se spolufinancováním (vysvětlení modelu viz výše), čištění odpadních vod v obydleném jezeře Titicaca (tentýž model), opravu železniční tratě Huancayo – Huancavelica.

V procesu je též studie proveditelnosti pro 3. linku metra (její výsledky se očekávají v květnu / červnu) a ještě jsou posuzovány 3 iniciativy PPP se samostatným financováním (vysvětlení této alternativy viz výše) zaměřené na modernizaci námořních přístavů (Salaverry / Chimbote / Ilo). Jako stále více diskutovaná a pro české firmy perspektivní oblast se kromě energetiky, resp. elektrifikace vyprofilovalo zajištění přístupů k pitné vodě a efektivnímu odpadovému hospodářství.

Vodohospodářství a odpadové hospodářství jako nově se profilující perspektiva

V tomto sektoru jsou formulovány strategie a očekávají se nové projekty. Konkrétně do (modernizace i stavby nových) zařízení ve vodohospodářství a odpadovém hospodářství (v gesci ministerstva pro bydlení, stavby a odpadového hospodářství) mají být ještě během odstupující vlády schváleny projekty v hodnotě 18 mil. USD.

Značná část z nich má proběhnout právě na základě Financování projektů z budoucí daňové povinnosti (Obras por Impuesto, vysvětlení modelu viz výše). Přístupem k elektrické energii v současnosti disponuje 98,9 % domácností, k nezávadné pitné vodě 92,7 % (ve venkovských oblastech jen 64,2 %) a k systému odpadních vod 84,7 % (ve venkovských oblastech jen 15,1 %).

Výzva pro české firmy se zájmem o obchodní aktivity v Peru

Pro české firmy bude zajímavé výše uvedené příležitosti v rámci exportních strategií vyhodnocovat, stejně tak jako hledat přímou komunikaci s důvěryhodnými místními, regionálními i mezinárodními hráči, kteří jsou předkladateli a realizátory daných projektů, či se na daných projektech komplexně podílet.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Limě (Peru).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek